"Zjednodušené" veřejnoprávní vysílání švédského rozhlasu
Nikolai Atefie,

Pět minut před sedmou. Jak „zprávičky“ pomáhají ve Švédsku integrovat migranty i postižené

Napsal/a -pes- 8. února 2019

Česká média o Švédsku referují v posledních letech hlavně negativně, v souvislosti s migrací. Vysoký počet přistěhovalců, kriminalita, kulturní problémy. Přitom by se některé švédské nápady na integraci cizinců mohly hodit i v Česku. Třeba „zjednodušené“ rozhlasové vysílání, které denně poslouchají stovky tisíc lidí.

Klartext je speciální, pětiminutový program švédského veřejnoprávního rozhlasu pro migranty a v desetimilionové zemi – počtem obyvatel srovnatelné s Českem – si ho denně naladí kolem 350 tisíc lidí. Kromě cizinců pomáhá i Švédům, kteří mají například poruchy vnímání nebo jiný handicap.

„Stávající premiér znovu dostane šanci sestavit vládu,“ zní pomaleji než na jiných stanicích hlas moderátora Klartextu. Kromě klidnějšího tempa používá i srozumitelnější jazyk, takzvanou „lehkou švédštinu“ (lätt svenska).

Jedna zpráva z domova, jedna ze světa a něco ze společenské rubriky navrch, víc se do jedné relace nevejde. Přesně to je ale klíč k úspěchu – nic nepřehánět.

Inspirace v dětském vysílání

Za poslední dekádu se Švédsko rozrostlo o milion lidí. Jen samotná migrační vlna z roku 2015 jich do země přivedla 162 tisíc. Právě speciální rozhlasové programy jazykově i obsahově přizpůsobené nově příchozím pomáhají s integrací, nejen rozumět švédštině, ale i politice a společnosti. Klartext je v éteru už od roku 1994.

Nic takového jako „lehký jazyk“ ale švédština ani jiné jazyky definované nemá. „Musíme používat slova, která se často a běžně používají, nic speciálního ani neobvyklého. Jednoduché věty,“ popisuje práci kolegů Mattias Klefbeck, šéfredaktor Klartextu, který tohle vysílání připravuje už 15 let.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Na začátku čerpal on i ostatní redaktoři ze zkušeností s vysíláním pro děti. Právě ve Falunu, kde se pořady Klartextu připravují, už dřív švédský rozhlas vyráběl i dětské programy. „Na dospělé, kteří špatně rozumějí jazyku, funguje totéž, co na děti: Nepřetěžovat je množstvím informací, ale postupně se propracovávat dál,“ popisuje strategii Klefbeck. „Říkat pěkně jedno po druhém.“

Redaktoři Klartextu při přípravě relací využívají materiály, které už pro klasické rozhlasové vysílání připravila redakce zpravodajství, pouze je přepracovávají a zjednodušují v duchu zmiňovaných zásad. Tahle zpravodajská „recyklace“ podstatně šetří náklady na celý provoz.

Nezapomeň si zapnout rádio!

Klartext je možné živě naladit na regionálních stanicích švédského rozhlasu po celé zemi. Že tahle forma integrace funguje, neukazují jen vysoká čísla poslechovosti.

Už školáci v kurzech švédštiny pro začátečníky slýchají od učitelů: „A vždycky pět minut před sedmou večer si zapni rádio!“

Šéfredaktor Klefbeck potvrzuje, že redakce dostává týdně od posluchačů stovky mailů i vzkazů na Facebooku, řada z nich využívá materiály ze zpravodajského webu Klartextu i dál při svých aktivitách, třeba v takzvaných „jazykových kavárnách“, což jsou v západní Evropě obvyklá neformální setkávání lidí z různých kultur a jazykových prostředí.

V posledních třech letech se ale Klartext nezaměřuje jen na migranty a ve větší míře se snaží připravovat program třeba i pro postižené, kteří mají snížené kognitivní schopnosti. Přistěhovalci jako publikum ale zůstávají a jsou cílovou skupinou i pro další veřejnoprávní mediální programy ve Švédsku.

