Policie u Wollnera trestný čin nezjistila. O poměrech a atmosféře v ČT to však nevypovídá nic
ANALÝZA. Policisté uzavřeli případ bývalého šéfa pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera, který se podle části jeho kolegů měl dopouštět sexuálního obtěžování a bossingu. Podle policie Wollner nespáchal trestný čin ani přestupek. Policejní závěry jsou však jen jednou linkou celého příběhu: vedle svědectví obětí, diskutabilního interního vyšetřování České televize i neochotě dosluhujícího ředitele ČT Petra Dvořáka se k celé věci vůbec vyjádřit. Nastupující ředitel Jan Souček bude chtít kauzu ještě dořešit. „Mám pochybnosti, že bylo přijalo dostatečné řešení,“ říká.
„Kriminalisté tuto věc prošetřili a dospěli k závěru, že se nejedná o podezření z jakéhokoliv trestného činu nebo přestupku,“ popsal závěry vyšetřování mluvčí pražských policistů Jan Daněk České televizi.
Podle Marka Wollnera se tak potvrdilo to, co říkal od začátku: „Věděl jsem celou dobu, že je to habaďůra. Věděl jsem, že pokud bude policie poctivá, tak se z toho nemůže nic stát. Jistě se mi v tomto smyslu ulevilo, protože člověk nikdy neví,“ řekl Wolner serveru iDnes.cz.
I když se podle policie nedopustil ani trestného činu, ani přestupku, sám v dřívějších rozhovorech přiznal, že podřízeným například sahal na zadek a na pracovišti pod jeho vedením docházelo k něčemu, co označil za „vzájemnou koketérii“. Část jeho kolegů a kolegyň to ale vnímala jako sexuální obtěžování.
Právník Aleš Rozehnal o sexuálním obtěžování:
Některé prameny považují sexuální obtěžování za specifický druh šikany. Sexuální obtěžování může spočívat v nevhodných narážkách, nevyžádaných dotecích či v povinnosti strpět toto chování, aby zaměstnanec nepřišel o své místo.
Takové chování je postihováno antidiskriminačním zákonem. Pokud zaměstnanec uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany nadřízeného došlo k diskriminaci na základě pohlaví, je nadřízený povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že se nadřízený tohoto jednání dopustil.
Normalizace sexuálního obtěžování
Redakci HlídacíPes.org již v lednu devět svědků a cílů Wollnerova nevhodného chování popsalo, že v redakci Reportérů ČT panovala „atmosféra strachu“, při které docházelo k „normalizaci sexuálního obtěžování“.
„Nešlo o nevinné poznámky. Je to o dotecích doprovázených obscénními poznámkami a explicitními výzvami k sexu,“ popsala jedna z obětí.
Wollner se měl dopouštět nevyžádaných doteků: sahal ženám na krk, stehna či na zadek. Ženy podle svědectví vyzýval k „šukání“ a pokládal jim otázky typu: „Jak ty to máš ráda?“
Související články
Aleš Rozehnal: Reakce ČT na kauzu Wollner je bizarní. Oběti obtěžování nejsou potížisté
Jindy přišly sexistické narážky na vzhled: „Měla bys cvičit, povolují ti svaly,“ vzpomíná například jedna z žen, které se s jeho chováním setkaly. Wollner komentoval ve vztahu k podřízeným ženám i to, jakou si zrovna vzaly podprsenku.
Na případné odmítnutí měl podle svědků a obětí reagovat jejich zesměšňováním, zlehčováním či výroky typu: „Jsi frigidní, nebo co?“ či „Musíš si pořádně zašukat“.
Vedle sexuálního obtěžování mělo na půdě Reportérů ČT z jeho strany docházet i k pracovní šikaně. „Shazoval lidi psychicky. Někteří se dostali do smyčky, kterou bylo náročné psychicky ustát. Jakkoli dobrou práci udělali, Marek to shodil a vždy jim řekl, že je to špatně. Zasekli se a nevěděli, co točí a jak to točit, aby to Marek nesmetl,“ popsala jedna ze svědkyň.
