V kuloárech se o Pavlu Rusovi dlouho mluvilo jako o možném kandidátovi na nového generálního ředitele státních Lesů ČR. To ovšem za předpokladu, že by u moci zůstala vláda hnutí ANO. Nyní je vše jinak. Rus byl počátkem dubna odvolán z pozice severočeského ředitele Lesů ČR a ve státním podniku zcela končí. Důvodů se nabízí více, nezná je ale prý ani on sám a sdílné nejsou ani Lesy ČR.

Jméno Pavla Ruse široké veřejnosti známé není. V oboru lesního hospodářství, kde se prý „každý zná s každým“, je ale zavedenou postavou. V hierarchii Lesů ČR vystoupal vysoko, na post šéfa oblastního ředitelství Severní Čechy, a jak sám připouští, mohl pomýšlet i na místa nejvyšší.

„V kuloárech se moje jméno na post generálního ředitele skutečně zmiňovalo, z žádné strany politické reprezentace jsem ale tuto nabídku nikdy oficiálně nedostal,“ říká.

Co bylo přesným důvodem toho, proč místo další cesty vzhůru naopak padl, prý sám neví. Respektive – sdělit to nechce ani jedna ze stran. „Ing. Pavel Rus byl odvolán k 8. dubnu. Pověřený generální ředitel se tak rozhodl z provozních důvodů,“ říká bez dalších podrobností mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Pavel Rus se proti svému odvolání nijak právně bránit nehodlá, připouští, že prozatímní ředitel Jiří Groda měl právo jej odvolat. „Odvolání je možné bez udání důvodu, je to jeho pravomoc. Sám se mohu domnívat cokoli,“ říká Rus. Mezi řádky ale naznačuje, že odvolání neproběhlo úplně v klidu: „S panem pověřeným ředitelem jsme si k tomu něco řekli. Ale to je jen mezi námi.“

Vytěžené severní Čechy

Spekulace, co stojí za odvoláním oblastního šéfa – jde o jeden z nejvyšších manažerských postů v hierarchii státního podniku – jsou různé. Roli může hrát to, že se lesy v severních Čechách stále potýkají s obří kůrovcovou kalamitou.

„Nechalo se tu celé území sežrat, je to suché, uzavřené, stromy degradují a kůrovec jen poodletěl do sousedních lesů. Do dvou let podle nás zlikviduje i Lužické hory,“ říká Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska. S kalamitou pak souvisí značný nárůst těžby a také riziko, že vytěžené dřevo skončí, kde nemá, nebo naopak zůstane na místě příliš dlouho a výrazně ztratí na hodnotě.

Právě to mohlo stát podle některých informací za odvoláním Ruse. „Podle mých informací tam provedl kontrolu vnitřní odbor kontroly a přišlo se na velké škody na znehodnoceném dřevě. Mohla to být z jeho strany nedbalost. Nebo to taky byla záminka, jak se Ruse, který byl velký kamarád s odvolaným generálním ředitelem Vojáčkem, zbavit,“ říká zdroj blízký Lesům ČR, který ale z obavy z reakce nadřízených nechtěl mluvit na jméno.

„Nevím, jestli šlo při mém odvolání o nějaké znehodnocení dřeva. Je jasné, že při kalamitě takového rozsahu, kdy se těží desetinásobek obvyklého rozsahu, tak to dřevo je už tím znehodnoceno, ztrácí pro zpracovatele bonus čerstvosti,“ říká k tomu Pavel Rus.

Lesy ČR tento potenciální důvod pro odvolání krajského šéfa označily na dotaz HlídacíPes.org jen za spekulaci.

Téma má i širší rozměr. V lesích na severu Čech vznikají rozsáhlé holiny, vytěžen byl desetinásobek obvyklého objemu a obce v oblasti si stěžují i na to, že těžká technika a přetížené nákladní vozy devastují silnice a další komunikace, aniž to podle místních starostů kdokoli řeší.

„Půl roku jen řešíme stížnosti lidí, co pět minut tu jezdí náklaďáky s kládami. Chtěli jsme, aby firmy, které pro Lesy ČR těží, tahají kulatinu z lesa a odvážejí je, stát třeba donutil složit dopředu kauce. Chtěli jsme na ně nějaký bič… Ale je to moloch a nic takového jsme nedostali,“ říká starosta Kolář.

Starostové prý dostali od státu příslib, že až skončí kalamitní situace, dostanou dotace na opravy silnic a místních komunikací. „Ale to je špatně – místo toho, aby se to přeneslo na toho, kdo to poničil, tak to budeme platit my všichni,“ zlobí se starosta Kolář.