Mobilní aplikace propojená s archivem televizních pořadů na webu nabízí pomoc s překladem do 18 jazyků. Ve švédském rozhlase existuje ještě další speciální podcast určený pro přistěhovalce a svou vlastní variantu „pomalého“ vysílání pro migranty má i švédská televize.

Brexit je, když…

Švédská veřejnoprávní média mají silnější postavení na trhu než ta česká, o integraci cizinců se ale ve Skandinávii snaží i soukromí hráči. Loni třeba jeden ze švédských poskytovatelů placených televizních kanálů přišel s nápadem zpřístupnit zdarma zlatý fond švédské kinematografie všem žákům v kurzech švédštiny.

Podobné projekty vznikly po migrační vlně v roce 2015 třeba i v Německu, fungují i ve Francii nebo Španělsku.

Čechům blízké Rakousko, kam od roku 2015 přišlo zhruba čtvrt milionu přistěhovalců, a které je tradičně národnostně pestrým státem v čele s kosmopolitní Vídní, naopak ve veřejnoprávním vysílání za Švédskem zaostává.

Televize ORF má sice už třicet let redakci pro menšiny, ta ale připravuje především pořady pro státem uznané autochtonní národnostní skupiny, mimo jiné i pro tu českou (dále například pro maďarskou nebo pro slovinskou).

Zpravodajský program s jednoduchým jazykem tak dlouho suplovaly televizní zprávy pro děti, které se naposledy vysílaly v roce 2010.

Rakouská tisková agentura APA ale v současnosti připravuje pětkrát týdně zjednodušený zpravodajský souhrn TopEasy, který je pro snazší srozumitelnost přizpůsobený jak graficky (větší mezery mezi řádky), tak obsahově (vysvětlivky pojmů jako např. brexit v zahraničním zpravodajství nebo Super G ve sportovních zprávách).

Palach pro nejmenší

Česká televize připravuje denně před Večerníčkem pro malé diváky „Zprávičky“ s podtitulem „Novinky každého dne tak, že jim budeš rozumět“. Snaží se dětem zprostředkovávat i vážná témata – v lednu tak třeba Zprávičky referovaly o výročí upálení Jana Palacha. Reportáž byla krátkým shrnutím čtyřicetileté éry komunismu v Československu:

I čeští komunisté tedy zatýkali své odpůrce, omezili cestování do západní Evropy a zakázali Skauta. V 60. letech moc komunistů trochu oslabila, mohlo se víc cestovat, skautovat a spousta lidí začala věřit v lepší budoucnost,“ popisuje třeba reportáž jednoduchým jazykem změny na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století.

Zprávičkám se nevyhnuly ani kontroverze, loni na podzim jejich náplň řešil i sněmovní školský výbor. Šlo o příspěvek, ve kterém se o Palestině mluvilo jako o „Izraelem okupovaném území“.

Část politiků i veřejnosti kritizovala nejen způsob prezentace blízkovýchodního konfliktu, ale i to, že se tak složité téma, kterému leckdy nerozumějí ani dospělí diváci, vůbec dostává do programu dětské stanice Déčko.


Text vznikl ve spolupráci s rakouským magazínem Falter (autor původního materiálu: Nikolai Atefie)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

1 komentář

  1. TTT napsal:

    Tak co se týče Zpráviček na ČT Déčko, mám jednu VELKOU výhradu. Měl by je dělat někdo, kdo má malé děti, pak by se nesnažil :“…dětem zprostředkovávat i vážná témata“. Běží před večerníčkem a jak staré děti se dívají na večerníček? Asi jako můj 6 letý syn a maldší. A to, co tam běží, takové dítě nejen že vůbec nezajímá např. politika typu Palestina, komunistický režim nebo upálení Palacha. Tohle tak malým naivním dětem ani nelze ještě vysvětlit, ony čekají na pohádku o krtečkovi, ne politiku. A ani bych mu to nechtěl vysvětlovat, už mu do hlavy tlačit politiku, nebo jak jsem se znechucením viděl, jak přesvěčovali děti, že uprchlíci se musí zachraňovat. Mají si užívat bezstarostného dětství. Sám jsem si tu indoktrinaci v 70 a 80. letech zažil…to co teď dělá Déčko je stejné jako za komunistů.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama