Po skončení války na Ukrajině hrozí Evropě masivní příliv nelegálních zbraní na černý trh. Varují před tím české i evropské bezpečnostní složky. Současně se mění i způsoby výroby neregistrovaných zbraní – klíčovou roli v tom hraje umělá inteligence a 3D tisk.

Zpráva Europolu z letošního jara upozorňuje na riziko, že se Ukrajina v krátkodobém až střednědobém horizontu stane významným zdrojem nelegálních střelných zbraní v Evropě.

Pašování zbraní z Ukrajiny zatím není významným tématem, situace se ale může radikálně změnit po skončení války. Napovídá tomu zkušenost z jiných konfliktů, v Evropě zejména z války v bývalé Jugoslávii.

Ředitel BIS Michal Koudelka už dříve v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že se potenciálnímu problému intenzivně věnuje celá zpravodajská komunita: „Ať už skončí válka na Ukrajině jakkoliv, bude tu problém se zbraněmi. Jedním z nejvážnějších problémů bude jejich pašování do celého světa.“

Hrozba pro vnitřní bezpečnost EU

Dosud ale BIS zaznamenala pouze dílčí případy nelegálních dovozů a ani informace partnerských tajných služeb jinde v Evropě zatím nepotvrzují hromadné pašování zbraní z Ukrajiny do EU. Bezpečnostní složky se však připravují na scénář, kdy se situace může rychle změnit.

„Tvrzení, že zbraně dodávané na Ukrajinu se už nyní obratem vrací do Evropy, musíme odmítnout. To, že se tak stane po skončení války, je naopak realita, na kterou se musíme připravit,“ komentoval situaci pro HlídacíPes.org mluvčí BIS Ladislav Šticha. „Naše hlavní obava spočívá v tom, že na Ukrajině jsou i vysoce sofistikované zbraně a systémy – protitankové či protiletadlové. A to – lidově řečeno – umí udělat ohromnou paseku,“ doplnil.

Tématu se věnuje i aktuální výroční zpráva BIS za rok 2024: „Ani v roce 2024 BIS nedisponovala informacemi o zapojení představitelů
organizovaného zločinu do nelegálního obchodu se zbraněmi z Ukrajiny. S ukončením válečného konfliktu se však z nelegálního obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem z Ukrajiny může stát nový rizikový fenomén.“

Europol popsal pět hlavních zdrojů nelegálních zbraní v Evropě:

• Přestavba zbraní – plynové, poplašné a signální zbraně přestavěné na funkční střelné zbraně, a to jak v EU, tak mimo ni.
• Zásoby zbraní – zbraně pašované ze skladů v blízkosti EU, zejména z regionů s historickými konflikty.
• Soukromá výroba – zbraně sestavované z komponentů, které jsou v některých členských státech EU i mimo ni volně dostupné bez licence a často se dají zakoupit online.
• 3D tisk – výroba zbraní a komponentů pomocí 3D tisku se zintenzivňuje díky snadnému přístupu k tiskárnám a volně dostupným návrhům na internetu.
• Padělky – nelegálně vyráběné zbraně, pravděpodobně na průmyslové úrovni

Podobně může mezinárodnímu nelegálnímu obchodu se zbraněmi napomoct geopolitická nestabilita na Blízkém východě.

Znepokojující je podle bezpečnostních expertů i rozšiřování online obchodování se střelnými zbraněmi, součástkami, střelivem a výbušninami, a to už ne jen na takzvaném darkwebu.

„Obchodování se střelnými zbraněmi a výbušninami představuje kritickou hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU,“ uvádí zpráva Europolu.

Neregistrované střelné zbraně jsou podle ní propojeny s dalšími formami závažné a organizované trestné činnosti. Zpráva explicitně zmiňuje, že nelegální zbraně jsou využívány nejen při obchodu s drogami, vydírání a ozbrojených přepadení, ale také při pašování migrantů a činnosti pouličních gangů.

Zdroje nelegálních zbraní

Významnou roli hrají podle Europolu technologické inovace. Zbraně se dají na 3D tiskárnách vyrábět už i z kovu a jejich kvalitu a přesnost výroby pomáhá vylepšovat umělá inteligence například optimalizací designu zbraní.

Kromě toho AI umožňuje snazší přístup k informacím o přestavbě a úpravě dříve znehodnocených zbraní a dostupné jsou i funkční postupy pro domáckou výrobu výbušnin.

Významným zdrojem nelegálních zbraní v EU jsou pak nelegální zbraně – padělky vyráběné na průmyslové úrovni. Dalším zdrojem je přestavba vzduchových, plynových a signálních zbraní či zbraní typu flobert na ostré střelné zbraně a také organizované krádeže ze skladů ze zemí mimo EU.

Závažnost situace ilustrují konkrétní případy: v roce 2024 byl kupříkladu v Polsku zatčen muž při převozu zbraňových sad zakoupených v Rakousku. Podezřelý zbraně kompletoval s použitím součástek zakoupených v Polsku a poté je prodával zločineckým sítím působícím v celé EU.

Policie u něj objevila desítky nelegálně držených zbraní, desítky klíčových komponentů a více než 20 tisíc kusů munice – vše ukryté v sudech zakopaných pod zemí.

Zbraně, které podezřelý vyráběl, podle Europolu používaly gangy k vraždám na objednávku ve Švédsku.

Také v České republice policie obvinila muže z Plzeňska z nelegálního obchodu s vojenským materiálem – do Německa poslal poštou samopal určený do dílny, která zprovozňovala znehodnocené zbraně.

Šlo o recidivistu, kterého soud v roce 2020 poslal na čtyři roky do vězení za nelegální prodej stovek samopalů. Typově šlo o stejné zbraně, jimiž zabíjeli teroristé v Paříži.