V nouzi se počítá každá podaná ruka, tedy i 150 plicních ventilátorů, které Maďarsko poslalo jako pomoc Česku v aktuální složité situaci spojené s šířením Covid-19. Nemělo by ale zapadnout, jakým způsobem maďarská vláda podobné vybavení nedávno nakoupila: v extrémním množství a suverénně nejdráže v Evropě. Státní nákupy v čase koronaviru jsou kontroverzní i v dalších zemích, v Česku nevyjímaje, prověřit je má Nejvyšší kontrolní úřad.

Celkem 150 plicních ventilátorů dovezli nákladními auty z Maďarska v noci na pondělí čeští hasiči. „Tato pomoc byla dojednána na úrovni premiérů. Zatím se ještě stále jedná o tom, zda se bude jednat o zápůjčku, případně o dar,“ popisuje šéf komunikace Hasičského záchranného sboru České republiky Rudolf Kramář.

Ventilátory Maďarsko podle něj poskytlo nad rámec české žádosti o pomoc směrem k Evropské unii (stejný počet ventilátorů dohromady slíbila poskytnout i Evropská komise ze své rezervy, Rakousko a Nizozemsko).

Na fotografiích z nakládky v Maďarsku, které hasiči zveřejnili na Twitteru, vyplývá, že jde přinejmenším v některých případech o čínské ventilátory vyrobené firmou Beijing Eternity Electronic Technology.

Skoro naloženo.💪👩🏻‍🚒#zuhzscr@vnitro@ZdravkoOnline https://t.co/YED8M0DGEs pic.twitter.com/ASYqZSJ033

— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) October 25, 2020

Na tom, že si Maďarsko na jaře objednalo přístroje z Číny, by nebylo nic zvláštního (totéž na začátku pandemie dělalo i Česko a další evropské státy), zarážející jsou okolnosti a rozsah těchto nákupů, a to nejen v Maďarsku. Podívejme se však nejdřív právě na ventilátory objednané vládou Viktora Orbána.

Nejdražší v Evropě

Investigativní reportéři maďarských serverů Direkt36 a 444 v Maďarsku srovnali množství zakoupených přístrojů a jejich cenu v Maďarsku a v jiných evropských zemích.

Vyšlo jim, že maďarská vláda si ventilátory na jaře koupila za mnohonásobně vyšší cenu než třeba Německo nebo Itálie (viz graf). Maďarské nákupy v době pandemie tak byly suverénně nejdražší z celé EU.

Zdroj grafu: Direkt36 a 444.hu

Maďarští novináři došli k závěru, že Německo si oproti Maďarsku během jarní vlny pandemie koupilo víc než dvojnásobný objem materiálu a techniky (1014 tun), avšak za méně než desetinovou cenu. Koronavirem mnohem vážněji postižená Itálie nakoupila zhruba stejné množství vybavení (552 tun) jako Maďarsko, ale zaplatila rovněž méně než desetinu.

V červnu vyšlo najevo, že maďarské ministerstvo zahraničí objednalo 16 tisíc ventilátorů v celkové hodnotě 841 milionů eur. Za jeden ventilátor tak zaplatilo v průměru zhruba 50 tisíc eur (jak ukazuje pohled do registru smluv, Česko ve zhruba stejné době platilo za plicní ventilátory zhruba něco mezi 13 a 27 tisíci eury za kus, někdy i méně, viz další jednotlivé smlouvy na nákup ventilátorů například zde či zde).

Podle serveru Euronews by s tolika ventilátory Maďarsko mělo 163 přístrojů na sto tisíc obyvatel, pětkrát víc než další země kvalitně zásobené těmito přístroji, včetně třeba České republiky.

Orbánova vláda také naznačila, že nepotřebné ventilátory v případě nutnosti prodá. Otázkou je, zda si za tak nadsazenou cenu najdou kupce. I proto se vyplatí dále sledovat, jestli Maďarsko nakonec 150 ventilátorů Česku poskytne jako dar, či jak vysokou úplatu za ně bude chtít.

Šok i na maďarské poměry

Maďarskou vládu podezření z předražených státních zakázek provázejí dlouhodobě, stejně jako fakt, že z obchodů se státem či z čerpání dotací EU profitují hlavně podnikatelé spjatí s premiérem Orbánem, či přímo jeho rodina.

Jednou z nejznámějších kauz je případ firmy Elios Orbánova zetě Istvána Tiborcze, která za unijní peníze modernizovala v Maďarsku veřejné osvětlení. Evropský úřad proti podvodům OLAF desítky těchto zakázek prozkoumal a našel v nich řadu vážných nesrovnalostí.

Think-tank CRCB také zjistil, že celých pět procent objemu všech veřejných zakázek v Maďarsku za období 2010 – 2016 získali jen čtyři lidé, vesměs podnikatelé spojení s vládní Orbánovou stranou Fidesz: Lajos Simicska, Lörincz Meszáros, István Garancsi a právě Orbánův zeť István Tiborcz. V jediném roce 2013 čtveřice získala dokonce 12 % celkového objemu zakázek.

I na tyto maďarské poměry je však suma, již vláda letos zaplatila za zmíněné zdravotnické vybavení, astronomická. Mimochodem, i Maďarsko, stejně jako Česko, spustilo na jaře letecký most s Čínou, kudy do země proudily komerční dodávky zdravotnického vybavení, případně dary pomoci – ty ovšem v mnohem menším objemu než placené zboží.

Raději tajně než levně

Předražené nákupy v čase koronaviru se zdaleka netýkají jen Maďarska. Český Nejvyšší kontrolní úřad už na jaře oznámil, že prověří nákupy z doby nouzového stavu v tuzemsku. „Je opravdu zvláštní, když jedno ministerstvo koupí roušku za 34 a druhé za 636 korun,“ řekl v dubnu v rozhovoru pro HlídacíPes.org prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Není to ale jen problém této části Evropy. Platforma Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) sesbírala data o státních nákupech z 37 evropských zemí. Šlo o desítky tisíc nákupů a státních tendrů provedených od února do října letošního roku, kromě osobních ochranných pomůcek (roušky, respirátory) se jednalo také o ventilátory, testy či léky.

Výsledkem byl nelichotivý obraz evropských státních nákupů. Ceny respirátorů či roušek se pohybovaly od 20 centů do 37 eur za kus. Ale především – velká část z těchto nákupů zůstala neveřejná.

Žádosti o zveřejnění informací o státních nákupech pro OCCRP odmítla Belgie, Nizozemsko či Dánsko s tím, že zachování tajemství je důležité pro další vyjednávání o nákupu těchto produktů. Norsko sice poskytlo informace o ceně, nikoli však jména zainteresovaných firem.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.