IN MEDIAS RES. Zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas odnesou firmy. Ty největší mají ročně platit téměř čtvrt milionu. Žádný div, že jejich představitelé hovoří o zavedení „nové daně“. 

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od ledna 2025 televizní poplatek o 15 korun na 150 měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Zároveň nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. U firem by byla nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny.

Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Česká televize by díky zvýšení a nové konstrukci koncesionářských poplatků získala již příští rok do rozpočtu navíc 865 milionů korun, Český rozhlas pak 331 milionů korun. Pro představu – v letošním roce ČT pracuje s rozpočtem ve výši 7,95 miliardy korun a ČRo se sumou 2,37 miliardy korun. Podle návrhu mediální novely by koncesionářské poplatky nově svým nařízením určovala vláda v závislosti na inflaci. Zvýšit by je mohla vždy o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození ČT i ČRo od placení DPH o tři roky, což u ČT podle generálního ředitele Jana Součka znamená dalších až 400 milionů ročně, se kterými dosud nemůže počítat.

Tolik v kostce klíčová sdělení ze společné středeční tiskovky ministra kultury s šéfy ČT a ČRo.

Klíčová otázka: Co bude v memorandu?

Zvýšení poplatků a rozšíření okruhu jejich plátců bylo z pohledu vedení ČT a ČRo „vykoupeno“ nutností přistoupit na některá omezení. Česká televize a Český rozhlas – v případě přijetí stávající podoby novely – nebudou moci umísťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací. Nově má být omezeno sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT.

Absolutní novinkou v legislativě upravující fungování ČT a ČRo je povinnost generálních ředitelů vypracovat memoranda, která mají upřesnit, co považují za „veřejnou službu“ a jak chtějí rozvíjet svěřené instituce. Memoranda mají obsáhnout horizont pěti let a generální ředitelé ho budou podepisovat vždy s úřadujícím ministrem kultury. Jaká důležitost je memorandu přisuzována, je zřejmé i z toho, že nově je mezi legitimní důvody k odvolání ředitele ČT či ČRo zařazeno právě i nedodržování tohoto memoranda.

Grafika vypracovaná ministerstvem kultury:

Zdroj: MK ČR

Zákaz reklamy na internetu a v mobilních aplikacích pro ČT a ČRo, omezení sponzorských vzkazů i povinnost vypracovat memorandum a pak se řídit jeho obsahem je výsledkem společného tlaku soukromých mediálních domů, které upozorňovaly na hrozbu, že pouhé navýšení koncesionářských poplatků může narušit panující křehkou rovnováhu na mediálním trhu. A že demokratický stát pro své přežití a fungování potřebuje nejen sebevědomá a odolná veřejnoprávní média, ale i stejně sebevědomá a silná média soukromá.

HlídacPes.org to podrobně analyzoval například v tomto článku:

Ondřej Neumann: Černý scénář zvyšování koncesionářských poplatků

Samozřejmě zůstává podstatná otázka či nejistota, co si generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu do svých memorand napíší. Ostatně i proto zůstávají „soukromníci“ – a to zdaleka nejen z televizního či rozhlasového byznysu – stále ve střehu.

„Je důležité, že ministerstvo respektuje význam duálního systému médií v ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a vliv veřejnoprávních vysílatelů na jiná nezávislá média, a nakonec se rozhodlo vyslechnout dlouhodobé připomínky vydavatelů. Tato témata však budou z velké části zohledněna až v memorandech, jejichž vznik novela zákona předpokládá. Věříme, že ministerstvo závěry z dosavadních jednání zohlední i při jejich schvalování, ke kterým teprve v budoucnu dojde,“ upozorňuje například předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michal Hanák.

Revoluce jménem „nová významná služba“

Na víceméně dobrovolná omezení, která na sebe „uvalí“ vedení ČT a ČRo je přímo navázán i zcela nový mechanismus schvalování „nové významné služby nebo významné změny stávající služby“. V podstatě jde o nástroj, který omezuje svévolnou expanzi veřejnoprávních médií. Co přináší?

Slovy důvodové zprávy ministerstva kultury: „Poskytovatel veřejné služby (je) povinen zvážit, zda plánovaná nová významná služba (nebo významná změna stávající služby) splňuje požadavky Amsterodamského protokolu, tj. zda plánovaná služba uspokojuje demokratické, společenské a kulturní potřeby společnosti, a to při náležitém zohlednění možného vlivu takové služby na relevantní trh a hospodářskou soutěž. Na základě výsledků této veřejné konzultace zhodnotí poskytovatel služby (ČT, ČRo) celkový dopad plánované nové významné služby nebo její změny na trh, a to za účelem zajištění, že financování plánované služby z veřejných prostředků nenaruší relevantní trh a hospodářskou soutěž v takové míře, která by byla v rozporu se společným zájmem“.

