ANALÝZA. Na okraj nedávné inaugurace nového slovenského prezidenta Petra Pellegriniho se odehrálo i jedno podstatně komornější setkání politiků. Na „přátelský oběd“ s Andrejem Babišem vyrazil vicepremiér slovenské vlády a ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Vzhledem k politickému životopisu Taraby a vzhledem k rozvětveným byznysovým zájmům Babišova Agrofertu na Slovensku by byla chyba tuto schůzku přejít bez povšimnutí.

Bratislava je malá, a tak se setkání podle fotek zveřejněných ministrem odehrálo v restauraci jen pár ulic od místa prezidentské inaugurace v centru města. Neformální schůzka je zajímavá z několika důvodů.

Tím prvním je Tarabův mocenský pragmatismus a postupné budování politického vlivu. I když se navenek spokojí s pozicí dvojky ve Slovenské národní straně za Andrejem Dankem, z řady jeho vyjádření je zjevné, že jeho politické ambice jsou vyšší. O to víc po čerstvém debaklu SNS v eurovolbách, kde strana získala pouhých 1,9 procenta hlasů.

Ačkoli je Taraba ve vládě za národovce, v minulém volebním období se nechal zvolit za extremistickou stranu Mariana Kotleby, aby pak velkou část mandátu strávil jako nezařazený poslanec s dveřmi otevřenými nalevo i napravo. Takový pragmatik s citem pro kupecké počty, to je rozhodně Babišova krevní skupina.

Kdo vyčistí Istrochem

Za pozornost v Tarabově životopise stojí i jeho dlouhodobá známost a obchodní partnerství s Petrem Koščem, alias „Panem X“, považovaným za jednu z hlavních postav takzvané války policistů, která na Slovensku gradovala loni před volbami. Košč s kontakty do nejvyšších pater policie a tajných služeb je aktuálně obviněný v jedné úplatkářské kauze.

Třetím důvodem, proč si zmíněné schůzky všímat, je Tarabova resortní příslušnost. Ministerstvo životního prostředí může mít podstatný vliv na podnikání Agrofertu.

Je dobré připomenout, že Babiš podporou Pellegriniho podporuje (a zavazuje si) také Roberta Fica, který Pellegriniho potřeboval dosadit do prezidentského křesla, aby zkompletoval svůj mocenský tandem.

Tedy holdingu, který Andrej Babiš podle svých slov díky svěřenským fondům už dávno neovládá, ačkoli zápisy v registrech, kde je uveden jako konečný uživatel výhod Agrofertu či jeho skutečný majitel, mluví jinak.

Před čtyřmi lety, za vlády Igora Matoviče, vyšlo najevo, že slovenské úřady budou po Agrofertu chtít zhruba půl miliardy eur za sanaci chemických škod pod areálem někdejší chemičky Istrochem v Bratislavě. Agrofert se hájil tím, že ekologické škody sám nezpůsobil. Podrobně dlouholeté snahy Babišova holdingu vyhnout se placení sanace rozsáhlého areálu Istrochemu popsal už před časem Deník Referendum.

Loni hned krátce po nástupu k moci vláda Roberta Fica schválila novelu zákona, která vlastníky pozemků v podobných případech povinnosti nést náklady na odstranění ekozátěže zbavuje. Předkladatelem zákona nebyl nikdo jiný než Tomáš Taraba.

Pro úplnost dodejme, že se zákonem v jeho předchozí podobě měla problém i bývalá prezidentka Zuzana Čaputová, která se kvůli němu obrátila na ústavní soud. Čaputové však nešlo o to hájit zájmy chemiček. Namítala, že zákon v předchozí verzi přesouvá příliš velké břemeno nákladů likvidace ekologických škod na vlastníky pozemků – včetně obcí, pro něž může být likvidační.

Klíčové vztahy se státem

Zemědělsko-potravinářsko-chemický byznys Babišova Agrofertu na Slovensku je, tak jako v případě dalších velkých hráčů, závislý na dobrých vztazích se státem. Ukázalo se to i v případě obří daňové úlevy pro Babišovu chemičku Duslo Šaľa.

Daňový stimul ve výši 58,56 milionu eur (půldruhé miliardy Kč) schválil v pořadí druhý kabinet Roberta Fica v roce 2014. „Do konce roku 2021 bylo vyčerpáno pouze 1,3 milionu eur,“ upřesnil loni na dotaz HlídacíPes.org mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

S „přímou linkou“ však Babiš kromě slovenské vlády může teoreticky počítat i směrem do prezidentského paláce pod Petrem Pellegrinim. Jedním z prezidentských poradců v Bratislavě by se mohl stát spisovatel Jozef Banáš, který se s Babišem dobře zná.

Zároveň ale dodal, že Agrofert má ještě spoustu času tuto pobídku využít: „Čerpání daňového stimulu bylo stanoveno na deset let možného čerpání (2017–2026), bude-li tvořen dostatečně vysoký hospodářský výsledek. Novelizací zákona o investiční pomoci byla prodloužena lhůta možného čerpání o tři roky, tedy do roku 2029 z důvodu pandemie covid-19.“

Nejde ale jen o chemičky. Loni slovenský antimonopolní úřad udělil pekárenské skupině Penam z Agrofertu v přepočtu půlmiliardovou pokutu. Po několika letech tak uzavřel vyšetřování podezřelého převzetí dvou pekáren v Bratislavě a Žilině.

I když úřad nákup v roce 2012 zakázal, Agrofert, tehdy ještě vedený oficiálně právě Babišem, získal v příštích letech obě pekárny oklikou, aniž by to úřadu oznámil. Bratislavskou pekárnu koupila malá firma založená právníky, kteří měli k Babišovi blízko. A obdobně to dopadlo i s podnikem v Žilině.

Penam se proti vysoké pokutě odvolal, zákonná lhůta pro rozhodnutí jsou však dlouhé tři roky, což je nicméně stále v časovém horizontu trvání současné Ficovy vlády. A mezitím Ficův kabinet, konkrétně šéf SNS Andrej Danko i zmíněný vicepremiér Taraba, nahlas mluví o rušení či spojování podle nich neefektivních úřadů – včetně toho antimonopolního.

Přímá linka k prezidentovi

Opozice v tom vidí spíš vytváření trafik pro kamarády a nahrazování odbornosti stranickou knížkou. Andrej Babiš každopádně může díky svým kontaktům na Tarabu a spol. mít informace z první ruky o tom, kterým směrem se ubírají instituce klíčové právě pro regulaci jeho byznysu.

S „přímou linkou“ však Babiš kromě slovenské vlády může teoreticky počítat i směrem do prezidentského paláce pod Petrem Pellegrinim. Kromě toho, že Babiš před volbami Pellegriniho výslovně podpořil, by se jedním z prezidentských poradců v Bratislavě mohl stát spisovatel Jozef Banáš, který se s Babišem dobře zná.

Český expremiér pomáhal uvádět některé Banášovy knihy na český trh a letos před druhým kolem prezidentských voleb na Slovensku zase Banáš moderoval odlehčenou talkshow na podporu Petra Pellegriniho, v níž kromě Babiše vystoupil právě prezidentský kandidát Pellegrini.

Babiše s Banášem spojuje ještě jedna věc – zápis ve svazcích spolupracovníků StB. Oba tvrdí, že jde o zápis neoprávněný, Babiš se o ten svůj chce dále soudit na Slovensku.

Babišova starost o bývalou firmu

Je dobré připomenout, že Babiš podporou Pellegriniho podporuje (a zavazuje si) také Roberta Fica, který Pellegriniho potřeboval dosadit do prezidentského křesla, aby zkompletoval svůj mocenský tandem.

Slovenský premiér, toho času v rekonvalescenci po zraněních z nedávného atentátu, už se na vlídná slova od Babiše a dosah jeho sociálních sítí mohl spolehnout loni před parlamentními volbami, zatímco Babiš na podporu od Fica zase během své kauzy Čapí hnízdo.

Babišova účast na Pellegriniho inauguraci v Bratislavě tak víc než co jiného připomíná další dílek dlouhého řetězce vzájemných služeb a protislužeb na trase Fico–Babiš (a nejnověji i Pellegrini).

To vše na pozadí byznysových zájmů Agrofertu, které Babišovi očividně stále leží na srdci, ačkoli sám tvrdí, že už nejde o jeho holding.

Vzhledem k aktuálním preferencím v Česku Fico a spol. nehrají o nic menšího než o nadstandardní vztahy s pravděpodobným příštím vítězem tuzemských voleb. A šéf hnutí ANO zase o rozvětvený byznys své „bývalé“ firmy na Slovensku.