Petr Bartoň: Proč došlo droždí a co nám to říká o ekonomice karantény
Protože jsme teď mnohem více než kdy jindy opticky propojeni s domovy našich přátel, vidíme, ať už na jejich sociálních sítích nebo při videohovorech, že si lidé více pečou doma vlastní chléb nebo třeba rohlíky a housky. Není to proto, že musí, nebo že by nechtěli chodit do obchodů. Proč to tedy dělají? Podívejme se na to okem ekonoma.
Každá rodina brzy zjistí, že doma je schopna si vyrobit jen naprosté minimum z moderních součástí našeho života, a proto bude pro drtivou většinu nezbytností dále chodit do obchodu. Proč tedy lidé pečou?
Horší kvalita, více času
Chleba je jednou z mála smysluplných výjimek z pravidla, že nezbytnosti nakupujeme v obchodech. Ze dvou příčin:
1) lidé hledají vyplnění času doma, aby neměli špatný pocit z toho, že se jenom koukají na filmy nebo na počítač. Pečou chleba ne proto, že nechtějí do obchodu, ale proto, že si našli nové hobby, které je navíc relativně časově náročné, a tak jim pomůže vyplnit spoustu času. A ještě mají radost z dobře vykonané práce, když ze skutečné práce se jim nyní tolik radosti nedostává.
2) Proč právě chleba a ne třeba palačinky? To určila poslední hipsterská dekáda, v níž se pečení chleba stalo velice módní. Lidé si často nakoupili chlebostroje, a nyní je, při domácím úklidu, zaprášené vytáhli a hledají pro ně znovu použití.
Co to znamená pro ekonomiku? Širší ekonomické souvislosti to samozřejmě má. Obecně při karanténě – obzvláště tak silné, pro jakou se rozhodla česká vláda – dochází k tomu, že neefektivní domácí výroba nahrazuje efektivní tržní výrobu.
Ale tu ztrátu neefektivnosti jsou lidé ochotni nést právě proto, že jim delší výroba pomáhá nějak zabít čas. I proto se doma teď i sami stříháme, možná i častěji, než bychom za normálních okolností chodili do kadeřnictví.
Je to sice často horší kvalita a zabere to více času – ale to je v podstatě definice „hobby“. Kdybychom svá hobby dělali lépe a efektivněji než trh, byli bychom profesionálové v daném oboru a nikoli „hobíci“.
Budoucnost patří nedokonalosti
A pozor, neberme tuto ekonomickou definici „hobby“ na lehkou váhu. Naše ekonomické životy se budou v budoucnosti mnohem víc točit kolem našich hobby než doposud. Ta romantická představa, že lidé dřív měli na všechno více času – ať už u krbu za národního obrození, nebo za nudného socialismu, je opravdu jen romantickou fabulací. Přišlo nám, že jsme měli spoustu času, protože jsme byli příliš chudí, tak jsme neměli co dělat. Ano, nudili jsme se. Dnes máme nesrovnatelně více možností, tak se neumíme nudit.
Připadá nám, že na nic nemáme čas, ale to jen proto, že prožíváme v našich životech to samé, co česká ekonomika jak dospěla od normalizace. Jak stárneme, tak i my bohatneme, a máme více způsobů, jak se zabavit. A dnes i neumělým pečením chleba.
A s bohatnutím bude těch schválně-nedokonalých věcí více a více. Evolučně to znají již dávno pávové. Proč mají tak nesmyslně okaté (doslova) ocasy které jim brání v pohybu? Právě aby ti nejsilnější jedinci ukázali družce, že oni jsou tak silní, že to v životě dávají levou zadní i s takovouhle nesmyslnou překážkou.
V době kdy dokonalé věci budou levné a nebo rovnou zdarma jako propisky (koupil jste si někdo v posledních letech propisku?), pak zabudovaná nedokonalost – třeba ve formě hobby – bude výsadou když ne králů, tak těch ekonomicky nejsilnějších.
Proměna ceny času
Proměna ceny času je v tomto zcela zásadní. Když máme pro svůj čas spoustu možných užití, tak je nám zdlouhavé domácí pečení příliš drahé, a chleba ze samoobsluhy bude vždy levnější (na jeho cenu si vyděláme za kratší čas, než kolik strávíme pečením).
Průměrná mzda se pohybuje kolem 300 Kč za hodinu. Na slušný pecen si tedy vyděláme zhruba za pět minut, za tu dobu nikdo chléb neupeče. Když ale pro spoustu lidí nyní hodina nemá cenu 300 korun, které by si mohli vydělat v práci, pak zlevní i domácí pečení chleba, a levnějších věcí děláme my všichni automaticky více.
Můžeme si být zároveň jisti tím, že pečivo na trhu nedojde. Obzvláště velké pekárny mají proces výroby efektivní natolik, že je výpadek pracovní síly v karanténě neohrozí. Vyrábějí pečivo pomocí strojů, a surovin v republice máme opravdu stále dostatek.
Drobnější pekárny na tom mohou opravdu být hůře – vláda jim může zavřít jejich vlastní obchody a jejich výroba je mnohem více vázaná na lidskou práci než na stroje, a tak jsou při dlouhodobé karanténě zranitelnější. Karanténa jim komplikuje výrobu, i když nemění poptávku, neboť vyrábějí zboží základní spotřeby.
Samotná krize více než karanténa ohrožuje obory vyrábějící produkty, jejichž spotřebu můžeme odložit. Oblečení si můžeme objednat z internetu a dnes už ani s měřením velikosti není problém.
