ROZHOVOR. Výběr nového provozovatele mýtného systému provází od počátku tvrdý lobbing, ke kterému se časem přidala policejní razie dotýkající se špiček státní správy (šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje) i politiky (Jaroslava Faltýnka, pravé ruky Andreje Babiše). Nejnověji přibyly i hrozby miliardových arbitráží proti České republice. Nový systém výběru mýta má být spuštěn již počátkem prosince, přitom vůbec není jisté, zda podepsaná smlouva s vítězem tendru platí.

Ředitel firmy Kapsch Karel Feix, u kterého se též letos v březnu „stavila“ policie, v rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví o „tendru šitém na míru“, únicích z policejních spisů, dehonestaci firmy i o mantinelech lobbingu.

Krajský soud v Brně v polovině května zpochybnil postup ministerstva dopravy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle soudu nebyl řádně ukončen spor s Kapschem. Hrozí též, že soud smlouvu s konsorciem tvořeným společnostmi CzechToll a SkyToll zneplatní. Co teď z vašeho pohledu vyplývá z rozhodnutí soudu?

Ještě to rozhodnutí analyzujeme. První závěr je, že v situaci, ve které stát – přesněji ministerstvo dopravy – podepisoval smlouvu, tak platilo předběžné opatření, které podpis smlouvy zakazovalo. Z tohoto pohledu je podpis smlouvy z hlediska platnosti minimálně diskutabilní. V této chvíli čekáme ještě na rozhodnutí správního soudu v druhé žalobě, která byla v této věci podána. Ta žádá zrušení platnosti smlouvy a její anulování. Pokud nám soud vyhoví, tak se samozřejmě řešení nabízí celá řada. Uvidíme, jakou pozici k tomu zaujme i ministerstvo dopravy. My v této chvíli bráníme, a myslíme si, že naprosto legálně, svoje právo na řádný proces. Na proces, který bude dotažen do konce na úrovni jak Úřadu na ochranu hospodářské soutěže ÚOHS, tak případně i soudních institucí.

Ministerstvo reagovalo s tím, že verdikt soudu „bere na vědomí“ a že nový systém výběru mýta bude v provozu v daném termínu, tedy v roce 2020. Už s vámi od verdiktu soudu ministerstvo dopravy jednalo?

Ne, je to krátká doba. Berme to tak, že je právní rovina a potom ta reálná. Snažíme se zdůraznit, že postupujeme legálně a snažíme se obhájit svoje zájmy. Na druhé straně si pořád myslíme, že námi nabízené řešení – aby se stát vrátil k provozování svého vlastního mýtného systému, který už jednou zaplatil a je plně funkční – je pro daňové poplatníky nejvýhodnější. Je výhodné strategicky, je výhodné ekonomicky a stojíme si za tím, že stát měl postupovat tímto způsobem. Jestli soud otevřel cestu k tomuto řešení, je otázkou dalšího vývoje.

Teď ale nikdo neví, jestli se bude znova vypisovat soutěž, znova podepisovat…

Tam bych nepředjímal. Stále je tu možnost, že stát využije možnost provozovat stávající systém v okamžiku, kdy by došlo k nějakému zdržení, prodlení. Je to nakonec majetek státu a stát si může rozhodnout, co s tím systémem vlastně podnikne. A kdyby se stát rozhodl k odkupu našeho know how a provozování vlastními silami, tak by jenom následoval to, co dneska běží v Německu, v Polsku, v Rakousku, v Bulharsku a v dalších zemích. To je trend, který v Evropě dnes frčí. Po určitém vyzkoušení, že systémy fungují, si většinou stát tyto systémy přebírá do své kompetence a do svých rukou, aby nebyl závislý na jednom dodavateli.

Úkol pro Dana Ťoka

Kolik by stát zaplatil v případě, že byste ve výběru mýta pokračovali vy?

Cena by vycházela zhruba na 890 milionů ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let. To znamená, že by byla zhruba dvě miliardy pod cenou, kterou podepsalo sdružení firem CzechToll a SkyToll (vítězná nabídka zní na 10,75 miliardy za deset let – pozn. red.). Teď mluvíme o situaci, že bychom vzali současnou smlouvu a aplikovali podmínky, které teď má splnit sdružení. Ty jsou výrazně měkčí. Takže cena Kapsche by klesla na 890 milionů ročně ze současných 1,5 miliardy korun.

A kolik by stát zaplatil za odkup know how Kapsche?

