Plány pro případ blackoutu: zabránit panice a chaosu a rychle „odstartovat ze tmy“
O blackoutu se často zpětně mluví s lehkým úsměvem jako o události, díky níž se o devět měsíců později údajně narodilo více dětí než obvykle. Na blackoutu – rozsáhlém a dlouhodobém výpadku dodávek elektřiny – ale nic veselého není. Každá země má proto připraveny své nouzové plány. Česko není výjimkou.
Pokud blackout trvá delší čas, zejména ve městech narůstá panika, chaos, problémy se zásobováním jídlem, vodou či palivy, rozmach rabování a násilí. Aktuálně však podle expertů není pravděpodobné, že by v Evropě hrozil (detailně jsme se pravděpodobnosti blackoutu věnovali v tomto textu).
Každá země má vlastní nouzové plány, podle nichž musí být přednostně a nepřetržitě napájeny prvky kritické infrastruktury státu – zejména vojenské, lékařské a strategické objekty státu. Ty také mají pro případy náhlého výpadku sítě vlastní záložní dieselagregátory. Počítá se při tom ale spíše s krátkodobými výpadky, než s problémy trvajícími déle než 72 hodin.
Podobně jsou připraveny i postupy, jak oživovat elektrárny a obnovit postupně provoz celé přenosové soustavy. Významnou roli v tom hrají zejména vodní elektrárny, případně přečerpávací elektrárny nebo menší plynové zdroje schopné takzvaného startu ze tmy (tedy v situaci, kdy není napětí v síti).
Vltava pro Temelín
V Česku se pravidelně konají různá cvičení a simulace výpadků dodávek elektřiny, ať už v jednotlivých městech či konkrétních nemocnicích. Svá cvičení ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem pořádá i ČEZ, ČEPS, E.ON a další společnosti.
„Pro krizová řešení má ČEZ metodiku, svůj havarijní plán. Tato metodika upravuje veškeré postupy a je pravidelně aktualizována,“ ujišťuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jak dodává, v Česku probíhají pravidelná školení společně se správcem přenosové soustavy ČEPS, s Pražskou energetikou, ale i krizovými štáby jednotlivých krajů a vybranými elektrárnami v německém Duisburgu.
Související články
Evropě i Česku hrozí blackout, varují experti. Je to nepravděpodobné, namítají jiní
Na téma blackout vznikají filmy i knihy, světovým bestsellerem se stala například kniha Marca Elsberga: Blackout. Zítra bude pozdě. Ta popisuje celoevropský blackout a tvrdé a zároveň rychlé dopady světa bez elektřiny na život moderní společnosti. V knize mimochodem figuruje i český Temelín – protože i vypnuté jaderné elektrárny by měly problém s chlazením jaderného paliva.
Právě Temelín před několika lety podstoupil vlastní cvičení simulující blackout – s výsledkem, že by to díky možnosti snížit výkon na minimum a vyrábět elektřinu pouze pro sebe či využít vlastní dieselgenerátory zvládl. Při rozpadu přenosové soustavy by prý Temelínu přitekla pomoc z vodních elektráren Vltavské kaskády.
Dlouhodobý stav blackoutu v poslední době zažívají v Libanonu, kde ale nejde o překvapivé a náhlé „vypnutí všeho“, ale důsledek dlouhodobých ekonomických problémů země. Už dříve byly dodávky proudu do sítě v Libanonu nespolehlivé, jen na několik hodin denně. Vloni na podzim pak Libanon dodávky elektřiny v zemi zcela zastavil – dvěma hlavním elektrárnám al Zahrání a Deir Ammar došlo palivo a výpadek trval několik dní.
V roce 2003 zůstalo bez proudu 57 milionů obyvatel Itálie a části Švýcarska. V březnu 2015 se ocitlo ve tmě celé Turecko. Rozsáhlý blackout, který zasáhl až 600 milionů lidí zažila před deseti lety Indie. Podobně v červnu 2019 i Jižní Amerika; konkrétně v Argentině a Uruguayi bylo bez proudu kolem 48 milionů lidí.
První blackout moderní historie nastal v USA a v Kanadě 9. listopadu roku 1965 a zasáhl 30 milionů lidí. Právě o něm se tvrdí, že se s odstupem devíti měsíců prudce zvýšila porodnost, ale vše stojí jen na statisticky nevýznamných datech z několika porodnic.
