nemoc, zdraví
Radek Kalhous / Česká ilustrační fotografie / Profimedia, zdroj

Nemocnice budoucnosti: s technikou a roboty. Více přístrojů vždy neznamená lepší péči

Kvalita lékařské péče roste a s tím i průměrný věk, jehož se Češi a Češky dožívají. U mužů je to průměrně 76,1 roku, u žen téměř o šest let více. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením? Jakými technologiemi disponují, a které jim naopak chybí? A jak si české zdravotnictví stojí oproti evropské konkurenci?

Jedním z měřitelných faktorů jsou kapacity nemocnic. V České republice připadá na jeden tisíc obyvatel 6,6 nemocničního lůžka. Z evropských zemí má více jen Maďarsko, Rakousko, Německo a Rusko. Největší jistotu volného nemocničního lůžka v případě potřeby mají Japonci. Tam připadá 13,1 lůžka na tisíc obyvatel.


Téma připravil projekt Česko v datech.


Pouhá nemocniční lůžka však k léčbě nestačí. Technologie se vyvíjejí a přibývá náročných přístrojových vybavení českých nemocnic. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet přístrojového vybavení od roku 2006 vzrostl o více než deset tisíc kusů.

Momentálně se v českých fakultních nemocnicích nachází 31 240 specializovaných přístrojů. Nárůst se však netýkal všech typů odborných lékařských zařízení. Kupříkladu mamografů znatelně ubylo.

„V České republice bylo v roce 2017 registrováno 120 mamografů, což je o dvacet sedm méně než před třinácti lety. Tehdy vycházelo 14,3 mamografického zařízení na milion obyvatel, v současnosti je to o téměř čtyři přístroje méně,“ říká zakladatelka společnosti RE-MEDICAL Taťána Soharová.

Ještě větší úbytek zaznamenaly radionuklidové ozařovače, sloužící především k nenádorové radioterapii. Ozařovačů bylo v roce 2006 v České republice 58, ale od té doby se jejich počet snížil téměř na polovinu.

Tento druh ozařovačů je však celosvětově postupně vyřazován z provozu, a tak je jeho úbytek přirozený. Co už ale tolik přirozené není, je úbytek operačních a terapeutických laserů. V roce 2006 vycházelo přes 151 takových přístrojů na milion obyvatel, ale k roku 2017 tento poměr klesl na 134,5.

O téměř 70 % naopak stoupl počet ultrazvukových přístrojů, kterých je v českých nemocnicích od roku 2006 o téměř dva a půl tisíce více.

„V roce 2017 bylo v českých nemocnicích o 156 % více přístrojů na magnetickou rezonanci než v roce 2006. Z 39 se jejich počet vyšplhal na rovnou stovku. V tomto období se o 70 % zvýšil i počet laparoskopů, kterých se v Česku nachází 659 kusů,“ vypočítává Taťána Soharová.

Větší počet přístrojů nemusí zákonitě znamenat kvalitnější léčbu. V nemocnicích chybí vedle zdravotních sester i speciálně školený personál, který by mohl stroje k diagnostice a léčbě využívat.

Další překážkou jsou komplexní smlouvy s pojišťovnami, které stanovují, kolik výkonů mohou lékaři na jednom přístroji za stanovené období vykonat. Nemocnicím jsou navíc za stejné úkony vypláceny různé částky. Cena za jedno vyšetření na pozitronové emisní tomografii (onkologické vyšetření odhalující zhoubné nádory) se tak může pohybovat kdekoliv mezi 18 a 25 tisíci korun.

Vybavení v krajích

Nejvyšším počtem lékařských přístrojů disponuje Praha, která má zároveň i nejvíce nemocničních zařízení.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR eviduje v pražských nemocnicích 6 210 různých přístrojů. Po hlavním městě následuje Jihomoravský kraj, kde se počet evidovaných strojů v roce 2017 dostal na 3 886, a na třetím místě skončil Moravskoslezský kraj s 3 549 přístroji.

Praha se může chlubit také 1 512 zubními rentgeny – to je více stomatologických diagnostických přístrojů, než kolik mají Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Královéhradecký kraj dohromady.

Stejně jako u všech ostatních kategorií má Praha k dispozici také největší počet zařízení pro výpočetní tomografii (CT). Konkrétně se jedná o 26 přístrojů. Minimálně šest CT má každý z krajů.

Existují ovšem také typy přístrojů, které v některých regionech úplně chybí. Stroje pro pozitronovou emisní tomografii (PET) byste například marně hledali ve Středočeském, Libereckém, Karlovarském a Pardubickém kraji. V celé republice se jich nachází pouze 17. Ještě méně má Česko hyperbarických komor (14) určených k oxygenoterapii.

Česko vs. zbytek Evropy

V počtu obyvatel na jeden přístroj výpočetní tomografie (CT) patří Česko k jedné z nejméně vybavených zemí Evropské unie. Na jeden přístroj u nás připadá 63 440 lidí.

Horšího výsledku dosáhly jen Slovensko, Rumunsko, Nizozemsko a Maďarsko, které žebříček uzavírá s téměř 109 tisíci obyvatel na jedno CT. Nejlépe z této statistiky vychází Island, kde se o jeden přístroj výpočetní tomografie dělí 22 893 obyvatel.

Ještě hůře jsme na tom s počtem magnetických rezonancí, ve kterém v EU dosahujeme čtvrtého nejhoršího výsledku. S našimi 105 944 osobami na jednu MR nás „překonávají” jen Polsko, Rumunsko a opět Maďarsko s 292 536 obyvateli na jeden přístroj.

Velmi dobře si ale Česko stojí v počtu obyvatel na gamakamery. Ty slouží k diagnostickým účelům především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. V Česku vychází jedna gamakamera na 87 557 obyvatel, což je šestý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie.

Takřka nezbytným vybavením moderních nemocnic jsou technologie pro videokomunikaci. Umožňují totiž propojení a komunikaci lékařských týmů. Nejčastěji jde o konzultace se specialisty nebo spolupráci přímo na operačním sále. Lze tak využít znalosti expertů z různých koutů světa.

Velice užitečné jsou také přenosy z operací pro vzdělávání lékařů. Videokonference v nemocnicích jsou také řešením pro pacienty, kteří nemohou navštívit lékaře osobně. Jednoduše se s ním spojí z pohodlí domova.

„Některé české nemocnice a oddělení již výhody videokonferenčních řešení využívají a jejich počet bude do budoucna nadále růst. Tento rok jsme například umožnili specialistům dětské kardiologie ve FN Motol konzultovat případy pacientů v nemocnici v Lublani za pomoci videokonferencí,“ říká Ivan Sýkora, expert na technologie pro komunikaci a týmovou spolupráci společnosti Cisco.

Robotičtí lékaři

Možnosti využití robotiky v lékařství jsou jedním z nejdůležitějších medicínských témat současnosti. Moderní technologie zrychlují a usnadňují komplikované procesy ve všech odvětvích, a ani medicína není v tomto ohledu výjimkou. Ve Fakultní nemocnici v Motole funguje už rok centrum robotické chirurgie, které se v mnohém vyrovnává jiným evropským zařízením se stejným zaměřením.

Motolské centrum robotické chirurgie se může chlubit i rychlostí svých provedených operací. První stovka zákroků, které v centru proběhly, byla podle přednosty Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Marka Babjuka nejrychlejší z celé Evropy.

Využití robotů při operacích podle expertů zkracuje nejen dobu samotných zákroků, ale především dobu následné hospitalizace a rekonvalescence pacienta. Například ve srovnání s laparoskopickou operací prostaty, po které pacienti v nemocnici trávili více než týden, se lidé díky robotickým zákrokům vracejí domů již v rozmezí čtyř až pěti dnů. Robotické operace navíc zásadním způsobem snižují ztráty krve během operací, rizika komplikací či bolest po výkonu.

V současnosti je v České republice deset aktivních robotů Da Vinci, které pomáhají při komplikovaných chirurgických zákrocích. Tyto přístroje se skládají ze čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole, ze které stroj řídí operatér.

Nejvíce robotických zákroků bylo v loňském roce v České republice provedeno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde proběhlo téměř 500 různých operací. Na druhém místě se umístila Fakultní nemocnice Olomouc, kterou následovalo Ústí nad Labem. Česká republika má výrazně vyšší průměrné využití robotických systémů než ostatní evropské země, což svědčí o maximálním úsilí robotických center efektivně využívat pořízenou technologii.

Umělá inteligence ve zdravotnictví

Zatímco robotika zažívá ve zdravotnictví skutečný rozmach, využívání umělé inteligence je prozatím v plenkách. Přestože je většina těchto technologií stále ve fázi testování, už teď je jasné, že bude umělá inteligence pro medicínu znamenat obrovský posun a zefektivnění lékařské péče. Její nesporný potenciál spočívá ve včasnějším odhalování chorob, přesnější diagnostice i léčbě konkrétních onemocnění.

Kromě zkvalitnění a zrychlení léčby může umělá inteligence také zásadním způsobem snížit náklady. Příkladem urychlení lékařské práce může být i využití umělé inteligence při léčbě rakoviny prostaty.

Dosud museli lékaři ze snímků CT ručně zakreslovat nádory, které pak na základě těchto zakreslení odstraňovali. CT pánve se ve většině případů skládá ze 150–200 snímků, na kterých musí být lékaři přesně vyznačeno místo určené k ozařování. Léčba rakoviny prostaty je navíc velmi problematická, jelikož se nádory často vyskytují v těsné blízkosti důležitých orgánů, které může radioterapie poškodit.

Nově vyvíjený diagnostický systém InnerEye, který v současnosti testují i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, nádory vyhledává rychleji a zakresluje je automaticky. Kromě zrychlení celého procesu se zvyšuje i přesnost zákroků. Z původní až hodinové procedury se tak s využitím programu InnerEye sníží doba diagnostiky řádově na minuty, a to včetně odborné kontroly dat.

„Často diskutovaná je otázka odpovědnosti lékaře a zdravotnického zařízení za škodu způsobenou v důsledku využití umělé inteligence k poskytování zdravotních služeb. Byť je to otázka právně náročná, máme za to, že její řešení nebude spočívat nutně ve změně legislativy, spíše očekáváme reflexi technického pokroku v judikaturní praxi soudů za současného využití stávajících právních institutů,“ říká Tereza Davidová z Legal oddělení společnosti Deloitte.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno