Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Politici ignorují klima a straší migrací. Obojí ale souvisí víc, než se z „bezpečné“ Evropy zdá

Důvod, proč svět nejedná v boji proti klimatické změně rychleji a jednotněji, je podle Benjamina Pohla z prestižního německého think-tanku Adelphi jednoduchý: „Nevidíme přímé důsledky – já sice znečišťuju ovzduší tady, ale ty důsledky pocítí někdo jiný jinde na planetě. A navíc třeba s velkým časovým odstupem.“ Díky tomu můžou i čeští klimaskeptici záměrně či z nevědomosti zaměňovat podnebí s počasím se slovy „jaképak sucho, u mě za oknem prší“.

Tornádo na Moravě či ničivé záplavy v západním Německu v létě 2021 znovu s nebývalou silou připomněly, že i Evropa se musí připravit na extrémní projevy počasí vyvolané změnami klimatu. Přesto jsou v Česku – ale zdaleka nejen zde – stále silně slyšet hlasy, které popírají nejen souvislost některých přírodních katastrof s klimatickou změnou, ale i změnu klimatu jako takovou.

„Souvisí to s jejich kontakty na americké konzervativní kruhy, nadace, které dostávaly velké peníze od „fosilních“ průmyslníků. Přitom tady o nic konzervativního nejde – naopak – oni neuchovávají to, co tu máme, ale chtějí ten systém zničit. Ale politicky se často berou jako konzervativci. A tyto sítě šíří dezinformace nejen v USA, ale přes své partnery ho znovu šíří také v Evropě,“ shrnuje pro HlídacíPes.org Benjamin Pohl, německý expert na dopady klimatických změn.

Co uděláte, když ztratíte pole?

Po katastrofálních záplavách v Německu zemřelo 180 lidí, bouře a povodně zasáhly v létě i další evropské státy. V zářijových volbách do Spolkového sněmu pak klima bylo jedním z viditelných témat, i když třeba strana Zelených zdaleka neuspěla tak, jak si představovala. I volební lídr vítězných sociálních demokratů Olaf Scholz však kandidoval s heslem „kancléř pro ochranu klimatu“.

Benjamin Pohl. Foto: Vojtěch Berger

Naopak před českými volbami nebylo v kampani o klimatu až na výjimky prakticky slyšet. Zato o migraci, která se Česku dlouhodobě vyhýbá, ano. Přitom právě klima může spustit – a podle Benjamina Pohla také nepochybně spustí – celosvětový přesun lidí nevídaných rozměrů. Přesná čísla se však odhadují těžko, podle některých studií by to jen v Africe mohly být desítky milionů lidí.

„Co už teď víme, je, že velmi, velmi mnoho lidí bude muset opustit svou vlast, protože přijdou o živobytí nebo o tu zem jako takovou. Ale tuhle migraci bych v žádném případě dopředu nepopisoval jako něco negativního, je to prostě nutnost se přizpůsobit. Když už nemám své pole, tak se porozhlédnu po výdělku jinde,“ vysvětluje, proč je krátkozraké rámovat migraci dopředu výlučně jako hrozbu.

„Je to i společensky prospěšné – nezůstat sedět na svém pozemku a neříkat jen ‚prosím, nakrmte mě, já už nic dělat nemůžu‘,“ dodává.

Vidět dál než za příští volby

V Česku před volbami migrací strašil nejen premiér Babiš, který si v závěru kampaně zajel i k hraničnímu plotu v Maďarsku, ale také ČSSD či jako tradičně SPD Tomia Okamury. V Německu stejnou rétoriku používá dlouhodobě především AfD (Alternativa pro Německo).

Dlouhodobě to však není politika, která by se Čechům nebo komukoli jinému ekonomicky vyplácela.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Ten, kdo věří, že je možné se před tím izolovat, podceňuje náklady a fakt, že to vlastně už ani není možné. Klimatická změna na nás nemá vliv jen kvůli migraci, ale i kvůli tomu, co se děje ve třetích zemích. Když dojde k masivní destabilizaci třetích zemí, tak to samozřejmě má vliv i na náš dovoz, vývoz, na naše investice,“ shrnuje provázanost migrace s klimatem a hospodářstvím Benjamin Pohl.

