Petr Pithart: Samota v roli udavače a jak změnit slouhovskou mentalitu
KOMENTÁŘ. Mám pro vás jeden příběh, je sice starý už čtvrt století, ale nechat jej zapomenutý by byla škoda. Není zajímavý proto, že se přihodil mně, ale hlavně proto, že to byl první známý případ pokusu o korupci na nejvyšší mocenské úrovni. Byl navíc oznámen policii a také odsouzen.
Byl jsem tehdy předsedou vlády České republiky, ještě v rámci federace. Před zraky veřejnosti jsem skoro čtyři roky zakoušel roli toho, kdo „zapíská na píšťalku“ – roli whistelblowera. To slovo jsme tehdy neznali, takže přeloženo do obecné češtiny, a především do jazyka veřejného mínění, to znamenalo spíše roli udavače.
Však mi lidé říkali: Měl jsi to zapotřebí? Kdo ví, zda se to neobrátí proti tobě… A vskutku: jednou se objevil titulek v Právu ve stylu, zda si nakonec nepůjde sednout Pithart.
A co že se to tehdy stalo?
My takhle pomáháme i jiným
V srpnu 1991 jsem v zasedací síni české vlády přijal na závěr jejich setkání v Praze delegaci šéfů evropského zemědělského družstevnictví. S každým jsem se pak rozloučil rukoudáním. Všiml jsem si, že jeden z pánů se nápadně řadí až na konec. Když všichni odešli, představil se: „Jsem Josef Král, prezident Agrobanky.“ V té době to byla pátá největší banka v zemi a největší banka soukromá.
Pan Král pokračoval: „Já bych s vámi potřeboval mluvit. Ale ne tady. Co třeba někde v nějaké vinárně, v příjemnějším prostředí, že?“ Namítl jsem, že to nepřipadá v úvahu a že s ním mohu jednat jen tady a že se musí objednat v mém sekretariátu. „Tak dobře, já se objednám,“ slíbil.
Už když vyslovil slovo „vinárna“, tušil jsem, kolik uhodilo. Nedal jsem ale najevo své rozrušení, ačkoli bylo silné a přitom bleskové: tak už si i na mě troufají!
Objednal se za týden. Celé ty dny jsem na něj myslel a spolu s ředitelem Úřadu vlády Vojtěchem Sedláčkem jsme se na schůzku připravili: instalovali jsme „prostorový odposlech“. Ten pojem jsem znal z disentu; občas jej estébáci nachystali na někoho z kamarádů.
My jsme to ovšem udělali naprosto amatérsky: na radiátory jsme položili dva obyčejné, tehdy na trhu běžně dostupné kazetové magnetofony. Netušili jsme, že železobetonový palác v Lazarské ulici je mimořádně vodivý a že se skrz radiátory se nahraje vlastně jen skřípění tramvají, jak na křižovatce pod námi budovou zatáčejí.
Prezident Agrobanky přišel, usadil se a dlouho mlčel. Místo mluvení psal do školního linkovaného sešitu: moje banka chce po vládě, respektive po tehdy působící dislokační komisi (v Praze se mohutně stěhovalo; mnohé úřady instituce byly zrušeny, jiné vznikaly…), aby jí byla umožněna koupě tehdy prázdné budovy bývalého středočeského krajského národního výboru na pražském Smíchově.
Nechyběl ani dodatek, co za to: za to se stanete „tichým nositele akcií“, a to ve výši cca 0,8 z celkového akciového kapitálu společnosti, tj. dokonce roku asi jeden milion Kč, přičemž zhodnocení roční akcie se dá očekávat na úrovni 50 %, z čistého zisku.
„P“ a „OH“ (Občanské hnutí, jehož jsem byl místopředsedou) by mohli sehrát svoji úlohu v každé konkrétní akci – nepřímo s dopadem na finanční zajištění (systém nepřímých provizí z každé akce podle míry podílu…)
Cituji to i po letech takto přesně z jednoduchého důvodu: on, ten suverén, mně tu stránku a půl textu dal do ruky. A já ty popsané papíry po delších minutách ticha, kdy mi šrotovalo v hlavě, co dělat dál, položil na stůl. V tu chvíli jsem věděl, že jsem právě propásl obrovskou příležitost chytit na této úrovní korupčníka. On si přece ty papíry zase sebere a odejde s nimi… Co já pak budu mektat před policií, že mně kdosi cosi nabídl. Nebo se s ním mám prát a snažit se mu ty papíry vytrhnout?