„Často dochází do bodu, kdy vás nerespektuje, znevažuje a nakonec vás zlomí. Řev je v pohodě, to je součástí vypjatého novinářského prostředí, ale nikdy nepřišla žádná omluva,“ dodala s tím, že ten, kdo se Wollnerovu chování postavil, byl vystaven další agresi.
Jeho bývalí podřízení nezávisle na sobě mluvili o tom, že Wollnerovo jednání dovedlo některé členy redakce k tomu, že museli vyhledat terapeutickou péči či úplně opustit redakci. Podobná atmosféra měla v redakci panovat více než patnáct let.
Wollner taková nařčení a vinu celou dobu odmítá. V lednovém rozhovoru pro Deník N sice připustil, že by někteří jeho kolegové jeho chování mohli vnímat jako sexuální obtěžování, celou věc však označil za „politickou poptávku po jeho hlavě“.
(Ne)bezpečné prostředí
Na kauzu jako první v říjnu 2022 upozornila bývalá členka týmu Reportérů ČT Markéta Dobiášová na svém webu InFakta. Následně šéfka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová podala podnět vedení České televize na prošetření Wollnerova chování. Ve stejné době se o případ začala zajímat také redakce HlídacíPes.org.
Když se kauza dostala na veřejnost, Česká televize zřídila interní vyšetřovací komisi, která měla situaci prověřit. Komise byla sestavena z lidí zevnitř veřejnoprávního média – šlo od dva právníky a ombudsmana. Vypovídala zhruba třicítka zaměstnanců, z čehož podle dostupných informací bylo třináct vůči Wollnerovu chování kritických.
Otázkou tak zůstává, zda zpráva interní komise byla dostatečně anonymizovaná a zda Marek Wollner nemohl svědky a oběti identifikovat.
Z vyšetřování vznikla závěrečná zpráva, kterou však mimo členů komise vidělo jen pár lidí ve vedení České televize. Podle informací HlídacíPes.org šlo o dosluhujícího ředitele Petra Dvořáka, šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala a právě Marka Wollnera, který ji dostal, aby se k ní mohl vyjádřit a popsat svou verzi příběhu.
Všem dalším je závěrečná zpráva komise nepřístupná. Redakce HlídacíPes.org se ji snažila získat na základě žádostí podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Neúspěšně, přestože ČT původně naznačila, že s poskytnutím zpráv komisí nebude mít problém, jakmile bude případ uzavřen.
Riziko nesprávné interpretace
ČT se začala odvolávat na ochranu soukromí zúčastněných i na riziko „nesprávné interpretace“ obsahu zprávy. Ten přitom neznají ani oběti a svědci, kteří tak nemohou s jistotou říct, jak bylo s jejich výpověďmi naloženo a zda je televize dostatečně ochránila.
Právě nedostatečné ochrany se totiž svědci a oběti v souvislosti poskytnutím svědectví obávali, shrnul server A2larm:
Související články
Ondřej Neumann: Dopady kauzy Wollner – desatero proti diskriminaci a změny ve zpravodajství ČT
„‚Ptala jsem se jich, jestli tu výpověď uvidí Wollner, a oni mi řekli, že je jen pro generálního ředitele,‘ říká jedna z žen, které svědčily. I další zdroje uvádějí, že dostaly stejné informace, a právě to je motivovalo vypovídat. Věřily, že Česká televize pro ně vytvoří bezpečný prostor, v němž budou moci své zkušenosti beze strachu popsat, a přispět tak k ozdravení poměrů v redakci Reportérů ČT. To se však nestalo.“
Otázkou tak zůstává, zda zpráva interní komise byla dostatečně anonymizovaná a zda Marek Wollner nemohl svědky a oběti identifikovat. Podle dostupných informací se totiž pokoušel některé oběti kontaktovat a konfrontovat s obsahem výpovědí.
