Pixabay,

Po Atentátu přijde Revoluce. Technické obory nejsou všechno, dokazuje nejstarší česká univerzita

Napsal/a Robert Břešťan 28. května 2019

ROZHOVOR. Opravdu potřebujeme tak vysoký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, „kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích“, když nám chybějí technici a řemeslníci? ptají se sugestivně politici jako je prezident Miloš Zeman, nebo zástupci podnikatelů jako třeba šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

To, že společenské a humanitní obory svůj smysl a konkrétní využití ve společnosti i v tvrdém byznyse mají, se naopak snaží dokazovat Univerzita Karlova. Ta v Praze v polovině května uspořádala další ročník Národní konference transferu a za hlavní téma vybrala „doposud opomíjené téma praktického uplatnění společenskovědních poznatků“.

„Příkladem z nedávné doby je, že kolegové z teologické fakulty konzultovali s armádou a s Policií ČR témata spojená s islámem, co je ještě normální a co už je extremistické smýšlení v souvislosti s výroky na sociálních sítích. To je další celkem unikátní expertíza, kterou naši vědci mají, a policie za to byla pokud vím vděčná,“ říká Hana Kosová, ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy.

Hana Kosová

Humanitní obory bývají v poslední době často ze strany podnikatelů i politiků zlehčovány a zesměšňovány jako v praxi málo použitelné. Vadí vám to?

To, že má občas někdo tendenci něco dehonestovat, to je fakt, s nímž nic nenaděláme. S tím rozhodně umíme žít. Problém vidím spíše v tom, jak málo se mluví o tom, jak jdou tyto obory naopak využít. Spíše se tedy snažíme jít do mírného protiútoku a přesvědčovat veřejnost i politiky, že tyto obory mohou být konkrétně užitečné a ukazovat konkrétně jak.

Technologická agentura ČR teď třeba vyhlásila projekt Éta, který je zaměřen právě na společenské vědy a jejich užitečnost a využitelnost v praxi. To je ze strany veřejné sféry poměrně unikátní krok, který nám závidí i zahraniční kolegové. Nemyslím si tedy, že by tu celková atmosféra ve vztahu k humanitním a společenským oborům byla tak špatná. To, že občas někdo z našich čelních představitelů něco řekne, k tomu se stavíme pragmaticky.

Když roboti, tak i etika

O co se tedy ty kritické výroky opírají – o neznalost věci nebo jen pocit, že humanitní vědy jsou vlastně jen bádání někde v knihovnách bez dopadu na reálný svět?

V některých případech je to malá míra znalosti akademického prostředí a toho, co může firmám nabídnout. Může být i chyba na naší straně v tom, že to neumíme dobře komunikovat, i proto, že je to relativně nová věc a příkladů z praxe zatím není tolik. Podstatné je chápat, že technické a společenské obory nejsou v protikladu. Typickým příkladem je umělá inteligence. To je velké téma, velký trend, v němž je nutné kombinovat technologické záležitosti a práci s daty spolu s etickými otázkami, kde přicházejí ke slovu výsledky výzkumů společenských věd – sociologie, psychologie, dokonce i teologie.

Takže robotizace, etika robotů, spolupráce s lidmi je ideální ukázkou využití společenských věd v praxi?

Je tam řada aspektů, soužití robota a člověka, vliv na lidskou psychiku, na společnost jako celek… Dostat z toho efektivitu a všechny benefity i eliminovat rizika, to nezvládnou technici bez – jak říkáme – měkčích vědců a naopak. Jde to ruku v ruce a rozhodně je lepší to vnímat jako komplexní téma, než to stavět do protikladu.

 

 

Máte i další případy, v jakých oblastech se mohou humanitní obory uplatnit v komerční praxi?

Příkladem může být úspěšná počítačová hra Attentat 1942. Ta měla takový úspěch hlavně proto, že obsah dodali historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a naší Filosofické fakulty. Děj je prověřený, nejsou tam žádné nesmysly, a proto je hra tak populární a je o ni velký komerční zájem. Možná se na tom bude výhledově stavět i samostatná společnost – vývoj her založených na reálných faktech, reálných dokumentech a podobně. Nově nyní představujeme další hru Revoluce 1945 (pracovní název se nakonec změnil na finální Svoboda 1945, pozn. red.) . Naše poslání ale není úplně podnikat a směřuje to k tomu, že za pomoci kolegů z dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague s.r.o. diskutujeme se zahraničními investory, jak v tom pokračovat, případně tomu dát samostatnou právní entitu.

