Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Elektrárna Turów. Foto: Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia
Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia,

Nekonečný česko-polský problém Turów. Uzavření dolu přinese kolaps, tvrdí provozovatel

Napětí na polsko-česko-německých hranicích kvůli prodloužení těžby v uhelném dole Turów stále roste. Česko tvrdí, že těžba je už rok nelegální a že způsobuje kontaminaci místní pitné vody. Podle Polska by uzavření dolu ohrozilo energetickou stabilitu země a způsobilo sociální problémy desítkám tisíc lidí v regionu. To ale zpochybňují aktivisté, podle kterých jsou taková čísla výrazně nadsazená.

Už v únoru Česko v ojedinělém kroku zažalovalo Polsko u Evropského soudního dvora. Důvodem je prodloužení těžební koncese povrchovému uhelnému dolu Turów, který se nachází jen kousek za českými hranicemi.

Praha se domnívá, že Varšava porušila směrnici EU o posuzování vlivů na životní prostředí, podle které mělo být prodloužení těžby konzultováno napříč státy. Polsko podle Česka navíc porušilo zásadu spolupráce zakotvenou ve Smlouvě o EU.

Aktivisté: Máme jiná čísla

Unijní soudci se nyní případem zabývají a již brzy by měli rozhodnout o předběžném opatření v podobě dočasného uzavření dolu, které Česko požaduje.

Polské ministerstvo pro klima uvedlo, že jeho rozhodnutí prodloužit licenci je ve veřejném zájmu, neboť Turów dodává hnědé uhlí do nedaleké elektrárny, která zajišťuje výrobu přibližně pěti procent polské energie.

PGE, státní energetická skupina provozující elektrárnu, rovněž uvedla, že náhlé uzavření Turówa by mohlo vést k hospodářskému kolapsu v regionu a otřást „stabilitou polského energetického systému“.


Text v překladu Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


„Je zde téměř 80 000 pracovníků, spolupracovníků a jejich rodin, jejichž živobytí závisí na existenci dolu a elektrárny – uzavření dolu povede ke zhroucení celého regionu, jehož obyvatelé nemají reálnou vyhlídku na to, že by si v krátké době našli jiné zaměstnání nebo alternativní zdroje příjmů,“ uvedla Wioletta Czemiel-Grzybowská, předsedkyně správní rady PGE GiEK.

Tvrzení energetické společnosti však zpochybňují aktivisté, kteří tvrdí, že v dubnu 2021 bylo v hnědouhelném dole a elektrárně Turów zaměstnáno pouze 3 536 lidí. Zatímco počet obyvatel regionu na konci roku 2019 činil 89 200 osob, v komplexu Turów je zaměstnáno pouze šest procent z nich, vyplývá ze statistik.

Aktivisté rovněž zpochybňují tvrzení PGE, že elektrárna Turów zajišťuje „až sedm procent“ polské elektřiny s tím, že v roce 2019 se mělo jednat zhruba o tři procenta.

„Polští občané se obávají, že by mohli ze dne na den přijít o práci. Tato zpráva se šíří na polské straně,“ uvedla právnička Petra Urbanová, která se případem zabývá.

Náročná historie, náročná současnost

Spor o Turów vynesl na světlo pohnutou minulost příhraničního regionu. Důl je v provozu už sto let a má za sebou silnou historii. Původně německý důl se po druhé světové válce dostal do vlastnictví Poláků, uhlí ale nadále dodával do německé elektrárny. Později byla na polské straně vybudována nová elektrárna, kterou měla v roce 2020 doplnit nová výrobní jednotka. Elektrárna by tak potřebovala více uhlí než předtím.

Německu zbývá několik týdnů na to, aby se k české žalobě připojilo. Ve sporu se ale zatím drželo při zemi. Polsko-německé vztahy jsou v současné době napjaté zejména kvůli výstavbě rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který Varšava ostře kritizuje. Berlín tak nechce přilévat olej do ohně.

Kvůli německé opatrnosti jsou Češi v boji proti prodloužení těžební licence sami. Kromě obav o životní prostředí poukazují čeští politici a ekologické nevládní organizace na porušování práva EU, podle kterého by měly před rozšířením provozu dolu proběhnout regionální konzultace.

Polsko v roce 2015 zadalo svým úřadům vypracování zprávy o regionálním dopadu dolu Turów na sousední země. Studie sice v roce 2018 vznikla, Češi a Němci s ní však nebyli spokojeni, nezahrnovala totiž jimi požadované environmentální aspekty.

Zatímco PGE tvrdí, že přeshraniční konzultace mezi Polskem, Českem a Německem trvaly několik let, podle kritiků se ke dvěma dotčeným státům dostaly pouze nedostatečné informace.

Praha se loni obrátila se svými obavami na Evropskou komisi. Po vyslechnutí obou stran dala Komise Česku částečně za pravdu, když ve svém prosincovém stanovisku uvedla, že polské úřady „nesprávně aplikovaly“ dvě směrnice – směrnici týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a směrnici o přístupu veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací k informacím.

Třetí českou výtku ohledně údajného porušení směrnice o vodě označila Komise ze neopodstatněnou.

