Ilustrační foto: Profimedia

Politici ignorují klima a straší migrací. Obojí ale souvisí víc, než se z „bezpečné“ Evropy zdá

Napsal/a Vojtěch Berger 12. října 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Důvod, proč svět nejedná v boji proti klimatické změně rychleji a jednotněji, je podle Benjamina Pohla z prestižního německého think-tanku Adelphi jednoduchý: „Nevidíme přímé důsledky – já sice znečišťuju ovzduší tady, ale ty důsledky pocítí někdo jiný jinde na planetě. A navíc třeba s velkým časovým odstupem.“ Díky tomu můžou i čeští klimaskeptici záměrně či z nevědomosti zaměňovat podnebí s počasím se slovy „jaképak sucho, u mě za oknem prší“.

Tornádo na Moravě či ničivé záplavy v západním Německu v létě 2021 znovu s nebývalou silou připomněly, že i Evropa se musí připravit na extrémní projevy počasí vyvolané změnami klimatu. Přesto jsou v Česku – ale zdaleka nejen zde – stále silně slyšet hlasy, které popírají nejen souvislost některých přírodních katastrof s klimatickou změnou, ale i změnu klimatu jako takovou.

„Souvisí to s jejich kontakty na americké konzervativní kruhy, nadace, které dostávaly velké peníze od „fosilních“ průmyslníků. Přitom tady o nic konzervativního nejde – naopak – oni neuchovávají to, co tu máme, ale chtějí ten systém zničit. Ale politicky se často berou jako konzervativci. A tyto sítě šíří dezinformace nejen v USA, ale přes své partnery ho znovu šíří také v Evropě,“ shrnuje pro HlídacíPes.org Benjamin Pohl, německý expert na dopady klimatických změn.

Co uděláte, když ztratíte pole?

Po katastrofálních záplavách v Německu zemřelo 180 lidí, bouře a povodně zasáhly v létě i další evropské státy. V zářijových volbách do Spolkového sněmu pak klima bylo jedním z viditelných témat, i když třeba strana Zelených zdaleka neuspěla tak, jak si představovala. I volební lídr vítězných sociálních demokratů Olaf Scholz však kandidoval s heslem „kancléř pro ochranu klimatu“.

Benjamin Pohl. Foto: Vojtěch Berger

Naopak před českými volbami nebylo v kampani o klimatu až na výjimky prakticky slyšet. Zato o migraci, která se Česku dlouhodobě vyhýbá, ano. Přitom právě klima může spustit – a podle Benjamina Pohla také nepochybně spustí – celosvětový přesun lidí nevídaných rozměrů. Přesná čísla se však odhadují těžko, podle některých studií by to jen v Africe mohly být desítky milionů lidí.

„Co už teď víme, je, že velmi, velmi mnoho lidí bude muset opustit svou vlast, protože přijdou o živobytí nebo o tu zem jako takovou. Ale tuhle migraci bych v žádném případě dopředu nepopisoval jako něco negativního, je to prostě nutnost se přizpůsobit. Když už nemám své pole, tak se porozhlédnu po výdělku jinde,“ vysvětluje, proč je krátkozraké rámovat migraci dopředu výlučně jako hrozbu.

„Je to i společensky prospěšné – nezůstat sedět na svém pozemku a neříkat jen ‚prosím, nakrmte mě, já už nic dělat nemůžu‘,“ dodává.

Vidět dál než za příští volby

V Česku před volbami migrací strašil nejen premiér Babiš, který si v závěru kampaně zajel i k hraničnímu plotu v Maďarsku, ale také ČSSD či jako tradičně SPD Tomia Okamury. V Německu stejnou rétoriku používá dlouhodobě především AfD (Alternativa pro Německo).

Dlouhodobě to však není politika, která by se Čechům nebo komukoli jinému ekonomicky vyplácela.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Ten, kdo věří, že je možné se před tím izolovat, podceňuje náklady a fakt, že to vlastně už ani není možné. Klimatická změna na nás nemá vliv jen kvůli migraci, ale i kvůli tomu, co se děje ve třetích zemích. Když dojde k masivní destabilizaci třetích zemí, tak to samozřejmě má vliv i na náš dovoz, vývoz, na naše investice,“ shrnuje provázanost migrace s klimatem a hospodářstvím Benjamin Pohl.

Otázkou zůstává, proč tento jednoduše znějící řetězec příčin a důsledků nechápe celosvětově víc politiků, byznysových hráčů i větší část světové veřejnosti. Podle Pohla hlavně proto, že nevidí dost daleko, ani geograficky, a v případě politiků ani časově – za horizont svého volebního období.

Na klima se špatně ukazuje prstem

„Nevidíme přímé důsledky – já sice znečišťuju ovzduší tady, ale ty důsledky pocítí někdo jiný jinde na planetě. A navíc třeba s velkým časovým odstupem. To, co dnes zažíváme jako klimatickou změnu, to nejsou důsledky současných emisí, ale těch před několika desítkami let. A to samozřejmě znamená, že projevy klimatické změny budou každopádně zesilovat, protože i my jsme v posledních desetiletích výrazně zvýšil objem emisí,“ předpokládá.

Je tu však ještě jeden důvod, proč klimatická změna není větší téma pro „obyčejné lidi“ – vysoká míra nejistoty, co se to vlastně děje a jaká opatření vlastně zvolit, aby se věci změnily.

„Ani dnes nedokážeme vždy přesně ukázat a říct – za tohle může klimatická změna, to prostě neodpovídá empirické zkušenosti většiny lidí. Není to jako dát peníze na stůl a něco za to dostat. Je to spíš: dám peníze na stůl a možná, za určitých okolností, dostanu něco, ale nevím přesně, co. A proto je to tak těžké. Lidé tomu rozumí, ale není to intuitivní,“ vysvětluje Benjamin Pohl.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)