V polovině listopadu se na veřejnost dostal dokument se čtrnácti body, které Peking vytýká australské vládě. Patří mezi ně „nepřátelské“ informace o Číně v australských médiích, tvrdá vízová politika vůči některým čínským novinářům a akademikům či zablokování více než deseti čínských investičních projektů. Austrálie vzkázala, že je svobodná země a pro zmíněné kroky měla dobré důvody.

Na seznamu je i vládní finanční podpora „protičínského“ výzkumu v Australském institutu pro strategickou politiku ASPI (s ním spolupracuje i projekt Sinopsis, pozn. aut). Konkrétně se Peking vymezuje vůči údajně lživým studiím ASPI o masové internaci obyvatelstva v čínském Sin-ťiangu a proti čínské vlivové infiltraci.

Čína si dále stěžuje na nepodložené obviňování z kybernetických útoků, kritizuje vyloučení firem Huawei a ZTE z výstavby 5G sítí na základě „neopodstatněných obavy z ohrožení národní bezpečnosti“ a odmítá „neustálé svévolné vměšování do záležitostí Tchaj-wanu, Hongkongu a Sin-ťiangu“. Podle dokumentu Čínu pobuřuje také „veřejné hanobení čínské komunistické strany“ australskými poslanci.

Dokumenty byly médiím předány krátce poté, co Austrálii ostře kritizoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien a obvinil ji ze současných špatných vzájemných vztahů s Čínou.

Čína: je to jako za studené války

Ty se začaly rapidně zhoršovat poté, co v dubnu Austrálie žádala vyšetření původu koronavirové pandemie. Čína zareagovala neoficiálním embargem na australské produkty, jako jsou ječmen, dřevo, uhlí nebo humři. Na australské víno dokonce zavedla clo ve výši 212 procent.

Problémy ve vzájemných vztazích však byly zřejmé už dříve. V roce 2018 Austrálie vyloučila čínské firmy Huawei a ZTE z výstavby 5G sítí v zemi a ve stejném roce přijala nové zákony proti zahraničnímu vměšování a vlivovým operacím (o čínských vlivových aktivitách nejen v Austrálii mluví v rozhovoru pro Sinopsis Alex Joske.)

V červenci pak Austrálie na půdě OSN odsoudila nároky Číny v Jihočínském moři, označené již v roce 2016 za nezákonné mezinárodním soudním dvorem v Haagu. V polovině listopadu uzavřela po sedmi letech vyjednávání obranný pakt s Japonskem, jenž má prohloubit vojenské vazby obou zemí. Smlouva předpokládá společná vojenská cvičení na území Austrálie i Japonska. Předseda vlády Scott Morrison prohlásil, že dohoda není namířena proti Číně a může pomoci stabilizovat region. Peking však zareagoval ostře a obvinil Austrálii ze „studenoválečné mentality a ideologických předsudků“.

Austrálie: Jsme svobodná země

Nedávno zveřejněný dokument je však mnohem agresivnější a představuje zásadní taktický posun v přístupu Pekingu. Přehodnocení politických postojů vládou premiéra Scotta Morrisona kritizovaných ve zmíněném seznamu by „napomohlo zlepšení atmosféry“, tvrdí čínský představitel citovaný deníkem The Sydney Morning Herald.

Australská vláda odsoudila „stížnosti“ jako neopodstatněné. Austrálie podle ní neměla v úmyslu záměrně poškodit vztahy s Čínou, pouze hájí své principy a suverenitu. Kabinet dodal, že za pozastavením některých čínských investic a vyloučením firmy Huawei z tendru na 5G sítě jsou racionální důvody spojené s národní bezpečností a vláda má právo se veřejně vyjadřovat k porušování lidských práv v Číně. Stejně tak nehodlá měnit zákony týkající se zahraničních investic a ochrany před vlivovými operacemi.

Mluvčí australského ministerstva zahraničí se proti čínské kritice ohradil takto: „Jsme liberálně demokratická společnost s nezávislými médii a parlamentní demokracií, ve které volení zástupci a média mají právo svobodně vyjadřovat své názory.“

„Budeme sami sebou, budeme bránit své národní zájmy, ale komunikaci se svými partnery dále povedeme s respektem,“ dodal předseda vlády Morrison.

O čem se nevyjednává

I tak ale Austrálie nemůže zcela pominout ekonomický aspekt celé záležitosti. Čína je největším australským obchodním partnerem a nejvýznamnějším odběratelem produktů australského zemědělství, rybolovu a lesnictví. Loni vyvezla Austrálie do Číny zboží v hodně 150 miliard dolarů a každé třinácté pracovní místo v zemi souvisí s touto obchodní výměnou.

Některá odvětví australské ekonomiky byla významně zasažena čínskými obchodními restrikcemi posledních měsíců, ať už se jednalo o navýšení cel, záměrné zpožďování dodávek či neformální doporučení čínským obchodníkům, aby nenakupovali australské zboží. Během posledních týdnů se situace natolik zhoršila, že někteří australští exportéři byli nuceni dočasně zcela pozastavit vývoz do Číny, neboť jim obstrukce čínské strany způsobovaly příliš velké ztráty.

Z pohledu Číny naopak stojí za zmínku, že Peking stupňuje svůj tlak právě v době, kdy slavnostně podepsal rozsáhlou zónu volného obchodu RCEP, do níž patří i Austrálie. Okamžitě tak dává najevo, že má o volném obchodu své vlastní představy.

Australští politici a diplomaté se snaží při jednáních oddělit bezpečnostní, vojenské a ekonomické otázky, aby obchodní kanály mezi oběma zeměmi zůstaly otevřené. Guvernér australské centrální banky uvedl, že „zdravý vztah je výhodný pro obě strany“ a jeden z členů vlády Josh Frydenberg prohlásil, že Austrálie je připravena zahájit „zdvořilý a vzájemně prospěšný dialog s čínskou komunistickou stranou“.

Vyjednávat se však nebude o záležitostech národního zájmu, mezi jaké patří i 14 položek ze zmíněného seznamu, uvedlo australské ministerstvo zahraničí.