KOMENTÁŘ. Debata, či spíše boj o zvýšení koncesionářských poplatků spěje do klíčové fáze. Po schválení vládou je na řadě sněmovna, kde opozice podle očekávání proti vyšším poplatkům avizuje rozsáhlé obstrukce. A bojuje se i v éteru. Nejvíc pozornosti z celoplošných televizí věnuje tématu poplatků televize Prima, jejíž ředitel stamiliony navíc pro Českou televizi a Český rozhlas dlouhodobě ostře kritizuje. Nabízí se tak otázka, kde končí zpravodajství a začíná lobbing.

Rychlé srovnání mediálních zmínek na téma koncesionářské poplatky od loňského léta nabízí u ČT i jejích komerčních konkurentů Novy a Primy víceméně podobný obrázek, byť s určitými odchylkami. První vrchol mediálního zájmu přišel loni v září, ten druhý letos v červnu, mezitím bylo spíše ticho.

Připomeňme, že loni v září vládní koalice představila obrysy takzvané velké mediální novely včetně zvýšení poplatků a letos v červnu se řešily její finální detaily. Nakonec pak novelu definitivně schválila vláda.

Jak ukazují grafy s využitím dat mediálního monitoringu společnosti Newton Media, zatímco televize Nova se tématu věnuje jen okrajově a počty zmínek se za zmíněné období deseti měsíců počítají spíše na jednotky, u Primy a České televize je zájem násobně vyšší. I mezi nimi je ale vidět výrazný rozdíl – ČT odvysílala téma poplatků zhruba stokrát, Prima asi 160krát.

Poplatky jsou mrtvé. Nebo ne?

Kromě počtu je však podstatné i vyznění příspěvků nebo skladba respondentů. Zatímco ČT byla zpravidla „povinně veřejnoprávně“ neutrální, Prima rámovala poplatky v řadě případů už dopředu jako problém nebo kontroverzní téma.

„Odpor proti rozšíření koncesionářských poplatků sílí. Odmítáme diskriminaci, zní od firem,“ psala Prima CNN 29. června s odvoláním na tři zdroje z podnikatelského prostředí – Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy a Asociaci malých a středních podniků. Ty v příspěvku „vyvážil“ ministr kultury Martin Baxa, který záměr hájil.

„Koncesionářské poplatky jsou mrtvé, shodli se opoziční poslanci.“ (CNN Prima News, 27. června)

„Opoziční politici i experti nepřestávají kritizovat rozhodnutí vlády o zvýšení koncesionářských poplatků,“ zaznělo zase v úvodu reportáže v Hlavních zprávách Primy 27. června. A kteří politici a experti to byli? Za opozici poslanec Aleš Juchelka z hnutí ANO a Jan Hrnčíř z SPD, za vládní ODS Marek Benda a ministr kultury Martin Baxa. Za „experty“ hovořil předseda Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a vydavatel serveru Borovan.cz Aleš Borovan. Celkově opět lehká přesilovka pro kritiky zvýšení koncesionářských poplatků.

„Koncesionářské poplatky jsou mrtvé, shodli se opoziční poslanci,“ zněl další webový titulek z 27. června.

Nebo titulek z 21. června: „Zástupci firem k poplatkům: Když je budeme jen zvyšovat, bude ČT dražší než Netflix.“ Mezi respondenty znovu Hospodářská komora a její prezident Zdeněk Zajíček. Překvapivě včetně zmínky uvnitř článku o tom, že „zvyšování poplatků by však uvítal“. To už si ale – na rozdíl od titulku – přečetl zřejmě jen málokdo.

A odpor firem vůči poplatkům znovu i 14. června: „Nová skrytá daň. Firmy se bouří proti placení koncesionářských poplatků a žádají o změnu.“ Totéž o měsíc dříve 16. května: „Firmy se bouří proti zvýšení koncesionářských poplatků. Platit by mohly až desetinásobek.“ A v příkladech bychom mohli pokračovat.

Poplatky jako evropské téma?

Jakou pozornost věnuje Prima CNN koncesionářským poplatkům, dokazuje i fakt, že otázku na jejich zvýšení vměstnala i do „superdebaty“ premiéra Petra Fialy s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem před volbami do Evropského parlamentu. S bojem o Brusel přitom mají poplatky za ČT a ČRo jen pramálo společného.

Televize Prima je členem Asociace komerčních televizí. Ta se opakovaně kriticky vyjadřovala k vládnímu návrhu takzvané velké mediální novely. V zatím posledním, květnovém stanovisku mimo jiné píše, že „by bylo vhodné, aby návrhem novely bylo stanoveno, že závazné upřesnění vymezení veřejné služby (např. memorandem) musí časově předcházet jakémukoli budoucímu navýšení poplatků“.

Podobné zájmy jako TV Prima má i konkurenční televize Nova. Mohla by tedy tématem poplatků teoreticky úplně stejně plnit vysílání. Jenže to nedělá.

Jinými slovy, komerční televize chtějí mluvit do toho, za co budou veřejnoprávní média po zvýšení poplatků tyto vyšší příjmy utrácet. Podobně to ve svém prohlášení k velké mediální novele shrnula Asociace online vydavatelů, jejímž členem je televize Prima rovněž.

Není to debata v evropském srovnání nijak výjimečná, třeba sousední Rakousko ji má čerstvě za sebou. Když se tam debatovalo o změně koncesionářských poplatků, ozvaly se nesouhlasně kromě firem třeba i vydavatelé tištěných deníků. Některé noviny vyšly dokonce na protest s prázdnou titulní stranou.

Tamní kritika zněla podobně, tedy že veřejnoprávní telerozhlas ORF už je beztak příliš silný a další finanční injekce pro něj ubere další kus tržního prostoru soukromým médiím – zejména na internetu.

Změna poplatků v Rakousku nakonec prošla, veřejnoprávní média ale musela v něčem ustoupit, například omezit svůj online zpravodajský portál nebo nechat nahlédnout veřejnost do výše platů. Poplatky se většině lidí snížily, zvýšil se ale počet poplatníků. Telerozhlasu tak zůstaly sice stejné příjmy, ale s jistějším výhledem do budoucna.

Mediální experti Aliance pro rodinu

Generální ředitel televize Prima Marek Singer se hned od počátku proti velké mediální novele a zvýšení poplatků ostře vymezoval: „Za tyhle peníze bych postavil novou ČT1,“ řekl pro magazín „své“ Prima CNN loni v listopadu. To bylo ještě v době, kdy se uvažovalo o zvýšení poplatku pro ČT o 25 korun a u ČRo o 15 korun. Nakonec se poplatky zvednou o 15, respektive deset korun.

Singerovi vadilo, že vláda tehdy připomínky komerčních médií nijak nereflektovala. Od té doby ale uplynulo několik měsíců, během nichž na ministerstvu kultury jednaly pracovní skupiny, které měly právě námitky soukromých mediálních domů a také firem sladit se zájmy veřejnoprávních médií. Výsledkem byl kompromis, byť s řadou otazníků, například kolem zmiňovaných memorand určujících rozsah veřejné služby do budoucna.

Ze zbytku rozhovoru bylo zjevné, že tématu veřejnoprávních médií nerozumí a pouze s ním účelově spojuje dlouhodobé téma svého vlastního spolku – Aliance pro rodinu. Otázkou tedy je, proč takového hosta k tématu poplatků Prima vůbec zvala.

Televize Prima však i přesto drží téma poplatků vysoko – a stále s puncem určité kontroverze. Viz všechny výše popsané červnové příklady jejích textů a reportáží a úvodní graf počtu mediálních zmínek s viditelnou červnovou gradací.

Jedním z posledních, a dodejme dosti bizarních příkladů je rozhovor s předsedkyní Aliance pro rodinu Janou Jochovou ze 4. července. Ten začínal opět větou evokující široký nesouhlas s koncesionářskými poplatky, tentokrát ne u firem, ale u běžných občanů: „Proti zvyšování koncesionářských poplatků se stále hlasitěji staví také část veřejnosti.“

Rozhovor s titulkem „Jochová spouští petici proti veřejnoprávním poplatkům. Zmínila i transgender aktivisty“ přibližoval iniciativu Aliance pro rodinu, která svůj souhlas se zvýšením poplatků spojuje i s vyváženým informováním ČT a ČRo o tématu transgenderu.

„V posledních letech třeba v Českém rozhlasu se velmi intenzivně debatuje o problematice transgenderu a jsou tam zvaní mnozí aktivisté, kteří prostě chtějí úřední změnu pohlaví velmi zjednodušit. Teď jim nahrála i ta politická situace. Ale prostě už tam vůbec nejsou zvaní lidé, kteří v tomto radí jako nějaké opatrnosti,“ líčila Jochová.

Ze zbytku rozhovoru bylo ale zjevné, že tématu veřejnoprávních médií příliš do hloubky nerozumí a spíše s ním účelově spojuje dlouhodobé téma svého vlastního spolku – Aliance pro rodinu. Otázkou tedy je, proč takového hosta k tématu poplatků Prima vůbec zvala.

TV Nova se drží zpátky

Podobné zájmy jako TV Prima má i konkurenční televize Nova. Mohla by tedy tématem poplatků teoreticky úplně stejně plnit vysílání. Jenže to nedělá. Televizní a webové zpravodajství Novy o poplatcích je, jak bylo řečeno, podstatně řidší (zhruba dvacet zpráv za deset měsíců) a podstatně méně útočné.