On pak ale zašeptal: „Nebojte se toho, pane premiére, takhle my pomáháme i jiným, třeba panu Klausovi a jeho ódéesce…“ Magnetofony to bohužel nezachytily, přehlušila to ta skřípějící tramvaj.
V té chvíli jsem si však uvědomil, že už je naše zem ve velikém průšvihu. On si byl podle všeho jist, že jeho nabídku přijmu, protože s tím měl své zkušenosti, věděl, že už je to běžné! Jinak by mně nenechal to vlastnoruční udání na sebe samotného v rukou. Myslím, že v dějinách kriminalistiky to byl ojedinělý případ. Korupční nabídky se přece činí tak, aby se ně nemohlo přijít.
Miliónek od pana Krále
„Rozmyslete si to, já se brzy ohlásím,“ řekl na rozloučenou. Já se třásl jako osika, ale ne tolik, abych nevěděl, co mám udělat. Zavolal jsem si („Ale okamžitě!“) ministry vnitra a spravedlnosti, abych v trestním oznámení neudělal nějakou pitomou chybu a všechno nepokazil. Za hodinu měla policie všechno, hlavně ty papíry.
Začaly výslechy a začalo také martyrium. Spíše moje, než jeho. Při konfrontaci všechno uznal. Při konfrontaci byl už „v teplákách“. To bylo mimochodem později oblíbené úsloví Miloše Zemana, který pro vidinu, kolik korupčníků se mu podaří takto obléknout, zřídil při vládě instituci „Čisté ruce“, ale nechytil nikdy nikoho.
Policii jsem řekl i všechno o tom, že Král údajně takhle pomáhá i jiným… V jednu chvíli se Královi právníci začali točit na těch magnetofonech. Já blbec o nich policii řekl a soud je chtěl, to jsem chápal.
Říkám: „Vojto, dej mi je, oni je chtějí.“ Vojta: „Tak to je malér. Já je včera vytáhl ze šuplete, a po několika měsících jsem si je pro jistotu ještě přehrál, fakt na nich nic nebylo, jen ty tramvaje, tak jsem ty pásky smazal, k čemu by byly, že.“
No a teď se na to Královi právníci vrhli: kdo ví, co na nich bylo, Pithart by je jinak nenechal smazat!
Král byl dvakrát zproštěn viny a až napotřetí byl odsouzen. Trvalo to tři a tři čtvrtě roku a odešel s podmíněným trestem na tři a půl roku a s pokutou v řádu pár set tisíc. Naposledy se se sebevědomou vehemencí hájil tím, že to přece nebyl pokus o úplatek, ale „provize pro pana premiéra“. Byla to od něj parádní drzost a já se alespoň zmohl na to, abych požádal soudce, aby v soudní síni nepřipustil pronášet takové oplzlosti.
Nízký trest byl odůvodněn tím, že čin ztratil svoji společenskou nebezpečnost, protože od jeho spáchání uplynula značná doba. Jak by neplynula, říkal jsem si, když jste soudili, páni soudcové či paní soudkyně, tak, aby ta doba uplynula. A v duchu jsem se ptal: Cítili jste objednávku doby po ekonomických „štikách v rybníce“, jak o tom mluvil Václav Klaus? Anebo jste, se špatným svědomím z rozhodování před převratem, předváděli, že se nepoděláte před předsedou vlády?
Když se někdo obrátí na moc, na nepřítele a ukáže na kolegu, který porušil zákon, ohrožuje tím soudržnost slouhů, kteří těm nahoře sice nevěří, ale nebudou se přece proti nim bouřit.
Kdyby byl tehdy proces rychlý a rozsudek citelný, možná by v té době zapůsobil jako varování, odstrašení. Ale možná už tenkrát, necelé dva roky od převratu, na to bylo stejně pozdě.
Země žila v jakémsi ajfru: obohacujte se, budujte kapitalismus, trh bez přívlastků, co není zakázáno, je přece dovoleno a co je zakázáno, dá se uplatit. Co byl už tehdy ten ubohý miliónek pro mne? Pro lidi jako Král jen takové všimné.
