Uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (květen 2022). Foto: Jakub Stadler / MAFRA / Profimedia

Pět milionů Ukrajinců na útěku. Každá země jejich integraci zvládá po svém

Napsal/a Lucie Sýkorová 12. prosince 2025
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Před čtyřmi lety zažili Ukrajinci zatím poslední advent v míru. Statisíce z nich od té doby opustily své domovy a staly se válečnými uprchlíky. HlídacíPes.org přináší analýzu, která srovnává, jak se s jejich příchodem vyrovnalo šest zemí ve střední Evropě a Pobaltí.

Celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v evropských zemích přesahuje pět milionů, přičemž celosvětově je to téměř sedm milionů osob. Evropa čelila v únoru 2022 největší uprchlické vlně od druhé světové války.

Po téměř třech letech se ukazuje, že jednotlivé státy zvolily odlišné strategické cesty k integraci uprchlíků. Společná je v současné době naopak změna atmosféry ve společnosti a pokles ochoty válečným uprchlíkům pomáhat.

Česká republika se od počátku války stala hostitelskou zemí pro největší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele v celé Evropské unii. Od začátku ruské války sem dorazilo více než 397 tisíc lidí. Na každých tisíc obyvatel České republiky připadá 34 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Pro srovnání – v Polsku je to 27, v Estonsku 25, na Slovensku 24.

V České republice nyní pracuje přibližně 155 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, což jsou čtyři pětiny (80 procent) potenciální pracovní síly. Po necelých čtyřech letech již uprchlíci odvádějí do státního rozpočtu více, než z něj čerpají.

Struktura zaměstnanosti však odhaluje, že téměř polovina uprchlíků pracuje pod svou kvalifikací a dvě třetiny z nich žijí pod hranicí příjmové chudoby. Jde o trend devalvace lidského kapitálu, který se opakuje napříč regionem i v zemích s jinak úspěšnou pracovní integrací.

Na druhou stranu se některé sektory české ekonomiky, jako je zdravotnictví, stavebnictví a služby, staly na ukrajinské pracovní síle závislé.

Vývoj veřejného mínění a politického diskurzu ale signalizuje rostoucí napětí. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že podpora pro přijímání uprchlíků klesá a pouze devět procent Čechů by je přijalo natrvalo.

Tento trend je posilován antiukrajinskými náladami, které šíří čelní představitelé politických stran jako SPD v čele s Tomiem Okamurou, novým předsedou Poslanecké sněmovny, či zástupci hnutí ANO.

Dezinformace o údajně rostoucí kriminalitě Ukrajinců jsou přitom v přímém rozporu s policejními statistikami, které naopak ukazují, že kriminalita Ukrajinců na hlavu poklesla a jejich podíl na počtu stíhaných osob je srovnatelný s podílem českých občanů.

Česká situace tak představuje paradox vysoké ekonomické integrace, která je však ohrožena rostoucí sociálně-politickou nejistotou. Tento model kontrastuje s estonským přístupem, který je příkladem systematické a plánované integrace.

Estonsko: co nejrychlejší začlenění

V Estonsku celkové státní financování určené na podporu uprchlíků dramaticky pokleslo z 304,1 milionu eur v roce 2023 na méně než polovinu v roce 2025, konkrétně na 129,6 milionu eur. To podle tamních odborníků odráží úspěšnou integraci do běžných rozpočtových kapitol.

Estonsko již v listopadu 2023 uzavřelo poslední státní ubytovací zařízení. Program jednorázové kompenzace nájemného (až 1200 eur) byl po podpoře 11 tisíc domácností v květnu 2025 zcela ukončen.

Paradoxní nárůst výdajů na zdravotní péči (z 9,2 milionu eur v roce 2022 na 21,5 milionu eur v roce 2024) je ve skutečnosti pozitivním ukazatelem. Znamená to, že 90 procent uprchlíků získalo státní zdravotní pojištění (typicky díky zaměstnání) a plně využívá standardní systém.

Míra zaměstnanosti uprchlíků v produktivním věku setrvale roste – z 30–40 procent v prvním roce na 57 procent v roce 2025. Průměrná mzda Ukrajinců (1424 eur) se postupně přibližuje estonskému průměru (1933 eur).

