Většina Evropy dává od Běloruska ruce pryč kvůli režimu diktátora Lukašenka i jeho podpoře ruské agrese na Ukrajině. Pro některé dlouhodobě proruské politiky je to naopak záminka vyrazit do Minsku – a jednat o míru. Právě tak svou loňskou třídenní návštěvu Běloruska zdůvodnil německý poslanec za stranu AfD s českými kořeny Petr Bystroň. Další politici AfD podobnou „mírovou misi“ ve prospěch Kremlu sehrávají na obrazovkách ruských státních televizí, kde jsou častými hosty.

Petr Bystroň se svou cestou do Běloruska loni v listopadu nijak veřejně nechlubil, formálně měl coby člen zahraničního výboru Bundestagu jednat s politiky v Litvě. Jenže 16. listopadu přejel hranice Běloruska a vrátil se až za tři dny.

Když se na to s odstupem tří měsíců díky investigaci litevské televize LRT a novinářské německé sítě Correctiv.org přišlo, Bystroňova návštěva země, která Putinovu Rusku od začátku pomáhá s invazí na Ukrajinu, vyvolala v Německu silnou vlnu kritiky.

„Chování poslance Bystroně je neakceptovatelné. Škodí celkově Německu,“ nebrala si servítky poslankyně Katja Mast z vládních sociálních demokratů ve svém komentáři pro deník Bild. Právě ten také později zveřejnil detaily o programu Bystroňovy cesty do Běloruska, které mu poskytl sám poslanec.

Hledá se mír. Kdekoli

Petr Bystroň se loni v listopadu sešel se špičkami běloruského totalitního režimu – tehdejším běloruským ministrem zahraničí Uladzimirem Makejem (ten náhle zemřel za nejasných okolností jen několik dní nato) a s šéfem zahraničního výboru běloruského parlamentu.

Bild dále citoval Bystroně, který podle svých slov jednal i se zástupci dvou „nevládních organizací“ v Bělorusku. Jak Běloruský institut pro strategický výzkum, tak Běloruský mírový fond však mezi svými partnerskými organizacemi uvádějí právě kancelář prezidenta Lukašenka.

Kvůli jeho podpoře ruské invaze na Ukrajinu i kvůli brutálnímu potlačení protestů po volbách v roce 2020 je jeho země pod evropskými sankcemi, které nedávno Evropská unie znovu prodloužila.

Jako účel své návštěvy Běloruska měl při podávání cestovního výkazu v rámci stranické frakce AfD Bystroň uvést i „obnovení míru na Ukrajině“. Na dotaz deníku Bild doplnil, že chtěl na místě zjistit, nakolik by Bělorusko připadalo v úvahu jako „neutrální mírotvůrce pro Ukrajinu“.

S Ruskem nebo bez něj?

Alternativa pro Německo nemá po loňské invazi na Ukrajinu k Rusku jednotný postoj. Dlouhodobě se staví proti hospodářským sankcím vůči Kremlu a proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. A i když třeba Putinův režim vždy očividně nehájí, minimálně se snaží rozložit vinu za válečný konflikt na obě strany – i na tu ukrajinskou.

Někteří politici AfD také pravidelně vystupují v ruských státních televizích. Poslanec Steffen Kotré sklidil v únoru ostrou kritiku za to, že v propagandistické show Vladimira Solovjova tvrdil, že většina Němců je proti dodávkám těžkých zbraní na Ukrajinu a že média dělají všechno pro to, aby obrátila národ proti Rusku. Za pár dní ho v ruské televizi následovali další dva politici AfD, poslanec Eugen Schmidt a hamburská členka strany Olga Petersen.

Šéf strany Tino Chrupalla si zase i od části spolustraníků vyslechl negativní komentáře za své únorové setkání s ruským velvyslancem v Německu, s nímž Chrupalla společně položil věnce na památku bitvy u Stalingradu.

Část AfD se ale po vypuknutí války na Ukrajině snaží dávat najevo větší distanc vůči Rusku. Místopředseda parlamentní frakce Alternativy pro Německo Norbert Kleinwächter tak loni tři měsíce po začátku ruské invaze odmítl nabídku jednat s místopředsedou ruské Dumy Borisem Černyšovem.

„Otázka byla, jestli takové rozhovory povedou k nějakému výsledku. Podle mě osobně ne, stejný názor mělo i předsednictvo, a tak jsem tu nabídku odmítl,“ řekl Kleinwächter loni v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Schizofrenii AfD vůči Rusku ukázala i plánovaná cesta několika politiků Alternativy pro Německo na ruskou stranu fronty na ukrajinském Donbase loni v září. Po silné kritice i zevnitř strany nakonec cestu odvolali a jeli „jen“ do Ruska.

„Tuhle cestu nepodporujeme,“ řekl tehdy stranický šéf Tino Chrupalla. Podle německých médií mohlo jít o další důkaz toho, jak se ve straně prosazuje krajně pravicové křídlo kolem durynského politika Alternativy pro Německo Björna Höckeho.

AfD proti Fialově vládě

K radikálům, či přímo pravicovým extremistům ve straně má ostatně dlouhodobě blízko i Petr Bystroň. Toho kvůli kontaktům s extremisty dříve sledovala i bavorská kontrarozvědka. Ze stejného důvodu teď tajné služby monitorují i celou AfD.

Bystroň se kromě Německa, kde jeho rodina po emigraci z Československa zakotvila v 80. letech, občas politicky angažuje i směrem k Česku. Loni v září vystoupil jako jeden z řečníků na protivládní demonstraci na Václavském náměstí spolu s další političkou AfD Christine Andersonovou.

Na Petra Bystroně si loni v září na okraj své návštěvy Berlína u předsedkyně Bundestagu postěžovala i šéfka českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová.

„Při setkání s předsedkyní Bärbel Basovou jsme se dotkly situace, že předsedou skupiny přátel Česka, Slovenska a Maďarska Spolkového sněmu je politik AfD. Chápu, že pan Bystroň má české vazby a kořeny, ale vzhledem k tomu, že se jedná o stranu, která vyjadřuje proruské názory, mi to v tuto chvíli přijde velmi nešťastné,“ citoval Pekarovou Adamovou server Seznam Zprávy.