Smrt studenta brutálně zbitého při protestu ve francouzském Lyonu vyvolala otřesy i daleko za hranicemi Francie – a to včetně emotivních debat, co je vlastně krajní pravice a levice. Quentin Deranque měl na demonstraci coby ochranka doprovázet členky ženské organizace Collectif Némésis, která má i české a slovenské vazby. Hlavní tvář tohoto radikálního spolku Alice Cordierovou předloni ve své kampani do eurovoleb využila i SPD Tomia Okamury.

„Prosím poslechněte si apel mojí kamarádky Alice,“ napsala na svůj instagramový účet v půlce května 2024 Nikola Zbořilová z SPD, kandidátka s číslem 21 na tehdejší společné listině Okamurovců a hnutí Trikolóra do Evropského parlamentu.

Se vstupem hnutí SPD do vlády v Česku a s tím, jak se Robert Fico na Slovensku stále víc sbližuje s postfašistickou stranou Republika, se ale dostávají znovu do popředí i kontakty těchto stran na radikály v západní Evropě – včetně jejich navenek umírněnějších ženských tváří.

Ve videu označeném jako politická reklama, tedy souslovím „zadavatel/zpracovatel SPD a Trikolóra“, vyzpovídala Alice Cordierovou, což je pseudonym, pod nímž šéfka Collectif Némésis dlouhodobě vystupuje.

„Kamarádka Alice“ Čechům mimo jiné ohledně migrace doporučila: „Prosím, probuďte se dříve než my.“ Což Zbořilová v textaci samotného instagramového příspěvku doplnila výzvou volit v nadcházejících eurovolbách právě hnutí SPD, „která dělá, a nadále bude dělat, všechno pro to, abychom se nedostali do stejné situace“.

Nikola Zbořilová se nakonec do europarlamentu nedostala a dnes působí ve Společnosti pro obranu svobody projevu.

Slovensko bez Afričanů

Podobný – jen o rok starší – apel je dodnes veřejně ke zhlédnutí na YouTube i ve slovenské verzi. Alice Cordierová ve videu z léta 2023 z hlavního náměstí v Banské Bystrici promlouvá ke Slovákům a vybízí je, aby jednali „tak, aby se z vás nestala další Francie“. Do parlamentních voleb (které nakonec vyhrál a vládu po nich znovu sestavil Robert Fico) v té chvíli zbývalo několik týdnů.

Video samotné bylo opatřeno logem hnutí Republika, které o dva roky dříve vzniklo odštěpením od post-fašistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Francouzský apel tehdy nepomohl, Republika se do parlamentu v roce 2023 nedostala, o rok později však poslala do europarlamentu dva zástupce.

Za pozornost každopádně stojí, že francouzská aktivistka podle Republiky „strávila téměř měsíc v Banské Bystrici“ a „nemohla si vynachválit pocit bezpečí a svobodu bez nekonečných davů Afričanů, kteří ji doma denně obtěžují už od 13 let“, jak stálo v popisku videa. Stejně jako výzva: „Alice vám to říká jasně! Volte vlastence, ochraňte Slovensko! Volte Republiku.“

Banská Bystrica a střední Slovensko byly dříve baštou Kotlebovců a spoléhat na tento region chce i hnutí Republika. Proč přesně tvář francouzské krajní pravice Cordierová strávila týdny právě tady, není jasné. Ze sociálních sítí však vyplývá, že Slovensko navštívila i v letech 2024 a 2025.

Kongresová turistika SPD

Hnutí Republika skončilo po eurovolbách stejně jako česká SPD v nově vytvořené evropské frakci Evropa suverénních národů (ESN). A právě na její platformě se Collectif Némésis setkává i se svými českými sympatizantkami.

Každoroční příležitostí pro takový networking je takzvaný „ženský kongres“, který vždy na utajeném místě v západním Německu pořádá právě frakce ESN.

Am Samstag fand der dritte internationale Frauenkongress der ID-Fraktion in #Köln statt. Zu Gast waren unter anderem Alice Cordier von der Frauengruppe @Coll_Nemesis, Nikola Zborilova von der (SPD) aus Tschechien, Angi Matescuu von der AUR aus Rumänien sowie @SelinaSunnetanz. pic.twitter.com/Ad1VWZmtFK

— Lukreta (@Lukreta_) March 11, 2024

Jde tedy o akci placenou z veřejných zdrojů Evropského parlamentu. Mezi organizátory je europoslankyně německé AfD Irmhild Boßdorfová a dříve i europoslanec, dnes poslanec AfD Maximilian Krah, jehož jméno se objevovalo v kauzách kolem ruské a čínské špionáže.

Na „ženských kongresech“ se Collectif Némésis potkává se svými sesterskými organizacemi z dalších zemí, jako je třeba německý spolek Lukreta.

Českou zástupkyní na kongresu v uplynulých letech byla kromě zmíněné Nikoly Zbořilové také Olga Tietz, rovněž z pražské SPD. Ta loni neúspěšně kandidovala do sněmovny a Irmhild Boßdorfovou označuje za svůj politický vzor.

Deportovat miliony

Novinářkám televize RTL a magazínu Stern se podařilo na „ženském kongresu“ natáčet skrytou kamerou. Z programu akce zachyceném na záběrech například vyplývá, že Olga Tietz vystoupila s projevem na téma „Zvýhodňuje stát xenománii?“ (xenománie – extrémní až chorobná záliba ve všem co je cizí, z ciziny, pozn. red.).