Záleží na tom, v jakém rozsahu by odkup probíhal, co všechno by zahrnoval. Mluvili jsme o ceně, která by se pohybovala kolem 300 až 400 milionů korun. Jednorázově, což je otázka asi dvoutýdenního mýta.

Předpokládám, že tato varianta leží na stole delší dobu. Stát ale nabídku na odkup odmítl. Asi k tomu měl nějaký důvod… Jak argumentoval?

Jednali jsme s panem Ťokem, který byl v tu dobu ministrem dopravy, už někdy v roce 2015 nebo 2016. Jeho vyjádření byla trošku zvláštní. V jednu chvíli říkal, že by se mu to líbilo, protože to je model ASFINAG, tedy model rakouského ředitelství dálnic, který Česká republika v řadě případů považuje za určitý vzor. Na druhé straně argumentoval tím, že dostal od vlády jednoznačný úkol vypsat tendr a tudíž nemůže postupovat jinak. Takže to bylo takové odmítnutí „aby neurazil“. Přitom to řešení celá řada jiných lidí tady v České republice podporovala, považovala ho za rozumné. Protože se vymaníte z určitého vlivu jednoho dodavatele, který vám dodá systém jako černou skříňku a vy v podstatě musíte jenom akceptovat to, co vám ten dodavatel říká, že je potřeba udělat aby to fungovalo.

Celá akce podpisu smlouvy s novým provozovatelem nového systému mýta byla velmi rychlá. Stalo se tak fakticky obratem poté, co ÚOHS 20. září 2018 zamítl vaši stížnost proti soutěži. 

Byla extrémně rychlá.

Vyvozujete z toho co? Že od začátku to spělo k novému systému výběru mýta a ke konkrétní firmě?

Jsem o tom poměrně přesvědčen, protože jméno SkyToll padalo dokonce z úst premiéra Bohuslava Sobotky už v předchozí vládě. Do novin se vyjadřoval, že preferuje satelitní systém a preferuje řešení od firmy SkyToll. Druhá věc je, že zadání, které implikovalo povinnost zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic první třídy, bylo jednoznačně dáno jako způsob, jak znevýhodnit současný systém výběru mýta. Vezměte si, že máte v majetku vlastní systém a vy ho znevýhodníte zadáním tak, abyste dal příležitost někomu jinému dodat něco nového. A zajímavé bylo, že deset dní po podepsání kontraktu se SkyTollem ministr dopravy prohlásil, že těch 900 kilometrů není potřeba zpoplatnit, protože to pro Českou republiku není tak zásadní a kraje a hejtmani jsou proti tomu. Takže já jsem přesvědčen, že to bylo připravené účelově proto, aby se tady mohl zrealizovat nový projekt a najít způsob, jak ten stávající systém vyřadit ze hry.

Byla tím klíčovým faktorem, který rozhodl ve prospěch nového provozovatele a nového systému výběru, osoba Petra Kellnera?

To jsou spekulace.

No, říkal jste, že to šili od začátku pro nový systém, pro konkrétního vítěze…

Já jen řeknu, že to samozřejmě byl úspěch této dvojice firem…

Spor o mýto pro kamiony v Česku

6/2017 

Vyhlášeno výběrové řízení na nového provozovatele. Přihlásili se rakouský Kapsch, konsorcium české společnosti CzechToll vlastněné skupinou PPF a slovenské SkyToll, německá T-Systems a­ maďarská National Toll Payment Services

11. 4. 2018

Vyhrálo sdružení firem CzechToll a­ SkyToll s cenou 10,75 miliardy korun

9. 5. 2018

 ÚOHS nepravomocně zrušil soutěž na základě stížnosti Kapsche

23. 5. 2018

Ministerstvo dopravy podalo proti zrušení rozklad

23. 8. 2018

Předseda ÚOHS Petr Rafaj přehodnotil rozhodnutí o zrušení soutěže a věc vrátil k novému projednání

20. 9. 2018

ÚOHS stížnost Kapsche zamítl, ministerstvo dopravy okamžitě uzavřelo smlouvu se sdružením CzechToll a SkyToll

16. 5. 2019
 Krajský soud v Brně vrátil spor k­ opětovnému projednání ÚOHS

11. 6. 2019

Sdružení CzechToll a SkyToll pohrozilo státu arbitráží, arbitráží hrozí již delší dobu i Kapsch

Odkud tečou informace ze spisu

Jak vy se díváte na to, co se stalo začátkem března? (Policie na počátku letošního března zasahovala kvůli podezření z korupce v mýtném tendru na několika místech, mimo jiné v antimonopolním úřadu, v sídle firmy Kapsch, v bytě místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka i v domě Petra Rafaje. Zatím nikoho ve věci neobvinila, pozn. red).

To je těžké. Protože nedošlo k ničemu jinému, než že přišla Policie České republiky a požádala o součinnost. Požádala o nějaké informace a materiály. Ty materiály jí byly předány a tím vlastně celá akce tehdy skončila. Takže jak si to vysvětlovat… Nevím.

Žijeme v zemi, kde premiér Andrej Babiš mluví o tom, že se dá trestní stíhání zaplatit, současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová tvrdí něco podobného… Máte nějaké indicie, uvažovali jste někdy chvilku o tom, že ten zásah může být součást konkurenčního boje? Přeci jenom bavíme se o vysokých částkách a mýtný systém od samého začátku provázely nejrůznější podezření, spekulace o úplatcích…

Byla by to spekulace. Na druhé straně nikdo nebyl obviněn, nikdo nebyl nějakým způsobem, co já vím, vyšetřován… Mě spíše zarazila mediální kampaň, která se kolem té celé věci rozjela a která běžela způsobem, který mě až překvapoval. A tady, nevím, jestli to byla snaha po senzaci, anebo jestli to byla nějaká jiná aktivita. Těžko říct.

Přece jenom – jestliže probíhá razie na ÚOHS, probíhá razie u firmy, která doteď dělá mýtný systém, je logické, že se to ocitne v hledáčku médií. Můžete být konkrétnější, co vás překvapilo?

Že se to objevilo v médiích mnohonásobně po celou řadu týdnů. S konkrétními jmény. Že to probíhalo systémem, že byly z pozice novinářů vlastně dávány už pomalu rozsudky a obvinění. To se mi zdálo v tomto případě opravdu nestandardní v porovnání s některými jinými kauzami. A také to, že to celé probíhalo téměř v přímém přenosu a že informace vlastně byly v médiích do půl hodiny, maximálně do hodiny. To mně připadalo jako překvapivé. A také dehonestace firmy mi přišla v tomto směru jako hodně, hodně nestandardní.

No, v jiných kauzách je to mnohdy obvyklé. Například nedávno shodil soud ze stolu žalobu v  kauze Dopravní podnik hlavního města. Doslova shodil. Přesto třeba iDnes o tom informoval pod titulkem „Půlmiliardový tunel v dopravním podniku bez trestu“.

Ale teď mi řekněte, na co má tedy novinář právo, a na co právo nemá?

Ono je to o profesionalitě či neprofesionalitě, a také o tom, kdo které médium vlastní…

Mě třeba u České televize překvapilo, že vysílá neustále spekulace, o kterých tvrdí, že vycházejí z policejního spisu. A já jsem v situaci, kdy nemám právo k tomu něco říci, protože jsem podepsal mlčenlivost. Já jsem policejní spis samozřejmě nikdy neviděl, protože nejsme obviněni ani nějakým způsobem vyšetřováni. A ten novinář má spis u sebe? Jak je možné, že ho má u sebe, nebo jak je možné, že má ty informace? Nevím…

Stěžoval jste si na úniky ze spisu?

Nestěžovali jsme si, protože jsme zaznamenali, že na úrovni ministerstva vnitra bylo řečeno, že budou úniky vyšetřeny. A pak za necelých 24 hodin bylo řečeno, že úniky byly od vyšetřovaných, že někdo z nás vyšetřovaných vypouští informace.

Pravidla lobbingu

K vašemu jednání s Jaroslavem Faltýnkem. Novináři z MfD jste říkal, že jste se scházel s politiky z nejrůznějších stran, s vicepremiéry, s ministry a podobně, že je to součást vaší práce. Jak probíhá v Česku lobbing? Je pro vás tohle součástí běžného pracovního života, sejít se s člověkem, který hraje klíčovou roli ve vládním hnutí?

Součástí mé práce jako generálního ředitele, ale i obchodníků a obchodních ředitelů je informovat politiky o možnostech, které firma nabízí. Nebo případně jim dát informaci, že věci jdou dělat jinak, a možná tady pro zákazníka – stát výhodněji. Není to určitě nic, co by mělo být za hranou zákona. Myslím si, že bez informací není pro politiky či úředníky možné věci spolehlivě rozhodnout.

Co je podle vás ještě normální říct politikovi říci? Protože po jednání s vámi se Faltýnek se sešel s šéfem ÚOHS a říkal mu: Změňte to tak, jak chce Kapsch.

Já opravdu nevím, kde kdo co říkal a nerad bych to komentoval. To by byla naprostá spekulace. Můžu pouze říct, že jsem se snažil vysvětlovat naši pozici. Snažil jsem se obecně vysvětlovat i to, v čem máme jistotu, že tendr není připravený dobře, transparentně. Zdůrazňoval jsem, že už od srpna 2017, kdy byl tendr odstartován, jsme proti němu protestovali. Čili ne, že jsme účelově někdy v listopadu došli k závěru, že prohrajeme. Snažil jsem se samozřejmě vysvětlovat – my nejsme nepřátelé státu, my ten tendr oficiálně napadáme z těch a těch důvodů. Nejsme proti tendru, ale jsme proti tomu, když ten tendr je napsaný účelově a netransparentně. A ještě s chybami.

Opět zmiňujete účelovost tendru. Co tedy za tím podle vás bylo?

Těžko mohu něco konkrétního říci… Jsou to spekulace.

Od samého počátku přeci tvrdíte, že tendr je ušitý někomu na míru…

Ministerstvo dávalo od počátku najevo, že prvořadým cílem je zbavit se Kapsche. Invektivy na naši adresu se objevovaly i během výběrového řízení. A když zadavatel údajně otevřeného tendru říká, že jeho cílem je nahrazení jednoho z uchazečů, je to trošku na hraně, ne-li za hranou. Nemělo by snad cílem být spíše nalezení optimálního řešení pro stát bez ohledu na emoce některých politiků nebo úředníků?

A to vysvětlení? Nějaké interní asi máte. Když jste seděli a analyzovali si to se svými kolegy a říkali jste si – tak o co jde? 

Ještě nikde v Evropě se nestalo, aby systém, který vám funguje deset let nebo dnes už třináct let bez jediné vteřiny výpadku, funguje nad očekávání dobře z hlediska parametrů, které měří nezávislá firma, vybírá peníze, tak aby se tento systém vyměnil za úplně nový systém, který v podstatě neudělá nic jiného, než že jednu technologii nahradí druhou. Ale zase bude vybírat ty samé peníze, a zase je bude vybírat od těch samých zákazníků, protože nic jiného se na tom systému nezmění. A abyste dosáhl toho, že stávající svůj systém nahradíte něčím jiným, tak to můžete udělat jedině tím, že zadáte nějaké parametry, které jsou pro ten stávající systém těžko splnitelné a umí je ta nová technologie. To bylo těch 900 kilometrů. Přestože tady byly studie, které říkaly, že je ekonomické rozšířit sledované úseky zhruba o 100 kilometrů, protože to jsou silnice, které nahrazují dneska dálnice a které budou jednou na dálnice přebudované. Potom byla varianta zhruba 500 kilometrů, což je ještě taky ekonomicky výhodné, protože to jsou některé trasy, které jsou objízdné. A 900 kilometrů bylo firmou Deloitte jako oficiálním poradcem vyhodnoceno jako už ekonomicky nevýhodné řešení. Přesto bylo 900 kilometrů vybráno. To způsobilo, že nabídky musely být jedině v nové technologii, protože stávající systém za daných parametrů a časových termínů nebyl schopen toto zrealizovat. A pak deset dní po podepsání kontraktu bylo náhle řečeno, že 900 kilometrů není potřeba. Tak nevím, kde jinde hledat účelovost.

Jako šéf velké firmy, která má byznys se státem, uvítal byste nějaká jasná pravidla pro lobbing? Třeba i o tom, kde se scházet, v kanceláři politiků, v restauracích?

Proti tomu nejsem. Osobně si myslím, že sejít se někde v restauraci – a sešel jsem se s celou řadou lidí v restauracích – je normální. Zvlášť, když to je restaurace, která je normálně otevřená veřejnosti, jsou tam i jiní hosté. To znamená, že se neschováváte v nějakých uzamčených prostorách. Nejsem proti tomu, když se řekne, že takové věci se mohou, a jiné už ne. Nemám s tím nejmenší problém. Problém kolem velkých projektů je spíše v tom, jak informovat nebo jak se dopídit maximálního počtu informací a objektivně pak ty informace vyhodnotit a zhodnotit. A jsem přesvědčen, že v této kauze a v řadě jiných dochází k tomu, že jsou brány informace pouze z jedné strany. Anebo že se ty informace, ať už úmyslně nebo neúmyslně, zkreslují.