Petr Bartoň: Zákon o 85 % českých potravin porušuje zákony. I ty fyzikální
KOMENTÁŘ „Nět čelověka, nět problemy,“ říkával Josif Džugašvili. „Nět dozoru z EU, nět problemy,“ říká si dnes evidentně kdekdo dobře napojený na stát. EU skutečně během koronakrize pozastavila bdělost nad hospodářskou soutěží, a tak bují plány na drastická ochranářská opatření podobná těm, která uvrhla svět do největší hospodářské krize v 30. letech. Náš zákon o podílu domácích potravin bude nejen nelegální, ale také neproveditelný.
Jednou z nejvyšších a nejctnostnějších met Evropské unie byla vždy (tedy přinejmenším od vstupu Velké Británie v roce 1973) ochrana hospodářské soutěže před státním ochranářstvím a protiobchodním taktikám národních vlád. Až do minulého měsíce.
Pravidla zakazující státní podporu v EU byla v dubnu suspendována. A u nás se roztrhl pytel s žádostmi o přímou pomoc dominantním hráčům na trhu, nad rámec toho, co je k dispozici pro ostatní účastníky.
Za normálních okolností by bylo téměř nemožné v EU například obhájit státní koupi aerolinek bez strategického významu. Nyní to evidentně možné je, a pokud se vše stihne do doby, než se zákaz státní podpory v EU zase vrátí, zpětně to asi zpochybněno nebude.
Téměř jistě ale bude zpochybněn náš připravovaný zákon o povinném 85% podílu domácích potravin. Vedle evropských se totiž zdá porušovat i spoustu dalších zákonů, včetně těch fyzikálních.
Porušení zákona jednotného trhu
Znáte z obchodů značku Klasa? Letos oslavila již 17. narozeniny. Byla prvním pokusem státu přesvědčit nás, abychom se vyhýbali jídlu, na které sáhl nějaký cizinec. Vstupovali jsme tehdy do EU a stát měl strach, že by lidé mohli chtít jíst víc potravin od cizáků. Ať už byly ve skutečnosti také kvalitnější, nebo jenom prostě levnější.
Takové nadržování, zejména na zemědělském trhu, bylo vždy v rozporu s unijními pravidly, a mnoho států před námi bylo potrestáno za pokus o nějakou takovou třebas jen reklamní kampaň „jezte naše“.
My jsme si na prvních pár let vyjednali výjimku a potravinový nacionalismus tak u nás ještě bujel. Výjimka vypršela v roce 2007 a od té doby nesmí (oficiálně) Klasa českost potravin hodnotit. To ale samozřejmě nezmenšilo touhu českých zemědělců a potravinářů po ochraně před konkurencí.
Jejich síle napomáhalo vždy to, že máme v Evropě nejkoncentrovanější sektor v rukou velkých hráčů. Když evropští statistici tvořili různé kategorie států podle průměrné velikosti zemědělského podniku, musela být pro nás (a pro Slováky) vytvořena zvláštní kategorie. Byli jsme zcela mimo spektrum. (Vedle nás tam kdysi ještě patřívalo Spojené království. Ale to bylo nefér, u nich to čistě statisticky způsobily državy Jejího Veličenstva, na kterých však vždy bujela ostrá konkurence.)
A tak naši velcí hráči tlačili. Částečný úspěch svého nacionalismu slavili například v roce 2015, kdy supermarkety musely začít u vchodu vyvěšovat tabulku s procenty původu u jednotlivých zemí.
Oficiálně se to samozřejmě tvářilo nikoli jako zakázané ochranářství, ale jako „péče o lepší informovanost spotřebitele“. Píárový majstrštyk. Kdo by nechtěl více informací, že?
Jenže ty informace se ukázaly jako bezcenné. Pravidla totiž nesledovala skutečný původ potravin a surovin, pouze zemi, kde došlo k poslední úpravě.
