Nesmíme nechat novináře padnout, říká Evropská komise. Chystá granty i půjčky pro média
Kvůli koronavirové pandemii sice nejen v Česku vzrostl zájem veřejnosti o zpravodajství, média však zároveň přišla o významnou část příjmů z inzerce. „Zdraví mediálního sektoru je přímo spojené se zdravím našich demokracií,“ říká česká eurokomisařka Věra Jourová a avizuje, že Komise chystá pomoc pro média, včetné té finanční.
Čtenáři v době koronavirové konzumují obsah spíše na internetu, což pochopitelně negativně dopadlo na tištěná média.
Unie vydavatelů odhaduje, že výpadky tržeb tištěných titulů spolu s výpadky příjmů z inzerce za rok 2020 v Česku dosahují téměř dvou miliard korun. Jak při únorové prezentaci Media projektu upozornil ředitel Unie vydavatelů Václav Mach, vydavatelé tisku navíc ani nedosáhli na podpůrná koronavirová opatření státu.
Mediální sektor však čelil ekonomickým potížím již před vypuknutím pandemie. Na konferenci Media4Europe to připomněla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.
Tlak na nezávislost
„Zdraví mediálního sektoru je přímo spojené se zdravím našich demokracií,“ řekla Jourová a upozornila i na otázku bezpečnosti novinářů: „Evropská unie financovala projekt mapující evropská média, ze kterého vyplynulo, že v roce 2020 bylo 873 lidí pracujících v médiích v 22 členských státech napadeno.“
V Evropě také v posledních letech rostou politické tlaky na svobodu a nezávislost médií. „Napříč střední a východní Evropou sílí útoky vlád na ediční nezávislost veřejnoprávního vysílání,“ uvádí organizace Reportéři bez hranic v indexu svobody tisku za loňský rok. Negativní trendy lze podle výsledků šetření sledovat i v západní Evropě.
Text Kateřiny Zichové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Ekonomické potíže a ohrožení svobody médií spolu souvisí, dodal Fernando de Yarza López-Madrazo, předseda Světové asociace novin:
„Vydavatelé s ekonomickými problémy mají omezený prostor pro nezávislou žurnalistiku. Evropský mediální sektor potřebuje k překonání současné krize podporu. Na ziscích z reklam ztratil 30 až 80 procent, situace se liší stát od státu, a letos to nevypadá o moc lépe.“ Covid-19 podle Madraza ukázal skutečnou hodnotu novinařiny.
Evropská komise i proto loni v prosinci vydala akční plán zaměřený na média. Jedná se o jakousi „cestovní mapu“ iniciativ, které by měly mediální a audiovizuální sektor podpořit na cestě z krize. Díky tomu by také měli novináři lépe zvládnout výzvy typu digitální a zelené transformace, které se nevyhýbají ani mediálnímu sektoru.
Už v březnu chce Komise zahájit tzv. Evropské fórum zpravodajských médií pro zástupce z řad novinářů, regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, mediálních a tiskových rad, občanské společnosti a mezinárodních organizací, kde by se mělo řešit, co sektor aktuálně potřebuje.
Půjčky i granty
Jen diskuse ale mediální sektor z krize nedostane. Evropská komise proto počítá i s půjčkami a dotacemi pro média.
Eurokomisařka Jourová, upozorňuje, že bankovní instituce často nemají dostatečné povědomí o byznysových modelech podniků z mediálního sektoru a na druhé straně potřebují pomoci i samotná média, aby byla schopná připravit úspěšné žádosti o půjčky.
Jednou z možností sáhnout si na evropské peníze bude pro novináře fond obnovy, který má evropským zemím pomoci s obnovou ekonomik po koronavirové krizi. Část prostředků z fondu budou totiž státy muset vynaložit na digitální transformaci (20 procent) a právě do této kapitoly spadá i mediální sektor.
Poprvé dostane navíc odvětví médií „vlastní obálku“ v rámci centrálně řízeného programu Kreativní Evropa, která nabobtnala z původně avizovaných 1,6 miliardy eur na 2,2 miliardy eur.