„Rozesílal různým bývalým redaktorům a redaktorkám SMSky a to pokračovalo i poté, co zprávu dostal do ruky a patrně na jejím základě začal rozeznávat jednotlivé svědky. Jen pár dní před svým odvoláním a znemožněním vstupu do budovy televize vedl také jednu z porad Reportérů ČT, kde téma svého vyšetřování otevřel a snažil se apelovat na city a svědomí přítomných tím, že mu případ ničí život i rodinu. V tu chvíli už byla zpráva z šetření vypracovaná,“ popisuje na základě svědectví A2larm.
Česká televize v roli soudu
Česká televize 13. ledna informovala o ukončení pracovního poměru s Wollnerem ve veřejném prohlášení. „Tento krok je výsledkem vzájemné dohody, náročné pro obě strany,“ uvedla mluvčí ČT Karolína Blinková. O rozvázání pracovního poměru přitom došlo i přes to, že ani komise prý nezjistila žádné jednání, jež by neslo znaky trestného činu.
„Jakkoli nic nenaznačuje tomu, že by došlo ze strany Marka Wollnera k jednání, jež by neslo znaky trestného činu, vnímají v tuto chvíli obě strany ukončení spolupráce jako krok, který napomůže stabilizovat situaci v redakci a zastaví poškozování dobrého jména ČT,“ uvedla tehdy televize.
Podle právníka Aleše Rozehnala však odpověď na otázku, zda byl či nebyl spáchán trestný čin, může přinést pouze rozhodnutí soudu, a nikoli komise zřízená zaměstnavatelem.
„Navíc to, že by Marek Wollner spáchal trestný čin, podle dostupných informací ani nikdo netvrdil. I když by nebyl spáchán trestný čin, pokud jsou pravdivé výpovědi více než desítky poškozených, docházelo v České televizi k mimořádně závažnému porušování práva,“ komentoval prohlášení Rozehnal (zastupoval Noru Fridrichovou v případě jejího obvinění z bossingu, pozn. red.) pro HlídacíPes.org.
Omluva, která nepřišla
Česká televize ve zmíněném prohlášení také veřejně vyzdvihla moderátorovy kvality a zásluhy při vedení pořadu: „Česká televize považuje Marka Wollnera za jednoho z nejlepších novinářů v zemi, který za 17 let svého působení v redakci zpravodajství odvedl mimořádnou práci v oblasti investigativní žurnalistiky.“
Na stížnosti ale údajně vždy dostali pouze odpověď, že s tím nelze nic dělat – například kvůli dobrým výsledkům pořadu.
Možné oběti se žádné veřejné omluvy nedočkaly, ačkoli mluvčí Blinková redakci HlídacíPes.org řekla, že ČT omluvu zvažuje.
„Zvažujeme nějaké vyjádření ve vztahu k nim. V tuto chvíli ovšem netuším jaké. Ještě čekáme na výsledek od druhé komise,“ řekla s odkazem na šetření obvinění moderátorky Nory Fridrichové z bossingu, kde podnět podal naopak Marek Wollner.
V tiskové zprávě pak zaznělo pouze to, že „je povinností České televize vytvářet pro všechny své zaměstnance takové prostředí, které je důstojné a ve kterém se cítí dobře“.
Od té doby vzniklo na půdě České televize takzvané desatero proti diskriminaci, jehož součástí jsou některé změny ve zpravodajství s cílem, aby nedocházelo k podobným situacím.
Mlčení ředitele Dvořáka
Jak od Marka Wollnera, tak od vedení České televize v průběhu kauzy zaznívalo, že o kritice ze strany Wollnerových kolegů nikdy před listopadem 2022 neslyšeli. V médiích i na sociálních sítích se o kauze mluvilo mnohdy jako o politickém boji, případně o řešení účtů mezi dvěma známými moderátory – Wollnerem a Fridrichovou.
Redakce HlídacíPes.org má ale k dispozici svědectví lidí, kteří v předchozích letech o problémech s Wollnerem informovali ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, Wollnerova tehdejšího přímého nadřízeného.
