„Občanská univerzita“ míří z Olomouce do regionů. Lidem pomůže řešit třeba osobní bankrot
Projekt UniON z Univerzity Palackého chce na základě poptávky v regionech pořádat vzdělávací prezentace a kurzy na různá témata. Cílem Občanské univerzity je poskytnout lidem mimo Olomouc kombinaci vzdělání, osvěty a praktické pomoci s konkrétními problémy.
Nejdřív bude UniON ověřovat zájem veřejnosti a nabírat dobrovolníky. Na jaře odstartuje svou pilotní fázi a naplno začne fungovat od září. O projektu se mluví delší dobu, teď ho univerzita představila detailněji.
Proškolení dobrovolníci budou vyrážet do různých částí Olomouckého kraje, například na Jesenicko, i za jeho hranice. Jezdit budou v doprovodu pedagogického dozoru, a to bez nároku na honorář.
Náplní činnosti budou vzdělávací prezentace a kurzy na různá témata. Konkrétní formát a volbu oblastí zájmu chce Občanská univerzita podřídit poptávce.
„Specifickými tématy jsou bezesporu finanční a právní gramotnost. Tato témata jsme schopni expertně ošetřit a nabídnout. Na základě poptávky, která už teď k nám směřuje, se domnívám, že tady toto bude gros projektu,“ řekl prorektor univerzity pro vnější vztahy Petr Bilík. Zároveň se projekt nebude vyhýbat ani společensky závažným tématům dneška.
Vzdělání pro všechny
Občanská univerzita chce být dostupná pro lidi všech vrstev a všech věkových kategorií. Navštěvovat chce hlavně domovy důchodců, důchodcovské kluby, střední či základní školy.
„Soudíme, že budou nejvíce převažovat témata zabývající se životními problémy, situace, se kterými se lidé nejenom na vesnicích, ale i ve městech setkávají, například osobní bankrot, sociální potíže, svízele s bydlením,“ řekl prorektor pro organizaci a rozvoj Jiří Lach.
Tato myšlenka se prý zrodila zhruba před rokem a navazuje na dosavadní aktivity univerzity. „Rozšiřujeme něco, co Univerzita Palackého dělá dlouhá desetiletí. Univerzita má vysoce propracovaný systém celoživotního vzdělávání, propracovaný systém Univerzity třetího věku, projekt Street Law, což je bezplatná právní poradna,“ dodal rektor univerzity Jaroslav Miller.
Nyní chce být univerzita více dostupná i lidem mimo Olomouc a aktivnější směrem k mnohdy opomíjeným cílovým skupinám.
Projekt se prezentuje jako celostátní a možnost přidat se má mít i kterákoli jiná vysoká škola. Zájem o účast už například vyjádřila Ostravská univerzita.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
5 komentářů
Finanční gramotnost+právní gramotnost = občanská gramotnost
Jedná se tedy o přiznání , že stávající vzdělávací systém je nedostatečný ?
To jako máte dojem, že nějaká vzdělanost (vzdělání) může ovlivnit individuální přesvědčení, názorovou pestrost – kde jsou rozhodující emoce? Rozum na „krámě“ se neprodává, takže vzdělání (získání papíru o něm), pokud jste si nevšiml, je podmínkou k získání pracovního místa, funkce, tedy místa k obživě. U celebrit a VIP person to není podmínkou, ale umět psát a číst stačí mnoha lidem, ostatní si vygenerují kombinací sečtělosti s vlastním názorem.
S první větou příspěvku pana Webera nemohu souhlasit. Ale v druhém konstatování má pravdu. Opravdu chybí otázka etiky, „filosofie“ pro děti, ale i např. rozvoj estetického myšlení, pěstování smyslu pro spravedlnost, výchova k empatii, atd. atd., prostě to, co se krásně česky nazývá Kinderstube. I když se mnozí odborníci léta dohadují o vztahu výchovy a vzdělávání, faktem je, že ve své většině ani rodina, ani škola nedávají dětem efektivně to, co potřebují – přípravu na praktický život v demokratické společnosti a nikoliv ve žraločí zátoce. Ono je opravdu těžké vědět co a jak dětem vštěpovat (máme-li sami zkušenosti s minulým a stávajícím světem), abychom je připravili pro budoucnost, která přijde za deset nebo dvacet let. Pokud mi někdo nevěří, ať si zpětně vyhledá vládní prohlášení od doby Petra Pitharta po současného Andreje Babiše. Jako bonus se může seznámit se všemi koncepcemi vzdělávání od devadesátých let do současnosti. A jako bonbónek doporučuji porovnat deklarovanou prioritu vzdělávání se zákony o státním rozpočtu pro jednotlivé roky,
Samozřejmě. A nejedná se o přiznání, ale o obecně známý fakt, který má své příčiny. S touto výchovou, resp. vzděláváním se musí začít mnohem dříve, než na střední škole. Přesto pozornost tzv. finanční gramotnosti se většinou věnuje až na střední škole, přestože např. s rodinnými finančními problémy se dítě setkává mnohem dříve a prakticky se odrážejí na jeho osobním životě (např., když je domácnost v exekuci, když rodiče nejsou schopni zaplatit školní obědy, když rodina bydlí v nevyhovujících podmínkách, když se děti nemohou zúčastňovat placené zájmové činnosti, když se dítě cítí sociálně handicapované nemůže-li si pořídit věci, které dnes už patří k životnímu standardu. Nebo naopak, když neumí hospodařit s přemírou financí, které má bohatá rodina k dispozici. S tím souvisí i negativní jevy spojené s nežádoucím získáváním peněz (např. krádeže nebo dětská prostituce). Samozřejmě s tím souvisí i právní vědomí, např. Úmluva o právech dítěte a na druhé straně i pasáže Občanského zákoníku a Trestního zákona pojednávající o rodině a dětech, právě tak jako povinnosti stanovené Školským zákonem a samozřejmě i povědomí o obsahu Ústavy a vazba mezi těmito právními předpisy a praktickým životem. Teprve pak může být dítě nebo mladý člověk jakž takž připraveno na to, co ho v životě čeká. Později bude mít stále větší roli osobní zkušenost a sociální kompetence. To je ale jenom jedna stránka věci – získání vědomostí, dovedností a návyků. A to opravdu náš školský systém řeší naprosto nedostatečně a ani studenti pedagogických fakult nejsou na tyto nároky dostatečně připraveni. Stále ještě převládá stránka vědomostní a bývá podceňována stránka didaktická. Takže ani škola neplní svou funkci dostatečně. Ale i to je pouze jedna část. Výchova, podíl na formování dětské osobnosti je rovněž často opomíjena. Dobře míněný záměr rámcových a především školních vzdělávacích programů se často omezuje pouze na formální stránku věci. A to už vůbec nemluvím o informování rodičů a o prakticky nerealizovaný (byť původně zamýšlený systém celoživotního, především občanského vzdělávání).
To je od studentů hezké – hned se mi vybavil film „Sklepáků“, jak svazáci v modrých košilích jedou na venkov.