O odvolání ředitele Ruse, s nímž několikrát osobně jednal, se dozvěděl až z rozhovoru s redaktorem HlídacíPes.org. „Pan Rus mi přišel jako lesák tělem a duší i schopný manažer. Nicméně poškozování našeho majetku je reálný problém a Lesy ČR s tím nic nedělaly,“ říká.

Sám Rus zdůrazňuje, že za problém byl z titulu své funkce zodpovědný jen v posledním roce a půl a kalamitu on i jeho lidé podle jeho slov zvládli řešit na výbornou.

Například ekologové to ale vidí jinak. „Pod jeho vedením si Lesy ČR počínaly k lesům i v chráněných územích velmi necitlivě. V Lužických horách vznikly obrovské holiny, těžilo se pozdě, když už kůrovec vylítal, bylo tam poškození půdy, eroze, moc se nectil zákon o ochraně přírody. Odvolání pana Ruse považuji za logický krok,“ říká Jaromír Bláha, odborník na ochranu lesů z Hnutí Duha.

Nový národní park

Hned několik zdrojů HlídacíPes.org upozornilo na to, že Pavel Rus vystupoval proti vládnímu záměru na vznik nového Národního parku Křivoklátsko. Jeho zavedení je součástí koaliční dohody vlády Petra Fialy.

S ideou se ale pojí i mnohé lobbistické aktivity, které chtějí přeměně na národní park zabránit. „Jde o myslivost o honitby, je v tom byznys a když tam bude národní park, tak management zvěře přejde na Správu národního parku a nebude se tam moct provádět komerční lov,“ upozorňuje zdroj HlídacíPes.org.

Zda národní park skutečně vznikne, není zatím jisté. Ministerstvo životního prostředí teprve v červnu chystá zahájení takzvaného vyhlašovacího procesu a cesta ke vzniku v pořadí pátého českého národního parku vede přes dlouhý legislativní proces.

Pavel Rus se ani po svém odvolání do otevřené kritiky záměru nepouští. „Já k tomu coby ředitel přistupoval naprosto racionálně a technicky. Je to politická vůle vládnoucí politické reprezentace a řešil bych to podobně jako třeba církevní restituce. Pokud bychom měli vydat nějakou část majetku a přepsat ji na jinou instituci, tak bychom to udělali. Majetek by to byl i nadále státní,“ říká Rus.

Známe se tu všichni

Jméno Pavla Ruse je pak zajímavé i s ohledem na převod 700 hektarů převážně lesních pozemků z Lesů ČR na Lesní správu Lány, o němž HlídacíPes.org opakovaně psal. Transakce proběhla těsně po loňských parlamentních volbách.

Rus se osobně zná s šéfem Lesní správy Lány, pravomocně odsouzeným a poté prezidentem omilostněným Milošem Balákem, který měl zájem na tom, aby k oboře připojil právě oněch sedm kilometrů čtverečních přiléhajícího lesa.

„S panem Balákem se znám, logicky i historicky, v obci lesníků se známe všichni. Řešili jsme spolu spoustu provozních věcí, právě i kůrovcovou kalamitu,“ říká Rus, který v minulosti sloužil přímo v lesní správě na Křivoklátsku a oblast dokonale zná. Spadala pod něj i v rámci regionálního pracoviště severní Čechy; jako krajský ředitel pak musel potvrdit, že pro Lesy ČR jde o nepotřebný majetek.

„Ta oblast historicky už za Masaryka patřila Kanceláři prezidenta republiky, Hrad ji vykoupil od rodu Fürstenbergů a i díky tomu vzniklo letní sídlo prezidenta. A logiku to scelení pod Lány má i z hlediska lesnického i mysliveckého hospodaření. Stále navíc platí, že majetek zůstává státu. I tohle byl pro mne technický úkol,“ komentuje nyní Rus bezúplatný převod pozemků.

Nakolik se Pavel Rus ve věci osobně angažoval (například i díky zmíněné osobní známosti s ředitelem Balákem), Lesy ČR komentovat nechtějí. „Případné osobní vazby nejsou předmětem pracovně právního vztahu, takže nám nepřísluší se k nim vyjadřovat,“ říká mluvčí Lesy ČR Eva Jouklová.

Sám Rus odmítá, že by za převodem majetku byly například zájmy současného vedení Hradu například na komerčním lovu zvěře. Argumentuje tím, že honitby, které na území jsou, jsou pronajaty a doba nájmu končí dlouho po skončení funkčního období současného prezidenta Zemana.