Jisté je, že v případě blackoutu by nebylo možné využívat celou řadu technologií, které jsou přímo závislé na dodávkách elektrické energie a nemají k dispozici zálohu například v podobě dieselových agregátů či baterií a systémů schopných fungovat v ostrovním provozu.
Chaos v ulicích
Velký blackout zažil před 45 lety New York: poté, co dodávky nezvládly poptávku v době letních veder a zhruba od půl desáté večer přestala elektřina ve městě fungovat. Lidé zůstali uvěznění ve výtazích i v metru, na silnicích vypukl chaos kvůli nefungujícím semaforům. Především čtvrť Brooklyn pak zažila výbuch násilí a rabování; a to byl blackout v létě, kdy je den dlouhý, a trval jen něco málo přes 24 hodin. Zatčeno bylo tehdy během jediné noci skoro čtyři tisíce lidí.
Dnes, kdy je závislost na elektřině násobně větší než před desítkami let, by problémy byly hlubší, zejména pokud by rozsáhlý výpadek přišel v zimních měsících a trval déle než 48 hodin.
Příčin vzniku blackoutu může být celá řada. Ať už jde o poruchy způsobené například bouřemi či sněhovou kalamitou, významnými přetoky energie ze zahraničních rozvodných soustav, ve hře je ale i teroristický útok či lidský faktor (například chyba operátora dispečinku).
„Pravděpodobnost cíleně způsobeného blackoutu vlivem terorismu považuji za extrémně nízkou. V prvé řadě takovéto cíle jako je energetická infrastruktura jsou typicky zcela na okraji zájmu teroristických skupin a současné trendy moc nenasvědčují, že by se to v Evropě mělo výrazně měnit. Oproti typickým měkkým cílům s vysokými počty obětí se zkrátka nejedná o atraktivní cíle teroristických útoků,“ říká Jakub Drmola, expert v oblasti asymetrických konfliktů, terorismu, kybernetické a vesmírné bezpečnosti Masarykovy univerzity.
Podle něj je evropská energetická síť dostatečně robustní a odolná, aby bez větších problémů absorbovala jednotlivý výpadek. Výrazně vyšší riziko ale vidí u kybernetických útoků na energetickou infrastrukturu. Podobné případy se už ostatně staly, ať už jde o blackouty na Ukrajině nebo ransomwarový útok na americký ropovodný systém Colonial Pipeline v USA.
„Co by kde fungovalo či nefungovalo, nelze obecně říci, protože to by jednak záviselo na charakteru útoku, ale také na napadené oblasti. Například pitnou vodou jsou některá města zásobována gravitačním samospádem a jiná jsou naopak závislá na dodávkách elektrické energie, některá mají záložní zdroje a jiná nikoliv,“ říká Drmola.
Máme to pod kontrolou
V celoevropské rovině panují ale i obavy z cílených útoků – například ze strany Ruska. Pobaltské státy – Estonsko, Litva a Lotyšsko – i proto nyní spěchají se změnou frekvencí svých elektrických sítí. Tu stávající zdědily ještě z dob Sovětského svazu, teď chtějí stávající síťovou frekvenci svého energetického systému, jež je řízena z Moskvy, změnit na tu běžnou v kontinentální Evropě. Jak napsal britský týdeník The Economist, ruský režim by mohl snadno pobaltské země „vypnout“.
Podle Taaviho Veskimagiho, šéfa estonského provozovatele rozvodné sítě Elering, by jen první tři dny takového výpadku přišly Pobaltí na 2,3 miliardy eur a rozsáhlý výpadek by způsobil paniku i úmrtí řady lidí.
Šlo by o situaci, kdy lidé nemají jak si vybrat hotovost, bezhotovostně se platit nedá, nefungují telefony, jsou zavřené supermarkety a domácí zásoby rychle docházejí. V nemocnicích se poskytuje jen velmi omezená péče a nejnutnější akutní operace. Nefungují čerpací stanice, neteče voda, mimo provoz jsou čističky odpadních vod. Postupně začne docházet k případům rabování, krádežím, násilnostem.