A zcela konkrétně pro představu: Zatímco v minulosti ČRo zřídil web iRozhlas.cz, který neměl s rozhlasovým vysíláním mnoho společného a přímo konkuroval v oblasti webového zpravodajství za veřejné peníze soukromým vydavatelům, nově by tento záměr musel projít následujícím „schvalovacím kolečkem“.

1. Vyhlásit na internetových stránkách a ve vysílání ČT či ČRo „otevřenou veřejnou konzultaci“ se lhůtou na zaslání stanovisek nejméně 60 dnů. Připomínky a stanoviska by musely být patřičně vypořádány.
2. Pak by se mohl návrh generální ředitel předložit příslušné mediální radě ke schválení. Návrh přitom musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.
3. Obě rady si k procesu schvalování „nové významné služby“ nově budou zřizovat speciální pětičlenný poradní orgán.

Co všechno bude muset projít popsaným kolečkem a jak přesně bude celý mechanismus vypadat, mají ČT a ČRo upravit vnitřním předpisem, který musí být „v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie“.

Další novinky

Změn však je plánováno podstatně více. Níže nabízíme přehled těch dalších důležitých.

• Mezi hlavní úkoly médií veřejné služby nově má patřit „přispívání k postupu proti dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova“.
• Rady ČT a ČRo nově mají mít o jednoho místopředsedu navíc (celkem dva). Jeden ze tří členů Rady, kteří jsou předsedou nebo místopředsedou, musí být člen zvolený Senátem.
• Nově nemůže být členem rady zvolen europoslanec, ani ombudsman či jeho zástupce.
• Naopak má být dána šance na zvolení funkcionářům občanských sdružení (spolků). Nemožnost volby funkcionářů politických stran či hnutí zůstává zachována.
• Nově se má zavést povinnost, že odvolání člena rady Poslaneckou sněmovnou nebo senátem musí obsahovat odůvodnění.
• Upřesnit se mají principy fungování rad. Rada ČT má být nově způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 10 svých členů (z celkem 18). Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize, která přijímá většinou alespoň 10 hlasů svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 12 hlasů členů Rady. (Rada ČRo přijímá rozhodnutí většinou alespoň 5 hlasů – z celkem 9 devíti členů, s výjimkou rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.)
• Nově se zavádí povinnost alespoň jednoho jednání rady za měsíc.
• Nově nemá šéfy regionálních studií jmenovat rada, ale generální ředitel.

Byznys: Stát zavádí novou daň

Po projednání ve vládě budou o osudu novel zákonů souvisejících s fungováním a financováním ČT a ČRo rozhodovat zákonodárci. Nová úprava by podle představ ministerstva kultury měla vstoupit v platnost k 1. lednu 2025. Šéfové České televize a Českého rozhlasu i vlastníci soukromých mediálních domů návrh vesměs považují za přijatelný kompromis. Klíčovou otázkou je samozřejmě obsah výše zmiňovaných memorand. Pokud Jan Souček či René Zavoral budou mít tendenci definovat veřejnou službu příliš extenzivně, dá se očekávat rozhodný odpor zejména soukromých televizí a rádií.

Zvýšení poplatků měsíčně o patnáct, respektive deset korun jistě tuzemské domácnosti finančně nezruinuje. Stejně jako navržené zvyšování při kumulované šestiprocentní inflaci. První „indexované“ zvýšení by totiž v případě ČT bylo o devět korun a v případě ČRo o 3,3 koruny.

Jako nejproblematičtější se v tuto chvíli jeví redefinice plátců koncesionářských poplatků – nově mají platí všechny domácnosti s internetovým připojením, poskytovatelé internetu mají mít povinnost nahlásit ČT a ČRo všechny své zákazníky. Na odpor narazila i změna týkající se právnických osob. Zatímco dosud jsou poplatky zatíženi především drobní podnikatelé (restaurace, provozovny, hotely), nově má být platba dána velikostí firmy, respektive počtem zaměstnanců. Viz. grafika:

Zdroj: MK ČR

Z tabulky vyplývá, že firmy s více než 25 zaměstnanci za poplatky ročně dohromady zaplatí 12 300 korun a ty největší pak téměř čtvrt milionu. Žádný div, že se jim to líbí jen pramálo.

„Upravená mediální novela představená ministrem kultury de facto zavádí novou daň pro firmy v podobě extrémního zvýšení koncesionářských poplatků za služby, které firmy nevyužívají. Návrh nebyl se SP ČR konzultován, a navzdory významným změnám nebyl vložen opětovně do mezirezortního připomínkového řízení, čímž ministr porušil pravidla řádného připomínkového řízení a legislativní pravidla vlády. Pokud by návrh prošel, na firmy dopadne další finanční zátěž. Vláda bohužel řeší nedostatek peněz pro veřejnoprávní média tak, že chce zatížit firmy další skrytou daní,“ ozval se hned ve středu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Autor je členem předsednictva Asociace online vydavatelů.