Rozhodnutí německého koncernu Volkswagen, zda postaví v Líních u Plzně továrnu na výrobu baterií do elektroaut, by mělo padnout v červnu. Automobilka svůj finální verdikt již několikrát odložila, nyní údajně čeká na vyjádření Evropské unie ohledně pobídek pro „zelený“ průmysl. Státní agentura CzechInvest se mezitím snaží rozptýlit obavy občanů Plzeňska z dopadů takzvané Gigafactory, mimo jiné kvůli zásobování krajské metropole vodou.

V okolí Líní u Plzně, kde by měla Gigafactory nahradit stále využívané záložní vojenské letiště, se v uplynulých měsících protestovalo na mnoha frontách. Občané podepisovali petice, letci organizovali protestní akce, bouřili se i starostové okolních obcí. Komunikace podle nich vázla jak ze strany státu, tak Plzeňského kraje. Obavy panují především v otázkách znečištění a nedostatku vody, případného vyvlastňování pozemků ze strany státu, zrušení letiště bez náhrady či přílivu tisíců problematických agenturních pracovníků do obcí v okolí Líní i do Plzně.

„V těch číslech je nepořádek a média nemají všechny údaje k dispozici. Já jsem zjistil až z podkladů, že u pitné vody by měla být reálná spotřeba sedm litrů za vteřinu, u chladící vody je to 42 litrů.“

„Na konci našeho vyjednávání, jehož součástí budou kompenzace, infrastruktura, dopravní stavby a další, bude dohoda s obcemi. Její součástí bude samozřejmě směna pozemků. Ta dohoda se musí uzavřít, bez ní to nejde,“ ujistil minulý týden na veřejné debatě v Dobřanech Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zástupci státu budou podle něj usilovat o dohodu i v obci Nová Ves, kde občané již na podzim prosadili referendum, podle nějž musí nyní obec svými pozemky zabránit výstavbě dálničního sjezdu k areálu plánovaného průmyslového parku s Gigafactory. Vyvlastňování pozemků má podle Očka zůstat až poslední krajní variantou.

Plzeň na suchu?

Zdrojem obav především pro Plzeňany je otázka spotřeby vody. Gigafactory by totiž mohla čerpat až 300 litrů za sekundu z řeky Úhlavy, která zásobuje Plzeň pitnou vodou. Krajská metropole by ale kvůli továrně na suchu nezůstala, tvrdí úředníci z Povodí Vltavy.

„Obecně lze konstatovat, že případné nově povolované odběry vody nesmí omezit odběry stávající,“ říká pro HlídacíPes.org Tomáš Kendík, ředitel sekce správy povodí z Povodí Vltavy. „Stávající odběr nesmí být ohrožen ani v suchých letech, pokud se povoluje nový,“ shrnuje.

V takzvaných suchých letech byl přitom průtok Úhlavy v oblasti odběru vody pro plzeňskou úpravnu vody i pětkrát menší, než je běžný průměr. Ten byl v uplynulých 30 letech 5,27 m3/s, přičemž v srpnu 2015 to podle Tomáše Kendíka bylo jen 0,98 m3/s. Podle něj Povodí Vltavy vytipovalo jako možný zdroj vody pro Gigafactory v Líních kromě Úhlavy také řeku Mži.

Podle starosty Dobřan Martina Sobotky, který od začátku vede protestní akce starostů dotčených obcí, by baterkárna měla v běžném provozu spotřebovat výrazně méně vody, než je uváděné maximum 300 litrů za sekundu. „V těch číslech je nepořádek a média nemají všechny údaje k dispozici. Já jsem zjistil až z podkladů, že u pitné vody by měla být reálná spotřeba sedm litrů za vteřinu, u chladící vody je to 42 litrů,“ upřesňuje.

Průmyslový park v dárkovém balení

Starosta se ale obává jiné věci: „Těžko si umím představit, že pokud Volkswagen řekne ne, stát odejde a nechá to tam tak, jak to je. Už jenom proto, že příprava zóny už teď stála miliony korun. Myslím si, že pak přijde nové usnesení vlády, které to změní na strategický průmyslový park. I zástupci investora nastínili při jednom jednání možný hypotetický černý scénář, že Škodovka připraví tu zónu do mašliček, ale pro někoho úplně jiného.“

Obce podle Sobotky nemají žádnou záruku od Plzeňského kraje, že zóna zůstane jen na 200 hektarech, tak, jak to vymezila poslední verze aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR).

„Usnesení vlády z loňského července říká, že příprava lokality Plzeň-Líně jako průmyslové zóny bude realizována jedině v případě realizace projektu Gigafactory. Pokud nebude Gigafactory, nepředpokládáme, že by tady ta zóna vznikla.“

„Vyvinuli jsme velkou iniciativu, aby vznikl závazek Plzeňského kraje, že se zóna zmenší na 200 hektarů bez ohledu na to, jestli zde bude Gigafactory nebo ne. Záruku jsme nedostali a naopak známe poměrně jasné stanovisko zevnitř úřadu, že záměr aktualizace ZÚR je navázaný na projekt Gigafactory,“ upozornil.