„Bude-li blackout trvat i několik dní, tak dodávky paliva pro agregáty budou ohroženy nebo dokonce úplně zastaveny,“ varuje například portál Krizport, který zřídil Jihomoravský kraj a provozuje jej tamní Hasičský záchranný sbor.
Jak popisuje, pokud by nastal blackout, v podstatě okamžitě nebudou fungovat:
- všechny přístroje připojené do elektrické sítě,
- běžné osvětlení (v budovách a veřejné venkovní),
- zabezpečovací zařízení budov,
- dopravní signalizační zařízení,
- bankomaty a současně nebude možné uskutečnit nákupy v obchodech s elektronickou evidencí prodeje,
- většina čerpacích stanic pohonných hmot,
- hromadná doprava, která je přímo závislá na dodávkách elektrického proudu.
V průběhu několika hodin nebo dní by přišly problémy s:
- dodávkami pitné vody, plynu a tepla,
- výpadky signálů mobilních operátorů,
- nefunkčnosti datových sítí (internetu),
- svozem odpadu,
- zásobováním (potraviny, léčiva apod.),
- fungováním jednotlivých úřadů,
- bezpečností (narušování veřejného pořádku).
Provozovatelem páteřní přenosové soustavy v Česku je společnost ČEPS. „Rizika provozu, a tím i blackoutu jako nejhoršího možného scénáře, si samozřejmě uvědomujeme. Systematicky je vyhodnocujeme, a to již od plánovaného rozvoje přenosové soustavy až po reálný provoz,“ říká mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Jak popisuje, ČEPS každý den modeluje situaci a propočítává bezpečnost provozu. „Pokud modely ukazují nebezpečnou situaci, provozovatelé ji s předstihem řeší až do doby, kdy je avizován bezpečný provoz. V průběhu dne se modely upravují podle vývoje provozu a opět se provádějí bezpečnostní výpočty. Tím minimalizujeme pravděpodobnost nepředvídatelných mimořádných událostí v přenosové soustavě v ČR i propojených soustavách kontinentální Evropy,“ vysvětluje Klímová.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
11 komentářů
„Máme to pd kontrolou…“ Vtip století… Nýmandi, kteří rozkradli, a zdevastovali tuto zemi nejen po ekonomické, ale především po morální stránce, mají jediný „krizový plán“ – v případě bouře si sbalí svých pět svěstek, a odletí do daňových rájů, kde v klidu přečkají jako zbabělec beneš v blahé paměti, který se zdekoval do Anglie, a pomocí nakradených mld. ve švýcarských bankách (největší pračky špinavých peněz na světě) si budou vesele užívat. A to je konec pohádky, milé děti…
Už je to tu ! Obnovitelné zdroje a zelená energie nás zachrání ! HA . . .
Pravděpodobně by nemuselo být nutné vypínat jaderné a další elektrárny, stačí pouštět elektřinu z nich „do země“, což se běžně při nadbytku (třeba v důsledku nárazů z OZE) děje.
Patrně by bylo vhodné udělat to, co mají Poláci – totálně se odpojit od Německa, protože pokud dojde k blackoutu, tak z 99 procent budou na vině jeho kolísající OZE (otázkou je pouze to, s jak velkou pravděpodobností se podaří tuto příčinu zatlouct). Patrně bychom se měli „vzpamatovat“ v ostrovním režimu a pak se postupně připojovat na zahraniční sítě.
Chod televizí je dost mimo mísu, protože pokud nebude elektřina v zásuvce, naprostá většina přístrojů nepojede. Význam by mělo vybavit domácnosti rádii na baterky (ale opravdu baterie, ne nabíjecí akumulátory), aby mohly na nějaké vlně sledovat vládní vysílání (klidně ať je na každé mašině tabulka ve kterém kraji se to chytne na jaké vlnové délce) pochopitelně (z mnoha důvodů) analogové.
Domácnosti by měly mít potraviny (konzervy), balenou vodu, svíčky.
Účinnou prevencí rabování by bylo dostatečné ozbrojení obyvatelstva (Škorpion do každé rodiny 🙂 ).
Mimochodem, co by se asi dalo čekat od vládního vysílání? Co by se asi dalo čekat vůbec od médií? Obávám se že vůbec nic. Stejně jako během covidové krize. Spousta prohlášení politiků, reportáže čísla, atd. Jedině když vláda lidem nakazovala a zakazovalo to jo.