Až bude stát skutečně náš
Až nedávno byl i u nás přijat zákon na ochranu oznamovatelů trestné činnosti – a stejně je ta zákonná úprava nedostatečná, soudí její kritici. A já s nimi. Především se nezměnilo veřejné mínění: oznamovatel je pořád udavač, práskač, bonzák…
Proč? Protože přes všechno tradované švejkovství, remcalství, brblání, přes Peroutkův „difúzní anarchismus v nás“, se moci bojíme a zároveň jí nevěříme, nejsme, necítíme se ani dnes jako ti, kdo ji ve skutečnosti ve volbách utváří.
Je to v nás jak v koze: prastará nedůvěra ke státu a vůbec k jakékoli institucionalizované moci, vlastně ke všem pravidlům, které přicházejí shora: k vrchnosti, k soudům, k eráru. „Český národ je národem osvobozených sluhů,“ soudil rychlostí nastupující normalizací zkroušený filosof Jan Patočka. Takto nás, naši mentalitu, charakterizoval v letech masového podvolování a nakonec podvolení.
A lidé soudí, že je nepatřičné porušit slouhovskou mentalitu: ohrozit solidaritu těch, pro které je erár nedůvěryhodným nepřítelem. Když se někdo obrátí na moc, na nepřítele a ukáže na kolegu, který porušil zákon, ohrožuje tím soudržnost slouhů, kteří těm nahoře sice nevěří, ale nebudou se přece proti nim bouřit.
Každý si i dnes zatraceně rozmyslí, má-li ukázat na porušování zákona, udat třeba svého šéfa, o kterém ví, že krade. Vždyť kdo ví, co se z toho vyklube, kdo všechno v tom je… Vrchnost přece vždycky také krade, ale proto nepřestává být vrchnosti, proti které já jsem – nic. Nezbývá, než aby byli ti občané a občanky s „píšťalkou v puse“ hrdiny či hrdinkami.
Přitom oznámit podezření na trestnou činnost či na přestupek je čestnou povinností každého z nás, ne hanbou, za kterou se sluší stydět. Teprve až toto bude platit, přestaneme být Patočkovými „osvobozenými sluhy“. A bude to důkazem, že stát je konečně náš.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Jan Urban: Donald Trump jako prorok změny. K horšímu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
40 komentářů
Pane Pitharte, děkuji Vám.
Jestli je to Pithart z doby po puči89, tak ten nemá nikomu co psát. Pithart byl jeden ze strůjců propadu politické morálky až na dno žumpy. Dnes vše stejné dokazuje teolog péta
Soudruhu, zůstaňte prosím se svými vzpomínkami na radostné mládí zasvěcené budování socialistické vlasti pod samopaly okupační sovětské armády u četby vašich dezinformačních plátků! Já vám taky nečtu nějaké ty Sputniky a ani náhodou by mě nenapadlo tam provokovat „místní“ v diskusi.
Můžete říct čím konkrétně byl p.Pithart strůjce propadu politické morálky nebo si jen potřebujete zaplivat a zavzpomínal jste na dobu před rokem 89 kdy jste se měl dobře.
Odpovědi neprochází a proč asi … ? Petr P. je členem vatikánské sekty Jidášů, stejně jako šéf ODS, to hovoří za vše …
Pro mne takové bláboly nehovoří za nic, takže to chápu tak, že jste si sem přišel pouze zaplivat.
Whistelblower Čurda by s panem Pithartem určitě souhlasil.
Taková míra nechápavosti,nebo zlého úmyslu. Hloupé,urážlivé ,žalovatelné,až stíhatelné. Tfuj.
zkuste být prosím konkrétnější,co přesně ten Pithart nepochopil ?
Hlupáku.
inu Čurda není pro všechny vyvrhelem.Čurda z Hlíny zachránil svou rodnou Hlínu od osudu Lidic a lidi tam to vědí.
Pithart své druhy nezradil a taky nikoho nezachránil,ale dobře věděl ,že tomu co ho udal zkazí život . Nestydí se za to ,naopak chce být příkladem ostatním udavačům. Inu berme ho takového jaký je a raděj se mu vyhněme ,sic nás taky udá.
Od příchodu „protikorupčního Hnutí ANO“ se korupce stala všude přítomným a takřka akceptovaným modus operandi. Chci věřit, že vláda, s premiérem Fialou a ministrem vnitra Rakušanem konečně o tom dokáže přesvědčit tu část veřejnosti, po jejíž zádech se hodlá jistý Babiš opět prodrat k pákám moci. Opak je již teď vyjevenou katastrofou.
Ale to pravě že vůbec ne, to jste tu asi nežil, že si to nepamatujete. Oficiálně se to rozjelo se vznikem známé oposmlouvy (ODS a ĆSSD) ale a jak ostatně píše pan Pithart fungovalo to tu hned od začátku. od velvet revolušn.
Jestli bych si dovolil trochu polemiky. On totiž i pan Masaryk řekl „Nebát se a nekrást“ a nikoliv „Nebát se a udat“.
Jinak řečeno, lze souhlasit s tím že svědomitý státní činitel má nabídku úplatku /provize související s nějakým jeho nelegálním plnění odmítnout,
ovšem zda má jít hned dotyčného udat a poslat tím do kriminálu, už je složitější.
Když už se má jít cestou represí, tak existuje spolehlivější cesta – pokud ten státní činitel ten úplatek přijme, něco za to vykoná, tak je pak za to zavřou oba..
A pokud jde o tu vzpomínanou slouhovskou mentalitu, už jsem to tu psal minule. Totiž i vzhledem k našim „i těm správným politikům“, kteří se hrbí před orgány EU, plní poslušně její rozkazy, ale žádné výhody či vyjímky pro český stát a jeho občany vyjednat neumí, nebo spíš nechtějí. Nakonec viděli jsme to sotva před pár dny s údajnou vyjímkou pana ministra Rakušana v migračním paktu..Ten jeho výsledek, se dá korektně opsat jako synonymum šrapnelu použitého proti panu Majerovi, v jedné detektivní hře Járy Cimrmana..
Z vašeho popleteného příspěvku je zřejmé, že jste vůbec nepochopil smysl článku pana Pitharta.
No řekl bych že jsem smysl článku pochopil poměrně správně. Akorát že to jeho nabízené řešení ‚prostě někoho udat‘ považuju za to nejsnadnější řešení, které zase tak velkou odvahu u politika nepovažuji.
Profesionální „taky komentátor“ petrph si velmi často plete pojmy s dojmy. Zřejmě způsobeno pokročilou fází existence a dlouhodobé absence sebereflexe.
Nicméně má kůži, kterou by mu i hroch záviděl.
Stejně jako další místní nezmar „A.S.Pergill“, který nestoudně lže a když si dáte práci a rozeberete mu jeho lži argumenty a podložíte odkazy, pak jen plynule přejde na jiné téma a lže dál. Zároveň je zbabělec. Například lži o PTPácích, co zde v kometářích vyplodil, ve chvíli, kdy jsem ho vyzval aby přišel mezi stálou skupinku bývalých PTPáků a zopakoval svá tvrzení před nimi, radši vyignoroval. Lidový hrdina minulého režimu, dokonce bych neváhal říci, že se za něj považuje i dnes. Nějaký mladý psychiatr by si na něm v pohodě mohl udělat nejeden doktorát.
Masaryk říkal- Nebát se a nekrást a Babiš toto úsloví změnil na Nebát se a krást a potom lhát a poukazovat na druhé. Už když Babiš vstupoval do politiky, tak měl heslo – Všetci kradú, což byla jedna velká lež, protože kdyby všeci kradli, tak by byli všeci bohatí a na Babiše by nezbylo. Jeho voliči jsou hloupí vesani, kteří jsou naivní a neumí si spočítat jak to vlastně je. Když Babiš vstoupil do vládní koalice s ČSSD, kde dělal ministra financí- tak to byla žába na prameni, protože tehdejší premiér Sobotka jezdil po Evropě a v ČR vlastně vládl Babiš s tím, že přihrával všechny velké tendry na státní zakázky svému Agrofertu a také dělal podvody aby dosáhl na evropské dotace, na které za normální situace neměl nárok. A škodí i v opozici- spolu s několika dalšími oligarchy ze zemědělského a potravinářského oboru vyhnal inflaci tím, že v podstatě zneužili svého monopolního postavení v českém zemědělství a určoval výkupní ceny potravin do supermarketů.