Otázkou zůstává, proč tento jednoduše znějící řetězec příčin a důsledků nechápe celosvětově víc politiků, byznysových hráčů i větší část světové veřejnosti. Podle Pohla hlavně proto, že nevidí dost daleko, ani geograficky, a v případě politiků ani časově – za horizont svého volebního období.

Na klima se špatně ukazuje prstem

„Nevidíme přímé důsledky – já sice znečišťuju ovzduší tady, ale ty důsledky pocítí někdo jiný jinde na planetě. A navíc třeba s velkým časovým odstupem. To, co dnes zažíváme jako klimatickou změnu, to nejsou důsledky současných emisí, ale těch před několika desítkami let. A to samozřejmě znamená, že projevy klimatické změny budou každopádně zesilovat, protože i my jsme v posledních desetiletích výrazně zvýšil objem emisí,“ předpokládá.

Je tu však ještě jeden důvod, proč klimatická změna není větší téma pro „obyčejné lidi“ – vysoká míra nejistoty, co se to vlastně děje a jaká opatření vlastně zvolit, aby se věci změnily.

„Ani dnes nedokážeme vždy přesně ukázat a říct – za tohle může klimatická změna, to prostě neodpovídá empirické zkušenosti většiny lidí. Není to jako dát peníze na stůl a něco za to dostat. Je to spíš: dám peníze na stůl a možná, za určitých okolností, dostanu něco, ale nevím přesně, co. A proto je to tak těžké. Lidé tomu rozumí, ale není to intuitivní,“ vysvětluje Benjamin Pohl.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. Marek Loucký napsal:

    Úvod článku obsahuje klasické nepochopení, nebo lépe řečeno, skoro až demagogii…Když si člověk odpustí šílence typu Klause, tak nikdo z klimaskeptiků změnu klimatu nepopírá. Naopak, klimaskeptik je první člověk, který Vám řekne, že ke změně klimatu dochází, stejně jako k němu docházelo v předchozích staletích, tisíciletích a přes celou existenci planety.
    Hlavní problém je ten, že na klima působí neskutečně mnoho faktorů (a většinu z nich nemáme probádanou), které jsou mimo absolutní kontrolu člověka, že snahy „regulovat“ klima pomocí produkce CO2 jsou naprosto směšným a zbytečným mrháním vzácných zdrojů.
    Pojďme nejdříve vyřešit o několik řádů jendodušší úkoly, které reálně zlepší životní prostředí jako například nadměrná produkce plastů, vypouštění toxických látek do ovzduší, řek a oceánů, uzavření celého odpadového cyklu, deforestaci, zachycení vody v krajině, chemizaci zemědělství, termojadernou fúzi, apod…to jsou podle mě mnohem dosažitelnější mety o kteréme musíme usilovat. Pokud bychom je dokázali vyřešit, uděláme pro planetu tisiíckrát víc, než don quijotským bojem proti kysličníku.

    • wenkovan napsal:

      Snažíte se marně, kolego, je to ideologie, tedy víra a proti víře se nějakými, byť podloženými argumenty, bojovat nedá. Pro hodně ekofašos je to úžasný byznys a ti ostatní jsou užiteční idioti.

    • A. S. Pergill napsal:

      Termojaderná fúze bude k dispozici do dvaceti let, alespoň je to tvrzeno odborníky někdy od přelomu 50. a 60. let. 🙂
      Kdyby nedošlo k ekology vytvořené kůrovcové kalamitě a následné devastaci obrovských lesních ploch, tak jsme měli největší podíl lesů na našem území někdy od 30 leté války. Tolik k problému deforestrace.

  2. petrph napsal:

    Bohužel, ono totiž zdůvodnění první věty je v její redundanci. Skutečně,
    „Důvodem, proč svět nejedná v boji proti klimatické změně rychleji a jednotněji, je právě v tom , že svět nejedná (ani v tomto) jednotně.“
    Je zde zkrátka (vedle Západu) velmi početná skupina těch jiných států“ , které o tento p nákladný proces zájem nemají, na něm nepracují, a naopak je pro ně ekonomicky i politicky výhodnější ho sabotovat. Podotýkám, ale i s přijatými riziky které jsou v článku zmíněný, Nas mnógo, jak říkají, nejen Rusové.