A tak se začalo přebalovat v Česku, a informační hodnota klesla na nulu. I pro ty spotřebitele, kterým z nějakého důvodu záleželo na tom, kolik mluvnických pádů používá pěstitel či chovatel jeho krmě.
Porušuje zákony fyzikální…
Nařízení o supermarketových cedulích se zeměmi původu šlo splnit bez porušení fyzikálních zákonů tohoto vesmíru. V počítačových databázích se jen doplnily údaje o (udané) zemi původu, a každé pondělí počítač vygeneroval tabulku z bleskové inventury všeho, co bylo na pultech.
Když se domácí zboží neprodalo, nevadí; zůstalo na pultě, vyprodané zahraniční zboží se doplnilo, a příští pondělí se vše zase sečetlo. Ať šlo o zboží neprodané nebo prodané a doplněné, měřil se stav na pultech.
Nový zákon ale chce měřit tokovou veličinu – kolik má být prodáno. K tomu ale musí definovat, za jakou časovou jednotku. Má 85% podíl prodaných domácích potravin platit každou hodinu? Musí tak obchodník ráno nejprve čekat, až prodá brambory za 85 korun, než bude moci prodat první papayu?
Zákon patrně ustanoví, že se vše počítá za rok. Ale to nic neřeší. Jak má obchodník naplánovat svoje legální prodeje (a třeba omezit zahraniční zboží), když nebude v červnu vědět, kolik toho prodá za celý rok, a tím pádem kolik z toho bude 85 %?
Bez možnosti cestování v čase to bude moci spočítat až prvního ledna příštího roku, ale to už bude pozdě. Buď bude vinen, nebo nevinen. Nulová šance ovlivnit zákonnost svého počínání odporuje samé podstatě práva.
A když v prosinci uvidíme, že jsme toho moc snědli od cizáků, jak bude probíhat vánoční výkrm českým zbožím, abychom splnili normu?
…a také zákony ekologické
Možná, že zákon stanoví, že prodejce může „dodat na regál“ jen 15 % zahraničního zboží v roce. Dobrá, pokud ale lidé skoupí levnější zahraniční potraviny, a obchodníci nebudou smět toto zboží doplnit doplnit regály, co uděláme s našimi, často dražšími potravinami?
Budeme je muset nechat shnít, když spoustu alespoň příhraničních obyvatel naženeme do německých, rakouských, polských a slovenských supermarketů ještě více, než dnes? Tím vším naopak přispějeme ke globálním změnám klimatu.
Lobbisté používají ekologii jako argument pro zákaz cizáckých potravin. Prý je neekologické je dovážet. Ale velkodoprava vždy vyprodukuje mnohem méně exhalací než osobní doprava lidí, jedoucích si svobodně zanakupovat do Zemí krále Miroslava.
A pokud i s náklady dopravy dokáže být zahraniční zboží stále často lacinější (často i při stejné jakosti), tak jsme konzumací zahraničního zboží ušetřili omezené zdroje planety, a umělou konzumací našeho jimi naopak plýtváme.
Nehledě na to, že nám zbude méně peněz na ostatní české zboží a služby.
Porušuje též zákony ekonomické
V roce 2005 zavedla EU podobnou kvótu na čínské podprsenky. Ta alespoň neporušovala fyzikální zákony – byla stanovena jako strop skutečného množství kusů, nikoli v procentech.
Výsledkem bylo, že se každý obchodník snažil přivézt do EU podprsenky co nejrychleji, než se kvóta pro daný rok vyčerpá. Vyčerpala se v červenci namísto listopadu.
I u nás bychom paradoxně zákonem zvýšili podíl zahraničních potravin v první části roku, než začne panika o naplnění roční, nesmyslně relativní kvóty na konci roku.
Ekonomické zákony diktují, že můžeme regulovat nabídku, ale jen těžko poptávku. Jediným způsobem, jak dosáhnout splnění zákona o 85 % domácích potravin na prodeji, nikoli na regálech, je zavést lístkový systém na všechny potraviny. To nebylo ani za válečného hospodářství.
