Ondřej Neumann: Nejen vyšší poplatky za ČT a ČRo. Co mění „velká mediální novela“
IN MEDIAS RES. Zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas odnesou firmy. Ty největší mají ročně platit téměř čtvrt milionu. Žádný div, že jejich představitelé hovoří o zavedení „nové daně“.
Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od ledna 2025 televizní poplatek o 15 korun na 150 měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Zároveň nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. U firem by byla nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny.
Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Česká televize by díky zvýšení a nové konstrukci koncesionářských poplatků získala již příští rok do rozpočtu navíc 865 milionů korun, Český rozhlas pak 331 milionů korun. Pro představu – v letošním roce ČT pracuje s rozpočtem ve výši 7,95 miliardy korun a ČRo se sumou 2,37 miliardy korun. Podle návrhu mediální novely by koncesionářské poplatky nově svým nařízením určovala vláda v závislosti na inflaci. Zvýšit by je mohla vždy o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození ČT i ČRo od placení DPH o tři roky, což u ČT podle generálního ředitele Jana Součka znamená dalších až 400 milionů ročně, se kterými dosud nemůže počítat.
Tolik v kostce klíčová sdělení ze společné středeční tiskovky ministra kultury s šéfy ČT a ČRo.
Klíčová otázka: Co bude v memorandu?
Zvýšení poplatků a rozšíření okruhu jejich plátců bylo z pohledu vedení ČT a ČRo „vykoupeno“ nutností přistoupit na některá omezení. Česká televize a Český rozhlas – v případě přijetí stávající podoby novely – nebudou moci umísťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací. Nově má být omezeno sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT.
Absolutní novinkou v legislativě upravující fungování ČT a ČRo je povinnost generálních ředitelů vypracovat memoranda, která mají upřesnit, co považují za „veřejnou službu“ a jak chtějí rozvíjet svěřené instituce. Memoranda mají obsáhnout horizont pěti let a generální ředitelé ho budou podepisovat vždy s úřadujícím ministrem kultury. Jaká důležitost je memorandu přisuzována, je zřejmé i z toho, že nově je mezi legitimní důvody k odvolání ředitele ČT či ČRo zařazeno právě i nedodržování tohoto memoranda.
Grafika vypracovaná ministerstvem kultury:
Zákaz reklamy na internetu a v mobilních aplikacích pro ČT a ČRo, omezení sponzorských vzkazů i povinnost vypracovat memorandum a pak se řídit jeho obsahem je výsledkem společného tlaku soukromých mediálních domů, které upozorňovaly na hrozbu, že pouhé navýšení koncesionářských poplatků může narušit panující křehkou rovnováhu na mediálním trhu. A že demokratický stát pro své přežití a fungování potřebuje nejen sebevědomá a odolná veřejnoprávní média, ale i stejně sebevědomá a silná média soukromá.
HlídacPes.org to podrobně analyzoval například v tomto článku:
Ondřej Neumann: Černý scénář zvyšování koncesionářských poplatků
Samozřejmě zůstává podstatná otázka či nejistota, co si generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu do svých memorand napíší. Ostatně i proto zůstávají „soukromníci“ – a to zdaleka nejen z televizního či rozhlasového byznysu – stále ve střehu.
„Je důležité, že ministerstvo respektuje význam duálního systému médií v ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a vliv veřejnoprávních vysílatelů na jiná nezávislá média, a nakonec se rozhodlo vyslechnout dlouhodobé připomínky vydavatelů. Tato témata však budou z velké části zohledněna až v memorandech, jejichž vznik novela zákona předpokládá. Věříme, že ministerstvo závěry z dosavadních jednání zohlední i při jejich schvalování, ke kterým teprve v budoucnu dojde,“ upozorňuje například předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michal Hanák.
Revoluce jménem „nová významná služba“
Na víceméně dobrovolná omezení, která na sebe „uvalí“ vedení ČT a ČRo je přímo navázán i zcela nový mechanismus schvalování „nové významné služby nebo významné změny stávající služby“. V podstatě jde o nástroj, který omezuje svévolnou expanzi veřejnoprávních médií. Co přináší?