Všichni víme,co se stalo s udavači předchozího režimu-dodnes jsou a na věky už zůstanou osobami druhé kategorie,které nesmí zastávat řadu profesí.
Naši rodiče dobře věděli,co se stalo s udavači Protektorátu-většinou je oběsili,někdy lynčovali.
Pithart chce aby i tento režim měl své udavače a jde v té nehezké disciplině příkladem .Určitě se takoví najdou. Jak s nimi naloží režim další ,to si můžeme jen představovat,jisté však je,že to hezké nebude.
A jaký další režim máte na mysli, fašistický nebo komunistický?
ad další režim – každý stát se prohlašuje tím správným a tím konečným.Zatím to nesplnil ani jeden,naopak z historie víme,že státy jsou ty nejméně stabilní dějinné formace .
Takže vaše správně položená otázka není zda se režim změní,ale zda to bude fašismus (autoritativní režim) nebo komunismus (internacionální slibotechna).Odpověď zní- teď patříme Americe a kopírujeme jejich system,potom budeme patřit někomu dalšímu a budeme zase kopírovat je.My sami si svůj režim netvoříme. Proto tak jak říká ten článek,je Čechům posluhování právě panující moci proti srsti,neb většinově víme,že každá moc u nás je dočasná.
ve state, kde vladne pravo a je nezavisla justice, udavat nelze…bud se trestny cin prokaze a je odsouzen, nebo neni napr pro nedostatek dukazu, ale rozhodne o tom nezavisly soud dle zakona, ktery nesmi porusovat zakladni liska prava, to v totalitnich rezimech to je samozrejme jinak, at uz to bylo za nacisticke okupace, nebo za komousu..takze asi tak.
Aha, takže když budu svěkem nějaké špinavosti těch, kdo nám vládnou, kdo ovlivňují náš život, nesmím ji nahlásit a svědčit v ní, abych neztratil…co? Čest, sebeúctu? Abych se klidně díval na to, jak se krade, podvádí a uplácí a říkal si, to je v pořádku, tak má vypadat správný stát? kdo vy jste , člověče, že tohle jste ochoten akceptovat? Mrazí mě z vás víc, než z těch, kteří to dělají…
Pan Pithart je nesporně zajímavá osoba. Tady proti čemusi brojí a vůbec si, zřejmě, neuvědomuje, že je jedním z původců vytváření zločineckého prostředí v privatizačním období. Vždyť byl v těch nejvyšších funkcích. Pamatuji si, jak jednou měl rozhovor v rozhlase a lidi mu tam tak nadávali až se sám rozčertil.
Kdyby se otevřel soud nad privatizačním obdobím nesměl by na lavici obžalovaných Pithart na lavici obžalovaných chybět. Často si na něj vzpomenu, jak se vytahoval, že pomohl dát Škodovku za babku Němcům. Vzpomenu si tehdy, když se začne mluvit o tom, že cosi bude převedeno do Německa. A vzpomenu si, jak s dalšími dvěma pobratimy sesmolil knihu, v níž pomlouval první republiku a zejména to, že stála příliš na textilním průmyslu. Jak jsme na to s automobilním průmyslem dnes se nezmiňuje. Opravdu nevím, proč si troufá se tvářit tak nafoukaně.
Ve skutečnosti jste nafoukaný vy! Váš zapletený příspěvek dokazuje, že svým IQ a vzděláním panu Pithartovi nesaháte ani ke kotníkům!
Škodovka s jedním prodejním modelem nebyla v roce 1990 konkurenceschopná, Favorit byl na západě k smíchu. Bez partnera by celá Škodovka v silně konkurenčním prostředí automobilového trhu nepřežila a pravděpodobně zanikla. O koupi měl zájem i Renault, který měl v úmyslu si udělat z fabriky další továrnu pro levné malé Twingo, zatímco VW umožnil ponechat zde v ČR vývoj na základě koncernové platformy vozů. Němci navíc nabídnuli celkové oddlužení ANZP, tak se pak nedivte, že to pak koupili včetně dluhů za babku. Z jakých zločinů byste chtěl p.Pitharta obžalovat u soudu pane Stanislave Zapletale ?
