VIDEO. Když se v říjnu 2020 i přes tvrdý lockdown a rostoucí covidová čísla na pražské náplavce konaly farmářské trhy, šířila část médií i politiků fotografie, z nichž to vypadalo, že na nábřeží je hlava na hlavě. Ve skutečnosti šlo o jeden z klasických příkladů obrazové manipulace, jaké mapuje série minutových videí HlídacíPes.org.

Fotku zdánlivě zcela zaplněné náplavky sdílel i tehdejší premiér Andrej Babiš. Silné kritice následně čelili organizátoři akce, návštěvníci i úřady, které trhy povolily.

Úhel pohledu

Jenže zmíněné snímky zcela neodpovídaly realitě. Jak ukázaly jiné záběry z místa, fotky byly často pořízeny z manipulativního úhlu, odkud vypadala náplavka mnohem plnější, než ve skutečnosti byla.

Více příkladů tohoto typu obrazové manipulace ukazuje autor textu v následujícím videu:

„Tady to trochu ořízneme“

Když se vyznění fotografie nedaří vhodně ovlivnit rovnou při jejím pořízení, může posloužit pozdější digitální úprava, zejména ořez a změna rozměrů snímku. Takto lze na záběru zanechat jen to, co šiřitel fotky chce, aby veřejnost viděla.

Obětí takové manipulace se stal i bývalý americký prezident Barack Obama. Týdeník The Economist v roce 2010 při informování o ropné katastrofě v Mexickém zálivu zveřejnil jeho fotografii na titulní straně. Na snímku byl tehdejší prezident, jak stojí sám na pláži, dívá se bezradně do země a za ním v pozadí stojí ropná plošina.

Ve skutečnosti však vůbec nebyl sám a nedíval se do země, ale na vyplavený odpad. Šlo jen o manipulativně oříznutou a vyretušovanou fotografii.

Další příklady vizuálních manipulací jsou k vidění v tomto videu:

Projekt „Žurnalistikou na TikToku proti dezinformacím a informačnímu chaosu“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.