Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
ivan.centes / Foter / CC BY-NC,

Nezhojené rány národa. Jak se komunismus podepsal na ženách a dětech muklů

V komunistických lágrech po roce 1948 skončily desetitisíce lidí. Těžké, i když oficiálně nevynesené tresty však stihly i ty, co zůstali na svobodě.

HlídacíPes.org během prázdnin přinesl sérii autorských textů vycházejících z knihy Lubomíra Vejražky Nezhojené rány národa.


S jeho svolením nabízíme osm vybraných a autorsky zpracovaných dílů jeho knihy ke stažení v souboru docx například pro vaše čtečky:

STÁHNĚTE SI: Lubomír Vejražka, Nezhojené rány národa (autorský výběr)


Rodinných příslušníků vězňů, které komunistický režim zasáhl, nebylo málo. Jestliže se v padesátých letech ve věznicích, lágrech, u PTP a v internaci ocitlo zhruba 150 tisíc osob (možná více) a jestliže nějaké ústrky zažilo nejméně tři až šest příbuzných každého z vězňů, pétépáků a internovaných, šlo v součtu o statisíce osob.

Manželky muklů vytrpěly své. I ty, které se nerozvedly, i ty, které režim dotlačil k rozvodu. Nepochybně i ony byly oběťmi režimu. Tato skutečnost však není stále obecně známá. V letech padesátých zůstaly ženy vězňů komunismu téměř „neviditelné“, ač jich bylo hodně a byly všude.

Ani v roce 1968 při krátkodobém uvolnění poměrů se jejich téma na světlo světa větší měrou nedostalo. Rok 1989 ten stav výrazněji nezměnil. Proč? Z části proto, že muklové, kteří měli děti v době zatčení, byli v tu dobu už většinou po smrti.

Na další doléhaly nemoci, věk; jejich síly mnohdy podlomil lágr a celoživotní tvrdá práce. Kdyby žili a byli při silách, rodinám by určitě místo věnovali.

Mladší muklové, při zavření svobodní a bezdětní, znali rodinná dramata jen z vyprávění starších kamarádů, nikoli z osobní zkušenosti. Proto se obtížné situace manželek svých starších kamarádů neujali. Nelze se divit.

Další důvod je opomenutí. Téma žen a dětí vězňů je hůř pojmenovatelné, hůře uchopitelné. Jednodušší je zobrazit příběhy a osudy – vojáky, letce, obecně lidi z druhého a třetího odboje. Vše je v nich přímočaré, dramatické, dobrodružné a plné napětí..

Naproti tomu rodiny vězňů není možné uchopit přes příběh, protože jejich pouť není tak na venek atraktivní, dramatická.

V rodinách se často jedná o drama vnitřní. Psychologie, vztahové věci, marné snahy o záchranu vztahu, mnohdy domnělá osobní selhání a sebevýčitky, pochyby, také jak moc se režimu navenek podvolit, aby ženy udržely pro děti a sebe to nejnutnější.

Záležitosti zdánlivě obyčejné, šedivé, nezajímavé. Navíc mukl či voják svůj příběh vypoví rychle. Nebrání se obvykle rozhovoru. Ale ženy? Děti? O nejosobnějších věcech se hovoří těžko…

Autor přesto našel cestu a vhled do této temné kapitoly nedávných českých dějin.

Pro ty, kdo dávají přednost čtení on-line, nabízíme osm pokračování…

Předchozí části:


Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. JAHA napsal:

    Vdaka redakcii za upozornenie a za vyber osmych casti. Chcel by som vediet, kde by sa dala kniha kupit?

    Dakujem.

Přidávání komentářů není povoleno