V roce 2004, kdy vznikla původní Státní energetická koncepce, bylo ještě energetické prostředí idylické. Bylo před plynovými krizemi, změnami v oblasti energetické bezpečnosti, před masívním rozvojem OZE a řadou deformací trhu s elektřinou…

PRO A PROTI. Vláda stále ještě neschválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci. Přesto – jak se dlouhodobá vize budoucnosti české energetiky líbí (nebo nelíbí) profesionálům v oboru? Příspěvek Zuzany Šolcové, výkonné ředitelky Asociace energetických manažerů, vyznívá pro energetickou koncepci pozitivně. Opačný pohled na věc má Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Jeho názor najdete nabídneme zítra.

Zuzana Šolcová, výkonná ředitelka Asociace energetických manažerů

Již ze v úvodu jmenovaných změn, jež se v energetice udály, jasně vyplývá, že nový dokument o směřování české energetiky (aktualizovaná Státní energetická koncepce, ASEK) který formuluje dlouhodobou strategii v prostředí „nové energetiky“ nezbytně potřebujeme.

Signál pro investory

Energetická koncepce je v první řadě zadáním pro státní správu a to jak v oblasti exekutivy tak i legislativní činnosti, diplomacie a výkonu majetkových práv. Její nemenší význam ale spočívá v tom, že je důležitým signálem pro investory.

Přijetím tohoto dokumentu by stát deklaroval, jakým směrem se chce nadále v energetice ubírat, a investoři by tedy měli ulehčenou situaci v rozhodování, do kterých odvětví v energetice a jakým způsobem má smysl nadále investovat, s respektováním běžného podnikatelského rizika.

Jaké jsou hlavní směry navrhované Státní energetické koncepce?

Jednak energetická účinnost a úspory jako nástroj efektivity a bezpečnosti – nikoliv jako dogma. Tady je limitou dostupnost kapitálu, tempo změn a efektivnost opatření, která po otrhání nízko visících jablek klesá a významným faktorem je též ochota měnit spotřebitelské chování.

Dále rozvoj efektivních OZE, což znamená postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody a krajinného rázu. Tady je limitou potenciál OZE s ohledem na geografické, geologické a klimatické podmínky ČR a bezpečnost a stabilita dodávek.

Jedním z velmi diskutovaných směrů je jádro jako pilíř výroby elektřiny. Z některých diskusí by bylo možné se domnívat, že ASEK navrhuje veškeré výrobní kapacity zaměřit na jádro. Při přečtení dokumentu zjistíme, že i při optimistické variantě (z pohledu jádra, tedy dvou bloků v Temelíně a jednoho v Dukovanech) činí navrhovaný podíl jádra v energetickém mixu 50 %.

Zatím ještě máme experty

Investice do jádra je z mého pohledu velmi rozumná. Jde jednak o využití domácích zdrojů alespoň části primárního paliva, průmyslového potenciálu a existující jaderné infrastruktury. Tedy o využití a udržení expertních znalostí našich pracovníků v oblasti jádra. Z tohoto pohledu zůstáváme jedna z mála zemí v Evropě, která ještě má experty na jaderný program.

Nicméně, s generační obměnou může tato naše velká komparativní výhoda brzy zaniknout. A je poměrně pravděpodobné, že pokud bychom se rozhodli opustit cestu jádra, i zbylí jaderní experti odejdou. V úvahách o výhodnosti jádra je nutné připomenout, že jaderný program se chystají zahájit i země, které jadernou infrastrukturu nemají a musí vynaložit náklady na její vybudování (vedle nás Polsko, ve vzdálenějších teritoriích např. Jordánsko, Spojení arabské emiráty či Saudská Arábie).

Jak to bude s uhlím?

V oblasti teplárenství je zjevné úsilí o udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí s doplněním biomasy a zemního plynu u menších systémů a je zde také podpora využití odpadů zbývajících po využití recyklace.

V návrhu je také zřejmá snaha o udržení hnědého uhlí ve zdrojovém mixu a to zejména právě pro teplárenství. Znamená to efektivní využití hnědého uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi. Nicméně dle ASEK v nejbližší době prolomení limitů není nezbytné a česká energetika je schopna přežít i bez tohoto prolomení.

Na druhé straně omezení těžby má významné dopady na hospodářství a zaměstnanost a to v regionech s dlouhodobě nejhorší situací. Nicméně, nejhorší variantou by bylo, kdybychom se rozhodli, že uhlí za limity se již nikdy těžit nebude a dojde k definitivnímu odepsání těchto zásob.

Vzhledem k tomu, že světoví experti varují, že doba boje o primární zdroje jednoho dne opět přijde, bylo by jistě špatné rozhodnout dnes, že příští generace obereme o možnost tyto zdroje využít.

Inteligentní využití inteligentních sítí

Značný prostor je v tomto dokumentu věnován i rozvoji infrastruktury, která je v současné době limitujícím faktorem pro přenos elektřiny z místa s vysokou koncentrací výroby elektřiny, zejména z OZE (např. velká koncentrace výroby elektřiny ve větrných elektrárnách na Baltu v poměru s nízkou hustotou infrastruktury) a dále je limitujícím faktorem v zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

ASEK hledá řešení např. v posílení infrastruktury ve směru sever – jih a v rozvoji inteligentních sítí, jako nástroje k vyřešení stávajících problémů s nárůstem výkonů intermitentních zdrojů (tj. s kolísavou výrobou), přičemž ASEK řeší otázku inteligentních sítí v celé komplexnosti.

Stalo se bohužel zvykem, zužovat otázku inteligentních sítí pouze na část chytrých měřidel, přitom jde zejména o stabilitu napětí a řadu dalších parametrů kvality elektřiny, které se s masívním rozvojem domácích zdrojů mění k horšímu.

Na co budeme jezdit

V oblasti dopravy je věnována pozornost rozvoji dopravních prostředků na CNG a elektromobilitě, což je jistě krok správným směrem. I když z hlediska momentálních cen ropy by se to nemuselo jevit až tak velký problém. Nicméně, několik ropných a plynových krizí jsme si v posledních desetiletích již zažili. Proto bychom se měli oprostit od posuzování potřebnosti změn prizmatem momentální, často krátkodobé situace. Stejně tak je nesmyslné posuzování výhodnosti, či nevýhodnosti investic do jaderného sektoru prizmatem momentální nízké ceny elektřiny.

Tedy shrnutí:

Předkládaný návrh ASEK je komplexní a považuji ho za nejlepší energetickou koncepci v historii ČR a za jednu z nejlepších a nejkomplexnějších energetických strategií v našem regionu, i když samozřejmě vždy bude možné něco zlepšit.

Mám-li se podívat na silné a slabé stránky tohoto dokumentu:

Silné stránky:

1) Komplexnost – Zahrnuje všechny druhy energie včetně oblasti energetických úspor a celý řetězec od výroby po spotřebu včetně organizace trhu a výkonu státní správy ve všech aspektech.

2) Vyváženost – Je zde jednak diverzifikace zdrojů, přepravních tras i importů a hlavně vyváženost všech tří hlavních pilířů – bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Nekulhá tak na jednu nohu, což donedávna jednostranně orientovaná strategie EU dělala a výsledkem jsou dalekosáhlé dopady do snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Je vidět, že je tvořena s respektováním obecných principů tvorby strategií a využívá inspirace z uznávané metody „balanced scorecard“.

3) Dokument respektuje nové trendy – jak strategický rámec EU2030 tak technologický vývoj v oblasti OZE a technologie sítí, ale i vliv politik velkých sousedních států (zejména německé „Energiewende“) a dlouhodobé trendy na komoditních trzích tak, jak je zachycuje světový energetický výhled mezinárodní energetické agentury.

Slabé stránky:

Ačkoliv je ASEK nepolitický, odborný strategický dokument, je zřejmý jeho přesah do politiky a slabiny lze hledat právě v tomto politickém přesahu.

1) Příliš dlouhý proces schvalování – výsledkem je zpoždění v implementaci některých důležitých rozhodnutí a nedostatek jasného zadání při tvorbě legislativy a výkonu státní správy, který vede k řadě „mezirezortních válek“

2) Nejasná politická vůle ve vztahu k limitům na těžbu hnědého uhlí a rozvoji jádra – jde jak o politickou vůli k rozhodnutí, tak i politickou vůli k prosazování politiky vlády

3) Nedostatek silné politické diskuse a shody napříč politickými stranami – dokument je široce a dlouhodobě diskutován ve  vládní exekutivě, ale na půdě parlamentu se uskutečnil jeden jediný seminář. Přitom politická shoda na tom, aby si tuto strategii osvojily politické strany napříč spektrem je klíčem k tomu, aby byla dlouhodobě naplňována bez ohledu na konkrétní vládní koalici.

Na druhé straně díky dlouhému schvalování a naopak krátkému životu vládních koalic lze říci, že současný ASEK je dílem 5 ze 7 parlamentních stran – což už docela zajímavý konsensus představuje.