Nominace na cenu: Babišovy koblihy netáhnou. Pekárny Penam skončily ve ztrátě, nejlépe se v Agrofertu daří chemičkám
PODPOŘÍTE NÁS? HlídacíPes.org získal za detailní analýzu vlastnických a podnikatelských vazeb místopředsedy vlády Andreje Babiše nominaci na Česko-slovenskou cenu veřejnosti. Přinášíme první díl unikátní analýzy, který dává nahlédnout, jak Babišovo impérium hospodaří.
Zatímco řada společností v Babišově vedlejším koncernu SynBiol, přes který ovládá firmy vyčleněné z centrálního holdingu Agrofert, jako například společnost IMOBA s farmou Čapí hnízdo, se v minulých letech ocitla v červených číslech, skupině Agrofert se znatelně daří.
Jak vyplývá z analýzy hospodaření uskutečněné v loňském roce, ze 173 českých a slovenských firem ovládaných ať už přímo, či nepřímo společností Agrofert, pouze šestnáct z nich vykázalo v roce 2015 ztrátu.
Nejhůře z firem s červenými čísly skončila v loňském roce pekárenská společnost PENAM, která se ze zisku propadla do ztráty téměř půl miliardy korun. Tržby společnosti se snížily o 3%. Nicméně ztrátu vysvětluje mateřská společnost započtením opravné položky na finanční investice v zahraničí.
To slovenské pobočce PENAM Slovakia se nedaří dlouhodobě. Stejně jako v předchozích letech, tak i v roce 2015 vykázala ztrátu – v přepočtu téměř 80 milionů korun.
Čtete rádi HlídacíPes.org, podpořte nás! Unikátní projekt Pavučiny byznysu Andreje Babiše reportérky Elišky Hradilkové Bártové byl nominován na Novinářskou cenu 2016 v kategorii Česko-slovenská cena veřejnosti. O vítězi může rozhodnout právě Váš hlas.
Hlasovat pro unikátní projekt HlídacíPes.org Pavučiny byznysu Andreje Babiše můžete ZDE až do 30. dubna.
Za vaší podporu
děkujeme!
Ostatní ztrátové společnosti se pohybují už v nižších řádech milionů, případně statisíců. Ztrátu přes 7 milionů korun vykázala například hospodářský podnik ZEAS Puclice, a.s., přes 2 miliony v mínusu skončila společnost LED Multimedia a ke dvěma milionům napočítaly ztráty zemědělské podniky Statek Břežany či Zemspol.
Chemičky táhnou
Zcela na opačném konci řebříčku stojí Babišovy chemičky. Ty přináší holdingu z českých firem nejvyšší zisky. Trio nejsilnějších průmyslových závodů – PRECHEZa, DEZA a Synthesia dosáhly v loňském roce hospodářského výsledku okolo půl miliardy korun. Celkově ovšem nejlepší výsledky vykazují německé společnosti (o zahraničních firmách Andreje Babiše se dočtete níže).
Také na mediálním poli se Babišovi dařilo, když postupně vytáhnul společnost MAFRA vydávající mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny z červených čísel.
Zatímco v roce 2013, kdy vydavatelství koupil, vykázala MAFRA ztrátu 886,6 milionů korun, v roce 2015 skončil mediální dům 140,3 milionů korun v plusu.
O projektu Pavučiny byzynsu Andreje Babiše mluvila autorka Eliška Hradilková Bártová v rozhovoru pro DVTV:
Babišovy firmy těží ze státní kasy, objem státních peněz pro jeho firmy nás zaskočil
Podobně se Babišovi podařilo dostat z červených čísel také společnosti Ethanol Energy, která se léta pohybovala v záporných číslech, ale v roce 2015 už vykázala zisk 130,9 milionů. Stejný trend je patrný u uzenářské výrobny Kostelecké uzeniny.
Úspěšná je také společnost AGROTEC, která je v současné době obžalována v souvislosti s machinacemi s veřejnými zakázkami České pošty. Vloni vykázala nejvyšší zisk za uplynulých pět let, téměř 120 milionů korun.
Babišův koncern Agrofert, který ovládá 173 českých a slovenských firem a 18 zahraničních společností celkově zvýšil za loňský rok konsolidovaný zisk o 40% na 8,6 miliard korun.
Dařilo se i samotné společnosti Agrofert, které vzrostl zisk o téměř 30% na 2,5 miliardy korun.
Za hranicemi úspěšně
Mimo Česko a Slovensko vlastní Andrej Babiš přes koncern Agrofert 18 firem – po pěti jich působí v Německu a Maďarsku, po jedné pak sídlí v Dánsku, Itálii, Nizozemí, USA, Velké Británii, Švýcarsku a v Číně.