Těžko někomu vysvětlovat, že to, co tu bylo a v jakém stavu to bylo, nemělo valné ceny.
Argumenty, že se vyvýželo „ostošest“, pokulhávají v tom KAM se vyváželo. Naprostá většina exportu byla na východ. Tam ty věci byly výkřiky moderny, ale na západ se vyváželo jen minimum věcí, protože průmyslově, technicky, návrhově to byly věci pro západ buď zastaralé nebo typu „čínských šmejd“ (viz. např. fototechnika CCCP a fototechnika Japonska). Jako byste dovážely nyní z ruska jejich výstřelky například v podobě čistě ruského notebooku ruské výroby, co začali vyrábět kvůli embargu. Čistě postavené jen na ruských součástkách – a jsou k smíchu! Podívejte se na dostupná videa.
Škodovka byla na pokraji krachu, nekonkurence schopná, vykradená lidovými zaměstnanci a s ubohou kvalitou zaměstnanců, zadlužená. A přesto je udávána jako české rodinné stříbro. Byť z reálného pohledu pod nánosem plísně a hnusu, ale to je přece věc podružná, že… Ve srování byly západní auta o 10-15 let vývoje napřed.
Takže stesky po tom, co jsme tu měli za poklady, pokulhávají. Stejně jako bych řekl podívejte co za poklady „výrobního typu“ mají rusáci nyní. Také je naprostá většina k smíchu v porovnání se vyspělými věcmi „ze západu“.
Ano, tak to tehdy chodilo. Pokračování příště? Když vyhraje ANOfert. Proto NEvolme ANO!
nechce se mi volit ANO,taky nebudu,ale to mám volit Fialu ? Tohle je asi otázka,kterou si mnozí pokládáme a zatím nemá řešení.
Fialova 5koalice má samozřejmě k dokonalosti daleko, ale oproti potenciální budoucí vládě estébáckého slovenského migranta je nesrovnatelně lepší. Proto dnes nemáme jinou rozumnou možnost, než volit 5kolaici jako hráz proti dezolátům, ruským kolaborantům a zlodějským oligarchům sovětského typu!
Mám stejný problém. Nevidím mezi nimi žádný velký rozdíl.
*
ANO s Babišem ani Fiala s pětikoalicí nenabízejí žádné řešení, žádnou budoucnost. ANO s Babišem ještě více zadluží stát a Fiala s pětikoalicí kosmeticky upraví zadlužování tím, že zvýší daně. Ani jeden z nich není rozumná budoucnost.
*
K čemu je obyvatelům ČR 17 ministrů s armádou úředníků a nejsou vidět žádné výsledky, když Švýcarsku stačí už přes 100 let k prosperitě 7 ministrů, vlastně 6, protože každý rok je jeden z nich zvolen prezidentem švýcarské konfederace…
Zkuste znovu volit komunisty, za ně předvolební agitačku dělá nynější …vláda. Mladá komunistka Konečná za čas vystřídá komunistického kontráše na hradě
V každém případě zajímavé a poučné čtení.👍
Jak jsem tady již psal. Bez jakéhokoliv náznaku podlézání, jako dospělý pamětník 90. let minulého století, mohu s odstupem času a klidným svědomím napsat: „Za premiéra Pitharta to byly s českými politiky ještě zlaté časy.“
Korupce se teprve probouzela a v politice bylo mnohem více čestných a pravdomluvných lidí než je dnes. Než je ten prolhaný a zkorumpovaný čecháčkovský póvl převálcoval.
*
Jako zásadní zlom k horšímu z té doby, považuji dobu vlády ODS a premiéra Klause. Aféru „mrtvých“, neexistujících sponzorů ODS, Lajose Bácse a Radjiva Sinhy, kdy se v kancelářích ODS zčista jasna zjevovaly milióny v taškách na stole, aniž by někdo věděl, kdo je tam přinesl… Později se prokázalo, že část úplatků poskytl známý tenista a podnikatel Milan Šrejber, který za nekalé praktiky v obchodním styku dostal od soudu 5,5 roku. Znalci ovšem „vypracovali posudek“, rozsudek byl Nejvyšším soudem zrušen, Milan Šrejber byl osvobozen a odseděl si pouhých asi 130 dní…
Tenkrát jsem přestal ODS volit a nemyslím si, že by ještě někdy mohli dostat můj hlas. Dnes možná už neberou úplatky tak okatě, ale jsou to levičáci, jako vystřižení z učebnice. Zvětšili stát, zvýšili počty státních úředníků a zaměstnaců, zvýšili daně a ze svých předvolebních slibů předvedli jenom drobné kosmetické úpravy.
