Současná pandemie koronaviru naplno ilustruje, kam se Maďarsko posunulo za poslední dekádu pod vládou Viktora Orbána. Ukazuje se, jak nezávislá maďarská média nemají přístup k úředním informacím, jak se vojenské uniformy staly v zemi normou a také to, jak málo Maďary zajímá třeba otázka sílícího čínského vlivu.

„Militarizace maďarské společnosti sílí. Orbánovi měl pohled na vojáky posloužit k vytvoření pocitu bezpečí mezi lidmi,“ vysvětluje Márton Gergely, zástupce šéfredaktora maďarského nezávislého týdeníku HVG.

Maskáčové uniformy a samopaly začaly podle něj nosit vojenské hlídky v Budapešti po teroristických útocích v Evropě v posledních letech. K tomu se přidala migrační krize v roce 2015, kvůli níž i před koronavirem platil v některých částech Maďarska nouzový stav a která umožnila armádě na hranicích hlídkovat společně s policisty.

Stát se může cokoli

Vojáků v ulicích Maďarska si Evropa znovu všimla nedávno, když maďarská armáda kvůli pandemii „navštívila“ některé velké maďarské firmy.

„V jedné továrně na léky se vojáci ohlásili, informovali se o situaci a zeptali se, jak můžou pomoct třeba s dodávkami či transportem léků nebo přístrojů. Takže hlavně logistická pomoc, dál to zatím nešlo. Otázkou samozřejmě je, jestli armáda samotná převezme řízení podniků a jestli to půjde nad rámec boje proti pandemii,“ říká Gergely.

Připouští ale, že zmocňovací zákon, který před pár dny schválil parlament ovládaný Orbánovou stranou Fidesz, otevírá prostor pro intervenci státu nebo i vojáků pod hlavičkou „stabilizace maďarského hospodářství“: „Od přijetí zmocňovacího zákona se může stát cokoli, zákony se dají vykládat ‚nově‘. Je také možné, že se bude měnit vedení různých firem, včetně mediálních.“

Jedno z rizik z podle Gergelye spočívá v tom, že se pod záminkou boje proti pandemii premiéru Orbánovi podaří prosadit úplně jiná zásadní opatření v jeho vlastní prospěch, třeba v oblasti justice.

„Třeba sporná reforma soudnictví, kterou Orbán před rokem stáhl – zřejmě proto, že v eurovolbách neuspěl tak, jak si sám představoval. Teď existuje riziko, že se v rámci nouzových opatření reforma přece jen uskuteční. A že se přitom rovnou změní pravidla pro jmenování soudců, čímž by padla jedna z posledních překážek, která dnes Orbánovi stojí v cestě, a to je takříkajíc střední vrstva maďarské justice,“ varuje Gergely.

Ty „správné“ otázky

Jako novinář média nezávislého na vládě je v Maďarsku v menšině. A k informacím od maďarské vlády nebo jiných úřadů se dostává jen těžko.

„Začátkem března vláda zavedla každodenní brífink s policisty, epidemiology i členy vlády. Nezávislá média tam byla také, ale zajímavé bylo, že i provládní média občas kladla důležité a relevantní otázky. Maďarské vládě se totiž zpočátku příliš nedařila ‚message control‘ a vládní média nevěděla, jaké jsou ty ‚správné otázky‘, a tak se prostě ptala normálně novinářsky,“ popisuje Gergely, jak ani Orbánova administrativa, která už ovládla většinu maďarských médií, nezvládla koronavirovou komunikaci ze svého hlediska bezchybně.

„Došlo i k incidentu, kdy arogantní vládní mluvčí Zoltán Kovács křičel na redaktora portálu 444.hu, který chtěl vědět, jak je možné, že jeden člen vlády byl už dvakrát testován na koronavirus, ačkoli nemá symptomy, zatímco řada Maďarů má skutečný důvod k obavám, že se mohli nakazit v Itálii, ale k testu se nedostanou,“ líčí jeden z příkladů Márton Gergely.

