Pátrání po osudech tří Čechů pohřbených ve Švédsku pokračuje. Jde o oběti nacismu
Počátkem května HlídacíPes.org upozornil na to, že se ve Švédsku podařilo objevit ostatky tří někdejších občanů Československa. Pohřbeni zde byli krátce po skončení druhé světové války. O jejich osudech se dosud mnoho nevědělo. S nejvyšší pravděpodobností jde o vězně koncentračních táborů, kteří sem byli v květnu 1945 hromadně převáženi.
Na ostatky tří československých občanů pohřebných na hřbitově v Malmö upozornil české velvyslanectví ve Švédsku spolupracovník tamní luteránské církve.
Pochováni byli bez náhrobků, v hromadném hrobě. Přesto se z dostupných záznamů podařilo zjistit jejich jména: Josef Rejman, Josef Němec a Vilém Kolár (nebo Kolář).
Nyní české velvyslanectví ve Švédsku, které se po osudech trojice mužů rozhodlo pátrat, zjistilo nové informace.
V roce 1941 zatčen gestapem
„Zatím se nám podařilo získat solidní informace především z Národního archivu v Praze a z Mezinárodní pátrací služby- International Tracing Service v německém Bad Arolsenu,“ upřesňuje český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler.
Josef Rejman se narodil se 5. července 1917, povoláním byl montér a šofér, před válkou pracoval v Praze, během války v německém Kielu a naposledy v březnu 1945 jako šofér v Oldenburgu
„Nevíme, jestli tam pracoval dobrovolně nebo například jako nuceně nasazený, ale do Švédska se dostal spolu s oběťmi nacismu na lodi Homberg a zemřel v Malmö 17. 5. 1945,“ říká Jiří Šitler.
Josef Němec byl nepochybně obětí nacismu, respektive účastníkem odboje. Narodil se 6. 8. 1911 ve Vysokém Mýtě a žil v Ústí nad Orlicí. Zatčen gestapem byl 13. listopadu 1941 v souvislosti s vyšetřováním širší levicové skupiny blízké předválečným odborům a byl odsouzen 22. 10. 1942 za „přípravu k velezradě“.
Až do konce války byl pak držen v různých věznicích v protektorátu i v Říši. „Zemřel 16. 5. 1945 ve škole Monbijouskolan v Malmö, kam byl převezen Červeným křížem. Zachráněné přeživší oběti nacismu byli často ve Švédsku ubytovány v provizorních hromadných ubytovnách ve školách,“ upřesňuje Jiří Šitler.
Informace o osudu třetího z mužů, Viléma Kolára jsou zatím jen kusé. „Zatím nejméně víme o Vilému Kolárovi nebo Kolářovi, jen to, že se narodil r. 1914 v obci Zelezna nebo Železná, a že se nachází na Seznamu československých příslušníků zachráněných Červeným křížem a odvezených v dubnu 1945 do Švédska, kde zemřel,“ konstatuje Šitler.
„Ještě pátráme dále. Rádi bychom na hřbitov umístili pamětní desky s jejich jmény, tím spíše, pokud jde o oběti nacismu,“ dodává Šitler.
Koncentrační tábor Neuengamme
Do švédského Malmö bylo v roce 1945 přemístěno až 30 000 přeživších z německých koncentračních táborů a uprchlíků. Řada z nich zde zemřela.
Konkrétně parník Homberg, na němž 11. května dorazil podle dochovaných informací nepochybně Josef Rejman, přivezl pod dohledem Švédského červeného kříže asi 1500 osob. Většinou šlo o vězně koncentračního tábora Neuengamme v přístavním městě Hamburk. Šlo o pobočný tábor lágru Sachsenhausen
Mezi československými vězni v Neuengamme byli studenti, účastnící se demonstrací proti okupantům v listopadu 1939, později i jiní političtí vězni. V roce 1944 přijely do Neuengamme transporty s židovskými ženami z Terezína a Osvětimi.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Petr Pithart o neznámé epizodě dějin: Gorbačov nám místo Havla podsouval svého prezidenta
Alberte, umyjte si ruce! Po pražských stopách Alberta Einsteina
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)