Osobnosti píší kvůli dětským uprchlíkům Hamáčkovi: „Ztrácíme zbytky lidství v nás.“
Přes 500 podpisů stojí pod otevřeným dopisem, který byl elektronicky odeslán ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Známé osobnosti i běžní občané v něm na Hamáčka apelují, aby Česká republika přijala čtyřicet dětí bez doprovodu z uprchlických táborů v Řecku, které o tuto pomoc Prahu v září požádalo. Česko ale na dopis z Atén nijak nereagovalo, jak upozornil HlídacíPes.org.
„Nerozumíme Vaší nečinnosti v této věci a jako občané se nechceme smířit s tím, že by Česká republika Vaším prostřednictvím rezignovala na elementární hodnoty humanity a solidarity,“ stojí v otevřeném dopise, který má HlídacíPes.org k dispozici.
Dopis podepsali také například někdejší disidenti Ladislav Hejdánek, Svatopluk Karásek a Jiřina Šiklová nebo senátor Přemysl Rabas či předseda pražské organizace ČSSD Petr Pavlík.
Projděte si celé znění dopisu níže (včetně seznamu jeho signatářů ZDE):
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Proč vláda připomíná natržený balon, který už jen padá k zemi
Populismus a prázdná kasa. Proč si česká ekonomika neumí vydělat sama na sebe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Ministr Hamáček v tomto případě koná přesně podle platných zákonů, mezinárodních smluv a předpisů EU. Společnost, která rezignuje na dodržování svých vlastních zákonů, přestává být společností civilizovanou.
A stala by se v čele s prezidentem Zemanem a premiérem Babišem (co píše a schvaluje České zákony s Komunisty) amorální, egoistickou, sobeckou, bezpáteřní, apatickou, schizofrenní, rasistickou, cynickou a paranoidní společnosti!
Naštěstí to není lhostejné občanům České republiky, kteří si zachovali soudnost a odvahu se proti nepřízni osudu postavit!
Zatím jsem nečetl, že uvedení signatáři jsou ochotni si vzít dětí do svých
domácnosti, až to provedou pak budou moci někomu něco napsat, jinak
je to obyčejné pokrytectví a pozérství.
Nedávná iniciativa pí.Šojdrové přišla také s tím, že konkrétní lidé, kteří by sirotkům pomohli a převzali je, jsou známi. To je myslím to podstatné. Co podstatné není je, zda těmi lidmi bude Franta nebo Pepa, nebo jestli dotyční podepisují, nebo nepodepisují petice. Důležité je to, že existují a nic tedy nebrání tomu děti převzít. Samozřejmě kromě úřednické mašinérie a papírování.
Pokud bychom měli ale zachovat stejnou „“logiku““, ptám se jak možné, že ještě existují domovy důchodců, čeští sirotci, bezdomovci atd. Kolik z Vás, co nechtějí podporovat cizáky, ale pouze místňáky se aktivně podílí na pomoci? Máte už Vy Pozorovateli doma nějaké české sirotky, důchodce, postižené apod.? Pokud ne, jsou vaše výzvy o převzetí upchlíků do vlastních domácností obyčené pokrytectví a pozérství!
To není třeba. Již dávno se přihlásily desítky rodin, které by tyto děti převzaly do své péče. Vlamujete se do otevřených dveří (za použití dětinského a bezpočtukrát obemletého triku).
Nezlobte se, ale ono to zase není tak jednoduché jak si myslíte, nebo výše pan Loucký.
Je sice pravda, že se „se přihlásily desítky rodin, které by tyto děti převzaly do své péče“ – ovšem a to pouze předběžně – orientačně. Samozřejmě že zodpovědný a konečný souhlas nedaly a ani dát nemohly. Ono by to totiž ani nebylo možné – protože dodnes ani paní Šojdrová, natož naše úřady nedohodly a nesdělili, na jak dlouho tady ty děti budou. jaký budou mít status, co se tu s nimi bude dít.
a jaký bude právní vztah a zodpovědnost jejich pečovatelů k nim… Což je ovšem, z hlediska zodpovědného rozhodování (i z hlediska citového přístupu) velice závažné.
Ono totiž – na jedné straně, a bylo to v médiích řečeno dost často, adopce syrských dětí je vyloučena. Čili – adoptovat a starat se o ně dlouhodobě „jako o vlastní “ nemohou. Co by bylo možné, je pěstounská péče, nebo pro tyhle spíše děti pěstounská péče na přechodnou dobu.
Což, tedy připomínám, že je placená služba (leč nezávidím) – leč i proto aby byla kvalitní, si pro ní sama sociálka pečlivě vybírá, kontroluje a proškoluje přihlášené páry. Tudíž – jen tak nějakým lidem „co se přihlásili paní europoslankyni“ je nedá. Navíc se dá očekávat další dodatečné požadavky, právě z důvodů jejich rozdílné kultury..
A pak je tady podraz s oním „na přechodnou dobu“. To totiž znamená, že sice přijmou to dítě do rodiny, starají se o ně, ovšem musí počítat s tím, že se kdykoliv může ozvat nějaký jejich příbuzný – nebo diplomatický požadavek jeho státu – a to dítě jim zase, z hodiny na hodinu seberou. A pak zase zase, za pár dní, týdnů (dle potřeby) jim dají „jiné“. To chce naprosto jinou psychiku, než z nadšení napsat dopis do novin..