Je to ale přímá návaznost, inspirace úspěchem hry Attentat 1942?

Ano, a je to i pěkný příklad toho, že se ideálně potkal odborný obsah s technickým zázemím, programátory a IT experty a grafiky. Existuje ale i spousta dalších oblastí spolupráce nejen s firmami, ale s veřejnou sférou, analýzy, studie, nebo třeba práce sociálních geografů.

Školení o islámu

Můžete i tady dát konkrétní příklad?

Někde se bude třeba stavět nová elektrárna a je tam třeba zkoumat nejen dopady na životní prostředí, ale na prostředí celkově, jak se změní struktura obyvatelstva, jaké nové veřejné služby bude třeba zajistit – školy, školky, kulturní vyžití pro potenciálně nové zaměstnance., Takové studie si objednávají obce, kraje. Škála jde napříč obory. Příkladem z nedávné doby je to, že kolegové z teologické fakulty konzultovali s armádou a s Policií ČR témata spojená s islámem, co je ještě normální a co už je extremistické smýšlení v souvislosti s výroky na sociálních sítích, dělají se školení na míru a podobně. To je další celkem unikátní expertíza, kterou naši vědci mají, a policie za to byla pokud vím vděčná.

Předpokládám, že to jsou placené služby, že to není dobrovolná pomoc bezpečnostním složkám…

Bylo to normální placené školení na míru.

Myslíte, že v našem stále se komplikujícím světě bude přibývat potřeby spolupráce mezi obory, využití znalostí psychologů, sociologů, religionistů… Že i ti, kdo adorují technické obory, připustí, že užitečnost vzájemného propojování s technickými obory je větší než malá?

Doufám, že to tak bude. Je to všeobecný trend, který sledujeme globálně. I u těch technických oborů se veřejnost čím dál častěji ptá na společenskou užitečnost, ne jen čistě na potenciální finanční zisk. Naopak se ukazuje, že ne každá technologická inovace je nutně pro společnost užitečná tak, jak si někdo na začátku myslel. Všechny ty aspekty etické, právní, psychologické bude potřeba řešit čím dál více. Velké téma je třeba propojení medicíny, technologií a s tím spojené etické a morální záležitosti a lidská psychika. Vše zkrátka směřuje k tomu, že se na to vše musíme dívat komplexněji a i ty takzvané měkčí obory budou ne přidanou hodnotou, ale nezbytnou integrální součástí.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

38 komentářů

  1. petrph napsal:

    A to ještě paní ředitelka nezmínila třeba možnosti dnes moderního behaviorismu , jehož praktickou aplikací lze působit široce na občany ve snaze je o něčem přesvědčit. Jako třeba před volbami, v reklamě , v obchodních jednáních a podobně.
    Ergo – z tohoto pohledu by měl být zájem o kvalitní odborníky z (některých) humanitárních oborů poměrně velký – jak v komerční, tak i veřejné správě.. Otázka zní, zda je v tomto praktickém směru univerzity vzdělávají – a zda pak taky mají zájem takovou (třeba ne tak úplně čistou) práci dělat..

    • Spekoun napsal:

      zda pak taky mají zájem takovou (třeba ne tak úplně čistou) práci dělat..

      Clovece neboj oni velice dobre umeji zmanipulovat uchazece tak ze si mysli ze svoji praci vlastne pomahaji lidem.

      Tohle umeni uz je tu dlouho bez neho by byl problem sehnat bankere pojistovaky a podobne prizivniky.

      Pokud by nekdo vysvetlil lidem ze je vyhodnejsi misto posilani penez na pojistku si danou castku davat stranou hned by bylo mnohem mene pruseru.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Vědu, která se zabývá hlavně mluvením, hezky česky – živí se hubou, to už tady bylo víckrát, za Protektorátu a za komunistů a vždycky nedoplo moc dobře. Článek mě o nepostradatelnosti věd tohoto druhu, nepřesvědčil.