*
Čas restitucí v 90. letech. Kamarádka dostala v restituci vrácenou malou polorozbořenou usedlost na Vysočině. S manželem chtěli rozjet výrobu těstovin a pro svůj podnikatelský záměr potřebovali půjčku 8 mil. Její manžel se rozjel do pražských bank, kamartádka jela HK a Pardubice. Cestou zpátky se zastavila na kafe. Vyřízená, nevěřícně popisovala co zažila. Navštívila 6 bankovních poboček. Všude by ji úvěr rádi poskytli, ale… Nejmenší úplatek prý požadovali tehdy v Komerční bance. Půjčí ji 8 mil., když jim z toho 1 mil. daruje. Manžel se z Prahy vrátil s jinou „nejlepší“ nabídkou. Půjčí mu 11 mil., když jim z toho 3 mil. nechá. 😅
*
Nevím, jestli to dnes v bankovním sektoru funguje podobně, ale o politice si nedělám žádné iluze. Jenom toho už není tolik na rozkradení. Stačí se dívat kolem sebe, používat selský rozum a kupecké počty.
*
Nemyslím si, že by jinde ve světě nebyla korupce. Jinde ve světě, nebo alespoň ve vyspělém světě, kam bychom asi chtěli rádi patřit s ní lépe bojují. V ČR se stala korupce hned po lhaní v podstatě životním stylem obyvatelstva. Nikomu vůbec nepřipadá divné, že nám všem prodražuje život. O co více se krade a korumpuje o to vyšší budeme platit daně. Celkem přímá úměra.
*
V USA mají myslím už přes 150 let zákon, který nejen že chrání oznamovatele korupce před zločinci změnou identity, ale zároveň mu náleží odměna ve výši 10-15% z korumpované částky. Každý si asi udělá představu, jak daleko vpředu jsou USA před vývojem v ČR.
*
Je to asi 14 let co byl oznamovatel korupce na Ministerstvu životního prostředí pan Libor Michálek za odměnu vyhozen z práce. Za těch 14 let jsem podobný statečný čin v politice už nezaznamenal. Minimálně polovina obyvatel ČR na pana Michálka „plivala“, nebo mu nadávala do blbců. Lidé se bojí, protože nebudou v očích vrchnosti ani státu ti stateční, ale naopak budou vyhozeni a vláčeni bahnem za posměšného pokřiku lůzy: „Bonzák, udavač,…“
*
ČR nebude nikdy Švýcarskem. Švýcaři milují svoji zemi a když jim například zaparkujete auto na trávníku, kde to není dovoleno, tak to oznámí policii. Ne proto, že by vás chtěli buzerovat nebo šikanovat, ale protože chtějí, aby tam ten trávník vydržel zelený, aby zdobil a dělal lidem radost.
*
TGM byl buď drzý kariérista, nebo bláhový snílek… V každém případě byl v 90. letech minulého století obnoven český stát na špatných základech. Na lhaní a korupci postavený stát s nechytrým, pasivním obyvatelstvem připomínajícím stádo ovcí, který nemůže dobře skončit. Blíží se finále. Zvolit si opakovaně, 2x po sobě na 10 let prolhaného alkoholika Zemana za prezidenta a 40% preferencí pro ANO, Babiše a Schillerovou, kteří za 4 roky stihli více jak zdvojnásobit dluh ČR, vypovídá o hodně chmurné a smutné budoucnosti.
Mluvíte mi z duše.
Samotnému se mi nechce psát obšírné komentáře hlavně proto, že nikdy nevíte kdy je příspěvek zablokován a tím pádem pak 20 minut psaní přijde vniveč.