Šámal to popírá. Vloni v listopadu tvrdil, že žádnou stížnost ani podnět na chování Wollnera nedostal: „V tomto směru jsem na Markovo chování ve funkci šéfredaktora neobdržel ani jedinou stížnost nebo podnět. Pro úplnost, nic takového jsem nedostal ani v předchozích letech, kdy Marek ve funkci šéfredaktora nebyl,“ řekl pro HlídacíPes.org.
Oběti a svědci popsali redakci více situací, kdy se kvůli chování svého nadřízeného obrátili na vedení televize. Na stížnosti ale údajně vždy dostali pouze odpověď, že s tím nelze nic dělat – například kvůli dobrým výsledkům pořadu.
Podobně to popisovala ve svém textu i zmíněná bývalá reportérka ČT Markéta Dobiášová. Podle SMS komunikace, kterou zveřejnila, chtěla se Šámalem situaci řešit Wollnerova zástupkyně Aneta Snopová. Šámal ale měl odpovědět: „Marek by řekl, že jsem se proti němu spiknul s Babišem a ostatní to nezajímá.“
Redakce HlídacíPes.org se už od počátku kauzy snažila získat vyjádření také od dosluhujícího ředitele ČT Petra Dvořáka. Ten byl nejdříve zdravotně indisponovaný a později jeho mluvčí Vít Kolář – i přes původní příslib –rozhovor s ředitelem odmítl.
Od května vedení televize nereagovalo ani na další dotazy redakce týkající se Wollnerovy kauzy. Petr Dvořák v červnu neobhájil ředitelský mandát a v září ve funkci skončí.
Nový ředitel: „Zprávu budu chtít vidět“
Dvořáka vystřídá dosavadní ředitel brněnského studia České televize Jan Souček. V podcastu Insider řekl, že chce celou kauzu a situaci v Reportérech ČT ještě dořešit, protože má „důvodné pochybnosti, že bylo přijalo dostatečné řešení“.
„Potřebuji získat jistotu, že to nebyl systémový problém uvnitř toho týmu, možná uvnitř celé zpravodajské divize a toho nastavení. Mně se nechce věřit, že pokud se to týkalo tolika lidí a dělo se to tak dlouho, tak to vždy zůstávalo jen mezi těmi dvěma, že to neputovalo tím systémem a že tam nezafungovalo něco, co tam zafungovat mělo, tedy to, že se ty problémy měly řešit mnohem dříve než v lednu, únoru 2023,“ říká s tím, že podle něj odchod moderátora není jediné řešení, které by kauza měla mít.
Zároveň koriguje zpětně i vyjádření České televize o tom, že se Wollner neměl dopustit žádného trestného činu: „Žádná komise uvnitř jakékoli instituce nemá puvoár k tomu, aby konstatovala, jestli se stal nebo nestal trestný čin. To posuzují zcela jiné orgány tohoto státu a komise řekla něco, co říkat neměla, protože o tom nemůže rozhodovat.“
Podle Součka ani on sám, ani veřejnost nemá o výsledcích interního šetření dostatek informací, jelikož zprávy komise četl jen nejvyšší management televize a Marek Wollner. „S ohledem na to, co bylo prezentováno v počátku té kauzy, to teď vlastně vyznívá, že to jde do ztracena,“ dodává.
Proto si zprávu chce při nástupu do čela ČT vyžádat. „Zprávu jsem nečetl a budu ji chtít znát pro to, abych sám pro sebe mohl vyvodit závěr, že to řešení, které bylo přijato, je dostatečné,“ říká Souček.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Babiš kontra Řezníček. Hodinka nenávisti k České televizi jako výzva k lynči
„Nechte mě domluvit.“ Jak si politici ANO dělají čárky u sledování České televize
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Tak tedy policie konstatovala, že nedošlo ani k trestnému činu, ani k přestupku. Když něco takového konstatovala vyšetřující komise, pak je to podle pana Součka, budoucího ředitele ČT, špatně, protože něco takového mají říci jiné orgány. Ty jiné orgány to už však řekly, o co tedy panu Součkovi jde? Aby jakási jím zřízená nová vyšetřovací komise sice také řekla něco, co podle něj mohou říci pouze „jiné orgány“, jen by to bylo něco jiného, než než původně policie zjistila? Mám obavy, že se má ČT pod panem Součkem na co těšit. A bohužel diváci od září také. Zdá se, že o co méně však budou spokojeni diváci, o to spokojenější budou pánové Babiš a Okamura.
Dalo se to čekat. To je totiž ta zásadní chyba – v případě porušení etických pravidel se odkazovat na výsledky vyšetřování trestného činu. Protože – a každý to ví, justiční vyšetřování trestného činu je postaveno na té základní premise, že každý obviněný je nevinný, zatímco všichni ostatní (zejména oběti jejich činů a svědkové) lžou jako když tiskne. Takže by se musely najít i další důkazy – což v řadě případů není možné.
Tímto nekritizuji tato pravidla v samotné justici -její výsledky slouží tomu čemu sloužit mají .
Ale nemohou sloužit jako alibistická omluva při porušení etických norem v rámci nějaké instituce.
On to pan Rozehnal píše nahoře správně, takové případy se musí řešit s pomocí žaloby dle antidiskriminačního zákona, kde onu výhodu mají oběti (žalobci) – a prokazovat svou nevinu musí pachatel.:) Tím sice nechci tvrdit, že i tyto žaloby jsou vždy spravedlivé, ale to není vždy ani to trestní stíhání..
No a tím se dostáváme k tomu kdo by takovou žalobu měl podat. Pochopitelně že nikoliv samotné médium – protože to by jí vlastně podalo samo na sebe .
Ale měla to udělat sama ta obtěžovaná pracovnice, prostřednictvím svého najatého právníka. Pokud toto neudělala (a jak se dá přepokládat, neudělala to žádná z nich), potom už samotné toto ukazuje naprosto HRÚZNÝ OBRAZ našeho veřejně veřejně právního média, jehož pracovníci (aj pracovnice) neznají a neumí používat ani ty naprosto základní prostředky právní ochrany vůči protiprávnímu jednání..
Občan se pak musí právem ptát, proč by jako měl za takovou mediální práci platit nějaké poplatky. Za citace z projevů VÍajPáků a jejich tiskových mluvčích? To je poněkud málo, na to že se tvrdilo, že média mají být hlídacími psy demokracie..
Nijak nezmiňujete že spolupracovníci Wollnera sepsali na jeho podporu text, v kterém nařčení popírají. Také vyzdvihujete 13 lidí vypovídajících proti Wollnerovi, ale že většina, tedy 17 lidí nevypovídalo proti němu nezmiňujete. Policie vydala prohlášení že neshledala žádný trestný čin, ani přestupek. Ani přestupek. Sexuální obtěžování jistě přestupek je. Takže policie došla k závěru, že o sexuální obtěžování nešlo.
Nesnášenlivost v zákulisí ČT je už tradiční. A nevyplácí se naskakovat na habaďůry, nejspíš z nedocenění zhrzených kolegyň. Bohužel, žádného z aktérů této pseudokauzy, a škoda, že ani pana Šlachtu nevarovala zkušenost starší, skutečně investigativní kolegyně, ctěné paní Jany Lorencové, – která soudní spor s ČT před lety slavně vyhrála. Vzpomínáte na relace: Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí? Odkryla kauzy lehkých topných olejů, pašování lihu a družstevních záložen. Získala řadu novinářských ocenění, například cenu Ferdinanda Peroutky, Křepelky a Trilobita.
V jiné organizaci a jiný činovník by patrně letěl jak zralá hruška. Dokonce i kdyby prokazatelně nic neudělal. Takže to jistou výpovědní hodnotu o poměrech v ČT má.