Ale lidé si v krizi šetří peníze právě jen na nezbytnosti a odložitelné nákupy odkládají – už jen proto, že jim vláda nenalévá žádnou naději, že svou ekonomickou klatbu brzy uvolní, spíše naopak.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Petr Fischer: Malý stát zemřel, zapomeňte. Teď tu vládne Erár
Sedláci, jde to i bez dotací! Nizozemský ekologický farmář ukazuje, jak na to
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
95 komentářů
V roce 1989 (a ještě asi krátce potom), pokud si to vybavuji, byly na dnešním území republiky 4 výrobci droždí (Nýřany, Ústí nad Labem, Kolín a Olomouc). Dnes, ale už dlouho i předtím, už se zde droždí vůbec nedělá. Dělávalo se i na Slovensku, ale to už také neplatí. Nyní se droždí dováží prý z Ukrajiny a z Běloruska ( tedy ne suché). Naplnila se tak sdělení Michaela Žantovského, z doby kdy byl „šéfem“ ODA, že koneckonců můžeme vše dovézt… To on řekl tehdy v ČT při jakémsi pořadu s ostatními předsedy politických stran, nikdo mu tehdy neoponoval (a v zásadě se mu to v mnoha případech zemědělství a následného zpracovatelského sektoru vyplnilo…). Teď jde o to jestli je to dobře ?
Snaha o vybudování národní soběstačnosti ve všem, na kterou se zdáte apelovat, bude velkým problémem povirové doby. Národní soběstačnost ve všem vše dlouhodobě velmi prodraží a sníží blahobyt nás všech. Jak vidíte s příspěvku jiného diskutéra zde v diskusi, i v tak drastickém ekonomické době ledové, kterou naordinovala naše vláda, dokáže trh brzy zajistit dostatek droždí a všeho ostatního i přes chybějící domácí výrobu.
Jděte už s tím blahobytem do (_!_)…..
1) trochu se uskrovnit by vám neuškodilo, jste rozežraní až hamba, máme se až moc dobře – a to je ta chyba
2) ještě se ukáže, co je dražší, až přijde něco horšího než tento vir, veškerý „blahobyt“ vám bude víte na co, až nebude co žrát
Navzdory Vaší vulgárnosti zkusím ještě naposled upozornit, že právě proti něčemu horšímu, než tento vir, a proti situaci kdy „nebude co žrát“, jak říkáte, je blahobyt nejlepší možnou obranou.
To víte, my tady na venkově hovoříme nekorektně – tedy jak říkala babička, jak nám zobák narostl.
Ale zaujala mne vaše obrana katastrofám blahobytem, můžete to nějak rozvést? Třeba, že za ten chleba, až bude příroda zdevastovaná suchem,kůrovcem,válkou – a nic nepůjde vypěstovat budete platit diamanty? Kilo chleba – kilo diamantů? Obávám se, že pak bude chleba dražší….
rozvádím jinde zde v diskusi. Patrně máme jinou definici blahobytu, Vaši zdevastovanou přírodu suchem, kůrovcem a válkou já za blahobyt nepovažuji.
Jen co jste to napsal, tak jste se probudil. Zkuste tu „nejlepší možnou obranu“ nějak blíže specifikovat třeba v tom, jakým způsobem bude účinkovat. Stačí prostý popis, ale rozhodně nestačí prohlášení, že jde o „nejlepší možnou obranu“.
1) vyšší naakumulované zásoby
2) vyšší obranyschopnost organismu u nepodživených
3) více volného času pro vymýšlení alternativ (viz např. šití roušek, 3d tisk)
4) vyšší vybavenost 3d tiskáren
5) vyšší rychlost oběhu kritických informací díky lepší informační infrastruktuře
Než budu pokračovat, mohl bych prosím poprosit o alespoň pět bodů, díky kterým je nejlepší možnou obranou chudoba?
NIC! z toho čím argumentujete nebude mít v skutečné krizi žádnou hodnotu, cenu bude mít pouze to, pokud budete mít možnost si zdroje obživy zajistit sám – ať násilím nebo vlastní výrobou – úplně by myslím stačilo, kdyby ve vašem blahobytném světě nešel týden proud – v zimě pomrznete, v létě se upečete a uschnete bez vody.
Že máte na kreditce milion jaksi bude k ničemu – a ne nebudete skutečně muset pracovat, půjdete nejspíš krást ovoce do sadu (co v zimně netuším).
Historie nás totiž učí, že vždy v dějinách přežili ti skromnější , „barbarštější“ chceteli – „vyspělé“ civilizace se zhroutily.
Pokud to platilo ve starém Římě, dnes to platí stonásobně jsme totálně závislí na technologiích,nesamostatní a tudíž odsouzeni k zániku – ovšem uprostřed „blahobytu“ – nebo holobytu?
Naprosto s Vámi souhlasím. Kromě té věty „historie nás totiž učí…“ – mnoho Vizigótů jsem ve svém životě nepotkal. Vy ano?
Denně, zejména v Lidlu…….
Já rozhodně nevolám po národní soběstačnosti, stačí, že jsme soběstační v oborech typu politologie, politická geografie, atd., atd. – kapacity v těchto oborech jsou dokonce profesorové nebo docenti (tady si trh docela masivně poradil, že?- bylo to ale z národních dotací), ale nenajíme se z toho (no i když někdo možná jo…). Pokud by se tedy po koronaviru začalo diskutovat co je národní soběstačnost, tak by to bylo dobré. Pro klasický chléb jsou základní suroviny žitná mouka, pšeničná mouka, voda a sůl
(příp.kmín). No a tady žita pěstujeme málo, voda je někde v „cizích rukou“, mouku prý můžeme dovážet i třeba z Francie, příp.Itálie (viz včerejší Esprit v LN) a sůl nevím jestli ještě jsou Solné mlýny Olomouc, resp. Solivar v Prešově. Může to tedy být souboj tržních fundamentalistů (typu nebožtíka Tomáše Ježka a jeho mladých klonů..) a tradicionalistů…
Tak jsem se byl schválně podívat odkud je to droždí co máme v ledničce a je to Budapešť-Maďarsko.
Máte svatou pravdu,pane Josefe.Zrovna v pondeli,jsme si s kolegy povídali,ze Kolíně byla drozdarna a nyní se boura..Byla odstraněna konkurence a sobestacnost…a drozdi není.To se dovazi..je z toho člověku smutno a tak si pro radost upeče chleba z kvasku.