Strategií estonské vlády nebylo vytváření paralelních a dočasných systémů podpory, ale co nejrychlejší začlenění ukrajinských uprchlíků do stávajících imigračních, sociálních a pracovních systémů. Tento model se ukázal jako finančně udržitelný a administrativně efektivní. Představuje protipól k zemím jako Lotyšsko, kde absence podobné strategie vede k narůstajícím problémům.

Lotyšsko: polovina dětí nechodí do školy

Hlavním strategickým deficitem Lotyšska je absence jednotné a dlouhodobé integrační strategie, konstatuje studie centra veřejné politiky Providus.

Tento nedostatek vede k nejistotě ohledně role a odpovědnosti obcí za řešení dlouhodobých potřeb uprchlíků, které se postupně přesouvají z krizové pomoci do oblasti udržitelné integrace. Systém zůstává v provizorním režimu, i když potřeby uprchlíků jsou již zcela jiné než v roce 2022.

Počet registrovaných uprchlíků v Lotyšsku klesl na 31 152. Souběžně s tím je plánováno snížení státního financování na 40 milionů eur v roce 2026.

Navzdory vládním pobídkám je zaměstnáno pouze 9909 z 21 959 osob v produktivním věku, tedy necelých 50 procent. To v kombinaci s plánovaným zrušením příspěvků na zahájení zaměstnání od roku 2026 představuje riziko vytvoření dlouhodobě závislé populace.

Bydlení je označováno za „problém číslo jedna“. Uprchlíci nemají prakticky žádnou šanci získat bankovní úvěr na nákup nemovitosti a kapacity obecního bydlení jsou extrémně omezené. Právo obcí poskytovat bezplatné ubytování vyprší na konci roku 2026.

Přibližně polovina ukrajinských dětí je mimo lotyšský vzdělávací systém. Z odhadovaného počtu 6900 dětí školního věku jich do škol dochází pouze 3687. Důvodem je fakt, že školní docházka pro ně není povinná, ale pouze dobrovolná, což vytváří riziko vzniku „ztracené generace“.

Od roku 2026 se plánují další změny, které integraci spíše ještě ztíží. Patří mezi ně zrušení bezplatné veřejné dopravy a zavedení povinné spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví, což postaví ukrajinské uprchlíky na stejnou úroveň jako lotyšské občany, avšak bez dostatečné předchozí podpory k dosažení srovnatelné ekonomické stability.

Litva: bezplatné ubytování na půl roku

Do Litvy, která má necelé tři miliony obyvatel, přišlo v počáteční fázi po ruské invazi na 95 tisíc Ukrajinců. V současnosti je jich zde registrováno přibližně 77 tisíc, pracuje jich zhruba 40 tisíc. Za tři roky zde odvedli ukrajinští uprchlíci na daních celkem 377 milionů eur.

Nově příchozí uprchlíci z Ukrajiny mají v Litvě stále nárok na bezplatné ubytování po dobu až šesti měsíců, než získají povolení k pobytu.

Je jim vyplácen jednorázový příspěvek ve výši přibližně 330 eur a po dobu šesti měsíců jsou propláceny poplatky za školku. Ukrajinští studenti mají možnost studovat na litevských vysokých školách za stejných podmínek jako občané Litvy.

Litevská Služba zaměstnanosti ovšem stále registruje několik významných překážek na trhu práce. Nejčastěji zmiňovanou bariérou zůstává jazyk, přestože 68 procent absolventů jazykových kurzů najde do půl roku práci.

Mezi další problémy patří psychický stav uprchlíků, kteří po více než třech letech války vykazují známky únavy a stresu, a obtíže při slaďování rodinných a pracovních povinností, které se týkají především matek samoživitelek.

Maďarsko: zamčeno z obou stran

V březnu 2022 uprchlo do Maďarska přes 133 tisíc lidí a stalo se tak zemí s druhým nejvyšším počtem ukrajinských uprchlíků. K březnu 2025 zde pobývalo už jen necelých 40 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou.

