Foto: Profimedia

Evropa chce omezit závislost na vnějších zdrojích. Čipový hladomor může být šance pro Česko

Napsal/a -pes- 29. března 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Evropa je obklopená krizemi různého typu. I proto se snaží získat nezávislost na více frontách, včetně jednoho ze zdánlivě nenápadných, ale přitom zásadních oborů – produkce polovodičových čipů. Ekonomickou kondici Evropy narušila nejprve pandemie covidu, další rána přišla nyní s válkou na Ukrajině. Některé země však mohou z krize vyjít silnější. Příkladem může být Litva, která stejně jako Česko buduje silnější vztahy s polovodičovou velmocí Tchaj-wanem; na úkor Číny.

Pandemie covidu odstartovala celosvětový nedostatek čipů. Poptávka po integrovaných obvodech převyšovala nabídku, což vedlo k mnohaměsíčním až ročním zpožděním ve výrobě a k výrazným zvýšením cen prakticky po celém světě.

S ruskou invazí na Ukrajinu dostal globální polovodičový průmysl další zásah. Ukrajina totiž dosud stála za víc než polovinou objemu celosvětových dodávek neonu, plynu klíčového pro provoz laserů používaných právě při výrobě polovodičů.

Tváří v tvář této výzvě začala Evropská komise podnikat první kroky. Plán zveřejněný letos v únoru má ambici zajistit si spolehlivé evropské dodavatelské řetězce, zabránit do budoucna nedostatku klíčových polovodičů a přitáhnout investice do průmyslu.

Do roku 2030 zdvojnásobit podíl na trhu

Ambiciózní návrh, který ale vyžaduje schválení Evropským parlamentem, usiluje o „posílení evropské konkurenceschopnosti, odolnosti a pomáhá dosáhnout digitální a zelené transformace“.

V rámci širší „čipové“ strategie se Evropská unie snaží shromáždit přes 42 miliard eur na investice ze soukromých i z veřejných zdrojů. Výsledkem má být schopnost rychlé reakce na jakýkoli budoucí výpadek v dodávkách.


Text vyšel původně na mediální platformě Visegrad Insight, s níž HlídacíPes.org spolupracuje. Autorem analýzy je Malina Mindrutescu.


Momentálně je podíl EU na světové produkci čipů devítiprocentní. Unie by ve výsledku ráda zdvojnásobila svůj podíl na trhu na 20 procent do roku 2030.

Nedostatek čipů ve světě je velké téma i pro střední Evropu. V Rumunsku musela v roce 2021 značka Dacia podle zprávy Emerging Europe omezit dvakrát výrobu, celkem šlo o 33 dní v průběhu února a října. Problémy měla i česká Škoda Auto.

Vzhledem k extrémní poptávce po polovodičích a evropské snaze snížit závislost na externích zdrojích, se ale nabízí i to, že by celá krize mohla být novým impulzem právě pro střední Evropu.

V Německu už se chystá projekt továrny na výrobu polovodičů; jde o iniciativu Evropské komise spuštěnou loni v červnu, kterou už podpořila většina členských zemí EU, včetně středoevropských.

Právě pro ně bude geografická blízkost k Německu výhodou při snaze o větší nezávislost Evropy ve výrobě čipů.

Továrna za našimi humny

Továrna by měla vyrůst v Drážďanech, v srdci střední Evropy blízko k Polsku a Česku. Snadná dopravní dostupnost a vzájemná blízkost tří zemí by mohly posílit aktivní roli střední Evropy v celém úsilí posílit mikročipovou infrastrukturu.

Ideálním kandidátem na klíčovou zemi v celém procesu by mohlo být Polsko (má centrální polohu, zdroje, nízké výrobní náklady, připravenou infrastrukturu a vzdělanou pracovní sílu). Muselo by však po svých nedávných odchylkách od evropského kurzu do EU vyslat ujištění, že je znovu „na palubě“.