Domnívám se, že průmyslově vyráběný chléb je jistě ekonomicky efektivně produkován – v mnoha případech je to potom produkt, ale ne kvalitní potravina. A je to dokonce výběrový produkt – protože je nesnadné vybrat z velké nabídky chléb, který nebude druhý den na vyhození. Takže kdo peče doma, má jedinečnou možnost upéci chléb podle tradičních postupů, podle svých představ a s jistotou, že ví co jí. Domácí pečení chleba bylo v módě dávno před zaprděnými hipstery 🙂 Samozřejmě výsledek bude různý dům od domu i pecen od pecnu, ale vždy budou lidi, kteří to budou umět výborně a spousta dalších třeba jenom dobře nebo dostatečně. Říkám si pro koho je důležité, že trh dělá něco lépe a efektivněji – především pro zisk majitelů pekáren a obchodů ?, jestli pro zaměstnance a zákazníky, to už je mnohem složitější otázka. Určitě pro ekonomy je nejdůležitější spotřeba a to, že peníze se musí točit. Pro ostatní budou možná důležitější jiné hodnoty, třeba zdraví.
Není pravda, že pro ekonomy je nejdůležitější spotřeba a točení peněz. Kouzlo trhu je v tom, že dokáže vyprodukovat jak ten průmyslový chleba pro dobu krize, tak ten „domácí“ chleba pro fajšmekry. Článek se jen snažil vysvětlit, že i ten domácí chleba na trhu koupíte levněji než byste jej vyrobil. A dá vám to spoustu času věnovat se ještě lepším věcem. Klidně bez spotřeby a točení peněz.
Vy opravdu považujete za lepší věc, než třeba to finančně i časově nákladné domácí pečení chleba, psát články, jaký je zde právě k přečtení? A to myslíte vážně?
A proč bych měl kupovat ten domácí chleba levněji na trhu, když mám radost právě z toho, že se mně ten chleba doma tentokrát povedl? Radost z toho, že jsem kupilchleba levněji, není ani třetinová, ve srovnání s radostí, že mnou doma pečený chleba je nejmíň tak chutný, jako ten na trhu.
Pro ekonomy je opravdu nejdůležitější spotřeba zboží (produktů) a cash flow, zaměstnával jsem jich několik, než jsem odešel na odpočinek..
Ano, já osobně považuji lepší věc psát články, ale ani náznakem nevystupuji proti těm, kteří raději pekou. Netuším, z čeho tak vyvozujete.
Po přečtení článku zjistíte, že nikde v něm není tvrzeno, že byste měl kupovat chleba levněji na trhu. Pouze, že to tak většina lidí dělá. Vám radost z povedeného chleba z celého srdce přeji a raduji se s Vámi.
V jiném komentáři zde vysvětluji, že pro ekonomy opravdu není nejdůležitější spotřeba zboží (produktů) a cash flow, nicméně za Vaše Vámi popisované chlebodárství pro mé kolegy ekonomy Vám děkujeme.
Peču doma chleba už 5 let. Náklady: mouka 20,- kmín 2,- sůl, voda – zanedbatelné. Elektřina na pečení cca 1hodina – max 10,-. Celkem 32,- za kvalitní, výživný, vláčny kváskový domácí chleba. U nás v obchodě takový nekoupím, v Praze stojí 80,-. A droždí se dává do buchet, ne do chleba. Takže tak.
Díky, že potvrzujete moje výpočty.
Nudí se jenom nějaký líný ubožák , je jedno jaký je režim ! Jestli dnes někdo odstraňuje nudu mobilem a počítačem je mi ho líto ! Já jsem se rozhodně za Husáka nenudil a ani nikoho takového neznám !
Tak především samozvaný zdravotní lampasák z doby čsla se asi cítí ještě jednou naposledy ve svém životě ve svém živlu a vypouští moudra, např. „pomůžeme s pamětí“ohledně kontaktů, na „cestování zapemňte dva roky“ asi jako svého času cestování na bumažku čili to říká „ten pravý“. Co mi to jen připomíná např. kdo jen cekne, toho zlikvidujem, pravil podplukovník Kyška a toto jsou ony manýry.
Větší sračka článek jsem dlouho nečetl.
Autor se z hlubokou vážností zamýšlí nad tím, proč v době karantény je vysoce efektivní pekárenská velkovýroba nahrazována málo efektivním domácím pečením s horšími výsledky.
Myslím si a jsem přesvědčen, že autor nemá ani tuchu o skutečných důvodech domácího pečení chleba a že se hluboce rozchází v úvahách s dosahovanými výsledky.
Proč?
1. velkopekárny sice pečou efektivně a v obrovských objemech ale chleba od nich je hnusný
2. doma upečený chleba vychází v nákladech na zlomek toho, zač jej koupím (nemluvě o předražených chlebech z farmářských trhů)
3. kvalita domácího chleba a užité suroviny jsou výrazně vyšší, než to co koupíme v obchodech
4. při domácím pečení mám 100% kontrolu nad surovinami – vím, že nepoužívám žádná chemická aditiva
5. domácí pečení je návrat ke kořenům k řemeslu a práci našich pradědů a prababiček
Děkuji za názor.
ad 1) – četl jste ten článek?
ad 2) pouze pokud nezapočítáte všechny náklady.
ad 3) – četl jste ten článek?
ad 4) – četl jste ten článek?
ad 5) – četl jste ten článek?
Přeji Vám hodně dalších chutných chlebů, které si zjevně pečete i bez karantény. Článek je o pečení těch, kteří pečou proto, že jsou v karanténě, nikoli proto, že obecně preferují svůj, jako Vy a spousta dalších s Vámi.
je mi 70 let.kyž mi bylo 20-30 let tak kupovaný chleba stačilo osolit a sníst.prostě delikatesa.dnešek nebudu komentovat.
Tak nebuďte líný a najděte si pekárnu, kde Vám bude chutnat.
peču si doma všechno pečivo ,mimo chleba ten jím málo -ale tedˇ to nejde není droždí k mání.Mamyna
Dobrý den Mamyno, uživatel „Panikáři“ vám zde v komentářích vzkazuje, že trh již krátkodobý nedostatek alespoň v Lidlu napravil.
Vážený pane. Doufám, že neděláte vše, jako počítáte. Průměrná mzda je totiž hrubá mzda. A i na tu dosáhne málokdo. Zeptejte se třeba v oděvních fabrikách, nebo jinde.