    • vašek pavelka napsal:

      Nemáme kuchařky v nemocnicích ,školách ,ošetřovatelky v ústavech , školkách , to je potřeba ,a né rychlokvašky z rádoby humanitních pekáren zbytečnosti a lenosti..

    • Miloš Kadlec napsal:

      Myslíte na vysokých školách, které tady Němci za protektorátu zavřeli? Skvělá úvaha! To nemá chyb .

      • ČERT napsal:

        Když už je to tady o tom, pokusil bych se uplatnit vzdělání, které je často uplatnitelné právě jen na takových, s prominutím, vykecáváních si, jako tady v diskusích, pokud člověk zrovna není protekční… Ale… Ale hlavně, ano, Němci zavřeli českojazyčné vysoké školy, ale třeba taková Německá univerzita v Praze tady za Protektorátu dál fungovala. Jen bych vysvětlil, že ta vznikla v roce 1882 rozdělením Karlovy (resp. tehdy Karlo-Ferdinandovy) univerzity na českou a německou část, a zrušená byla právě až v roce 1945. Tohle je snadno dohledatelné třeba už jen přes českou Wikipedii.

  3. Cylon napsal:

    Jeden mluví o užitečnosti příliš mnoho ABSOLVENTŮ, druhý o užitečnosti samotného OBORU. Dvě velmi rozdílné věci.

    • asdfas napsal:

      Tak, krásná ukázka, že pení ředitelka sama neumí pochopit „text/řeč“, když jak píšete, dvě rozdílné věci komentuje, jako by se rovnali, holt asi vidí něco co „technici“ nevidí…

      Pro mě důkaz její neshopnosti něco komentovat, když nechápe co druhý sděluje, buď je autistka nebo jenom vědomě manipuluje a tedy se snaží o podvod…

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Správný postřeh.Obojí, jak mnoho „ABSOLVENTŮ“, tak obor ovšem stejně nejsou k užitku ve smyslu – ku prospěchu společnosti.

  4. Jaroslav napsal:

    Zdůvodnit umí v naší zemi kdokoli a cokoli . Problémem je, že ty zbytečné a nepoužitelné absolventy z mnoha i jiných oborů MBA nevyjímaje některý nešťastník zaměstná ve své firmě (sice je brzy pustí jinam, ale už „mají praxi“ a mohou na místa ve státní správě a v neziskovkách všelikého druhu ) . A tam teprve dokáží být „užiteční“ v o několik řádů vyšším měřítku . Pak Svět vypadá, jak vypadá …

    • Pavel Liška napsal:

      Souhlasím. Kdybyste viděl s jakým vzděláním se mi hlásí uchazečky třeba na místo obyčejné referentky….. Mají vystudované kde co, ale jsou schopny všechno vzdělání s klidem „zahodit“. Nebo se chtějí nechat zaměstnat a současně hledají uplatnění ve vystudovaném oboru. Obojí pro mne jako zaměstnavatele není dobré a neberu je. Většina lidí se vzděláním z filozofických fakult, sociálních studií apod. je pro normální pracovní pozici v běžné firmě nepoužitelná, ale mají titul a tím pádem vyšší mzdové požadavky. Pokud bych je přijal, bylo by to nespravedlivé vůči lidem, kteří pracují na podobné pozici a tituly nemají. Zato svoji práci s přehledem zvládají. Hodně z těchto lidí nechápe proč je nechci. Celé roky slyší totiž ve škole a ve své bublině něco jiného. Teď je ještě po zaměstnancích hlad, tak uplatnění najdou, ale měl jste to vidět okolo roku 2010….. Tahle republika vždy stála na průmyslu a šikovných pracovitých rukách. Bohužel, bojím se budoucnosti, až současná generace lidí 50+ skončí.