A pokud bude zákon těch 85 % měřit podle regálové plochy a nikoli podle prodejů, ničeho tím nedosáhne. Prostě bude těch 15 % regálů ošoupanější a budou se muset častěji doplňovat.
Porušuje i zákony etické
Čtyřicet procent agrární produkce dovážíme z chudších zemí, než jsme my. Když je odřízneme, přispějeme tak k jejich chudobě.
To zhorší jejich hygienické podmínky a můžeme naopak urychlit zrod příští světové pandemie. Jistě, ta příští pandemie může klidně vzniknout v bohatých státech – vzpomeňme na nemoc šílených krav. Situaci chudších zemí to ale nezlepší.
Až přijde příští pandemie, jídlo budeme moci dál dovážet. Ani bez chiméry soběstačnosti opravdu neumřeme hlady. Ale pro budování naší imunity potřebujeme zvyšovat pestrost našich potravin a snižovat cenu této pestrosti. Navrhovaný zákon povede k opaku.
O autorovi: Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné státy. Nyní je hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Do vztahů USA se zeměmi Blízkého východu promluví i Trumpův rodinný byznys
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
34 komentářů
Koronakrize jasně ukázala (kausy se zabaveným, přestože řádně zakoupeným a zaplaceným, zdravotnickým materiálem), že „jednotný trh“ EU je ryzí fikce. Potřebujeme podpořit domácí výrobu jednoduše proto, abychom v případě nějaké další krize nepomřeli hlady. Protože nám v takové situaci nikdo nic nedá, ani neprodá.
Nevím jak Vy, ale já jsem během koronakrize nakupoval v obchodech po strop zásobených zboží. Kupoval jsem stejné věci jako před tím, které byly ze všemožných koutů světa a jsem za to rád. Rovněž jsem si nevšimnul, že by zde lidé zažívali nedostatek nebo přímo umírali hlady.
Žijete v chimérách, ochranářské tendence jsou neskutečná hloupost!
Roušky jste ovšem nesehnal. Ty se ovšem daly ušít nebo nějak jinak zimprovizovat.
Pokud nastane krizový nedostatek potravin, tak pytel mouky neušijete na koleně, ani vám ho nevytiskne 3D tiskárna.
Komu zase tímhle lezete do zadku ? Před rokem 89 jsme byli ve většině zemědělských komodit soběstační , to bylo špatně ? Proč chcete být v tom nejdůležitějším závislí na cizině ? Dnes se dováží i brambory , to považujete za správné ?
Špatně to bylo. Kdybychom neměli domácí chov zvířectva a pěstitelskou zahradu, tak jsme neměli co žrát. Tu dobu si moc dobře pamatuji.
Fakt mě nerajcuje strávit prázdniny sběrem ovoce, hrabáním sena, zavařováním…
Kdo nepracuje, ať také nejí (píše se už v Bibli).
Nepište hlouposti , žádný chov ani zahradu jsme neměli a nikdo nehladověl ! Vy jste tu někdy trpěl hladem ? V kterém to bylo roce ? Kolik lidí za socializmu nebo dokonce za Husáka hlady zemřelo ?
Tak na to máme docela přesná data. Za Vašeho Husáka tady hlady zemřelo zhruba 12 tisíc lidí ročně. (Ročně umřelo zhruba 130 tisíc lidí, husákovská strava jim oproti dnešku vzala zhruba 7 let života, tj. nějakých 9 % života.)
Hezký den.
https://www.czso.cz/csu/czso/life-expectancy-at-birth-1950-2018
Je mi líto, ti lidé předčasně neumírali hladem. Do jejich úmrtnosti se promítaly i události z jejich mládí, jako nacistická okupace a s ní spojené válečné strádání (a u těch nejstarších i první světová válka a hospodářská krize).
Byly zde problémy v socialistickém průmyslu a v socialistické péči o životní prostředí, ale paradoxně byl, až na výjimky, jejich dopad na zdraví a délku života relativně nízký. I v tom proslulém severočeském kraji bylo o tolik víc kuřáků (a navíc kouřících značně bezohledně vůči nekuřákům, včetně vlastní rodiny), že se tím dala vysvětlit většina tamní předčasné úmrtnosti (v porovnání s celorepublikovým průměrem).