I při 300 kč za hodinu je při daňovém zatížení zaměstnance 43,7% čistá mzda 168.9 Kč/hod.
Při pečení kilo a půl kváskového žitného chleba dám 17 kč za materiál a energii, plus asi 20 – 25 minut na práci. Pokud mám pekárnu, musím dát poloviční dávku, ale mám s chlebem práci asi na 3 minuty, tedy asi 8,50,-, takže 750g chleba mě vyjde asi na 16 – 17,- Kč Za podobný chléb s chemickými dárečky uvnitř dám v obchoďáku 35,- Kč a více.
Hezký den
Nerozumím zcela Vašemu prvnímu odstavci, ale ten ponechme stranou.
Obávám se, že jste nezapočítal veškeré časové náklady, za 3 minuty opravdu chléb se všemi dalšími potřebnými úkony (a např. i kapitálovým opotřebením) skutečně neupečete. I Vám hezký den.
Tak to mne poučte, kapitálové opotřebení bude u domácí pekárny 0,0001 Kč nebo 0,00000002 Kč?
Velmi rád. Pokud na ní upečete jeden chléb denně po dobu příštích 55 tisíc let respektive v druhém Vašem uváděném případě po dobu 274 milionů let (zaokrouhleno), pak ano.
Takže si rozumíme v reálu to bude tak zanedbatelná částka, že to kalkulaci neovlivní….nová pekárna stojí pakatel…
Pane Bartoni, Vy skutečně nechápete základní pojmy:
1) průmyslový chléb (parafráze Vaší terminologie) je ubohá náhražka plnohodnotné potraviny. Je to parodie na potravinu v pojetí velkopekáren. Zatímco CHLÉB by měl kynout 8 hodin, v pekárnách je to zkráceno na cca 2,5 hodiny. Výsledkem je nedokonalá přeměna škrobů a horší stravitelnost. Prosím zjistěte si něco o potravinářské chemii
2) Tradiční chléb z domácí pekárny (ale ne z nesmyslné krabice na stole) se prodává za 80 – 160 Kč. Ten jediný můžeme uznat jako plnohodnotnou potravinu.
3) Váš ekonomický model pokulhává na všechny čtyři – za prvé celý proces pečení chleba trvá cca 8 hodin. Za další (je vidět že jste to neviděl ani z rychlíku) – proces výroby chleba je nespojitý – lidská práce se na něm podílí vstupy cca 15 minut za celou dobu celkem. A spotřeba energie je max 2 kWh – to pro úplnost.
3) A nevím, jestli jste měl možnost srovnat chuť a kvalitu takto upečeného chleba. Zřejmě ne – protože byste pak mluvil zcela jinak.
4) A toto je téma, které nechci rozebírat, protože patří do oblasti specializovaných lékařů – civilizační choroby – rostoucí počet lidí se zažívacími problémy, má možná na svědomí právě pekárenská velkovýroba.
5) Vaše přiřazení domácího pečení ke kategorii hipsterů, je jen velmi úsměvné a svědčí o tom, že jste článek slátal horkou jehlou a neobtěžoval se seznámit s jakýmikoli fakty – například s tím, že v ČR existuje komunita čítající více než 100 000 lidí, kteří zcela vážně pečou chléb pravidelně a ne jako módní výstřelek a k hipsterům mají dále než si dokážete představit.
Představa, že za socíku měli lidi víc volného času, je naivní. Když jsi vzpomenu, kolik obchodů jsem musela oběhnout a kolik front vystát, jen abych nakoupila na obyčejný oběd… A co teprve zimní kabát, boty nebo dárky k narozeninám (ne, nekupovali jsme extrabuřty, ale sehnat zajímavou knížku, příjemný parfém, kvalitní víno trvalo i několik měsíců). Nebo dokonce baterii do koupelny nebo obyčejnou sektorovou skříňku do kuchyňské linky. To už pak člověku na pečení chleba nezbýval čas ani nálada…
Plně souhlasím.
Já doma peču „normálně“ většinou jenom buchty a sem tam veku. Proč? Sladké pečivo je v obchodě předražené a přeslazené, veky jsou většinou prostě hnusné. V „koronavirové“ situaci jsem přidala i chleba, rohlíky, pletýnky apod. Nedělám to z nudy, protože pořád chodím do práce a mám v ní práce dost. Dělám to proto, že pečivo koupené v obchodě si jednoduše nemůžu umýt – a nevím, kdo ho přede mnou držel, nebo na něj dýchal, případně prskal. To že k tomu na rozdíl od toho kupovaného chutná líp, je jenom další přidaná hodnota. A nevlastním „domácí pekárnu“.
Chválím rozumný názor – naši hygienici nevím proč stále tolerují prodej nebaleného chleba a pečiva, to vše je umístěné volně v regálech. A každý na to může šmátnout či to poprskat. A mění se to pomalu a až několik týdnu po vyhlášení stavu nouze. Když vyndám chleba z vlastní trouby, je to mnohem hygieničtělší.
Dobrý den, pane Bartoni,
právě jsem doma připravila těsto na náš oblíbený domácí chleba. Náklady na něj jsem si spočetla už dávno, a vychází nižší, než je cena chleba koupeného (samozřejmě jsem kromě surovin nezapomněla na odhad ceny energie, ovšem cenu své práce do toho nezahrnuji. Musela bych ji zahrnovat do všeho, co doma dělám a přijde mi to úsměvné.) Nehledě na to, že chuť a kvalita našeho doma pečeného chleba, je jiná, než z marketu či z nedaleké pekárny. Peču ho v době nekarantény a i v době současné – tedy občas, jen tak pro zpestření chutě, určitě ne pro nižší cenu 🙂 Buchty také raději peču doma než bych je kupovala, i když v nabídce na trhu jsou.
Takže klid – vůbec se o drobnější pekárny není třeba bát. Kvůli několika doma pečeným chlebům či jinému pečivu žádná, ani drobnější pekárna nezkrachuje. Vždy bude víc těch, kteří si radši u nich koupí než doma upečou.
Dobrý den, paní Pekaři samozřejmě nezkrachují 🙂
obávám se, že jste nezapočetla veškeré své náklady, což ale neznamená, že se pečení nemáte věnovat. Všichni za hobby nějak platíme.
Souhlasím také, že na první pohled může být počítání ceny času možností si vydělat úsměvné, a naši studenti se tomu v prvních hodinách také smějí. Ale pro vysvětlenou – tím neříkáme, že byste MĚLA místo pečení chleba (nebo jiných domácích činností, jak píšete) pracovat, jen že byste MOHLA.
Váš optimismus v přežití drobných pekáren však nesdílím. Není to totiž jen otázka poptávky. Státní ekonomická karanténa je mnohem silnější než v jiných zemích, a již brzy firmám (včetně drobných pekáren) začnou docházet zdroje.
Průměrná hodinová mzda 300 kč?Tj.při cca za 180 hodinách za měsíc 54000.I kdyby to bylo hrubého ,tak je to hodně mimo průměrnou mzdu,která je přibližně o 20000 nižší.To mají možná v bance nebo Vy,ale ten ,kdo se živí rukama je rád alespoň za těch 30 000.Tak tu nepište nesmysly,akorát nasíráte lidi.
Jak v bance nevím, ale ujišťuji Vás, že já ne. Zdroj doplněn do článku a vysvětleno zde v komentářích.
HOBYci to dělaj pro sebe a protože je to baví.
Profíci teda prefesionky/ové jedno jakoho obru to výce méně ojebávaj jako většina článků z Bakalovo dezinformačního cetra hibridnícho válečnictví na Seznam zprávy/NEovlivní jelikoš to dělaj pro penize a jejich zamněstnavatel neziskovky a zapsané ústavy ješ nemaj vlastní dostaečný nadační kapitál pro splnění přání donátorů sokromníci pro zisk tak AGROferdův chléb je pšenice vykopené jako z krmné a ne potravinřské pak se tam dávaj šmakulaády s jednotné Číny jako nehty.
TVl to je blábol, jakej jsem už dlouho nečetl…tady je vidět, na co nám jsou „ekonomové“ – mimochodem, chleba upeču (a tuším, že i většina ostatních) daleko kvalitnější doma, tedy hobby – pravda nebude asi levnější, zato ale bude k jídlu….
Dobrý den, dovolíte, když Vám budu říkat VVL místo Vašeho TVL? Přeci jen, neznám Vás. V odsuzování „ekonomů“ se však s Vámi plně shoduji, rozhodně potřebujeme více ekonomů, zvláště nyní. Gratuluji Vám k Vašemu chlebu k jídlu.
Teď koukám, že se opakuji, autora už předřečníci „upravili“ do reálu – ne, že by si to přiznal, ale mimochodem, kdo má dnes 300 na hodinu? Leda vy v Práglu, co se učíte teď péct chleba a bez venkovanů chcípnete hlady…my sice nemáme 300 na hodinu, zato si vše potřebné umíme vypěstovat. Tak uvidíme, jaká strategie je lepší, až přijde ještě něco horšího než Koronáč.
Zdarec kolego ze Štatlu či blízkého pěstitelského okolí, jak usuzuji z Vašeho slovníku. Do reálu jsme upravili článek. Doplnili do něj zdroj a sem do komentářů vysvětlení. Betelné den bez Koronáča i Vám!
Proboha, autore, kde žijete? Chtělo by to trochu uvažovat o faktech, která uvádíte. 300 korun na hodinu průměrně, to není ani superhrubá mzda včetně nákladů zaměstnavatele. A taková blbost znehodnotí jinak zajímavou úvahu.
Pro létající špagetové monstrum, vážený „300?“, žiji pravděpodobně ve stejné zemi, jako Vy. O faktech se v lepší společnosti neuvažuje, fakta se uvádějí. Zdroj doplněn do článku a vysvětleno zde v komentářích. Díky že i velkorysým povznesením se nad touto drobností považujete úvahu za zajímavou. Autor.
Tak někdo spotřebovává droždí na pečení chleba ale teď je populární péci chleba z vlastního kvásku. Zvýšená spotřeba droždí je spíš za zavřenými jídelnami a restauracemi. Prostě se doma vaří víc knedlíků, lívanců, langošů, buchet, koláčů….. . Namísto víkendového vaření tady máme celotýdenní.
Ještě jeden vzkaz pro „experta“, z droždí se peče i běžně jinak (třeba koláče)…
Děkuji za rozšíření článku, nicméně zda lidé pečou nyní i koláče jsem si netroufl odhadovat. Článek byl o současném (krátkodobém) nárůstu domácího chleba – snad se shodneme, že koláčů se stále doma vyrábí více než chleba i v době míru, proto tam ten nárůst nemusí být tak velký. Váš, jak říkáte, expert v uvozovkách.
Jen drobná poznámka – chleba, ten opravdový domácí se nepeče z kvasnic, ale z žitného kvásku.
Jinak myslím, že lidé si teď opravdu doma pečou více buchet a housek, protože mají čas a je to vyplnění času i pro děti. Takže to je jeden důvod větší poptávky po kvasnicích. A pokud v několika obchodech dojde droždí a lidé se o nedostatku dočtou na internetu, tak si nakoupí zásobu kvasnic možná i ti, kteří nikdy nic nepekli…, což je ten druhý důvod.
Zajímalo by mě, jak autor přišel na průměrnou hodinovou mzdu 300,- Kč. To je při cca 160 hodinách měsíčně 48.000 Kč čisté mzdy (za hrubou, ani superhrubou mzdu si nikdo chleba nekoupí). Průměrná hrubá mzda by pak činila cca 60.000 Kč. Vážně?
Vážně, i když ne tak docela jak to počítáte. Zdroj doplněn do článku a vysvětleno zde v komentářích.