  5. Surcuf napsal:

    Tvl, kolik tahle společnost potřebuje teologů (za mne žádného, náboženství je přežitek), sociálněvědeckých pracovníků, genderových vzdělanců a podobných chujovin každý rok?
    Plníme tabulky a státní úřady a pak pro ně vymýšlíme náplň, studujeme různé ptákoviny.. opravdu je důležité, aby byla kvalitní počítačová hra… dtto o extremistickém smýšlení na soc. sítích….na to nepotřebuju 5 let studia, mohli se přijít zeptat technika, rád bych pomohl….. řítíme se do (_!_) závratnou rychlostí – a poslední zhasne.

    Technik tyhle kraviny zvládne levou zadní, ale chci vidět teologa,jak vymýšlí konstrukci elektromotoru…..

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      S tím elektromotorem jste se možná úplně netrefil, třeba pan teolog by to zkopíroval z nějaké učebnice, skript, nebo i z internetu, ale jinak máte ve všem pravdu.Těch humanitních -logů a kdoví jak si ti všichni, cose živí hlavně mluvením, říkají, aktivistů a hvězd, co předstírají že jsou, ale ve skutečnosti jen marně touží býti zpěváky, zpěvačkami, herečkami a herci (místo aby tomu bylo naopak), je opravdu neúrekom, jak říkají bratři Slováci.

      • petrph napsal:

        Víte, ani v tom prvním případě „.., třeba pan teolog by to zkopíroval z nějaké učebnice, skript, nebo i z internetu, “ – to by sice mohl, jenže by stejně tu technickou konstrukci nepochopil, takže by na tom nemohl nic „navrhovat, či zlepšovat „.. A v tom naštěstí autorské právo funguje správně, že by mu to nikdo jako jeho návrh neuznal.
        Neboli, i kdyby to tedy okopíroval, mohl by to leda použít do nějaké své „prezošky“, kterou by jenom okecal, jak je dnes zvykem a jak je to na školách učí. Nic víc.

    • Jan napsal:

      Az budete mít zkutečné osobní problémy v životě, tak vám bude elektromotor k ničemu.
      Zajděte se zeptat lidí v manželské poradně jaké zbytečné školy mají. Zeptejte se filozofů na jejich existenci. Nejen chlebem živ je člověk.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Ale filosofická úvaha Vám oběd neuvaří, ba ani vody nepodá.

  6. Frenki Hunter napsal:

    Ve mně tento článek evokuje několik krásných vzpomínek na minulost. Za prvé filmy u období ČSSR, ve kterých se tito „vědátoři“už také objevovali a byli všem k smíchu. Za druhé opět film Císařův pekař a císařův „Císusalk“, kde se flákalo mnoho šizuňků při vymýšlení nesmyslů, na což jim přišel i císař Rudolf a za třetí, pokud si budu chtít vyslechnout něco k věci, tak mi postačí přednáška pana profesora Petera Staňka. Ten srozumitelně vysvětlí, či popíše vše, na co se tady v článku uměle vytváří potřebnost naší celé společnosti. Vůči tomu si každý může zkusit zde proklamovaný projekt „Éta“, který hluboko zasekl sekeru do státní kasy a nabízí řešení „jádra pudla“, tak i „experimentálně“ vyřešení „nesmrtelnosti chrousta“. Osobně dávám přednost učňovským oborům, návratu zlatých českých ručiček a selskému rozumu,než těmto v článku propagovaných pavědám o ničem, bez kterých jsem se celý život obešel. Ale bez dobrého řemeslníka se nikdo z nás neobejde, vážení. A to tvrdím jako člověk s technickým vzděláním na univerzitní úrovni.

  7. Pavel Liška napsal:

    Zajímalo by mne, co budou všichni ti humanitární školitelé dělat, když u nás nikdo žádnou atomovou elektrárnu už nebude umět nejen postavit, ale ani ovládat.

  8. Jirka napsal:

    Bohužel musím souhlasit se všemi uvedenými komentáři. Vyrůstá zde komunita všech těch MBA manažerů a podobných funkcí a oborů, které se využívají na totální buzeraci právě těch techniků a lidí, kteří něco umí a také něco dokázali.
    Sami rozumí čemusi, čemu si vzájemně rozumí mezi sebou, ale od praxe a od skutečného vytváření hodnot jsou na hony vzdálení a mají funkce, které mají za úkol likvidovat ty kteří skutečně něco umí (mám to bohužel z vlastní praxe).