K Vašemu poslednímu odstavci… nejhorší je, že se najde neuvěřitelně hodně lidí, kteří jsou velmi fyzicky agresivní ke komukoli, kdo nazve bývalého prezidenta „Alkoholíka“ (ten co si v přímých přenosech na svých vlastních nohách rozbil xkrát čumec protože byl nalitej jak jarní pupen) a bývalého prezidenta „Pokustóna“ (ten co krade protokolární pera v přímém přenosu desítky kamer státních a jiných televizních štábů), jak jim náleží. Nezajímaje se o následky, slepě a tupě fyzicky zaútočí na kohokoliv.
Velmi dobře napsáno, přestože s panem Pithartem ne ve všem souhlasím (např. mi vadily jeho odmítavé postoje k rychlému rozdělení Československa), vážím si jeho demokratického přesvědčení, vzdělanostního rozhledu a životní moudrosti.
Dneska se opravdu bavím.
Zajímavé je, že ti, co se nejvíc pohoršují nad whisleblowingem jsou zrovna ti, kteří za minulého režimu byli právě v zástupech jako konfidenti. Srabíci příliš zbabělí na to jít rovnýma nohama rovnou do STB, srabíci na to být oficiální, protože co kdyby se to někdo dověděl… že? Ale zároveň osoby podivných a pochybných charakterů co práskají pouze když z toho mají přímý osobní užitek a nebo s vědomím, že zavaří svým „nepřátelům“ (=všichni na koho mají zrovna pifku). Osoby mdlého rozumu, protože nědokáží rozeznat co je správné a co není (obecně platné pravidla za jakéhékoli režimu) a tak to hází všechno do jednoho pytle.
Zapálil vám někdo auto a vy jste to oznámili na policii? Jste práskač!
Znásilnil vám někdo nezletilou dceru a hlásili jste to? Jste práskač!
Vykradl vám někdo dům a ohlásil jste to? Jste práskač!
Rozbil vám někdo nos a vymlátil zuby? Nahlásili jste to? Jste práskač!
Krásně je to popsané v seriálu My name is Earl 4. série – 7. epizoda s názvem Quit Your Snitchin‘. Přesně tohle jsou osoby, kteří se tady pohoršují, protože nechápou rozdíl. Protože morální kompas, který má každý, je v jejich případě zprzněný.
Systém obtížně postižitelné a beztrestné korupce, protekce a klientelismu se odvíjí od fungování systému politických stran a jejich spojení s klienty a sponzory a systému ekonomiky a jejich propojení. Provalilo se to veřejně s aférou černého financování ODS, ODA atd. za vlád V. Klause, ale pokračuje to bez větších problémů dále. Doslova korupční rozdělování trafik a „stranicky vhodných“ napříč státní a veřejnou správou, sponzorské a zájmové vazby s podnikatelskou sférou.
povídáme si tu o korupci v ekonomické oblasti a nevnímáme ,jak totálně prolezlá je policie,justice,školství.Dnes je úplně vyloučeno aby se někdo rozhodl dělat PhD,tedy doktorandské studium bez konexí.Dělají to takto- publikace v recenzovaném tisku jsou bez osobních vazeb absolutně nemyslitelné,takže zájemce o studium nemá co předložit a verdikt je jasný.Peníze,granty na všechny projekty jsou tak pod kontrolou malé skupiny profesorů,které jmenuje prezident a zase musí mít známosti-je to dokonce předepsáno- doporučení dvou profesorů .Tím chci říct,že klientelismus je pro fungování systému vyžadovaný a zcela nezbytný .Dobře míněná snaha Pitharta aby na něj upozorňovali občané je proto marná a nesmyslná ba směšná.
Když jsem před lety slyšela Petra Pitharta mluvit v televizi o tom, jak se ho někdo pokoušel korumpovat, a zároveň přiznával, že pro to nemá důkaz, začala jsem si ho vážit dvojnásobně. Věděl, že prohraje, ale přesto se rozhodl upozornit na to, že u nás korupce existuje. Aby se začala stíhat, aby se právní stát někam posunul. Pithart je pro mě tím hrdinou dodnes.
Ani Hlídacího psa nevynechávají zamindrákovaní zlí lidé, které nezajímá obsah článků, pouze využivají možnost napadat a urážet autory.