Mohl to být překlep, to se stává. Uvedením zdroje Vaší 300 korunové hodinové mzdy ale ukazuje, že opravdu mícháte hrušky s jablky. Hodinové mzdové náklady udávají kolik stojí zaměstnavatele hodina práce jeho zaměstnance. Ne kolik si za to zaměstnanec může koupit chleba.
a tím pádem kolik si zaměstnanec vydělá než z toho zaplatí daň. Nicméně pokud Vám to umožní lépe se soustředit na zbytek textu, klidně si tam doplňte 100Kč, na argumentu se nic nezmění.
Nejde mi na rozum ,kde vzal autor článku průměrnou hodinovou mzdu 300kč,
to by znamenalo za měsíc se 18-ti hodinami ,54000kč. Opravdu se autore vrat‘ na zem.
Zdroj doplněn do článku a vysvětleno zde v komentářích. Zem jsem neopustil ani na chvíli. Autor.
Nedošlo, nedělejte paniku. Dnes v Lidlu kostka za 2.20.- Naprosto bez povšimnutí.
Není to skvělé, jak trh dokáže zareagovat i za těchto krutých podmínek?
Děkuji všem čtenářům za příspěvky, k dvěma hlavním tématům:
1) Tento článek je o těch, kteří NOVĚ začali péci. Těm z vás, kteří píšete proč pečete už dlouho a dál péct budete, samozřejmě děkuji za vaše příběhy a zdůvodnění, a přeji vám mnoho sil do pokračování vaší bohulibé činnosti. O vás však tento článek není, proto jej prosím neberte jako útok na vaše hobby (i když mu někteří možná odmítáte tak říkat).
2) Někteří se podivujete – a někteří i bez vulgarismů – nad 300korunovou hodinovou mzdou. Jakkoli je vlastní číslo podružné, zdroj jsme k částce doplnili do článku. Průměrná mzda bude vždy o něco vyšší než vaše výpočty z měsíční, protože odráží i vyšší hodinovku lidí jen příležitostně pracujících, jejichž měsíční bude zase o něco menší. Nicméně zapomínáte na hlavního viníka vašeho pocitu ze zkreslení – a nikdo vám to nemůže brát za zlé, neboť ten skutečný viník dělá všechno proto, abyste si neuvědomovali skutečnou výši zdanění práce. A tak ji před vámi všemožně schovává, včetně snahy tvrdit vám, že tu daň z vaší mzdy platí někdo jiný. Dělají to tak všichni výběrčí – u nás to však v porovnání se zeměmi OECD děláme ještě o něco „lépe“.
Hezký dál, a pokud pečete, pečte s radostí dál a na tento článek pečte.
Mzdové náklady opravdu nejsou mzda. Váš zdroj je v tomto poněkud pomýlený. Zkuste ČSÚ, uvádí průměr i medián. Termíny nejsou termiti.
Ale třeba najdete na webu ještě nějakou druhou stránku, jako půjčky.cz
Mzdové náklady jsou hrubou mzdou tak, jí rozumějí ekonomové. Uváděný zdroj pouze srozumitelně přináší cizí data, sám si je z prstu necucá. Nikdo samozřejmě netvrdí, že 300Kč je čistá mzda, stejně jako nikdo netvrdí, že cena chleba je čistá cena chleba, bez dalších daní.
Takže článek není ani tak o pečení chleba, jako o tom, že nás vláda okrádá. No konečně to autora vylezlo.
ani v nejmenším o tom článek není.
Předem upozorňuji, že jsem tento článek nečetla, pouze nadpis. Ohledně droždí bych chtěla dodat, že peču hooodně kynutého těsta, ať sladké nebo slané. Ale droždí se z obchodů nevytratilo zvýšeným zájmem, ale nebylo k sehnání už v lednu. A to se ještě o karanténě nic nevědělo. Sama jsem se prodavačky několikrát v Penny ptala na droždí už v tom lednu, a řekla mi, že ho stále objednává, ale dávají jim ho pár kousků!
To bude chyba v distribuci, v jiném řetězci jsem kupovala droždí po koruně slepicím, protože jim pořád zbývalo. Teď je tam prázdno a pořád mají zlevněné maso, protože lidi vyžírají narvané mrazáky. Mezitím spadla koruna a maso půjde nahoru, to bude ošklivý skok.
Zdravím.
Nezačala jsem péct chleba teď najednou kvůli karanténě. Peču vlastní chléb asi už rok. Čili dřív, než se o koronaviru vůbec vědělo.
Doma provozuji zdravou výživu. Chléb peču špaldovo-žitný. Troufám si tvrdit, že můj domácí chléb v žádném případě není horší kvality oproti ,,průmyslovému“ pšeničnému chlebu!!!
I když hmotností je menší (cca 1kg) tak je velice sytý a klidně ho stačí k jídlu jeden či dva krajíčky. Kdežto bílého kupovaného se nenajíte pomalu ani tří krajíců. Nehledě o poměru živin, délce pocitu nasycení, trvanlivosti a chuti !!!
Ano, v karanténě peču ještě o kus více, abych nemusela do obchodu. A myslím si, že se kupovaný chléb (pokud není z kvalitní pekárny, rozhodně tedy ne z marketů!) z mým chlebem nemůže měřit.
A to v žádném jeho hledisku. ( A taktéž i trvanlivost, kupovaný žitný vs pečený žitný).
Nechci znít namyšleně, pořád se ještě učím a také nemám vypěstovaný vlastní kvásek. Až ho budu mít, pak už mi můžou markety úplně vlézt na hrb 😉
Tyto ,,slova ekonoma“ jsou jen chytrým marketingovým tahem o upadající zájem o pečivo. Nic víc.
Ve svém komentáři zde vysvětluji, že o dlouhodobě pečících tento článek vůbec není. Také Vás mohu ujistit, že nejsem součástí žádného marketingu.
Znám plno lidí co si chleba a pečivo pečou dlouho .Bydlí na vesnici a v zimě se někdy stane že se nedostanou do práce kvůli kalamitě a jsou odříznuti od okolního světa.
Já také! Díky za zamyšlení!