Skrytá kamera také mezi sympatizantkami spolku Lukreta, který německá kontrarozvědka sleduje jako pravicově-extremistický, zachytila narážky na eutanazii nebo na Židy.

Europoslankyně Boßdorfová účastníky kongresu financovaného z veřejných peněz frakce ESN vyzývala, ať na místě darují peníze spolku Lukreta vedenému její dcerou Reinhild. Znělo také v těchto kruzích často skloňované slovo „remigrace“.

Pod ním si evropská krajní pravice, včetně spolků typu Nemesis nebo Lukreta, představuje návrat „milionů“ migrantů do zemí jejich původu. Nová investigace německé veřejnoprávní ARD ale připomíná, že začátkem roku 2026 právní kritéria k odchodu ze země splňovalo třeba v Německu 230 tisíc lidí. V případě „milionů“ deportací by tedy krajní pravice chtěla sahat zjevně i do komunit migrantů, kteří jsou v zemi legálně.

Organizace Collectif Némésis se sama dříve označovala za „feministicko-identitární“. Dlouhodobě kritizuje násilí páchané na ženách muži – v chápání členek tohoto hnutí však zejména migranty.

Oběti, nebo provokatérky?

Zatímco události v Lyonu upřely pozornost zejména na extrémní levici, spolky jako Némésis mají opačnou orientaci. Příkladem je právě identitární hnutí (viz infobox níže v textu), které se sice prezentuje jako hnutí nenásilných aktivistů, přitom však inspiruje násilné činy.

Francouzská média však zaujalo, že údajně feministický spolek si z obhajoby ženských práv vybírá právě jen otázku sexuálního násilí, zatímco k dalším oblastem jako je rovnost příjmů žen a mužů, rozdělení práce v domácnosti nebo zásadní otázka potratů se prakticky nevyjadřuje.

Hlavní tvář evropského identitárního hnutí, Rakušan Martin Sellner, před lety dostal na účet finanční dar od teroristy Brentona Tarranta, který později v mešitách v novozélandském Christchurchi zavraždil 51 lidí. Rakousko tehdy, v roce 2019, také debatovalo o možném úředním zákazu identitárního hnutí.

Právě poměry kolem migrace ve Francii útočník Tarrant zmiňoval i v manifestu, který před vražděním napsal. V roce 2019 vznikl také spolek Némésis.

Francie nejznámější identitářskou odnož v zemi v roce 2021 nakonec zakázala s odůvodněním, že podněcovala „k diskriminaci, nenávisti a násilí“ a chovala se jako „soukromá milice“.

Collectif Némésis se mezitím začalo profilovat jako sdružení chránící evropské ženy před násilím ze strany migrantů. Francouzská média však zaujalo, že údajně feministický spolek si z obhajoby ženských práv vybírá právě jen otázku sexuálního násilí, zatímco k dalším oblastem jako je rovnost příjmů žen a mužů, rozdělení práce v domácnosti nebo zásadní otázka potratů se prakticky nevyjadřuje.

Deník Le Monde také už dříve popsal, že aktivistky Némésis si pro násilné střety na demonstrace aktivně chodily, a to včetně najaté mužské ochranky, tak jako nedávno v Lyonu.

Například v létě 2024 se Alice Cordierová a další členky hnutí nepozorovaně dostaly doprostřed tisícového davu demonstrantů proti krajní pravici – aby následně odhalily provokující transparenty a staly se terčem verbálních i fyzických útoků.

Co je to Identitární hnutí

Identitáři prosazují takzvaný etnopluralismus jako protiklad multikulturalismu a dále etnicky homogenní státy vytvořené na základě etnicko-kulturních okruhů. V praxi to však často znamená odmítání všeho „cizího“ či degradování různých skupin obyvatelstva na základě jejich náboženství nebo etnického původu. Do identitárního slovníku patří i pojmy jako „Remigrace“ (požadavek masového návratu lidí s migračními kořeny do jejich historických zemí), „Velká výměna obyvatelstva“ (údajná snaha světových elit nahradit například evropské původní obyvatelstvo migranty) nebo „Velký reset“ (údajná snaha elit o změnu světového řádu na takzvaném globalistickém základě).

Most k násilí

Tyto postupy nabourávají image mírumilovných ženských sdružení, která formálně usilují jen o bezpečí evropských žen a tváří se jako obyčejné aktivistické spolky.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Charvát v rozhovoru pro HlídacíPes.org označil identitární hnutí a podobné skupiny jako „most k násilí“.

„Identitární hnutí, ať už ve Francii nebo Rakousku, nabízelo nějaký přerod z toho ryze subkulturního prostředí do politického aktivismu, a přitom zachovávalo některé prvky spojené s agresivitou, a měl to být mix, který bude fungovat. Ale u nás se ten mix nepovedl,“ vysvětluje, proč se podobné směry v Česku nakonec výrazněji neprosadily.

Se vstupem hnutí SPD do vlády v Česku a s tím, jak se Robert Fico na Slovensku stále víc sbližuje s postfašistickou stranou Republika, se ale dostávají znovu do popředí i kontakty těchto stran na radikály v západní Evropě – včetně jejich navenek umírněnějších ženských tváří.