  9. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „Vše zkrátka směřuje k tomu, že se na to vše musíme dívat komplexněji a i ty takzvané měkčí obory budou ne přidanou hodnotou, ale nezbytnou integrální součástí“. to, v trochu jiném balení, se nám snažili namluvit komunisté také, ale oni byli chytřejší – chtěli, aby ti vyškolení marx-leninisté, pracovali především v normálním povolání, třeba jako konstruktéři, soustružníci, frézaři, stavbaři, chemici, nebo zoo- či agrotechnici.

  10. Rémi simeón napsal:

    Takže jsme se dozvěděli, jak náboženská fakulta radí policajtům, jak zatočit s lidmi, kteří odmítají islamisty pod záminkou schvalování atentátů na afroasijské islamisty někdě například Novém Zélandu a to pod záminkou nenávisti. Že ale skore je poněkud nevyrovnané, tedy evropané zavraždění islamisty versus naopak, to jim jaksi uniká. Spíš z toho všeho vyplývá, že se jedná o zcela zbytečné a spíše škodlivé obory, nic nepřinášející, cosi jako výuka a studium marxisticko leninské filosofie a vědeckého komunismu, kterýmižto předměty podobní výtečníci dříve okupovali potřebný výukový čas na úkor odborných předmětů na zejména technických fakultách, kde tito výtečníci byli odloženi. Toto je tomu dost podobé, tedy studium oborů typu religionistika a politická geografie a jiné pseudovědy, bez kterých se lze dost dobře obejít. Spíše byly uměle vytvořeny pro lidi, aby jako byli absolventy tzv VŠ, když matematika je prostě tak těžká.

  11. JB napsal:

    A mně by zase zajímalo, kam vy všichni, kteří tady máte tak krásně vyhraněný názor na to zbytečné humanitní vzdělání, dáváte své děti. Určitě je s jedničkami z devítky posíláte na učňák nebo průmyslovku 😛 Ale možná jste zvolili gympl skálopevně přesvědčeni, že si po maturitě vyberou nějaký „technický“ obor jako třeba právnickou nebo ekonomickou fakultu 😉

    A taky by mě zajímalo, kdo z vaší rodiny se dobrovolně vzdá svého platu, protože Andrej už ty „neziskové pijavice“ odřezává. Vypadá to, že velmi brzy budou všichni opatrovníci ze seniorských domovů i mobilních hospiců makat hezky u pásu v montovně. Takže nechodícího dědu nebo babi budete mít hezky na krku. Péči si buď zaplatíte plnou palbou, nebo s nimi bude muset zůstat doma někdo z rodiny (ať už vzdělán technicky nebo humanitně).

    • Pavel Liška napsal:

      Ano, máte pravdu . Cpal jsem své děti na gympl a snažil se je směřovat k technickým oborům. Vysvětloval, radil …. Bohužel moc neuspěl. Dcera udělala Matfyz na KU , a dnes ji živí 2 měsíční kurz účetní a dělá účetní v korporátu. Syna jsem alespoň přesvědčil na ekonomiku,
      Ono je to těžké, jednak hraje roli přirozená generační vzpoura proti rodičům a pak taky právě to určité „vymývání mozků“ dnešními „elitami“. Viz výše uvedený článek….
      Jinak lidé pracující v sociální sféře jsou snad něco jiného než ti popsaní v článku. Nemíchejte jablka s hruškami.

      • JB napsal:

        Kouzlo je v tom, co se skrývá za slovíčkem „směřovat“. Já to také zjišťuji, že vysvětlovat a radit je asi jako házet hrách na stěnu. Děti jdou více za příkladem a tam bych hledat důvod, proč se rozhodly, jak se rozhodly. Vliv „vymývání mozků elitami“ bych za prvé nepřeceňoval, za druhé mám jako rodič dost velký vliv na to, kdo a co mým dětem vymývá mozek. Světonázor se většinou projevuje až v dospívání, ale formuje se odmalička.