Později se tiskové konference začaly přenášet jen online a novináři musí dotazy posílat nejpozději dvě hodiny před začátkem. Vláda omezení přístupu médií zdůvodnila rizikem šíření nákazy.

Praxe je však podle Mártona Gergelye taková, že z dotazů mluvčí vybírají jen některé a spojují navíc dohromady více těch otázek, které se týkají stejného tématu, třeba toho, kolik se v zemi provedlo testů.

„Jenže původní otázka mohla znít úplně jinak: ‚Tam a tam je potvrzených tolik a tolik případů nákazy, přesto se tam vůbec netestovalo, jak je to možné?‘ Takže výsledná odpověď může být k ničemu,“ namítá novinář týdeníku HVG.

Bezmocná média?

Nejen k němu se také dostaly – oficiálně nepotvrzené – informace od zdravotníků, podle nichž zvládne maďarské zdravotnictví svými kapacitami v boji proti koronaviru jen desetinu toho, co pandemie může v zemi způsobit.

„To už je silná káva, ale jak to napsat? Chybí druhý zdroj té zprávy a já to nemůžu ověřit u úřadů, nemám se ani jak zeptat,“ popisuje slepou uličku, do které se maďarská nezávislá média dostávají opakovaně.

„Maďarská média v posledních letech často odkazují na anonymní zdroje a vlastně píší o něčem, co se dá jen těžko prokázat,“ shrnuje Gergely.

Náš hovor na lince Praha – Budapešť probíhal z jedné home-office do druhé. I novináři týdeníku HVG zvolili v pandemii raději práci z domova. Ne tak ale celé Maďarsko.

„Ochranná opatření jsou v Maďarsku mnohem méně přísná než v jiných státech a na ulicích je ve srovnání s ostatními státy mnohem víc živo,“ popisuje rozdíl například oproti současnému životu v Česku Márton Gergely.

Také do Maďarska v současné době míří dodávky ochranných pomůcek z Číny. „V posledním čísle našeho týdeníku máme text o tom, jak stát kupuje za miliony eur ochranné prostředky a testy z Číny přes maďarsko-čínskou společnost, kterou loni ještě nikdo neznal a která patří Číňanům žijícím v Maďarsku,“ říká Gergely, podle kterého ale čínské téma Maďary příliš nezajímá.

Maďarská vláda, stejně jako ta česká, čínskou pomoc prezentuje jako něco výjimečného. „Orbán sám přivítal na letišti jedno letadlo s dodávkami pomoci z Číny a nechal se vyfotit, jak se bez respirátoru baví s čínskými piloty,“ popisuje scény podobné těm nedávným z pražského letiště Gergely.

Chaos ve zdravotnictví

Koronavirus v Maďarsku – vedle militarizace nebo omezování svobody médií – znovu oživil i Orbánovo tradiční téma migrace. Mezi prvními potvrzenými případy nemoci Covid-19 v Maďarsku se objevil i íránský student a premiér označil právě migraci za viníka šíření epidemie. Následně byla do vazby vzata skupina íránských studentů, kteří měli být deportováni.

Vážné pochybnosti o tom, jak maďarská vláda zvládá management boje proti pandemii, vyvolává i čerstvý materiál investigativní redakce Direkt36 a webu 444.hu.

Reportéři připomněli, že v posledních zhruba patnácti letech prošlo maďarské zdravotnictví opakovanou restrukturalizací, jejíž záměry často mířily proti sobě. Postihlo to výrazně i obor epidemiologie, který opustila řada odborníků. To oslabuje schopnost země čelit pandemii.

Maďarsko podle zjištění obou redakcí v březnu provádělo málo testů na koronavirus a úřady také odmítaly zveřejnit alespoň základní data o nakažených – jejich věk, pohlaví či teritoriální rozšíření nákazy po Maďarsku.

Celý investigativní materiál je pro současné Maďarsko charakteristický i tím, jak se k otázkám novinářů postavili maďarští politici a úředníci – ti bývalí i současní. Žádný na dotazy neodpověděl.