Maďarská situace představuje smíšený a znepokojivý obraz. Klíčovým problémem je hluboká propast mezi formálně zaručenými právy a skutečnou dostupností služeb pro nejzranitelnější skupiny uprchlíků.

Integrační systém je strategicky závislý na práci a financování ze strany nevládních organizací a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), jejichž kapacity se však s klesajícími mezinárodními fondy ztenčují.

Vládní nařízení ze srpna 2024 drasticky omezilo přístup ke státnímu ubytování pouze na osoby z oficiálně vyhlášených válečných zón. Tento krok podle zpráv občanské společnosti vyloučil ze záchranné sítě přibližně 3000 lidí, převážně žen a dětí, a vyvolal veřejné znepokojení ze strany UNHCR.

Vytlačení na předražený a nedůvěřivý trh s nájmy bez stabilního příjmu je pro mnohé nepřekonatelnou překážkou.

Situaci na trhu práce lze popsat jako „zamčené dveře z obou stran“. Nedostatečná znalost maďarštiny, neuznané kvalifikace a nevyřešená péče o děti brání uprchlíkům v nalezení legální a důstojné práce.

Pro těhotné ženy a matky s malými dětmi se přístup ke zdravotní péči, registraci novorozence či sociálním dávkám stává „administrativním minovým polem“.

Každý krok může ztroskotat na chybějícím dokumentu, nedostupnosti tlumočníka nebo nejasném výkladu nároků. Role terénních pracovníků nevládních organizací je zde naprosto klíčová.

Polsko: normalizace a stop stav

Polský přístup lze charakterizovat jako proces „normalizace“. Strategie se postupně posouvá od masivní, občansky i státně řízené pomoci v prvních měsících války, k systematickému omezování speciálních benefitů a kladení většího důrazu na soběstačnost a zapojení uprchlíků do standardních sociálních, vzdělávacích a zdravotních systémů.

Tento posun je však doprovázen znatelnou změnou společenské atmosféry a poklesem solidarity. Ochota pomáhat klesá a šíří se narativ, že „tři roky stačily na adaptaci“. Policejní statistiky bohužel zaznamenaly za poslední dva roky nárůst počtu slovních i fyzických útoků na Ukrajince.

Prezident Karol Nawrocki, který byl zvolen letos v létě, hned v srpnu vetoval novelu zákona na prodloužení státních přídavků pro děti ukrajinských uprchlíků.

Podpora v oblasti bydlení je postupně omezována. Již od ledna 2023 musí uprchlíci (s výjimkou zranitelných skupin) v kolektivních centrech přispívat na své ubytování.

Od listopadu 2025 se plánuje, že tato centra nebudou přijímat nové uprchlíky, s výjimkou specificky definovaných zranitelných osob. Většina uprchlíků tak musí platit komerční nájem.

Od září 2024 byla pro ukrajinské děti zavedena povinná školní docházka. Její dodržování je navíc přímo provázáno s vyplácením rodinných přídavků „800+“, což se ukázalo jako velmi účinný nástroj pro zapojení dětí do polského vzdělávacího systému.

Přesný počet dětí, které zůstávají mimo systém, je stále nejasný kvůli nepropojeným databázím. V reakci na dlouhodobé potřeby byl spuštěn program „Přátelská škola“ financovaný EU, který má podpořit školy v integraci a poskytování psychologické pomoci.

Polsko se může pochlubit vysokou mírou zaměstnanosti uprchlíků (68 procent). Fiskální dopad je jednoznačně pozitivní: příspěvky Ukrajinců do Národního zdravotního fondu převyšují náklady na jejich zdravotní péči.

Vláda navíc zavedla zjednodušený přístup na trh práce pro ukrajinské lékaře, zubaře, sestry a porodní asistentky, což pomáhá řešit nedostatek personálu v polském zdravotnictví.

Policejní statistiky bohužel zaznamenaly za poslední dva roky nárůst počtu slovních i fyzických útoků na Ukrajince. Na druhou stranu stále existuje silná síť organizací a občanů, kteří v pomoci neúnavně pokračují.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)