    • Frenki Hunter napsal:

      No vidíte a já tu péči svým blízkým poskytl. Dokonce jsem odešel z dobře placeného, ale vzdáleného místa, našel si jiné, takové, abych mohl být v jejich blízkosti a postaral se o ně. A nelituji toho. Naopak, beru to jako samozřejmost. Po jejich odchodu na věčnost už uplynulo dvacet let. Život jde dál a já dal svým potomkům dobrý vzor. S tím ale žádné povolání nesouvisí.

      • JB napsal:

        Respekt za to, co jste učinil. Ale do jisté míry jste měl štěstí, pokud vám stačilo o své blízké pečovat až po práci. Velká část seniorů dnes dožívá ve stavu, kdy nestačí přijít z práce o něco dříve. Péči potřebují téměř non-stop, takže je umístíte do domova s péčí nebo si péči objednáte domů. Anebo to zastanete sám, ale do práce pak už vůbec chodit nebudete.

        Nerozumím větě, že s tím žádné povolání nesouvisí. Pečovatele o lidi v těžké životní situaci (např. nepohyblivé seniory) nepovažujete za povolání?

        Já jsem ve svém příspěvku narážel na situaci, o které se píše např. zde:
        https://www.lidovky.cz/domov/chybi-dve-miliardy-na-socialni-sluzby-tvrdi-opozice-svolala-mimoradnou-schuzi.A190523_104835_ln_domov_zdp

        Vypadá to, že díky opatřením vlády proti humanitním „příživníkům“ v sociálních službách se bude spousta šikovných českých ručiček věnovat doma svým rodičům/prarodičům. Myslíte, že to deficit technicky vzdělaných pracovníků v našem průmyslu odbourá nebo prohloubí?

    • Jirka napsal:

      Vidíte, ani já jsem nemyslel důležité obory, které pracují v sociální sféře, starají se o nemocné a nemohoucí, nebo např. psychologové, bez kterých se dnešní svět již také neobejde, neboť narůstá počet těch, kteří pod tlakem dnešní doby to již nedávají a kdyby se jim nedostalo psychické podpory, tak skončí na blázinci nebo sebevraždou.
      Opravdu jsem myslel novou třídu tzv. manažerů, kteří rozdávají a kontrolují rozdané úkoly (i když i toto se musí dělat) ale vůbec nemají ponětí o složitosti úkolů ale pouze to berou za odškrtnutý díl jejich práce.
      Takoví potom udělají těm, kteří hodnoty vytvářejí, ze života peklo, když se zrovna nepodaří z nějakých důvodů dokončit něco včas.
      Těchto lidí přibývá, takže si myslím že to časem skončí tak že všichni si budou vzájemně rozdávat úkoly, ale už nebude nikdo, kdo by je udělal.

      • JB napsal:

        Ale kde je příčina vzniku té nové manažerské třídy? Víte jistě, že za to může nevhodná oborová struktura našeho školství? Možná za to může už nevhodný systém vzdělávání od základních a mateřských škol založený na stejnosti a porovnávání. Možná za to může celkové nastavení ve společnosti, kdy na manažery v diskusi a v hospodě nadáváme, ale pak jdeme na nákup do nadnárodního řetězce a tam si vybíráme značky úspěšných koncernů. Kdo by dnes nakupoval u drobných farmářů a řemeslníků, kde je manažerem každý sám sobě? Já potřebuji mít rychle nakoupeno, tak ať s těmi zlými manažery zamete někdo jiný. Třeba jim zrušte školy, pak už jistě žádní neproduktivní manažeři nebudou…

        • Jirka napsal:

          Ta poslední věta byla pouze úvaha ve stylu Murphyho zákonů (opak známé věty „Specialista rozumí stále více o stále menším počtu věcí. Nakonec bude vědět úplně všechno o ničem.“
          Bohužel musím konstatovat že je to celkovým nastavením společnosti a celkovým znehodnocováním základních pravidel slušnosti a celkovou povýšeností oněch manažerů bez jakéhokoliv projevu úcty k práci ostatních.
          V současné době zatím nevidím východisko, opravdu by se mělo hledět na kvalitní školství bez neustálého srovnávání žáků a studentů pomocí jakýchsi testů a podobných nesmyslů, které totiž vůbec neukazují na kvalitu výuky a vědomostí, ale pouze jestli má někdo rychlou reakci na zadanou otázku v testu.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Představte si, že moje děti jsou vystudovaní zemědělci (VŠ) a moji vnuci vystudovaní IT pracovníci (VŠ). Ani jeden se neživí hubou. Takže se platu nemusí vzdávat.

  12. ČERT napsal:

    Stručně, nejsem si tedy jist, co vše zařadit do těch často opovrhovaných humanitních oborů, ale… Tak jistě, jsou vědy, které ale lze slušně („slušně“ ekonomicky míněno) dělat asi jen za podmínek nepsaných privilegií, protekce, asi nějakých sympatií… Abych přiblížil, za to, co si třeba já můžu jen tak vykecávat třeba tady na Hlídacím psu nebo jinde, za to někteří jiní berou slušné peníze, třeba i dostávají na to granty (to mně samozřejmě nikdo nedá)…
    Jinak je asi také jasné, že za takovéhle kecání, resp. psaní (a samozřejmě tedy v daleko vědečtějším, nějakém metodologickém pojetí formulované a prezentované), za to na úplně standardním trhu žádné velké peníze nejsou. Jistě menší než třeba za úplně nekvalifikovanou (a přitom zase třeba ani ne tak fyzicky náročnou) práci…
    Kdepak, oni ti pověstní lepšolidé (a zde myslím ti privilegovanější a protekčnější, v tomto kontextu ani ne třeba a priori bohatší, protože to bychom se už i vzhledem k řečenému mohli dostat úplně jinam), tak prostě ti pověstní lepšolidé opravdu existují…

  13. Karel Tvrdík napsal:

    Také myslím, že skutečně vůbec nepotřebujeme tolik lidí s VŠ diplomem z řady oborů, kde dříve stačila maturita. Samozřejmě studentům se líbí prodloužit si mládí, pokud škola není náročná a hezky si titul „vysedí“. To nikoho chytřejšího či schopnějšího neudělá. Ani nemluvím o soukromých školách, vzdělání se stalo zboží, místo aby to byl filtr který oddělí zrno od plev, Gaussova křivka platí pořád. Horší je že na tuhle hru přistoupili i někteří zaměstnavatelé kteří, nedobrou situaci podporují tím že i na celkem běžné administrativní pozice často vyžadují VŠ vzdělání. Přitom třeba titul z tech. oborů UK, ČVUT nebo medicíny před 30-ti lety a titul z dnešní soukromé či provinční humantiní školy je úplně jiná liga.

  14. scallop napsal:

    Mohl by me uz konecne nekdo vysvetlit, proc je vetsi nezamestnanost mezi vyucenymi s praktickymi dovednostmi nez mezi humanitniky, kteri nic uzitecneho neumi?

    PS Jedinci se zcela zbytecnym humanitnim vzdelanim byli napriklad Tomas Masaryk nebo Eduard Benes – na rozdil od Gottwalda 🙂

    • Cam Bis napsal:

      Ha Ha jako příspěvek dobrý fór, nicméně pojďme pokračovat:
      Zdroj: Koucký et al. (2014) (upraveno)
      Absolventi magisterského studia pracující na pozicích, kde není třeba oborová specializace nebo ve zcela jiném oboru v %

      Lékařské a farmaceutické 1,8
      Stavební a architektury 7,3
      Informatické a elektro. 13,2
      Humanitní 34,9
      u bakalářů je to pro humanitní 50 %

      závěrem pro 50% humanitních bakalářů je studium k hovnu. jsou chytří uplatnění najdou jinde, ale vzdělání k ničemu. NEVĚŘÍTE? Z JEDNÉ DIPLOMKY:

      Pseudonym Věk Akademický titul Studijní obor Rok ukončení studia Aktuální Pracovní pozice
      Adam 26 Mgr. Španělská filologie a učitelství dějepisu 2016 HR administrátor
      David 27 Mgr. Sociální práce a genderová studia 2016 Pracovník zákaznického centra
      Eva 27 Mgr. Učitelství němčiny a společenských věd 2015 Facility manager
      Ivo 26 Mgr. Evropská studia 2016 Operátor call centra
      Jan 25 Bc. Politologie 2016 Strážník MP
      Katka 26 Mgr. Mezinárodní vztahy 2016 Lektor angličtiny v jazykové škole
      Lada 27 Mgr. Antropologie 2015 Customer Service Representative
      Marcela 25 Mgr. Personální management 2016 Asistent backofficu
      Marie 24 Bc. Religionistika 2016 Recepční
      Ondřej 27 Mgr. Psychologie 2015 HR asistent/skladník
      Petra 26 Mgr. Informační studia a knihovnictví 2016 Projektový a finanční
      administrátor
      Radka 28 Mgr. Sociální práce s por adenským zaměřením 2014 HR administrátor
      Silva 25 Mgr. Knihovnictví a informační studia 2016 Administrativní pracovník v pojišťovně
      Tomáš 27 Bc. Sociologie 2016 IT pracovník
      Zuzana 27 Bc. Sociální práce ve veřejné správě 2014 Administrátor objednávek

      Tož tak.

      • JB napsal:

        Za prvé porovnáváním absolventů různých oborů VŠ vzdělání reagujete na příspěvek, který řeší disproporci vyučených (tedy bez maturity) a humanitně vzdělaných.

        Za druhé disproporce v uplatnění absolventů různých oborů může mít mnoho příčin a mnoho řešení. Základní dilema je, jestli měnit strukturu vzdělávacích oborů nebo našich zaměstnavatelů, která se mimochodem bude nutně měnit i kvůli dalším faktorům. Např. současný nedostatek skladníků/call center operátorů je vyvolán budováním velkých logistických a call center u nás, což nemusíme všichni považovat za ten nejlepší směr. Hlavně se ale vyvíjejí šíleným tempem systémy, díky kterým se v příštích letech potřeba lidských skladníků a operátorů dramaticky sníží. Dále tam vidím jako „neuplatnitelné“ sociální obory, které tady mnozí kritici humanitních oborů obhajují, že ty přece do kategorie těch „zlých humanitních“ nepatří.

        Ono je vůbec diskutabilní brát jako reprezentativní vzorek úryvek z jedné diplomky, ještě k tomu když mapuje zřejmě první prvotní pracovní zkušenosti, které nemusí příliš vypovídat o tom, co ten člověk bude dělat většinu své profesní kariéry.

        Jinak já jsem ve skutečnosti velký kritik našeho vzdělávacího systému. Ovšem vidím to tak, že do značné míry odpovídá poptávce většiny rodičů. Proto by mě velmi zajímalo, kde jsou rodiče všech těch studentů a čerstvých absolventů zbytečných humanitních oborů. Tady jednoznačně vládnou rodiče šikovných českých ručiček.

  15. Cam Bis napsal:

    Některé věty vážně tesat, například:
    „Někde se bude třeba stavět nová elektrárna a je tam třeba zkoumat nejen dopady na životní prostředí, ale na prostředí celkově, jak se změní struktura obyvatelstva, jaké nové veřejné služby bude třeba zajistit – školy, školky, kulturní vyžití pro potenciálně nové zaměstnance.“

    Komentář:
    Lehce nadprůměrně inteligentní zaměstnavatel z oboru to vidí už sám. Jasně dobré vědět co, ale k tomu stačí přemýšlet – ergo kladívko – manager který potřebuj v tomto radit stejně za nic nestojí.

  16. Evropan napsal:

    Když všeho znalý absolvent školy dožije 60 let zjistí: Vím, že nic nevím, i když se celý život učil.

  17. WannabeeP napsal:

    Citujem: „Typickým příkladem je umělá inteligence. To je velké téma, velký trend, v němž je nutné kombinovat technologické záležitosti a práci s daty spolu s etickými otázkami, kde přicházejí ke slovu výsledky výzkumů společenských věd – sociologie, psychologie, dokonce i teologie.
    Prosím vás nemontujte do Umelej inteligencie Boha. Je to pitomina najvyššieho stupňa. Umelá inteligencia (rozumej : superinteligecia) zatočí s Bohom tak parádne, že ak by existoval, tak by mu bolo zle ešte tri dekády.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama