Německá AfD bude už za pár dní na stranickém sjezdu řešit osud své radikální mládežnické sekce. „Junge Alternative“, jak se mládežníkům Alternativy pro Německo říká, je totiž německou kontrarozvědkou považovaná za extremistickou organizaci a jejích excesů stále příbývá. Pro českou SPD Tomia Okamury je však Junge Alternative dlouhodobou inspirací v politickém marketingu.

Tomio Okamura se za fotky s extremisty z AfD nestydí. Na sociálních sítích jsou tak stále dostupné obrázky z letošního září, kdy prováděl delegaci saské Junge Alternative osobně českou Poslaneckou sněmovnou, nebo z loňského června, kdy se SPD sešla s mládežníky s AfD na vícedenním jednání v Ústí nad Labem.

Už v únoru čekají Německo předčasné volby, Junge Alternative připomíná zdivočelou smečku psů bez vodítka a strana se bojí, že by mohla pokračující radikalizace mládežníků odradit část voličů.

Jak saská pobočka Junge Alternative, tak její celostátní zastřešující organizace jsou přitom německou kontrarozvědkou považovány za „prokázaně extremistické“. Saská větev mládežníků patří k těm nejradikálnějším Naposledy se to ukázalo v listopadu při zatčení skupiny takzvaných „Saských separatistů“.

Ti plánovali v Německu převrat po nacistickém vzoru a část zatčených při listopadové razii patřila právě k mládežníkům strany AfD.

Jeden ze zatčených, Kurt Hättasch, střílel při zatýkání po policistech a sám skončil v nemocnici. Loni se zúčastnil zmíněné akce s SPD v Ústí nad Labem. Okamurovo hnutí reagovalo na dotaz HlídacíPes.org v listopadu podle obvyklého mustru: „K této záležitosti hnutí SPD nepodá vyjádření,“ napsala mluvčí strany Lenka Čejková.

Rozpustit? Tak snadno to nepůjde

Vyjádřit se však už brzy bude muset mateřská strana Junge Alternative – tedy AfD. Na stranickém sjezdu v německém městě Riesa, který se sejde 11. ledna, bude osud mládežnické organizace zřejmě jedním z nejkontroverznějších témat.

Už v únoru čekají Německo předčasné volby, Junge Alternative připomíná zdivočelou smečku psů bez vodítka a strana se bojí, že by mohla pokračující radikalizace mládežníků odradit část voličů.

Kromě toho existuje v AfD oprávněná obava, že by Junge Alternative, která funguje nikoli jako součást strany, ale jako samostatný spolek, mohla být německými úřady kvůli extremismu poměrně lehce zakázána.

Předejít tomu chce AfD formálním rozpuštěním dosavadní Junge Alternative a vytvořením její nové obdoby s novým názvem. V médiích před stranickým sjezdem kolují různé varianty, vesměs se ale točí kolem slov „vlastenecká mládež“.

Zásadní změnou má být automatické členství v AfD u všech členů nové mládežnické organizace. To by mělo straně přinést alespoň formální kontrolu nad tím, co se u mládežníků děje.

Podle zpráv zevnitř AfD však přinejmenším část zemských mládežnických organizací s dobrovolným rozpuštěním a přejmenováním nesouhlasí, a celé téma tak může nejen na nadcházejícím sjezdu vyvolat vnitrostranický rozkol.

„Ti mladí lidé jsou velmi fajn“

Česká SPD se nijak netají tím, že jí marketing a politické směřování Junge Alternative (podobně jako celé AfD) imponuje.

Inspiraci z Německa naznačuje i pohled na sociální sítě SPD, kde jsou některé příspěvky laděné podobně jako u Junge Alternative s využitím obrázků generovaných umělou inteligencí. Marketing AfD opakovaně vyzdvihoval například Jan Čížek z pražské SPD.

V Česku němečtí a rakouští extremisté, včetně těch blízkých AfD, žádným podobným překážkám nečelí. V prosinci se tak Martin Sellner bez jakékoli mediální pozornosti zúčastnil uzavřené konference v jednom z pražských hotelů s exprezidentem Václavem Klausem, jak informoval HlídacíPes.org.

„Ti mladí lidé jsou velmi fajn a mají jasný cíl. Podpořit AfD v boji proti extrémní levici, která terorizuje obyvatele Německa. Brzo půjdou od válu. A pak bude zúčtování,“ komentoval Čížek na Facebooku kontakty s Junge Alternative.

AfD má sice dlouhý seznam extremistických a problematických organizací a spolků neslučitelných s členstvím ve straně. Kdo v nich je nebo dříve byl aktivní, neměl by teoreticky mít ve straně místo. Rešerše německých médií ale opakovaně ukázaly, že sympatizanti a aktivisté extremistických uskupení se v AfD prosazují i na volené politické posty na regionální úrovni.

V Německu problémy, v Praze klid

Platí to například pro Identitární hnutí, které kvůli jeho xenofobnímu programu a sklonům k násilí Francie v roce 2021 dokonce zakázala. Identitáře sledují i tajné služby v Rakousku, například kvůli podobným akcím, jako bylo jejich shromáždění ve Vídni loni v létě.

Televize RTL tam zaznamenala výroky některých účastníků, kde zpochybňovali holokaust nebo v narážce na masakr z balkánských válek vyzývali k tomu, aby i muslimové v současném Německu zažili svou „Srebrenici 2.0“.

Také kvůli podobným excesům nejznámější tvář evropského Identitárního hnutí, Rakušan Martin Sellner, od úřadů nedávno dostal zákaz vstupu do německého města Augsburg a ještě předtím celostátní zákaz vstupu do Švýcarska.

V Česku však němečtí a rakouští extremisté, včetně těch blízkých AfD, žádným podobným překážkám nečelí. V prosinci se tak Martin Sellner bez jakékoli mediální pozornosti zúčastnil uzavřené konference v jednom z pražských hotelů s exprezidentem Václavem Klausem, jak informoval HlídacíPes.org.

Sami organizátoři přiznali, že si Prahu vybrali proto, že v Rakousku či Německu by kvůli vlastní špatné reputaci těžko sháněli prostor k pronájmu.