Třicet let v práce v zemědělství mi umožnilo to ,že si myslím ,že naše populace začala tak žít v nesouladu s přírodními zákony a přírodou, kterou nerespektujeme a chceme si ji přizpůsobit svému životu a ne jejím zákonitostem. TATO PANDEMIE JE TOHO DŮKAZEM. Lidé přestali žít v souladu s přírodou. EKONOMICKÉ zájmy převyšují zájmy ostatní. BIO-SOCIO -PSYCHO- SPIRITUONÁLNÍ ROVNOVÁHA U VĚTŠINY LIDÍ NENÍ JE TO BOHUŽEL ZÁKLAD PRO NÁŠ ZDRAVÝ ŽIVOT JE POTŘEBA SE NAD TÍM ZAMYSLET A ZKUSIT SI KAŽDÝ TUTO ROVNOVÁHU NAJÍT I KDYŽ JE TO VELMI TĚŽKÉ.JE TO NA KTEROU JSME ZAPOMNĚLI NEBO SPÍŠE JSME TÍM ANI NEZABÝVALI VĚTŠINA Z NÁS ZKUSTE SI NA TUTO OTÁZKU ODPOVĚDĚT A BUDETE SE ASI PĚKNĚ DIVIT CO SI ODPOVÍTE
Uvádím zde kalkulaci výroby domácího žitného chleba. Na 750g chléb je cena za suroviny cca 15 kč. Skutečná doba práce při výrobě chleba je asi 5 min. Zamíchat suroviny, vyklopit těsto do nádoby, vložit a vyndat z trouby. Zbytek je doba kynutí a pečení, což nevyžaduje žádnou práci z mé strany. I při vámi uváděné ceně práce 300,- kč za hodinu je cena za práci 25,- kč. Za energii cca 3,- kč. Takže cena za jeden chleba je dle této kalkulace 43,- kč. Reálná cena je ale nižší, jelikož cena práce pekaře nedosahuje 300,- kč/hod. Cena domácího žitného chleba na prodejně je min. 44,- kč. Je pravda, že úspora není veliká. V každém případě je to chléb bez náhražek, pomletého starého chleba, je vždy čerstvý a chutný.
Opravdu stihnete veškeré nutné úkony kolem pečení chleba, nejen „dobu práce při výrobě“, za pět minut?
Nevím, proč do toho započítáváte cenu práce pekaře. Jestli proto, že Vy sám-a jste pekařem-kou, pak díky za potvrzení mého článku. U profesionálních pekařů bychom v průměru očekávali vyšší míru domácího pečení.
Očekávali? Tak určitě.
Není droždí. Čekám článek stylu: vláda nezajistila droždí, lidi si ho kvasí doma.
🙂
Vždyť také kvasí. Z brambor.
Myslím, že uvádět průměr neni OK. Uvádějte radši medián, má více vypovýdající hodnotu. A podle zdroje – pokud jsem to pochopil správně – uvádíte superhrubou mzdu (náklady na zaměstnance). Tu ovšem zaměstnanec nikdy neuvidí. Myslím, že by bylo záhodno uvádět čistou mzdu. Pak bude výpočet pro koncového pekaře/zaměstnace uchopitelnější.
Pro čistě ilustrativní příklad, na jehož přesnosti nezáleží a jež bohužel zabraňuje čtenáři v práci s jakýmkoli zbytkem textu, to, vězte, skutečně OK je, jakkoli se toho samozřejmě už nikdy nedopustím.
Co se Vašeho nápadu počítat čistou mzdu týče (i kdyby nakrásně cokoli takového bylo možno vzhledem k rozdílnosti individuálních situací každého daňového poplatníka), doufám, že budete konzistentní, a ve stejném gardu apelovat na odečtení DPH od ceny chleba, surovin, pekárny, všeho. V jakém smyslu to prosím bude pak lepší?
S daněmi je potřeba počítat, jsou nedílnou součástí systému, bohužel. Nebo byste snad navrhoval, aby se podobná věc počítala ve Švýcarsku jinak, když tam pracovník dostane hrubou mzdu ale jednou za rok musí poslat peníze vládě?
uvádíte: „Na slušný pecen si tedy vyděláme zhruba za pět minut“. To prostě není pravda. Zaměstnanec počítá z čisté mzdy. Protože za odvedené daně a pojištění si prostě chleba nikdo nekoupí. A i u čisté mzdy je možné spočítat medián. A švýcaři? Taky mají čistou mzdu a její medián. (bez ohledu na to, kdy ty daně platí). Mimochodem, slušný pecen stojí 50 Kč a více (za kilo), Takže za 10 minut dle vašeho výpočtu. (v kauflandu cca 30+ tj 6 minut). Tímto končím.
PS: A pokud měl být článek úvahou nad mírou zdanění, tak se asi nepovedl. :/
Dobrý den, Míro. Určitě neměl. Hezký den.
Za „škaredého“ komunismu byla tato republika samostatná ve výrobě všech potravin a ještě je mohla vyvážet. Dnes tomu tak není ani náhodou. Velice se také změnila kvalita potravin. Před „revolucí“ stál kmínový chléb pár korun a protože se vyráběl podle platné ČSN,byl nejen poživatelný,ale i chutnal. To,co se dnes prodává podle PN za 30-50 Kč jako chléb je odporná chemická nedopečená směska,která za dva dny zplesniví. Nejspíš do něj přidávají i popel,aby se lidem leskla srst a vlasy. Už nejméně deset let si pečeme chleba doma ( těsto zamíchá a vykyne domácí pekárna a upeče nám ho stará komunistická Remoska ) Nejde počítat jakousi hrubou nebo jinou mzdu,hlavně jde o chuť a výdrž chleba. A obojí nám více než vyhovuje.
komunismus byl opravdu škaredý bez uvozovek a Vaše představa o samostatnosti ve výrobě potravin značně zavádějící. Za komunismu byl chléb dražší než dnes. Dál jsem Váš příběh s dovolením nečetl, jako jste Vy patrně nečetl můj článek. Pokud pečete, pečte s radostí dál, můj článek proti Vám nijak nehovoří.