Takže, nějaké to potřebné vysilání v době krize by se muselo teprve vytvořit – a to tedy lokálně třeba pro město. Jak dlouho se předpokládá že bude blackout trvat, kdy se začne zapínat. Jak a kde zajistit potřebné věci v nouzi – vzhledem k tomu že nepůjde mobilní siť, tak přímo adresy kam si mají lidé zajít/zajet. Adresy třeba místních (po čtvrtích) nouzových center,dohledávání ztracených, atd.. Jo tphle by pomohlo, ale asi to neexistuje
Poslední analogový vysílač Topolná byl vypnut vloni. Málokdo má taky tak historické rádio aby analog vůbec chytil. Krystalka už dávno nepatří k vědomostem běžným u kluků.
Dokud budeme mít vlastní uhelné elektrárny tak blackout zavlečený z Německa nám nehrozí, předávací trafostanice s regulací výkonu na hranicích to zachytí a odpojí. Spíš nám hrozí „dobrovolný blackout“. Kolik tisíc jste ochotný platit za jednu kWh? Naši dodavatelé vypnou ČR aby mohli výhodněji dodat do Německa nebo se raději vypnete sám protože cena bude naprosto likvidační.
Škorpion je překvapivě nejlevnější střelná zbraň 🙂
?????
To myslíte vážně? Jako, že dneska se rozhlasový signál nevysílá analogově? Omg 😱
Pro upřesnění, analogové vysílání rádií je stále dominantní způsob přenosu, digitální radiopřijímače (tzv. DAB) jsou mezi uživateli stále málo rozšířené (v některých regionech na nich stále skoro nic nechytíte), i když se vypnutí analogového rádiosignálu plánuje překvapivě již zanedlouho (cca za 2 roky).
Takže v podstatě je to právě naopak, málokdo má přijímač, na kterém by chytil digitál. Pokud tedy nepočítám televizní přijímače, které dnes digitální vysílání podporují všechny, třebaže někdy pouze pomocí setopboxu, protože TV signál se již opravdu šíří pouze digitálně a v rámci multiplexu je šířen i digitální rádiosignál.
Asi jste to nějak popletl 😉
Ale to není podstatné, kdyby nešla elektřina, nevysílalo by ani analogové rádio, takže je to v podstatě jedno, že?
Jinak nevím, jak se v současnosti pohybuje cena kvérů, ale ještě nedávno jste koupil osmapadesátku na rozdíl od škorpióna za pár šupů. I když je to krám, pořád jde o mnohem účinnější zbraň, než vámi zmiňovaný škorpión, který má mnohem omezenější možnosti použití (zkuste s ním něco trefit na 100 metrů).
Analogové vysílání na krátkých vlnách (do kterých se už nedá vkomponovat digitální signál) pořád běží a běžně tak vysílají lokální radiové stanice (byť třeba vysílají i digitálně po internetu). A rádiové přijímače, které jejich signál chytí, jsou dost běžně k mání.
Jinak ideální by bylo zachovat uhlí, dokud nebude jeho náhrada v jádře, byť by to mělo trvat třeba stovky let. To je třeba prosadit a procpat do čela státu garnituru, která se nebude rozpakovat demonstrace cizích a nepřátelských agentů žinýrovat rozehnat násilím.
Až přijde blackout přiložím do kamen dříví, zapálím svíčky, nabiju svůj samopal vz. 58 a budu čekat,běda každému kdo přijde neohlášen,použiji dnes již zrušeného zákonu o použití zbraně.BUĎ.
No a neměl byste ještě na zahradě vykopat protiatomový kryt, vy apokalyptiku? Takhle snad neblbnou ani v té Americe, když jim vypadne elektrika 🤣
Opravdu existují skupiny, které se nacvičují na nějakou apokalyptickou situaci (působí nejčastěji ve spolupráci se scifisty a fantasysty). Jednou na jeden jejich tábor (ještě před coronou) přišel nějaký cizinec, snad z Německa a říkal jim:
„U nás jsou taky skupiny, co si hrají na apokalypsu.“
A dostalo se mu odpovědi:
„My si nehrajeme, my jsme připravení.“ 🙂
Jestli jsme připraveni na blackout jako silničáři na zimu, tak to bude fičák.