Čína plánuje odložit výroční summit iniciativy 16+1, jenž se měl konat během letošního roku v bulharské Sofii, a chystá se i oslabit či zpomalit spolupráci v rámci tohoto uskupení.

Vyplývá to z informací, které získala agentura Reuters od tří diplomatických zdrojů z Evropské unie. Mluvčí bulharské vlády k tomu uvedl, že termín dalšího summitu ještě není znám; čínské ministerstvo zahraničí vývoj odmítlo komentovat.

16 plus minus 1

16+1 je volné uskupení zemí střední a východní Evropy a Číny hlásící se ke globální strategii generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga Pásmo a stezka/Nová hedvábná stezka.

Motivací zúčastněných zemí byly především sliby miliardových investic do infrastruktury. Organizaci zajišťuje sekretariát v Pekingu na čínském ministerstvu zahraničí.

V atmosféře globálního rozladění z čínského vměšování ale v Evropě sílí podezření, že ČLR záměrné prohlubuje rozpory mezi starými a novými členskými zeměmi (respektive uchazeči o členství).

Příkladů, že čínské peníze, o něž se země iniciativy 16+1 ucházejí, skutečně vrážejí klín mezi evropské země, je dost. 

Kupříkladu německá kancléřka Angela Merkelová, která je od začátku března v čele staronové německé vlády, stále otevřeněji poukazuje na hrozbu prorůstání čínského vlivu do evropských států, především těch postkomunistických.

Podle svých blízkých spolupracovníků hodlá německá kancléřka v dalším funkčním období učinit toto téma svou prioritou. Německo je již delší dobu jednou ze zemí, které nejsilněji volají po omezení čínských nákupů strategických firem.

Na naléhání Německa, Francie a Itálie EU v současné době zkoumá, jak by mohla zavést mechanismy k vetování čínských korporátních akvizic v Evropě – což je krok, kterému se pekingský lobbing agresivně snaží zabránit.

K torpédování snah formulovat účinné legislativní omezení akvizic přispěly loni v létě i některé státy EU – většinou právě ze zemí 16+1.

Merkelová jim proto koncem února adresovala nepřímé varování, aby se vyvarovaly podrývání společného postupu EU v zahraniční politice.

Další problém uskupení 16+1 představuje politická a společenská různorodost zúčastněných zemí. Popisuje ji server SupChina: některé země, jako například Česká republika a Polsko, neměly až donedávna s Čínou dobré vztahy; každá z šestnácti zemí má různý názor na vztahy s EU, Ruskem i Čínou samotnou, což činí jakékoli multilaterální dohody velmi obtížnými.

Východní Evropa a čínská image v EU

SupChina rovněž konstatuje, že Peking si je těchto svých reputačních potíží velmi dobře vědom a právě toto vědomí může být jedním z faktorů, který ovlivnil rozhodnutí Číny trochu v našem regionu přibrzdit. Reuters k tomu píše:

„Jiný evropský diplomat naznačuje, že na nejvyšších úrovních čínské vlády bylo rozhodnuto o ‚snížení profilu‘ schůzek proto, že poškozují image Pekingu a podrývají jeho širší cíle v Evropě.“

Vzhledem k tomu, že celá agenda 16+1 měla centrálu v Pekingu, je logické, že i rozhodnutí o utlumení vyšlo odtud.

Podle zdrojů Reuters k němu přispělo i rozčarování z mizivého postupu projektů na obou stranách. Zároveň ale podotýkají, že některé země – například Srbsko, jež se teprve uchází o členství v EU – očekávají i nadále čínské peníze s výrazným entusiasmem.