No já jsem za socialismu prožil skoro 35 let, ale že bych zažíval tolik otřesů jako teď v „nové době „, tak to si skutečně nevybavuji. Mj. když používáte termín termín komunismus – tak ten tu pochopitelně nebyl, protože to by znamenalo i mj. že by „nebyly peníze „. Ano, v „komunismu“ se nepředpokládalo, že by jako směnné platidlo byly peníze jako zbožně penežní ekvivalent. Jak by pak probíhala privatizace po revoluci, když v komunismu nebyly peníze. To by někdo musel peníze znovu zavést, byl by to tedy první úkol pro privatizátory ( a už vidím, že Kocáb navrhuje ne korunu, ale název by byl třeba 1 havel…)?
No comment. #SorryJako
Vážený pane Bartoni prominte, ale povídáte nesmysly. 1. Komunismus nikdy nebyl, byl socialismus. V komunism by jste měl vše uzadarmo. Nevím kolik Vám je, al asi moc ne. Celý život jsem pracoval a pracuji v oblasti bezpečnosti a tak vím co jsou státní rezervy nebo co byly tzv NZety. Bohužel dnes nejsme vsoběstační v základních potravinách. Tudíš při vojenském nebo jiném konfliktu se projeví nedostatek potravin a to povede k sociálním nepokojům terčem se stanou právě Ti žijící v blahobytu. Konec konců podívejte se co vyvolala exploze covid 19 vUSA. Jedná se zejména o zvýšené nákupy zbraní, kvůli strachu z toho co přijde. A pokud si myslíte, že by nás někodo v takové situaci zásoboval potravinami ze zahraničí, tak se mýlíte. Každý stát hlavně zajistí svě potřeby. A pokud jde o pečení chleba, tak v nákladčech se pletete. Do nákladů průmyslově vyrobeného chleba započítejte kromě mzdových nákladů dělníka-pekaře také firemnní administrativu a její náklady, náklady spojené s uskladněním, rozvozem do prodejen a náklady té prodejny, kde chleba kupujete. Pak si náklady porovnejte. Samozřejmě i při domácím pečení máte část těchto nákladů.
1. Sousedi (naší chalupy) pečou chleba (jednou týdně na týden), protože ve vsi není obchod a posčítáno s náklady na cestu do obchodu se to prostě vyplatí. Protože chovají slepice a králíky a pěstují si vlastní zeleninu (vč. brambor), nemají potřebu nakupovat potraviny moc často.
Teď, v chladném období roku, navíc pečení spojí s vytápěním, takže náklady na energii vyjdou šul nul.
2. U některých lidí mohla hrát roli i obava z virů na nebaleném nakupovaném pečivu.
3. Pokud se týká té samostatnosti, tak epidemie jasně ukázala, že alespoň v základních komoditách bychom samostatní být měli, a to i za cenu, že pole nebudou produkovat „bionaftu“ podle směrnic EU, ale obilí a jiné užitečné plodiny. EU se buď přizpůsobí, nebo přestane existovat.
Text nijak nehovoří proti domácímu pečení. Všeobecného tlaku na domácí soběstačnost se obávám, Vaši obavu z pokračujícího umělých dotací na bionaftu sdílím.
Faktem je že znám lidi, kteří sice běžně pečivo kupují, ale pokud chtějí opravdu dobrý chleba, tak nastartují domácí pekárnu. U nás se zase pečou (a ne kupují) buchty.
Tlak na domácí soběstačnost nemusí být nutně špatný. Dokázat improvizací překrýt nedostatek něčeho – čehokoli je spíš pozitivní a přináší to komparativní výhody proti těm, co to nezvládnou. Mohlo by to do jisté míry vykompenzovat nekvalitu našeho školství v oblasti polytechnické výchovy.
Ano, na té bionaftě (a podobných příšernostech) se asi shodneme. Asi ale ne na tom, jak z toho ven.
V němém úžasu civím na souboj Petra Bartoně s amatérskými pekaři, zastánci socialistického hospodaření, zdravé socialistické výživy a současné domácí výživy zhmotněné zlatými českými ručičkami z vlastních domácích surovin, včetně mouky, kvásku a pod. Mám dojem, že pana Bartoně naštvala partnerka a přišel se hádat s lidem, i když určitě zná z hospody, že chválit tam konkurenční pivo je úlet, který může skončit inzultací provokatéra. Musím ale přiznat, že pan Bartoň v „diskuzi“ oponuje s příkladnou korektností a slušností, což může provokovat ovšem také. Takže jsem vlastně zmatený nad tím, vo co de.
Dobrý den, žádná partnerka mě nenaštvala, považuji za přirozené v „diskusi“ reagovat, nemá-li to být „monoskus“. Ale pokud to působí provokativně, vůbec nemusím, fakt mám důležitější práci v této šílené době.
Mrzí mě, že i Vy článek interpretujete jako „chválu konkurenčního piva“, článek totiž vůbec nebyl o tom jestli péct nebo ne, jenom proč teď pečou i ti co brzy zase péct přestanou. Většiny diskutujících se tedy článek vůbec netýká, nehaní jim žádné pivo ani nechválí konkurenční.
Vaše koreknost a slušnost je chvályhodná a také je chvályhodné, nehanět nikomu jeho pivo a nechválit konkurenční.
To myslím vážně.
Kéž by se taková debata odehrávala na tomto serveru pokaždé. Místo povýšeneckého cenzurování.
Děkuji.
Sem se fakt pobavil diskuzí o ničem. Jen bych podotknul, že 300 Kč jsou mzdové náklady zaměstnance, do kterých se počítají i odvody státu, takže reálně děleno 1,34 a toto číslo dále sníženo daňovým zatížením asi na půlku, I tak je to průměrná mzda do jejíž průměru jsou započítání i jedinci, kteří si nikdy chleba neupečou, maximálně ve své továrně. Na druhou stranu pan autor předpokládá, že home pekař celou dobu čumí do pekárny nebo trouby, což je vysoce nepravděpodobné. Doba práce majitele automatické pekárny je max. 5 min, pokud použiji troubu, robot na těsto, budu správně kynout, tak max 15 min. V rámci korektnosti příspěvku by pan autor toto měl zohlednit a nevycházet z naprosto nesmyslných premis. Pak by ale zase ta debata nebyla tak záživná.