    A potom je – ale i právě že s ohledem na ona zmíněná globální rizika poměrně signifikatní výsledek. Vzhledem k tomu, že zastánci boje proti globl otepl. příliš vědecké argumenty neuznávají (pokud se jim nehodí), tak se to dá popsat jadrným veršem K.H.Borovského
    „plivni stokrát do moře, ono se nevzpění“..

    Nicméně co už je za hranou, aje využívat tyto agrumenty v politickém boji. Protože, kdo to neví a stačilo se zeptat, Babiš (i Okamura a další) brojili proti nelegální migraci (a s takovými lidmi problémy budou),. Zatímco těch migrantů, kteří k nám příšli (i z uvedených důvodů) a zcela legálně požádali o pobyt u nás, je prosím kolem půl milionu – a nikomu zde nevadí..

  3. A. S. Pergill napsal:

    Je mi velice líto: Jak téměř desetiletá stagnace teplot na začátku tohoto tisíciletí, tak i rok a půl trvající pokles na teploty, jaké tu byly někdy v 70. letech, nejsou vysvětlitelné CO2. Celosvětový covidový pokles produkce CO2 se rovněž nijak nepromítl do teplot, naopak došlo na začátku covid epidemie k mírnému nárůstu teplot, daném pravděpodobně absencí kondenzačních pruhů (které odrážejí sluneční paprsky do vesmíru) v důsledku omezení letecké dopravy. Pak, až se svět začal vzpamatovávat a fungovat normálně, došlo ke skokovému ochlazení.
    Tyhle věci lze vysvětlit, ale teoriemi, které s CO2 nemají nic společného (změny intenzity slunečního záření, včetně produkce slunečního větru, slapové síly a jejich změny a některé další).

  4. A. S. Pergill napsal:

    Problém rozvojových zemí spočívá v tom, že nebyly s to zareagovat na sanitární revoluci poklesem porodnosti, jak na ni zareagovala evropská populace v průběhu jedné dvou generací.
    Sanitární revoluce znamená, že lidé používají mytí a desinfekci, a tím dojde k drastickému poklesu úmrtnosti, především malých dětí. V našich končinách proběhla ve druhé polovině 19. století a už na začátku 20. století došlo k radikálnímu poklesu počtu dětí v rodině. V řadě rozvojových zemí proběhla někdy v prostřední třetině minulého století (a v některých i dříve, dokonce současně s Evropou) a jejich porodnost se dodnes prakticky nezměnila.

    • petrph napsal:

      V tomto sice máte naprostou pravdu /leč to může být samo o sobě pozitivní). ovšem ten důležitý faktor je někde jinde. Totiž v otázce, jakou zodpovědnost, přebírá stát za špatnou sociální situaci svých občanů, pokud mají sami svobodu se rozhodovat. I tedy v tomto případě, když si „nadělají kupu dětí“, a pak zjistí že je nemohou uživit“…(ale dalo by se uvést řada jiných případů).

      V případě těch západních států – na jedné straně státy mohutně sociálně podporují všechny co nemohou dost vydělávat (tedy i ty chudší rodiče s více dětmi) – ovšem na straně druhé jak píšete se to společnost (nikoliv vlády) snaží určitými postupy (které jsou mnohem méně zřetelné) regulovat, ale ne vždy a ne všude se toto projevuje.

      Zatímco, v případě těch rozvojových zemí , se dá asi shodnout na tom, že toto jejich vlády neřeší, protože ani na tu poměrně rozsáhlou sociální pomoc všem potřebným nemají /a pokud existuje, v omezeném počtu, hradí jí svými příspěvky západní státy), a pak toto rozhodování skutečně záleži jen na občanech a rodinách samotných.
      (Rovněž by se dalo i prokázat, že i tam rodiny střední třídy, které se snaží se v ní udržet, si tu regulaci „provádějí“ taky.

      )Zatímco pro tu chudinu platí , i v nejhorších chvílích „bůh dal, bůh vzal, i když tam vzývají zcela jiné bohy..

  5. liberal shark napsal:

    Pan Berger straší klimatem a ignoruje ilegální migraci.

  6. Admirál napsal:

    Nevím, jak to mají politici, ale mně oteplování příliš nevzrušuje, otepluje se a ochlazuje periodicky od té doby, co Země existuje.

    A uhlík? Ten můžou nahánět jen nějací prodavači cukrové vaty.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *