Méně než polovina českých středoškolských studentů věří, že má dostatek informací o společenských a politických tématech. Více informovaní se cítí být chlapci než dívky a studenti z rodin s vyšší životní úrovní.

Výsledky dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni, nabízí i řadu dalších zajímavých postřehů o tom, jak mladí lidé vnímají média a jaké jsou zdroje jejich informací.

„Pocit informovanosti příliš nezávisí na studované škole a vzdělání rodičů, které by měly informovanost jako hlavní zdroj ovlivňovat. I to naznačuje, že do postoje se nepromítá jen objektivní informovanost, ale také schopnost nedostatky ve své informovanosti posuzovat,“ komentují autoři průzkumu.

Oproti podobnému průzkumu z roku 2014 poklesl informační vliv televize a výrazně posílil vliv sociálních sítí.

Viděl jsem to na Facebooku

Nejčastějším zdrojem na sociálních sítích jsou repostované články. Více než polovina studentů ale přiznala, že často vnímá informace i z postů a sdílených zkušeností lidí, které nezná. K tomuto typu zdroje má však většinou důvěru jen 10 % studentů.

„Některé mediální výzkumy ovšem upozorňují na takzvaný sleeper efekt – tedy že informace může mít dlouhodobě vliv, i když primárně nevěříme jejímu zdroji, protože racionalizovaná nedůvěra v paměti příjemce odezní, zatímco často emotivní sdělení v ní zůstává,“ připomíná komentář k průzkumu.

Zpravodajské servery nejčastěji studenti sledují na hlavních zpravodajských serverech a v komerčních televizích. Na alternativních webech typu Parlamentní listy či Aeronet sleduje zpravodajství alespoň občas 20 % studentů a 15 % jim důvěřuje.

Tyto servery tedy přímo ovlivňují zhruba šestinu studentů. Jejich obsah se však sekundárně může šířit pomocí sociálních sítí či ústní komunikace, v níž navíc mizí deklarace zdroje a tím i možnost posoudit jeho důvěryhodnost.

Středoškoláci, kteří uvedli, že sociální sítě jsou jedním z jejich nejčastějších zdrojů informací, se na sociálních sítích o aktuálním dění nejčastěji dozvídají z odkazů na články v online zpravodajství.

Ostatní informační zdroje byly srovnatelně zastoupené. U důvěry v tyto informační zdroje už je patrné jasné odstupňování, které odpovídá četnosti jejich užívání.

Studenti středních škol sledují zpravodajství a publicistiku nejčastěji na internetu, a to na hlavních zpravodajských serverech. Na druhém místě v užívání jsou komerční, a, jen o něco málo méně sledované, veřejnoprávní televize.

Tištěné noviny jsou pro středoškoláky až za televizními stanicemi. Nejméně často sledují středoškoláci zpravodajství a publicistiku na alternativních webech nebo v zábavních/bulvárních denících (mohou v nich ale sledovat informace jiného druhu).

Gymnazisté jsou ve sledování zpravodajství a publicistiky silnější, a to u všech typů médií kromě zábavních/bulvárních deníků (tedy včetně alternativních webů).

Studenti ze středních odborných škol a učilišť častěji čtou zábavní/bulvární deníky. Sledování zpravodajství a publicistiky roste i společně s věkem – to pravděpodobně kopíruje rostoucí zájem o veřejné dění obecně.

Alternativní weby nejčastěji sledují studenti z rodin se střední životní úrovní. Studenti s větším místem bydliště zase častěji sledují veřejnoprávní TV.

Jak často sledujete zpravodajství a publicistiku z ČR či ze světa v následujících typech médií?

V důvěryhodnosti vedou podle středoškoláků jednoznačně informace z veřejnoprávních a zpravodajských medií.

Za nejméně důvěryhodné naopak považují zábavní/bulvární deníky a komerční televizní stanice. Mezi spíše nedůvěryhodné zdroje informací se u středoškoláků řadí i blogy, časopisy a alternativní weby; u těchto druhů médií je ale zásadní část studentů nerozhodnutých.

Pro studenty učilišť a mladší studenty celkově je těžší vytvořit si názor na důvěryhodnost alternativních webů (anebo ho zkrátka ještě vytvořený nemají), u nichž častěji než ostatní uváděli možnost „Nevím/Bez odpovědi“.

Gymnazisté častěji než další středoškoláci nedůvěřují komerčním televizím (tento rozdíl je u studentů SOŠ a učilišť vyrovnán spíše nerozhodností než nedůvěrou), a naopak častěji důvěřují veřejnoprávní televizi, hlavním zpravodajským serverům a rozhlasu.

Nakolik důvěřujete informacím ve zpravodajství a publicistice v následujících typech médií?

Kompletní průzkum zde.