Slovy důvodové zprávy ministerstva kultury: „Poskytovatel veřejné služby (je) povinen zvážit, zda plánovaná nová významná služba (nebo významná změna stávající služby) splňuje požadavky Amsterodamského protokolu, tj. zda plánovaná služba uspokojuje demokratické, společenské a kulturní potřeby společnosti, a to při náležitém zohlednění možného vlivu takové služby na relevantní trh a hospodářskou soutěž. Na základě výsledků této veřejné konzultace zhodnotí poskytovatel služby (ČT, ČRo) celkový dopad plánované nové významné služby nebo její změny na trh, a to za účelem zajištění, že financování plánované služby z veřejných prostředků nenaruší relevantní trh a hospodářskou soutěž v takové míře, která by byla v rozporu se společným zájmem“.
A zcela konkrétně pro představu: Zatímco v minulosti ČRo zřídil web iRozhlas.cz, který neměl s rozhlasovým vysíláním mnoho společného a přímo konkuroval v oblasti webového zpravodajství za veřejné peníze soukromým vydavatelům, nově by tento záměr musel projít následujícím „schvalovacím kolečkem“.
- Vyhlásit na internetových stránkách a ve vysílání ČT či ČRo „otevřenou veřejnou konzultaci“ se lhůtou na zaslání stanovisek nejméně 60 dnů. Připomínky a stanoviska by musely být patřičně vypořádány.
- Pak by se mohl návrh generální ředitel předložit příslušné mediální radě ke schválení. Návrh přitom musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.
- Obě rady si k procesu schvalování „nové významné služby“ nově budou zřizovat speciální pětičlenný poradní orgán.
Co všechno bude muset projít popsaným kolečkem a jak přesně bude celý mechanismus vypadat, mají ČT a ČRo upravit vnitřním předpisem, který musí být „v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie“.
Další novinky
Změn však je plánováno podstatně více. Níže nabízíme přehled těch dalších důležitých.
- Mezi hlavní úkoly médií veřejné služby nově má patřit „přispívání k postupu proti dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova“.
- Rady ČT a ČRo nově mají mít o jednoho místopředsedu navíc (celkem dva). Jeden ze tří členů Rady, kteří jsou předsedou nebo místopředsedou, musí být člen zvolený Senátem.
- Nově nemůže být členem rady zvolen europoslanec, ani ombudsman či jeho zástupce.
- Naopak má být dána šance na zvolení funkcionářům občanských sdružení (spolků). Nemožnost volby funkcionářů politických stran či hnutí zůstává zachována.
- Nově se má zavést povinnost, že odvolání člena rady Poslaneckou sněmovnou nebo senátem musí obsahovat odůvodnění.
- Upřesnit se mají principy fungování rad. Rada ČT má být nově způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 10 svých členů (z celkem 18). Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize, která přijímá většinou alespoň 10 hlasů svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 12 hlasů členů Rady. (Rada ČRo přijímá rozhodnutí většinou alespoň 5 hlasů – z celkem 9 devíti členů, s výjimkou rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.)
- Nově se zavádí povinnost alespoň jednoho jednání rady za měsíc.
- Nově nemá šéfy regionálních studií jmenovat rada, ale generální ředitel.
Byznys: Stát zavádí novou daň
Po projednání ve vládě budou o osudu novel zákonů souvisejících s fungováním a financováním ČT a ČRo rozhodovat zákonodárci. Nová úprava by podle představ ministerstva kultury měla vstoupit v platnost k 1. lednu 2025. Šéfové České televize a Českého rozhlasu i vlastníci soukromých mediálních domů návrh vesměs považují za přijatelný kompromis. Klíčovou otázkou je samozřejmě obsah výše zmiňovaných memorand. Pokud Jan Souček či René Zavoral budou mít tendenci definovat veřejnou službu příliš extenzivně, dá se očekávat rozhodný odpor zejména soukromých televizí a rádií.
Zvýšení poplatků měsíčně o patnáct, respektive deset korun jistě tuzemské domácnosti finančně nezruinuje. Stejně jako navržené zvyšování při kumulované šestiprocentní inflaci. První „indexované“ zvýšení by totiž v případě ČT bylo o devět korun a v případě ČRo o 3,3 koruny.
Jako nejproblematičtější se v tuto chvíli jeví redefinice plátců koncesionářských poplatků – nově mají platí všechny domácnosti s internetovým připojením, poskytovatelé internetu mají mít povinnost nahlásit ČT a ČRo všechny své zákazníky. Na odpor narazila i změna týkající se právnických osob. Zatímco dosud jsou poplatky zatíženi především drobní podnikatelé (restaurace, provozovny, hotely), nově má být platba dána velikostí firmy, respektive počtem zaměstnanců. Viz. grafika:
Z tabulky vyplývá, že firmy s více než 25 zaměstnanci za poplatky ročně dohromady zaplatí 12 300 korun a ty největší pak téměř čtvrt milionu. Žádný div, že se jim to líbí jen pramálo.
