Sadu doporučení pro českou energetiku přijeli do Prahy představit experti Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zabývali se jádrem, obnovitelnými zdroji i tím, jak omezit plýtvání.

Detailní pohled na stav české energetické politiky byl součástí představení Světového energetického výhledu (World Energy Outlook – WEO), který IEA připravuje každý rok.

Text vznikl ve spolupráci se serverem EurActiv.cz. Autorem původní textu je Adéla Denková. 

„Celý přezkum poskytuje cennou zpětnou vazbu o našich strategických záměrech v energetice a nástrojích, které volíme k jejich realizaci,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Výkonný ředitel IEA  Fatih Birol představil čtyři konkrétní politická doporučení, která by měla české energetice do budoucna pomoci.

Co energetický výhled IEA doporučuje České republice?

1. Vytáhnout strategie ze šuplíku a dát jim život

Naposledy prováděla IEA hloubkový průzkum české energetické politiky v roce 2010. Nyní Birol Česko pochválil za aktualizaci Státní energetické koncepce, která byla schválena v roce 2015. Podle ní by se měla česká energetika řídit do roku 2040.

PSALI JSME: Víte, čím budete svítit v roce 2040? Stáhněte si kompletní novou Státní energetickou koncepci

Pozitivně hodnotí IEA i přijetí Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla také schválena v minulém roce. Teď podle agentury zbývá jen „drobnost“ – strategiemi se dlouhodobě řídit, aby se podniky a investoři mohli pohybovat v předvídatelném prostředí.

2. Vymyslet jak financovat jádro

I když energetický výhled IEA předvídá, že lidstvo ještě není na konci éry fosilních zdrojů, největší růst v příštích 25 letech zaznamenají nízkouhlíkové zdroje. To jsou jednak obnovitelné zdroje energie (OZE), ale také jádro.

Jaderná energetika je podle Birola možnost i pro Česko. „Jádro je určitě jednou z možností. Pomáhá řešit otázky energetické bezpečnosti a přispívá také k ochraně klimatu,“ prohlásil šéf IEA. „Výzvu však pro Česko představuje financování jaderného programu,“ řekl s tím, že je při výstavbě nových jaderných bloků pečlivě vybírat technologii i partnery.

Podle náměstkyně ministra průmyslu pro energetiku Lenky Kovačovské budoucí vývoj závisí i na nastavení evropského trhu s elektřinou, o němž budou členské státy a europoslanci vyjednávat během následujících měsíců.

ČTĚTE TÉŽ: Nejvlivnější osobnosti české energetiky: ministr je až za svou náměstkyní

3. Energetické úspory, téma pro všechny 

Mezinárodní energetická agentura dlouhodobě přisuzuje velký význam energetické účinnosti, tedy i nižší spotřebě energie. Oproti loňskému výhledu se odhad budoucího vývoje spotřeby energie v EU znovu snížil. Nůžky mezi hospodářským růstem a spotřebou energie se v EU rozevírají.

Trend je patrný i v České republice. Agentura však doporučuje politiku energetické účinnosti lépe koordinovat mezi jednotlivými ministerstvy. „Základem úspěchu je v energetické účinnosti dobrá koordinace, protože efektivita se týká budov, energetiky, průmyslu i dopravy a je třeba řešit také otázku financování,“ řekl Birol.

Zvyšování energetické účinnosti podle Birola prospívá ekonomice, energetické bezpečnosti, ochraně klimatu, ale také boji se znečišťováním ovzduší, na které IEA upozorňuje jako na jednu z hlavních potíží české energetiky.

Problém vidí například ve znečištění z lokálních zdrojů, zejména domácí topenišť. Například emise karcinogenního benzo[a]pyrenu patří v některých částech Česka mezi nejvyšší v EU.

4. Udělat jasno v podpoře obnovitelných zdrojů (OZE)

„Byli jsme svědky velkého nástupu obnovitelných zdrojů ve výrobě energie, za kterým stála zejména podpora ze strany vlád. Teď přichází druhá kapitola a podíl OZE bude muset růst také v oblasti vytápění a dopravy,“ řekl k tomuto tématu Birol.

Podíl OZE se zvýšil i v české energetice. V roce 2010 se na celkové dodávce primární energie podílely 8,9 %, v roce 2014 to bylo 10,9 %. Podle státní energetické koncepce se má jejich podíl na celkové spotřebě energie zvýšit do roku 2050 až na 25 %.

Zároveň je ale rozvoj OZE v Česku spojen s problémy. Strmý nárůst počtu solárních elektráren v letech 2009 a 2010 a výše podpory vedly ke zvýšení ceny elektřiny pro konečné spotřebitele. V posledních dvou letech pak celý sektor výrazně znejistily problémy s notifikací podpory u Evropské komise. Do budoucna musí být podle Birola podpora OZE udržitelná a nákladově efektivní; politika vlády však také musí být předvídatelná.