A do určité míry se na tom podepsalo i státem řízené socialistické zdravotnictví, které mělo systém tzv. diferencované péče, tj. od určitého věku se s některými diagnózami nechali pacienti v podstatě umřít bez účinné léčby, pokud se nejednalo o zasloužilé soudruhy.
Něco podobného jsme viděli v nejhorších oblastech Itálie, tam to ovšem bylo nouzové opatření, kdy se v podstatě nic jiného dělat nedalo, zatímco u nás to byl léta setrvalý stav.
Ummm soběstačnost … a ta „kvalita“, že? 😉
Pár příkladů, v čem jsme byli „zcela určitě“ soběstační:
Kakao (tzn. Mikuláš, Vánoce, Velikonoce, půlka dortů a sladkostí);
Ananasy (za komančů vůbec);
Pomeranče, mandarinky, pomela, limetky, citrony …;
Banány (pokud vůbec byly, tak se na ně za komančů stály fronty);
Tuňák (a všechny mořské ryby – vy doplňujete jód jak, futrujete se jodizovanou solí?);
Brambory byly na váhu i s hlínou a plísní zdarma uvnitř, o třídění na varné typy se nesnilo ani vám v těch nejvlhčích snech;
Cizrna, fazole, rýže druhů co hrdo ráčí, o kvalitě nemluvě – kdo pamatuje přebírání? Kamínek jsem za posledních 10 let potkal tak jednou.
Cibule? Jedině žlutá.
Melouny?
Víno? I to hroznové?
Paprik a rajskejch bylo hodně … asi tak měsíc v roce a po jednom druhu – kup a nekušuj. I kapie byla luxus. Navíc, co jse nevypěstoval na zahráce a nezavařil, to nebylo.
Teď? Díky masové výrobě a dovozu je to tak levné a trvanlivé, že zavařuju pro potěchu.
Nejen řezníci s masem, ale i zelináři byli honorace a jak si díky díky podpultovkám (osvěta pro 30leté a mladší: získání i nefinančních výhod selektivním řízením pžístupu k potravinám na úrovni maloobchodu 😉 ) mohli vyskakovat, co?
Stýská se vám?
A koření?
Samostatní leda tak v petrželi a kmínu.
Sakra, vždyť i semínka chilli byla málem něco spiklenecky tajného, co se předávalo mezi lidmi v rámci kamarádství.
Nevšiml jsem si, že bychom za komančů nebo dnes, za 30 let, měli podmínky a byli soběstační v pepřích (byl jen černý, zhusta vyčpělý), mleté paprice, bazalce, tymiánu, vanilce …
Dále:
Mandle, lískové ořechy, rozinky …
Co článku od EKONOMA vytýkám, je ignorace (pro jeho názor podpůrných) argumentů dělby práce a výhod absolutních i komparativních.
Něco v ČR prostě nevyroste a nevyroste (a proto to taky v ČR dělat neumíme).
Zpátky k „panu“ valovi:
Když rakušani upečou lepší chléb než 100 mil. dotovaná toustová linka, navíc i s dovozem levnější (tzn. za menší celkové náklady), tak co si koupíte za svoje peníze?
Qui bono – kdo jsou největší zemědělci a zpracovatelé v ČR? Podíjejte se směrem k A. B. a M. T. a nebudete daleko.
Kdo má užitek z pěstování řepky do nafty (a glycerolu z ní do Anticividu)?
Kdo má užitek z výroby biolihu do benzínu?
Kdo má užitek z pěstování kukuřice ne na siláž pro krávy a prasata, ale do bioplynky?
Nehledě na to, že v ČR pokračujeme od kolektivizace v 50. letech v devastaci půdy a krajiny tak, že potravinová soběstačnost bude reálná leda až lid bude schopen do sebe futrovat písek a splavený bahno … a zakusovat to kůrovcovým smrkem.
Shrnuto:
User „vala“ je buď troll s úkolem rozeštvávat, nebo (ne)placený řiťolezec agrobaronů.
Takže vy jste hladověl a nebylo tu ani koření , atd. ? Co jsme to proboha vlastně jedli , většina lidí musela mít určitě kurděje a umírala na podvýživu ! Bez těch vašich “ nedostatkových “ věcí bychom přežili ! Vy jste pil kakao poprvé až po 89 . roce ? Můžete vysvětlit , proč dnes se dováží i brambory a maso , ale ve vesnicích jsou zříceniny kravínů a prasečáků ? Co ten neustále narůstající státní dluh , neustále rostoucí ceny potravin , nájmů , energií ! V yjste rád , že tu jsou bezdomovci , nezaměstnaní , 800 tisíc exekucí , 90 tisíc obstavených penzí , že chybí lékaři , zdr.personál , řemeslníci , technici , že tu Čechům už skoro nic nepatří ? Dnes jsme jen nesvéprávná nesoběstačná bruselská , německá a americká zadlužená kolonie , dokonce nám nakazují , jak se má co jmenovat a trosky naší armády okupují v cizím zájmu cizí země ! Jistě vítáte muslimy a další migranty .
Ve vesnicích jsou zříceniny kravínů a prasečáků protože lidé chtějí ušetřit také na jiné výdobytky kapitalismu, než jídlo.
Státní dluh nemá s Vaším zemědělstvím v principu nic společného. Pokud myslíte mezinárodní zadlužení, či dokonce obchodní bilanci, mohu Vás upokojit, jsme jednou z mála zemí, která dováží méně než vyváží.
Neustále rostoucí ceny potravin by se ještě urychlily, kdybyste přikázal návrat do Vámi zmíněných zřícenin.
Nájmy rostou, protože vláda neumožňuje stavět.
Ceny energií rostou protože venezuelský reálný socialismus neumožňuje dobývat venezuelskou ropu.
A tak podobně
No máte to celé velmi popletené. Už jen ta první věta, že „lidé chtějí ušetřit na jiné výdobytky kapitalismu, než je jídlo“, je zoufale demagogická (skoro jako celý příspěvek( – podobný kdysi i k příspěvku o droždí,že ?). Jen poměr cen potravin ve spotřebním koši je mnohonásobně vyšší než třeba v SRN (to se odůvodňuje celkovou úrovní hospodářství. Po revoluci byla provedena masivní devalvace koruny která by měla veškerý dovoz citelně prodražit. Zemědělství z hlediska teorie by po (nuceně) provedených změnách (zejména úbytku zaměstnaných osob, modernizace technologická) mělo být na špičce atraktivních oborů… Místo toho jsou na špičce banky, pojišťovny a z jednotlivců různí rozumbradové typu politologů apod. V porovnání např. s Polskem byl náš agrární sektor citelně poškozen (díky takovým politikům, kteří tomu nerozuměli a nechali si nabulíkovat volný trh).
Co to plácáte o tom, že vláda neumožňuje stavět byty a proto jich je málo a ceny rostou?
V „Česká republika od roku 1989 v číslech – aktualizováno 12.12.2019“ (publikováno ČSÚ), najdete tyto údaje :
Od roku 1989 do konce roku 2018, bylo postaveno celkem 850 442 nových bytů a přibylo 288 000 obyvatel. Kdyby v každém bytu bydlel je jeden obyvatel tak by mělo být volných 850 442 – 288 000 = 562 442 bytů. Co se těmi byty stalo? Kam zmizely, když nejsou a navíc ve většině bytů bydlí více než jeden člověk?
Nejspíše jsou mnohé prázdné , snad aby se vyvolal nedostatek umožňující a opravňující růst cen a také fungují jako uložené peníze, které v tomto případě nepodléhají v důsledků řízené inflace znehodnocování jako vklady.
A tak je to, v tomto kapitalistickém uspořádání společnosti, se vším.