Státy, které chtějí získat unijní podporu v oblasti polovodičů, by také měly mít vlastní „vhodnou státní politiku a dlouhodobou strategii“, jak říká Piotr Lewandowski, výzkumník z polské organizace Lukasiewicz Research Network.

K tomu, aby se EU skutečně zapojila do souboje o výrobu čipů a zabodovala na globálním trhu, však jen evropské investice nemusí stačit.

Intel, jedna z největších polovodičových společností na světě, oznámila začátkem loňského roku plán otevřít nové produkční závody v EU. Investovat by během příští dekády chtěla 80 miliard eur. Většinu z těchto peněz podle předpokladů získá Německo a Francie, usilují o ně ale i Itálie a Polsko.

Intel už působí v polském Gdaňsku, kde má jednu ze svých největších evropských továren s více než třemi tisíci zaměstnanci. Společnost už avizovala ochotu zde dále expandovat. Polsku by to umožnilo přístup k přímým investicím v hodnotě desítek milionů eur.

Další klíčový bod, jak upozornil šéf technologického programu v německé Radě pro zahraniční vztahy Tyson Baker, je to, aby EU jednala v této věci s USA jako s partnerem a ne jako tržním soupeřem; měla by se naopak zvýšit vzájemná strategická propojenost při výrobě polovodičů.

Podle Bakera by toto potenciální evropsko-americké partnerství mělo stát na stejných základech jako Transatlantická obchodní a investiční dohoda (TTIP). Jedním z hlavních cílů takové spolupráce by bylo vyrovnávání vlivu Číny a snížení nezdravé závislosti Evropy na čínských polovodičích.

Krize v dodávkách polovodičů evropskou závislost na čínských dodávkách ještě zvýraznila. Teď by asertivnější přístup EU, a specificky zemí střední Evropy, mohl do regionu přitáhnout nové investice, technické vzdělávání a talenty. Už se to také děje.

Litva jako příklad pro Česko?

Nejviditelnějším příkladem je Litva, která se dostala do diplomatického sporu s Čínou kvůli budování užších vztahů s Tchaj-wanem, jenž Peking považuje za své teritorium. Čína v reakci na to přestala s Litvou obchodovat a dokonce blokovala dovoz produktů z jiných zemí, které obsahovaly součástky z Litvy.

Tchaj-wan, coby největší světový výrobce polovodičů, na oplátku a ve snaze zmírnit Litvě následky čínského ekonomického bojkotu oznámil zřízení investičního fondu ve výši 200 milionů dolarů. Fond, který je prvním svého druhu v tchajwanské historii, také zvýšil šance na spolupráci v oblasti čipů.

Tchajwanská polovodičová společnost (TSMC) už dříve čelila tlaku mnoha zahraničních vlád, aby svou produkci diverzifikovala. V roce 2020 totiž měla na celosvětových tržbách nadprůměrný podíl 54 procent.

Tchaj-wan reagoval opatrně s tím, že jeho čipy mohou dostat jedině strategičtí partneři jako USA a Japonsko – země, které by Tchaj-wanu teoreticky mohly přijít na pomoc v případě napadení, jak napsal magazín Politico.

Slíbená původní investice pro Litvu sice nedosahuje částky nutné pro zahájení výroby čipů, i tak se ale pobaltská země dostala do hry v jednom z nejprestižnějších průmyslových odvětví.

Tchaj-wan se v oblasti strategických technologií jako jsou právě polovodiče stále více zaměřuje i na středoevropské státy. Už v listopadu 2021 tchajwanská delegace v čele s ministrem zahraničí navštívila vedle Litvy i Slovensko a Českou republiku.

I když spolupráce s Tchaj-wanem nemusí přinést okamžité výsledky, region z ní může profitovat dlouhodobě. Zatím třeba prostřednictvím stipendií a expertních skupin vyhodnocujících dodavatelské kapacity, časem spolupráce může přejít v otevřené ekonomicko-technologické partnerství.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)