„Upravená mediální novela představená ministrem kultury de facto zavádí novou daň pro firmy v podobě extrémního zvýšení koncesionářských poplatků za služby, které firmy nevyužívají. Návrh nebyl se SP ČR konzultován, a navzdory významným změnám nebyl vložen opětovně do mezirezortního připomínkového řízení, čímž ministr porušil pravidla řádného připomínkového řízení a legislativní pravidla vlády. Pokud by návrh prošel, na firmy dopadne další finanční zátěž. Vláda bohužel řeší nedostatek peněz pro veřejnoprávní média tak, že chce zatížit firmy další skrytou daní,“ ozval se hned ve středu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Autor je členem předsednictva Asociace online vydavatelů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Alternativní média poslušně drží mikrofon Ficově vládě. Méně zpráv, zato větší zisk
Volební propagaci Rajchlovy strany vydává televize za redakční obsah
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Politici z lidí tahají peníze za nic, žádná protihodnota, natož přidaná hodnota se nekoná. Úpadek kvality je vidět několik let a pohádka na Štědrý večer to nemůže zachránit. Bůh ví, zda by vůbec ta pohádka měla být vysílána ve veřejnoprávní televizi.
Za pozornost stojí, že dnešní levicová vláda „Spolu“, stejně jako ty předešlé, po špičkách obchází přemnožené státní zaměstnance a politiky, kteří vybudovali těžce obézní, dýchavičný, stagnující stát, neschopný vývoje a pokroku. Žádné zmenšení státu a snížení státních výdajů, což je znakem každé pravicové vlády se nekoná. Opak je pravdou.
Neschopná brzda, žába na prameni-státní správa se zakopala na věčné časy ve svých pozicích, nemilosrdně vykrádá kapsy obyvatel a navíc dělá dluhy. Smutný, ale zasloužený konec nechytrých voličů v ČR.
Ještě chybí aby každý muž platil alimenty a každá žena paušálně za případnou interrupci. A bude dle baxy, Stanjury a Fialy „teoretická rovnoprávnost“ dokonána. Amen
Nebuďte úzkoprsý. Babiš se Schillerovou se chovali stejně, namátkou 15% zdanění výher v loteriích,… (líbivá pomsta závistivých) a stejně tak ostatní vlády od roku 1993. Socialismus je drahý špás a v každém případě vede k všeobecné chudobě.
Člověk by řekl, že se obyvatelstvo žijící v socialismu do roku 1989 poučí. V ČR si to ovšem musí chytrolíní zopakovat, jedna zkušenost evidentně nestačila. 😅
Osobně si myslím, že adekvátní poplatek za ČT by měl být tak 200 korun za hodinu. Ty peníze by měl dostat každý, kdo se na tu s….ku co tam dávají bude dívat.
Mimochodem, a že už jsem to tu napsal, za takové situace je naprosto alibistické tvrdit, že by „veřejnoprávní ČT“ byla v nějaké větší míře nezávislá na politické vládě a politických stranách.
Bohužel, při hlubší analýze těch opatření, zjistíme, kde je zakopaný pes. Díky stanoveným dlouhým lhůtám si stávající vládní garnitura zabetonuje svůj vliv v ČT i po volbách a nástupu jiné vlády.
A pokud by ta tomu kontrovat. tak jí nezbývá než zase celou legislativu překopat ve svůj prospěch.. Popřípadě jinak – a jak nyní na Slovensku, snažit se minimalizovat vliv takového média, které nyní není pod jejím politických vlivem.
Výsledek je asi tak stejný, namísto toho aby vřp. médim bylo nezávislé, padni komu padni, tak se o něj politici přetahuji,asi jako prckové o autíčko.
Který názor vám chybí v ČT a ČRo o kterém si myslíte si, že zastupuje nějakou skupinu obyvatel a ne jednotlivce s IQ houpacího koně?
Nejde vám pravdivě odpovědět. Tím jste dostal správnou odpověď
Tedy, obávám se že ta Vaše otázka jak je položena, nemá smysl.
