PSÍ UŠI. Mohli jsme vám sem napsat další díl Psích uší o tom, co všechno řekli naši politici, a usadit to s jemným odstupem do patřičného kontextu – jak zní naše anotace. Ale my jsme řekli ne. Povíme vám místo toho tradiční českou pohádku o Prďochovi, jen musíme upozornit, že žádné postavy a události v tomto příběhu nejsou smyšlené a veškerá podobnost se skutečnými, žijícími či mrtvými osobami bohužel vůbec nění náhodná.

Měli jednou ve vsi Prďocha.

Prďoch kudy chodil prděl, slabší povahy prominou, zaprděl vždycky všechno, kde se objevil. Vůbec si nemohl pomoct, to zase ne, že by z nějaké zlé vůle, byl to prostě Prďoch. Nejhorší ale bylo, že si Prďoch navykl chodit do obecní hospody, kde pak kvůli němu nebylo k vydržení.

Dřív si prdíval jen u sebe na statku, tomu se však dalo snadno vyhnout, když to člověk vzal obloukem kolem lesa a moc se nezdržoval. V hospodě to ale bylo jinak. Prďoch sice slíbil, že v pátek a v sobotu chodit nebude, ale nakonec se vždycky těsně před otvíračkou objevil a zase prděl. Nepomáhalo ani, když ho odehnali ke stolu do kouta, tak mocně Prďoch prděl po směsi vařené kapusty a mletých kuřecích pařátů, kterýma se živil.

A tak pokaždé museli vyvětrat. „Je třeba vyvětrat Prďocha,“ zavelel starosta a tři to měli na starost; vždycky hned k oknům a dveřím a po každým Prďochově prďochu větrali, až všem zábly nohy. Ale jak zavřeli, hned Prďoch znova. A tak pořád dokola, už z toho byli všichni unavení. A Prďoch v koutě snil, jak bude ve vsi starostou on a každý, rozumíte? Každý se s ním bude muset bavit, až bude starostou. A jak se zasnil, zase ta kapusta a pařátky a tak pořád dokola.

Jednoho dne, byla to sobota a hospoda skoro prázdná, přišli dřevorubci a co je to v hospodě za retych. „Dyť vám sem nikdo nebude chodit,“ pravili k hospodskýmu a Prďocha vynesli i s židlí do lesa, ať si tam sní a prdí.

A tak končí krátká pohádka o Prďochovi.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• A nyní z úplně jiného soudku. Byla jedna země a tam si lidé kdovíproč mysleli, že cesta ke skutečné demokracii vede přes přímou volbu prezidenta a zejména dvouhodinové televizní debaty. A protože měli televizí asi padesát a každý druhý si v každé té televizi myslel, že je něco jako Larry King, rotovali jim kandidáti každý den po televizích a televizičkách a říkali tam dvě hodiny pořád ty samé věci, až se všichni málem urotovali. Jen občas se stalo, že některý kandidát nedával pozor, nebo ho možná dával, ale jeho těsnější mentální schránka mu neumožnila pochopení položeného dotazu, a pak vznikaly mezinárodní skandály a bžunda.

Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?

Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.

Do otevřeného konfliktu v případě napadení.

Babiš: A proč bychom měli mít otevřený konflikt?

Pokud by nastal, byl byste vrchním velitelem ozbrojených sil.

Babiš: Já chci mír.

(Prezidentský duel ČT, 22. ledna)

Agentura TASS je zplnomocněna prohlásit, že si Babišova úletu všimla a děkuje za něj.

Zdroj: TASS.ru, 23. ledna

Pokud byste měli problém s azbukou, napište si na adresu skála@ksčm.cz nebo noční[email protected], rádi vám to přeloží. Případně se můžete podívat na příspěvek sesterské agentury RIA Novosti.

Zdroj: RIA Novosti, 23. ledna

Prostě v Rusku má ProtoBabiš-diplomat úspěch. Všimli si přirozeně také v Polsku a pobaltských zemích, čímž nás Babiš šmahem připravil o Královec a přístup k moři. Hodně se mluví o tom, kdo je tady vlastně proruský šváb. Zda Stropnický junior a Drulák se svou „mírovou iniciativou“ nebo třeba zástupy vlastenců se svatojiřskou stuhou na Facebooku a tak podobně. Ve skutečnosti je to daleko jednodušší. Když někdo mluví jako proruský šváb, lísá se a žadoní o podporu u ampliónů proruské propagandy SPD a KSČM a nahrává kremelským zájmům, ať už záměrně nebo z hlouposti, tak to bude proruský šváb. 

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Ve vrcholící kampani Andrej Babiš postupně prochází kafkovskou proměnou. Už byl proto-tatíčkem Masarykem, jenomže to trochu nevyšlo, když na tiskovce po prohraném prvním kole vylezla na povrch jeho původní podoba. Tak to teď zkouší přes pejsky a Jezulátko. Vymyslel speciální odnož náboženství, spočívající ve fetišistickém zbožňování sošky Pražského Jezulátka v podivné kombinaci křesťanství s astrologií, která v mnohém připomíná některé dominikánské větve kultu vúdú.

K Jezulátku chodím rád. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Byl jsem tam i den před volbami a poslal mu prosbu. Funguje to ❤️ https://t.co/d2Dgg5bl6z

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 17, 2023

• S pejsky se to má tak, že si při návštěvě Jablonce nad Nisou vyhlédl v nedalekém útulku nebožáka, který se nemůže bránit, a vytřískal z něj nějaké ty body na sociálních sítích.

Když byl naposledy pes na Hradě, vstoupil do dějin úmyslným shrnutím koberce, následkem čehož si jinak střízlivý Miloš Zeman pochroumal koleno a nemohl jmenovat Bohuslava Sobotku premiérem. Takže na čokly pozor. V dalším příspěvku, který už zde nebudeme sdílet, aby nezemřelo šťěňátko, pak Babiš-kynolog slíbil, že se na Lojzu určitě přijede znovu podívat. Může to vzít třeba vlakem, aby si připomněl některé z nesplněných slibů ProtoBabiše-manažera.

Vítám @AndrejBabis na nádraží v Liberci! Cesta vlakem do Prahy z něho trvá stále 2,5 hodiny jako před 5 lety, kdy tady byl jako premiér. Tehdy nám slíbil, že se zasadí o zrychlení železničního spojení mezi Libercem a Prahou. Pro nápravu této dopravní ostudy neudělal ale vůbec nic pic.twitter.com/NL7VvKhnbI

— Martin Půta (@MartinPuta) January 20, 2023

A jak to dopadlo s naším Prďochem? Pokud zrovna nespí a nesní, sedí v lese dodnes. Klidnou mysl.

Follow @malecak