Poznámka : teď developer dokončil přes silnici od našeho domu stavbu bytového domu s 51 byty na ploše stejné na jaké stojí náš dům z roku 1967 (kolaudace a nastěhování) s 23 byty při 1 podlaží navíc. jsou to narozdíl od našich 3+1 a jednoho 1+1, většinou byty 1+kk, jak se dnesříká jednopokojovým bytům s koupelnu a kuchyňským koutem. Prostě králíkárna na přespání, a je sice rozprodaná, ale z větší části neobydlená trvale.
Oskaru Hanákovi:
V řadě lokalit (dost kritické je to v Praze) je skutečně silně omezena výstavba nových bytů a to málo, co se staví, je rozprodáváno za astronomické ceny, jaké si naprostá většina populace nemůže dovolit. Stojí za tím piráti a další ekologické strany.
Já jsem argumentačně napadnul Vaši utkvělou představu o potravinové soběstačnosti.
Protože Vám došly argumenty, tak proti zdokladované komunistické mizérii vytahujete domnělou současnou mizérií.
Subjektivní pesimistické vnímání světa je Vaše věc (tzn. svoboda)
Co je ale nefér, pane TROLLE, jsou argumentační klamy:
* úhybný manévr
Více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#%C3%9Ahybn%C3%BD_man%C3%A9vr_(red_herring)
* útok na člověka
Více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#%C3%9Atok_na_%C4%8Dlov%C4%9Bka_(argumentum_ad_hominem)
Z tohohle Vám rupne žilka: v ČR legálně žije 600.000 cizinců 😛
https://www.czso.cz/csu/cizinci/4-ciz_pocet_cizincu
Odpovím vám po vašem:
Co Vám osobně brání zahodit kláveesnici, rekvalifikovat se a stát se tak plnohodnotnou oporou této zcela ucházející společnosti v roli lékaře, řemeslníkem či dokonce technikem?
—
Fakta:
ceny rostou (vždy a všude, za komančů viz šoková měnová reforma ), platy ale daleko víc, takže kupní síla roste – za hodinu práce si koupíte víc (a kvalitnější).
Data:
https://www.czso.cz/csu/czso/domov
Převyprávěno zde:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bylo-za-komunistu-lip-zjistili-jsme-prekvapiva-fakta-a-cisla-46277
A zde:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/meli-jsme-se-za-komunistu-lepe-velke-porovnani-vydaju-cechu/r~6d90e3aef63d11e9b259ac1f6b220ee8/
Polopaticky:
http://www.zakomunistu.cz/
Brambory většinu roku neseženu jiné s černým čímsi uvnitř, které jsme kdysi dávali zvířatům na krmení, pokud se nevyhodily úplně. O ekologii s dovozem přes půl světa se nedá ani hovořit. Levnější dovozové potraviny budou, dokud naši zemědělci budou biti na dotacích, kdy pak těžko mohou konkurovat. Nějak také utichlo vše kolem dvojí kvality potravin v EU.
KTERÝ POMATENEC TO PSAL ????POLÁCI JI MAJI NA 80 % !!!! ALE NAŠI KRITICI DO TOHO PLETOU BANÁNY A DALŠÍ JIŽNÍ OVOCE NO SKVĚLÍ DEMAGOGOVÉ !!!!
Teoreticky bychom mohli pěstovat i ty banány (pěstují je ve velkém na Islandu), kdybychom využili odpadní teplo z elektráren (zejména jaderných). V podstatě to, co vidíte jako sloupy páry nad kondenzačními věžemi, by se dalo pasírovat přes tisíce hektarů skleníků. Výhodou by také bylo to, že by se voda z topení těchto skleníků mohla rovnou vracet do chlazení elektrárny (snížila by se potřeba odběrů z řeky).
Podpořit, zákonně protlačit maximální možnosti domácího zemědělství je žádoucí.
Vyrábět potraviny co nejblíže k místu jejich spotřeby a vrcholně EKOLOGICKÉ (Gréta by to měla podporovat) a také ekonomické.