Podívejte se na to takhle
1) Tahle společnost má spoustu problémů, a neustále vznikají další.
2) Teprve když se na ten problém zaměříme, tak lze identifikovat ty relevantní skupiny kterých se to týká a vyžádat si / publikovat jejich názory. Přičemž ta situace obvykle není jen černobílá, ale může existovat i více relevantních skupin s různými požadavky v rámci jednoho problému.
Čili – pokud hovoříme o vřp médiích – vidíte, v čem by měla být jejich úloha, ad 1) identifikovat ty problémy
ad 2) identifikovat ty relevantní skupiny – pokaždé třeba jiné a jejich názory publikovat.
S jedinou výjimkou – a to je vládní koalice, protože ta
u nás zodpovídá za všechno. Buď tim ze to řeší (dobře nebo špatně), a nebo že to neřeší a ignoruje. Čili zástupců vládní koalice by se měla vřp. média ptát vždycky. A to tedy ptát se skutečně odvážně a neodbytně. Což je právě ten důvod, proč by ta média měla být na vládní koalice naprosto ale naprosto nezávislá..
Mimochodem, co se mi nelíbí, jsou ty poznámky o lidech „.. s IQ houpacího koně“ – zrovna tyhle generace, které prošly 30 lety transformace mají těch zkušeností i schopností na rozdávání..
Kdyby měly generace chytrolínů v ČR co rozdávat, tak by ČR byla už dávno ekonomicky a morálně úplně někde jinde.
Při odchodu z Rakouska-Uherska v roce 1918 sebou vzalo Československo většinu průmyslu CaK. Rakousko začínalo s kurzem 2,6 šilinku za 1 Kč. Aloisi Rašínovi stačilo k obsluze státu asi 30% z vybraných daní…
Stačí řeč čísel. „GDP per capita 2023“
16.místo, Rakousko, 69.460,- USD,
38. místo, ČR, 50.475,- USD
Takže po 105 letech čecháčkovského posmívání Rakousku (Jak ti je Rakousko? – …ousko, …ousko,…ousko… ) a všudypřítomného chytrolínství, má dnes Rakousko o 37% vyšší HDP na 1 obyvatele a dnešní kurz za 1 Eur je 26,24Kč (valuty prodej, ČNB, 20.5.2024).
Čísla hovoří jasně… 🙂
Pokud tohle projde, měly by lidi zahodit všechna zařízení, začít zase chodit se složenkami na poštu, osobně docházet do banky a na úřady, přestat používat internetové obchody, kupovat jízdenky těsně před jízdou a platit za všechno v hotovosti. A docházet si pro výplatu k okénku v sídle zaměstnavatele. Návrat na stromy.
Jestli bych si dovolil takovou doplňující informaci, která v článku asi zvýrazněna není. K té větě „… Zároveň nově mají poplatek hradit všichni , kteří disponují jakýmkoliv zařízením ..“
Tady je důležité to slovo „nově“.
Čili, pokud uz v té domácnosti poplatek za sledování TV platí , tak žádný další „za sledováni jiných zařízení ani navíc platit nebudou“.
Ale pokud ho -dosud- neplatili, protože žádnou TV nemají, tak „nově platit budou, pokud takove technicke zařízení mají“..
Ale pořád pouze jeden dohromady.
Jinak, je to samozřejmě politická zlodějina, protože se dá snadno prokázat že na řadě těch technických zařízení ani program ČT sledovat nejde. Je to prostě politické rozhodnutí vlády, za které si nese politickou zodpovědnost do voleb.
Na které tedy občané nemohou pokaždé reagovat tím že „zalezou“ na stromy, ale že si příště zvolí jiné politiky, kteří třeba navrhnou jiný model veřejnoprávní televize a jejího financování.
Takový jeden je nasnadě – vřp TV se rovná pouze CT24, všechny další by se daly klidně zrusit.
To, že poplatky má platit každý, kdo vlastní počítač je lumpárna. Každý živnostník musí komunikovat s úřady digitálně (přes datovou schránku …) a to dokonce povinně. Takže teď bude ještě platit televizi a rozhlas, také povinně, protože má PC. Do budoucna má být veškerá komunikace občanů s úřady přes PC. Bbude sledování ČT také povinné ? Na vojně jsme museli povinně sledovat Zprávy. Kdysi jsme museli volit kandidáty tzv. „Národní fronty“. To se také znovu zavede, jako povinná volba „Pětikoalice“?