„Jedná se zatím o největší podporu unijnímu kulturnímu a kreativnímu průmyslu (do kterého mediální sektor patří – pozn. red.). Je to sektor, který pandemie zasáhla velmi tvrdě. Máme k dispozici 2,2 miliardy eur, z nichž 33 procent podpoří kulturu, 58 procent média a 9 procent iniciativy napříč sektory,“ uvedla portugalská europoslankyně Margarida Marquesová (S&D).
Nezapomeňte na OSVČ
Granty z programu Kreativní Evropa budou zaměřeny „především na projekty spolupráce médií napříč evropskými hranicemi“, doplnila Lucia Recalde Langaricaová z Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie. Finanční podporu nabídne i další z centrálně řízených programů – Horizont Evropa.
Kromě toho budou médiím k dispozici také půjčky, a to v rámci čtyř tematických oken programu Invest EU. Navíc chce Komise přijít s novou iniciativou, tzv. MEDIA Invest, která by měla podpořit další investice do odvětví.
„Tyto iniciativy pomohou novinářům plnit svou demokratickou roli. Je klíčové, aby novináři měli práci a byli za ni adekvátně placeni, a to je možné pouze v případě, že sektor bude ekonomicky udržitelný,“ dodala k plánům Komise Věra Jourová.
Samotná finanční podpora však nestačí, do budoucna by podle předsedy Evropské federace novinářů Mogense Bjerregårda pomohla také změna pravidel ve prospěch novinářů bez stálé pracovní smlouvy. „Dobře placeni musí být nejen zaměstnanci v médiích, ale také osoby na volné noze, kterých v evropských médiích pracuje čím dál více. K překonání této bariéry bude potřeba změnit pravidla hospodářské soutěže,“ vysvětlil.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Tak to jsem si oddechl. Teď ještě vybrat ty správná média a správné novináře se srdečným vztahem k naší nezdolné EU!
Novináři se sami zpronevěřili své společenské roli „hlídacích psů demokracie“. Stali se z nich političtí aktivisté, kteří pomáhají prosadit anticivilizační a antidemokratické agendy. Nevidím žádný důvod pro jejich veřejnou podporu.
Ano, „novináři“ typu Xaver Veselý.
– Tradiční média nikdy nebyla „hlídacími“ psy, ale vždy psy „tažnými“. – Placená jsou za cudné zamlčování nepohodlných a zveličování pohodlných faktů, vytváření příběhů nasvěcující hrdiny zářivou aureolou a odhalující bídáky v jejich subhumánní odpudivosti. V éře internetu s jeho technologiemi opřenými o AI a „big data“ však působí, asi jako parní stroj ve vesmíru.
Dovede si někdo představit tu obrovskou zlodějnu v naší republice ,nebýt novinářů ? Znal by někdo Rittga a další plejádu Babišivých kamarádů ? Tak jak zdravotníci si zaslouží uznání za dnešní práci, tak si novináři zaslouží obdiv za svoji odvahu, protože nevystupují anonymně oproti internetovým hrdinům.
Co jsem se tak jen zběžně díval do programů těch grantů. tak rozhodně nejsou stavěny na to, aby „nenechaly padnout kvalitní novináře“ – těm bych to i přál.
Ale spíše aby si někdo přišel díky okecávacím projektům na pěkný prachy.
Jak se tak dívám na podrobnosti programu Kreativní Evropa, nad tím by jenom Jermanová uživila i 10 spřízněných úředníků:)))))
Hezký oxymoron : EU bude finančně podporovat nezávislá média…..
Tak určitě…. Takže další pokřivení trhu a více propagandy.
O to další pokřivení propagandy jde. Ono platí nejen: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, ale také: „Koho píseň zpíváš, ten ti nasype“.
Samozřejmě, oskare, všichni chápeme, že jediná přijatelná propaganda je ta nepokřivená sovětského typu.
Propaganda sovětského typu tady už skoro 30 let nehrozí, ale takovouto podporou se vrací v daleko horší podobě a je zahalená v jakémsi hávu jediné správné ideologie přímo z EU… A je smutné, že někteří pro takovou stupidní podporu ještě freneticky tleskají…
My. co si ještě pamatujeme jména jako Lažnovský nebo Kojzar, víme své.
… no tak Lažnovský tu už skoro 80 let není a Kojzara jste si také nemusel kupovat ani před těmi více než 30ti lety. Já jsem si kupoval Svobodné slovo- tam byl redaktor Milan Slezák, který dnes hlásá moudra na ČRo plus…
To Josef
Ten Lažnovský mě zajímá proto, že celý ten „chlebíčkový atentát“ byl totálně zprasený, když on byl jeho jedinou obětí. Prostě, dopadlo to typicky, jako vždy, když se právníci (organizoval to Hácha a lidé kolem něho) pletou do medicínských věcí. Je to věc, která souvisí s mou odborností. Kdyby to měl v ruce někdo alespoň trochu políbený mikrobiologií, tak ti aktivističtí novináři museli pomřít všichni.
A netvrdím, že ten Slezák byl lepší než ten Kojzar. Akorát měl možnost „prekabátit“.
Je otázka, nakolik zrovna evropská propaganda se zrovna od té sovětské liší… Jistěže se nabízí ten reálný rozdíl, že zatímco SSSR byl opravdu totalitní stát, tak EU/ES (mimochodem, pořád úplně nejoficiálněji Evropská společenství, nikoliv Evropská unie) není žádný stát, ale nadnárodní (více než jen mezinárodní) organizace, byť v mnoha aspektech ty jednotlivé členské státy svazující – a jistě tu i byli či jsou takoví, kteří by si přáli, aby se v nějaký skutečný státní celek jednou přetransformovala.
Tady se dneska hodně mluví o komunismu prostě jako o nějakém až „pohádkovém“ zlu. Cha, cha, asi se zcela přehlíží právě ten propagandistický aspekt, podle kterého (a právě i konkrétně sovětský) komunismus přece představoval jakési sluníčkové dobro (a mířilo to asi úplně prvořadě k dětem a mládeži). A pokud jde o nějaké podobnosti s tím, co bychom možná mohli nazvat euroliberalismem… Tak např. přece v očích sovětských propagandistů představoval SSSR, podobně jako v očích některých současných propagandistů či „myslitelů“ EU, něco historicky unikátního, něco zcela pokrokového a od zlé a špatné minulosti odděleného, něco výjimečného vůči ostatnímu soudobému světu… Byl tady třeba ideál „sovětského člověka“, který měl mít nějaké morální ctnosti – a ve víceméně podobném duchu se lze už řadu let setkávat s nějakým ideálem „evropského člověka“…
Jen bych ocitoval úryvek českého překladu jedné sovětské písně z dob stalinismu: „Touto vlastí všeho mládí světa –
slyšíš písně hospodářů znít, –
nikde tolik štěstí nevykvétá, –
nikde nelze radostněji žít…“
Nepřemýšlejí dnes někteří (říkejme jim tak) euroliberálové docela podobně o EU…(???) Tak když člověk slyší některé názory např. ve vztahu k migraci, řekl bych, že určitě…
Já bych řekl, že média jsou závislá – koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A také bych řekl, že jsou nezávislá. To proto, že je za to nikdo nepopotahuje.
a kdekdo se jich bojí včetně policie
Já osobně bych je klidně nechal padnout hezky na hubu. Jen ať pěkně vylezou z těch svých bublin a jdou přičichnout k reálnému životu. Aby si uvědomili, pro koho vlastně píší a že chléb je o dvou kůrkách!
Čtu to tak, že EU stupňuje svůj tlak na ediční nezávislost médií veřejné služby ekonomickými pobídkami v naději, že vzkřísí mrtvolu technologicky překonaného formátu zpravodajství.