Obce se totiž obávají, že pokud Volkswagen továrnu v Líních nepostaví, vedení kraje se může vrátit k některému z předchozích návrhů úpravy ZÚR. Podle Sobotky by mohlo například hrozit, že průmyslová zóna bude mít až původně plánovaných 700 hektarů. Dopady na život v okolních obcích by tak byly násobně větší.

V dřívějších návrzích na úpravu ZÚR se také objevily snahy protlačit do areálu větrné či solární elektrárny. „Změna má spočívat ve zrušení letiště a jeho ochranných pásem, v přesunutí letecké záchranné služby, a v nové definici zásad využití území jako plochy Průmyslové zóny Plzeň-Líně s tím, že navržené plochy budou využitelné i pro zbudování větrných a solárních parků,“ stojí ve stanovisku ministerstva k vlivu aktualizace Zásad územního rozvoje z května 2022. Definitivní znění aktualizace ZÚR bude kraj schvalovat až po zpracování dokumentu, což může trvat i několik měsíců.

Vláda: když stavět, tak jen Gigafactory

Vláda ale tvrdí, že s jiným využitím areálu nepočítá. „Usnesení vlády z loňského července říká, že příprava lokality Plzeň-Líně jako průmyslové zóny bude realizována jedině v případě realizace projektu Gigafactory. Pokud nebude Gigafactory, nepředpokládáme, že by tady ta zóna vznikla,“ uvedl na veřejné debatě v Dobřanech Petr Očko z ministerstva průmyslu. Dokud nebude o výstavbě Gigafactory jasno, nebudou podle něj prováděny nevratné kroky.

Pochybnosti starostů vzbuzoval také fakt, že loni podepsal Plzeňský kraj smlouvu na přípravu projektu Gigafactory s architektem Hynkem Gloserem. Ten je známý z minulosti především díky rozsáhlým zakázkám v souvislosti s revitalizací areálu plzeňské Škodovky a také následným převodem majetku Škody Investment na Gloserovu firmu tehdejší firmu Adelardis. Architekt Gloser měl nyní podle smlouvy pracovat pro kraj zdarma. „Smlouva s panem Hynkem Gloserem byla zrušena v srpnu 2022 a od této doby pan architekt nic v záležitosti Gigafactory nedělá,“ říká pro HlídacíPes.org tisková mluvčí kraje Helena Frintová.

Podle Petra Očka si stát nejprve myslel, že by kraj mohl být sám developerem průmyslové zóny v Líních. „Vzali jsme ale na vědomí, že kraj na to nemá kapacitu. Já jsem do přípravy projektu naskočil později, až někdy na přelomu října a listopadu. S panem Gloserem jsem se setkal možná jednou a pak už u jednání nebyl. Za Plzeňský kraj s námi nyní jednají nejčastěji náměstci hejtmana pan Čížek či pan Vanka, případně sám hejtman,“ shrnuje Očko.

Letiště nahradíme, slibuje stát

Společnost Deloitte před rokem a půl v analýze Rozvoj výroby baterií v Česku spočítala, že HDP české ekonomiky by se díky Gigafactory zvýšil o 185,9 miliardy korun, což představuje 3,6 % HDP v roce 2020. Provoz gigafactory by celkem zvedl český HDP o 172,1 miliardy, výstavba pak o 13,7 miliardy.

Studie vytipovala jako vhodné lokality brownfieldy v regionech postižených těžbou uhlí – areál bývalé elektrárny Prunéřov 1 na Chomutovsku nebo lokality společnosti Sokolovská uhelná Staré Sedlo a Silvestr v Karlovarském kraji. Tyto lokality nakonec údajně společnosti Volkswagen nevyhovovaly kvůli rozloze a stát nabídl právě Líně u Plzně.

V tamním areálu se ale nachází zmiňované letiště, které patří Ministerstvu obrany a dlouhodobě jej využívá především vojenská letecká záchranná služba, soukromé letecké školy a aeroclub. Odbaví také tisíce soukromých letů ročně. Stát přislíbil, že v případě demolice letiště kvůli Gigafactory vybuduje pro tyto účely jiné letiště co nejblíže původní lokalitě. Podle posledních informací by se stěhování týkalo i letecké záchranky, která původně měla v areálu zůstat.

Volkswagen nyní údajně vyčkává, jak dopadnou jednání o Plánu pro rozvoj evropského zeleného průmyslu, který Evropská Komise představila v únoru. Ten reaguje na konkurenci v pobídkách ekologičtějšímu, nízkouhlíkovému průmyslu, kterou přinesl americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act). O plánu nyní jednají členské státy.

Kromě Česka zvažuje Volkswagen ještě lokalitu v Polsku či na Slovensku. V případě, že se rozhodne vybudovat Gigafactory v Líních, by měla stavba továrny začít nejpozději v roce 2025 a výroba by mohla být zahájena v roce 2028. Nejasnosti panují v tom, kolik by vlastně Gigafactory zaměstnávala lidí. Dříve se mluvilo o zhruba 4000 zaměstnancích, nyní Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škody Auto, zmiňuje číslo 3300.