Nejvíc se do toho Nova „opřela“ loni v září bezprostředně po oznámení první verze velké mediální novely. Reportáž, která na webu vyšla s titulkem „Firmy se bouří proti koncesionářským poplatkům. Vyšly by je příliš draho“, se v některých rysech podobá zmíněným příspěvkům Primy.

Je zjevné, že divák si z programové skladby ČT odnesl jiný dojem než ze sledování TV Prima – a přiznejme si, že dojem výrazně vstřícnější k veřejnoprávním médiím i k poplatkům jako modelu jejich financování.

O měsíc později Nova odvysílala a v textové verzi na webu i obsáhle, ale věcně referovala o společné tiskové konferenci zástupců velkých mediálních domů, komerčních vysílatelů i menších online vydavatelů, kteří vyzývali k dialogu s vládou o mediální novele.

V říjnu se do vysílání dostala ještě reportáž (respektive webový článek) „Česká televize ušetřila stamiliony. Přesto mají koncesionářské poplatky růst“. Ve srovnání s Primou šlo rovněž o věcný souhrn aktuálního stavu, s odvoláním na výroční zprávu ČT. V reportáži vystoupil za opozici poslanec Aleš Juchelka (ANO) a za ČT předseda televizní rady Karel Novák.

Pak následovala dlouhá pauza až do letošního května. Poté, co ministerstvo představilo aktualizovanou verzi velké mediální novely, odvysílala Nova reportáž (respektive vydala článek) pod titulkem „Ministerstvo chce zvýšit koncesionářské poplatky. Očekává se dlouhá debata“. Citovala v ní jednu z manažerek skupiny CME – pod níž Nova patří – Kláru Brachtlovou, která je zároveň prezidentkou zmiňované Asociace komerčních televizí.

„S návrhem novely se v tuto chvíli detailně seznamujeme. Čeká nás ještě mnoho práce, například na takzvaném memorandu, které má vymezovat některé parametry veřejné služby. Nicméně základní teze novely tak, jak je představilo Ministerstvo kultury, považujeme za cestu správným směrem,“ řekla smířlivě Brachtlová. A to bylo od Novy k poplatkům až do začátku léta prakticky vše.

ČT ve vlastním zájmu

Česká televize, která má ve věci poplatků logicky zcela opačný zájem než komerční vysílatelé, se tématu věnovala často a v různých formátech.

Od kratších diskusí v publicistických pořadech typu Události komentáře, přes profilové rozhovory v Interview ČT24 (například s šéfem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davidem Klimešem), oborový pořad o médiích Newsroom ČT24 až třeba po debatu na velké ploše v posledních červnových Otázkách Václava Moravce.

Podle veřejnoprávních zvyklostí debaty proběhly zpravidla v klasickém obsazení – někdo z vlády, někdo z opozice. V Otázkách Václava Moravce mluvila za komerční televize i zmíněná šéfka jejich asociace Brachtlová.

Ta byla v souvislosti s poplatky během zmíněného období ve vysílání ČT zmíněna zhruba desetkrát, šéf Primy Marek Singer jednou, stejně jako předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek.

Je pravda, že pokud už ČT měla ve vysílání respondenta, který by teoreticky mohl zvýšení poplatků zkritizovat, nešla této šanci vždy úplně naproti. Příkladem je červnové Interview ČT24 s prezidentem Hospodářské komory Zajíčkem, kde (na rozdíl od TV Prima) otázka na poplatky nepadla.

ČT si také na rozdíl od komerčních médií mohla dovolit obsáhleji pokrýt i méně divácky atraktivní události související s tématem, jako byla červnová oborová konference Digimedia, kde o poplatcích diskutovali i zástupci soukromých médií, nebo návštěva šéfa Evropské vysílací unie Noela Currana v Česku a jeho jednání s prezidentem a řediteli ČT a ČRo na Pražském hradě.

Je zjevné, že divák si z této programové skladby v jejím celkovém součtu odnesl jiný dojem než ze sledování TV Prima – a přiznejme si, že dojem výrazně vstřícnější k veřejnoprávním médiím i k poplatkům jako modelu jejich financování. Na druhé straně, Česká televize téma dopředu, na rozdíl od svého komerčního konkurenta, nijak nerámovala.

Neznamená to samozřejmě, že by šéfové veřejnoprávních médií nelobbovali za zvýšení poplatků v zákulisí na všech frontách. Podstatné ale je, aby se tento lobbing za vlastní zájmy viditelně nepromítal do vysílání, zejména do zpráv – jako se to občas stává některým komerčním televizím.