To je fakt zprofanovaná a hlupácká figura „vzali by si je domů“.
Pomoci se dá i jinak. Třeba pomoci těm, kdo by si je domů vzali.
Dnes je v jistých kruzích mimořádně IN, zachraňovat tak zvané uprchlíky, kteří utíkají za bezpracným živobytím a to nejlépe dopisem politikovi, při kávě se pak otom dá mluvit celé hodiny.
Jen mimimum uprchlíků utíká proto, že jim jde doma doopravdy o život ze strany vlády země, ze které pochází. Nejhorší je, že ti nejméně potřební jsou neneodbytnější a nastrkují před sebe děti, většinou cizí. Nikdo nemůže vážně tvrdit, že čtyř až desetileté děti imigrují z vlastní vůle a samy.
Milosrdenství a pomoc slabšímu jsou hodnoty, ke kterým postupně naše společnost došla dlouhým vývojem. Na začátku, v pravěku, když byli lidi ještě podobní jako zvířata – byly společenskými hodnotami sobectví a zákon silnějšího. Pro slabší zřejmě nebylo moc příjemné v takové společnosti žít. A slabších je vždycky většina. V tomto případě nejsou znevýhodnění jen ti, kteří utekli z různých důvodů z domovů, ale i Řecko, které se nám hodí, když potřebujeme v létě na dovolenou, ale když musí zpracovat tisíce migrantů, tak najednou neslyšíme, nevidíme…
Z koho, z čeho máte strach?
Z dětí?
V Syrii a Iráku je již po válce. Pokud vím, tak např. Syrie se ostře ohradila proti tomu, aby kdokoliv bral jejich „uprchlé“ děti, o které se chce a je schopna se postarat sama. Je také pravda, že tyto děti čeká po příjezdu do Evropy kulturní šok, který je dán nekompaktibilitou muslimského světa a toho „satanského“ evropského. Tyto děti posléze hostitelské zemi vč. konkretních hostitelů pořádně „zatápějí“. V neposlední řadě nutno vzpomenout, že ve Švédsku i v Německu mají domnělí nezletilci, běžně mezi 20 – 30 lety. Najdou se i tací, kterým je kolem 40-ti let….A ještě něco nutno podotknout. Dnes v době míru se domů ke svým rodičům, či rozvětveným příbuzným, kteří jsou tak typičtí pro muslimské dálavy – nevracejí pouze nezletilci – účastníci Islámského státu, kteří byli aktivně účastni zvěrstev na svých krajanech . Jinou překážku na cestu domů ke svým rozvětveným příbuzným zde V DOBĚ MÍRU nevidím. Jednoduše se bojí toho, že jim jejich krajané předloží účet….
Tak bohužel na tom je nádherně vidět, jak se naše elity vůbec myšlenkově neposunuly od předlistopadové eŕy .
Vládo, něco se děje, tak tě vyzýváme abys to rozhodla, zařídila, zorganizovala, taky zaplatila, ty si na to taky sežeň prostředky, a my tě pak za to zkritizujeme. Nebo udáme – to šlo za socíku i dnes.
Ergo, osobnostem, které požadují tuto pomoc (což je v pořádku), doporučuji se inspirovat osudem Nicholase Wintona. Velice imponující, velice inspirující.
Ergo, zajeďte si sami do toho Řecka, dohodněte to osobně s mítstními institucemi, vyberte děti, sežeňte si v jejich rodných státech souhlas s adopcí, tady jim sežeňte rodiny, které si je převezmou, vyřiďte veškeré právnickou a úřední agendu, dovezte ty děti sem a národ vám bude tleskat,,
S tím „nebo udáme“ jste to pane „petrph“ dost přehnal. Ne? Musíte si, jako vždy, za každou cenu šťournout? Tedy buďme (podle Vás) jako za socíku: o nic se nestarejme, zavřeme oči, ucpěme si uši, mlčme a nechme konat vládu, zítra už možná státostranu. Strana a vláda jsou oporou společnosti, ostatní je potřeba umlčet.
A Vy snad máte něco proti pojmu udáme? A já při tom myslel, že na rozdíl od socíku, kde se za to lidé styděli a udávali tajně, tak se to dnes děje naprosto veřejně a elity to považují za zcela legitimní součást demokracie.
Když vezmu jen nejzmámenější případy, pana prezidenta někdo udal, pana premiéra někdo udal, pak ho udali Piráti ještě jednou v Bruselu, taky někdo udal paní Vitáskovou (skrze soláry), a co se dokonce píše nyní zde na HP, soudce Elischer (sám vyšetřovaný pro manipulování odvolacích řízení a přijímání úplatků) udal soudkyní ktera zahájila kárné řízení. plus další dva přísedící..
Žijeme to v hrozné době, kdy se udání používá naprosto běžně pro politickou a právnickou likvidaci kohokoliv , tak si prosím zvykejte..
Pan ministr jistě ví, CO dělá a PROČ…..
……aby mohl vymazat vlastní Českou Stranu Sociální demokracie z České politické mapy!
Jen ubohý sobec nedokáže pomoci člověku v nouzi,
Kdo je konkrétně člověk v nouzi.18 letí nejsou sirotci.jdou dospělí.tak se prosím vzpamatuje