Kritici řepky by měli jásat. Když se zemědělcům vyplatí a najdou trh pro jiné produkty, nebudou muset pěstovat řepku.
Zrušme současně u nás povinnost přidávat biosložky do paliv.
Že to porušuje nějaké předpisy a smlouvy?
Změňme předpisy, vypovězme smlouvy.
1) Nevim, proc tady autor vymysli nejake zahadne konstrukce. Odhaduji, ze (pripadna) kontrola to proste projde za uplynuly rok – objem prodaneho zbozi. 2) Cilem je podle me: a) vytvorit nesmyslny dojem, ze nas ANO/SPD nejak „ochranuje“, b) vytvorit nerealny dojem, ze jsme schopni dosahnout z 85% dosahnout potravinove sobestacnosti, c) vytvorit dostatecny tlak na prodejce, aby zahranicni zbozi proste neobjednavali (takova „autocenzura“), d) vytvorit pojistku pro odbyt agrokolchozniho (napr. AgroFert, AgroTrade, Rabbit) smejdu, e) po vytlaceni zahranicniho levnejsiho zbozi skokove zdrazit. 3) Z celeho toho navrhu couha na vsechny strany lobbing jako slama z bot. Myslite, ze se nekdy podari tyhle agroholdingy rozprasit a dostat nase zemedelstvi na uroven (velikost podniku) normalnich zemi EU? 4) Nezbyva nez doufat, ze to opet EU stopne jako narusovani hospodarske souteze. Ale mozna je to zamer – vyvolat stret s EU, vylicit ji jako zlo a ve vyhrocene atmosfere uskutecnit referendum o vystoupeni. A vystoupit, protoze az to jednou vypisou, tak to vsemozni posahanci (koblihozrouti, fanousci Emana, nackove, xenofobove, rusofilove, sinofilove) protlaci.
Tento zákon je opět šitý na míru pro Babiše a Tomana. Lidé by měli konečně dostat rozum a těmto dvěma konečně spočítat jejich střet zájmů, který oba dva mají. Ale to by museli lidé v České republice myslet mozkem, ale ten většině lidí chybí, proto je tady možné úplně všechno. Stačí lidem nabulíkovat, že okrádání ze strany Babiše a Tomana je v jejich zájmu, a voliči ANO jsou šťastní, že Babiš s Tomanem dělají něco pro lidi. I když ti dva dělají vše pouze pro sebe.
krale miroslava by jsme potrebovali na hrade az do skonani sveta
Už se těším až zase budeme kvalitní nedostatkové zboží shánět někde na ulici od vexláků nebo pořádat nájezdy a zájezdy do zahraničí. 🙂 Nedokážu si tyto pohnutky vysvětlit, ale zdá se, že lidem chybí plošná chudoba komunismu. Musí být strašně frustrující vidět schopné lidi jak se jim daří.
A kde to „kvalitní nedostatkové“ zboží vidíte? Naše potraviny jsou vesměs kvalitnější než dovoz ze západních zemí EU.
Hmmm. Běžte do francouzského nebo německého supermarketu. U ovoce a zeleniny je země původu velkým písmem a cena malým. U nás cena velkým a země původu malým. Tak neplácejte…
Opraveno: Petr Bartoň nemůže nekopat za firmy, které odvádí daně na Kypru a nemusí to být jen Natland. Jde o pokusy zasahovat do dění v Česku, prostřednictvím vykonstruovaných právnických a ekonomických problémů, za účelem popření volání českých občanů po soběstačnosti v potravinách, s výjimkou tropického ovoce.
Mimochodem, pokud bychom řádně využili odpadní teplo z Dukovan a Temelína, mohli bychom mít vlastní i tropické ovoce. Největším evropským producentem banánů je Island (protože využití geotermální energie).
To je sporné, efektivita úprav dosáhla takové úrovně, že ta voda nemá teplotu ani na sprchování.