Z dostupných údajů o hospodaření zahraničních dcer holdingu vyplývá, že pouze tři firmy vykázaly v roce 2015 ztrátu – německá Lieken AG, maďarská NT-Integrátor Termeltetó a čínská Precheza Titanium Dioxide Technologo Co., Ltd. vyrábějící titanovou bělobu.
Na angažmá v Číně si Babiš už před lety otevřeně stěžoval, když prohlásil, že jej jeho tehdejší podnikatelský partner okradl o 250 milionů korun. Nicméně ještě v roce 2015 stále patřila čínská chemička do jeho portfólia.
Ostatní zahraniční společnosti hospodařily se ziskem. Podobně jako v Česku, tak i v zahraničí to byly právě chemické podniky, u kterých Agrofert zaznamenal největší zisky.
Nejúspěšnější byla v roce 2015 německá společnost SKW Piesteritz, jež vykázal před zdaněním zisk 2,8 miliard korun, přes čtvrt miliardy korun pak vydělal jeden z největších slovenských chemických podniků DUSLO.
Andrej Babiš tehdy ještě coby jediný vlastník koncernu tak může být s výsledkem spokojen. Coby vysoce postavený politik a zároveň majitel mediální skupiny MAFRA ale nadále čelí kritice ze střetu zájmů a neslučitelnosti role velkopodnikatele s politickou funkcí.
Srdcový byznys
Kromě koncernu Agrofert ovládá Babiš napřímo ještě dvě společnosti – SynBiol a Kostelecké maso uzeniny (neplést s Kostelecké uzeniny, jde o odlišné firmy – pozn. red.).
O tom, jak se daří společnostem stojícím mimo koncern AGROFERT se DOČTETE ZDE.
Zatímco poslední jmenovaná firma nevykazuje žádnou činnost, přes SynBiol ovládá Babiš svůj srdcový byznys – investiční fond Hartenberg Holding a firmu IMOBA, která vlastní většinu nemovitostí a také například Babišovy firmy sídlící ve Francii.
Analýza vznikla v roce 2016 za podpory Nadačního fondu proti korupci.
Vyjádření zakladatele Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka:
Konflikt zájmů Andreje Babiše je objektivní fakt. Zveřejněná čísla dotací a podpor silně indikují, že bohužel dochází i k faktické realizaci tohoto konfliktu, tedy k neoprávněnému zvýhodňování firem vlastněných Andrejem Babišem. Je dobré si uvědomit, že k této realizaci ani není nutná osobní angažovanost nebo špatný úmysl Andreje Babiše. Plně k ní stačí antisportovní disciplína ř…lezectví, zvláště oblíbená v České republice. Koneckonců smutným příkladem vrcholového přebornictví v této ostudné disciplíně se nedávno stali naši nejvyšší ústavní činitelé. Nemůže proto překvapit, že vysokou angažovanost v ř…lezectví mohou vykazovat i někteří úředníci veřejné správy posuzující oprávněnost dotací a podpor.
Jaká je cesta k dobrému řešení? Situaci se může pokusit vyřešit Andrej Babiš. Správnou odpovědí je podle mého přesvědčení tlak na maximální transparentnost a tvrdý postih jakéhokoliv neoprávněného zvýhodnění. Andrej Babiš by se měl aktivně angažovat *proti* zvýhodňování svých firem. Klíčová je efektivní a nezávislá veřejná kontrola a i z tohoto důvodů je neobhajitelné jeho vlastnictví médií, které konflikt zájmů silně prohlubuje.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Pavučiny byznysu Karla Janečka: Moje finanční situace je přímo skvělá
Co zbylo z čínského hurá. Ani pohrobkům CEFC se v Česku moc nedaří
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Jak se dari Sobotkovemu CKD.nevlastnil ho,ale dovedl ke krachu.?Porad lepsi byznysman,ktery zamestnava obcany,nez byznysy,ktere diky „expertum “ ve vlade,krachuji a propousti lidi,kteri pak zustanou na socialni podpore statu.
Kdo si myslí, že lze dobře vydělávat na „výrobě“ chleba, ten je hodně mimo, že Babiš peče dobrý chleba a za dobrou cenu, to vím nejen já, beru to od něj jako jakési sociálno, neboť on tím jaksi pomáhá těm nejchudším, pro které je chleba odjakživa základní potravinou, za to mu patří uznání. Je pochopitelné, že si svoje ztráty vynahradí na řepce a jiných lukrativních komoditách.
A to si vážně myslíte, že i ostatní pekaři vydělávají na řepce, nebo na jiných lukrativních komoditách (zřejmě máte na mysli korunové dluhopisy)?
Samozřejmě každý pekař „nedělá“ taky v řepce, ale může v čemkoliv a co je podstatné, tak většina pekařů přeneseně prodává dráž, než Babiš a proto nejsou ve ztrátě, jako Babiš, neboť právě proto, že nerovnají ztráty v něčem jiném a jen mají vyšší ceny, tak ještě existují. Vše ostatní je nesmysl, socík už je pryč!
„Babiš peče dobrý chleba a za dobrou cenu, to vím nejen já“, nevím kdo další, kromě Vás, to také ví, ale asi jste ztratil představu o tom, co je to dobrý chleba. Právě jsme půlku Babišova chleba před několika dny vyhodili do popelnice, protože ho nechtěly žrát ani slepice (koupili jsme ho v supermarketu, protože nám díky nečekané návštěvě došel chleba od „našeho“ pekaře). Dobrá je cena za zboží tehdy, když jsem s ním spokojen, u potravin, když si pochutnám. A to se netýká Babišova chleba z Penamu.
Je vidět, že ste ještě dobrý chleba nejedl. Babišův chléb je konstruován tak, aby na něm oligarcha co nejvíce vydělal. Někteří lidé budou toho bureše chválit i kdyby je okrádal ještě víc.
Od Bureše nikdy nic nekupuju
pane Webere, opravdu jste ten chleba jedl??? Je všechno, jen ne dobrý.
Nevím, co jíte vy, ale já chleba rád a s chutí pojídám nejen k tlačence. Nemá smysl se přít, který chléb je nejlepší, v tom jsou názory podobně strukturované jako o pivu. Nemusíte pochybovat, že když cestuji, s oblibou navštívím místního pekaře a kupuji si tamní chléb s pátravým zrakem, zvědavostí a rád se zeptám místních na ten nejlepší. Někdy se daří „ukořistit“ výborný kousek a ze zkušenosti mohu říci, že jsou u nás pekaři, kteří umí péct tento výtvor umu a dřiny opravdu nejlépe na světě. K tomu “ Babišovu“ chlebu musím vyjádřit tolik, že je opravdu dobrý v tom, že je standartní 7 dnů v týdnu, s tou jeho kvalitou a za cenu kolem 27,-kč za „velký“ chléb nemá konkurenci. Jsou jiné dobré, ale jsou podstatně dražší a nemají stabilní kvalitu „celý“ týden. Pokud by byl celý Babiš tak dobrý, jako ten jeho chleba, tak nemám problém jej volit kamkoliv. To není z mojí strany žádná reklama, jen co je dobré, to je dobré a já samozřejmě respektuji chutě rozmanité rozmanitých jedinců, ať si dají to, co jim chutná!
Teď mne napadlo, zda nemáte zkušenost s tím malým chlebem, ten opravdu nic moc, nevím, jak je to možné od jednoho pekaře a z jedné díže. Ale ten velký konzumní, kmínový je opravdu ok.
Chleba o kterém jsem psal výše, byl ten velký kmínový. Ani slepice ho uschlý nežraly.
Oskare, rád si přečtu vaše převážně vtipné a někdy kverulantské příspěvky, ale tentokrát kecáte příliš, já mám o slepicích přehled a slepice dokáže sežrat i větší ksindl, než bezdomovec. Natož výtečný chléb značky Penam. Mimo jiné z toho chleba můžete udělat i dobré chlebové víno, teď jdou ovocná a kůrková vína do módy, neměl by jste zůstávat pozadu v trendech zdravého života.
Už jste z toho chleba zkusil to víno udělat? A je to víno v kvalitě: „Dá sa, dá sa na svařák, nedá sa, nebo dá sa Pražákovi?“ či „nedá sa ani Pražákovi, mosí sa vylét“?
Tak to je skutečně cool řešení,, “ tvrdý postih jakéhokoliv neoprávněného zvýhodnění.“. Esli tomu spravně rozumím, když úředník nedá Babišovu podniku dotaci, můžou ho postihnout Babišem dosazení lidé ve vedení státních institucí. (Babiš sám si skutečně ruce špinit nemusí).
A jestli tu dotaci dá, může ho za totéž rovnou někdo udat policii?
Jestli bych se zeptal, jsou ta pravidla pro poskytování dotací alespoň naprosto tak jednoznačná a nevyvratitelná, aby své rozhodnutí mohl vždy obhájit a neriskoval pokaždé ztrátu celoživotní kariéry a nebo (i současně) 8 let v kriminálu?