Do chladících věží JEDU jde 10,5 m3/sec o teplotě cca 33°C, do provozu se vrací cca 17°C.
Idnes (2013):
https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/reportaz-z-vnitrku-chladicich-vezi-dukovanske-elektrarny.A130913_1976730_jihlava-zpravy_mkk
Nikoli zákon, ale kvalita, by navýšila podíl českého zboží. U nás sýr zraje minimálně 6 týdnů, Holanďan neprodá mladší, než 6měsíční – za téměř stejnou cenu. V měkkém salámu z podniku nejvyššího velkouzenáře lze najít živočišnou bílkovinu, jinde mají vyšší podíl svaloviny (o suchém je hanba mluvit).
Malá řeznictví, malé mlékárny… nemají problém se blížit 100% lokálního zboží – protože je kvalitní (mango, ananas apod. do jogurtu dovézt musejí všichni, ale jaký objemový podíl má kvalitní příchuť?)
Až budou „velcí hráči“ produkovat zahraniční kvalitu (klidně i za zahraniční ceny, levnější mi nevadí), budu kupovat naše. Ale Vodňanské kuře, co má hlavní složku v prvním slovu názvu (vodu – ne tu v buňkách, ale doplněnou)? Raději 1 plátek schwarzwaldské šunky, i kdybych měl jet od Jihlavy do Hombergu.
Každý pokus o administrativní zásah do trhu skončil fiaskem. USA si hloupým ochranářstvím v padesátých letech skoro zničily automobilový průmysl. Vláda má našim zemědělcům vytvořit podmínky aby mohli (nejen Maďarům a Polákům) konkurovat a ne je omezením dovozu konkurence zbavit. Politika volného pohybu zboží v EU to stejně neumožní…
„EU skutečně během koronakrize pozastavila bdělost nad hospodářskou soutěží“ – to si vůbec nemyslím. Představa, že všechny „útvary Komise“ přestaly dělat svoji práci a vrhly se na řešení krize, je dost mimo. Spíš jde o to, že Komise nemůže zasáhnout, pokud je nějaký záměr ve fázi politické proklamace.
„Jednou z nejvyšších a nejctnostnějších met Evropské unie byla vždy (tedy přinejmenším od vstupu Velké Británie v roce 1973) ochrana hospodářské soutěže“ – tak tomu vůbec nerozumím. Asi to bude mým irským nickem – 🙂 . Skutečnost je taková, že ochrana hospodářské soutěže je zakotvena už v Římských smlouvách a byla realizována někdy v polovině 60. let, s výjimkou zemědělství, kde to bylo na začátku 70. let. Velká Británie (která ostatně od začátku chtěla samé výjimky) už jenom přispěla pojetím, že zemědělství je průmysl jako každý jiný, takže je možné krmit krávy živočišnými produkty a ty dovážet z druhé strany světa – výsledkem byla slintavka-kulhavka a autorem zmíněná BSE. Chápu, že autor v Anglii studoval, ale kvůli tomu nemusí být nekritický.
Naopak boj proti levným potravinám je legitimní v rozsahu, v němž jsou při jejich výrobě porušovány unijní právní předpisy. Výraz „dobré životní podmínky zvířat“ se sice překládá jako „dobrostan zwierząt“ – ale zdá se, že je tento pojem u našich slavných sousedů zcela neznámý. Tím nechci tvrdit, že je u nás všechno v pořádku, leč jen tolik, že levné potraviny přijdou ubohá zvířata velmi draho.
Ale ano, je to tak. Pravidla o státní pomoci byla opravdu pozastavena. V tomto má pan Bartoň pravdu. Jinak by skutečně mohl být problém se státní pomocí pro Lufthansu nebo Alitalii. Too big to fail. Jako Deutsche Bundesbank. Tak zase jsme si tak nějak v té EU rovni a rovnější.
Problémem není země, odkud potravina pochází, ale příjmy obyvatelstva. „Lidi nejsou hloupí,“ když budou a to mít, mizerné levné potraviny kupovat nebudou.