Aktivisté tvrdí, že Praha tak neměla jinou možnost, než hnát Polsko k soudu. Jednalo se o první případ, kdy jedna země EU zažalovala jinou kvůli obavám o životní prostředí.

„Dlouho jsem se snažil vyřešit spor bez hašteření před soudem,“ uvedl bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jehož návrh zažalovat Polsko schválila vláda 21. února.

Polská PGE označila tento krok za „predátorskou kampaň“ české vlády. Pozastavení těžby požadované českou vládou v rámci předběžného opatření by podle společnosti bylo doslova „katastrofou pro celý polský region“ a jeho obyvatele, jejichž živobytí závisí na těžbě. Společnost dále uvedla, že během přeshraničních konzultací zodpověděla tisíce dotazů a že buduje tzv. protifiltrační clonu, která by měla zabránit dalšímu znečišťování vody.

„Tohle Komise zpackala“

Evropská komise na dotaz serveru Euractiv uvedla, že oběma stranám sporu nabídla pomoc a že se nyní čeká na rozhodnutí Soudního dvora EU.

„Komise podpořila dialog mezi členskými státy a nabídla jim pomoc. Je však na samotných členských státech, aby rozhodly, chtějí-li řešit spory jednáním nebo právní cestou před Soudním dvorem,“ sdělila serveru Euractiv mluvčí Komise Vivian Loonelaová.

Do Evropské komise však byla vkládána nemalá očekávání. „Turów bezpochyby porušuje evropské právo. Rypadla měla být dávno zastavena a je obrovskou chybou Evropské komise, že se tak dosud nestalo. Tohle Komise zpackala,“ řekl český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA).

Odbory pro změnu poukazují na selhání regionální spolupráce v rámci EU. „Turów je případová studie o mezích a slabinách mezinárodní spolupráce,“ uvedla Judith Kirton-Darlingová, zástupkyně generálního tajemníka mezinárodní odborové federace IndustriALL Europe.

„To je přesně ten důvod, proč je evropská spolupráce v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu naprosto klíčová,“ řekla v rozhovoru pro Euractiv. „Protože to, co se stane na jedné straně hranice, má dopad na lidi žijící na druhé straně,“ dodala.

Podle Kirton-Darlingové budou unijní soudci při projednávání případu Turów „muset zvážit celý kontext“, včetně českých a polských argumentů.

„V obou případech jde o veřejný zájem,“ poznamenala s tím, že „škoda bude tak jako tak“. Zástupkyně evropských odborů nicméně trvá na tom, že důl musí být uzavřen na základě dohody, která bude brát v potaz zájmy horníků a jejich rodin.

„Myslím, že je škoda, že Evropská unie jako fórum pro dialog k vyřešení konfliktu nestačila. Od toho tu ale máme Evropský soudní dvůr jako posledního arbitra sporů mezi členskými státy v Unii. Je to ale nešťastný příběh,“ prohlásila Kirton-Darlingová.

Miliardy pro uhelné regiony v ohrožení

Polsko mezitím tvrdí, že český požadavek na pozastavení těžby v dole Turów je v rozporu se zásadami „spravedlivé transformace“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu.

„Požadavek okamžitého uzavření polského dolu vyvolává otazníky nad věrohodností záruk evropské solidarity a spravedlivé transformace, která je potřebná, ale musí být provedena plánovaně a postupně,“ uvedla PGE na zvláštní internetové stránce věnované dolu Turów.

Loni se unijní zákonodárci dohodli na vytvoření Fondu spravedlivé transformace s rozpočtem 17,5 miliardy eur. Fond by měl regionům pomoci zbavit se emisně náročných průmyslových odvětví, jako je právě těžba uhlí. Hlavním příjemcem by měly být Německo a Polsko. Spor o důl Turów a neochota Varšavy stanovit datum konce těžby uhlí by však mohly vést k pozastavení financování.

„Doufáme, že žádný region ani místní komunity nezůstanou na holičkách a že Komise potvrdí možnost řešit negativní dopady probíhající proměny s pomocí Fondu spravedlivé transformace i v okolí Turówa,“ uvedla mluvčí PGE Małgorzata Babská.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. liberal shark napsal:

    Opravdu nejste schopni popsat ten problém korektně ? ČR dodržuje pravidla přeshraniční EIA a konvence z Espoo, zatímco Polsko nikoliv. Mezinárodní EIA na rozšíření Temelína a Dukovan proběhla s účastí polských subjektů a jejich připomínky byly řádně vypořádány, zatímco Polsko na tento proces zvysoka kašle a slavné EK je to úplně jedno, protože evropské právo platí jen pro někoho a když se to ose Paříž-Berlín-(Moskva) zrovna hodí.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Aktivistům nelze věřit ani ten příslovečný „nos mezi očima“.

    Navíc je už dávno spočteno, že náhrada v místě těženého uhlí z dálky dopravovaným plynem je „skleníkově“ +- rovnocenná, protože menší množství CO2 z páleného plynu doplní na stejný skleník úniky mnohem silněji „skleníkového“ metanu od těžby až po finálního uživatele (přitom jim nelze reálně zamezit).

    Druhou věcí je, že přechod z uhlí na plyn by znamenal drastickou závislost Evropy na Rusku (po dokončení Nord Stream II budou evropští politici jen ruské loutky). Takže kdo bojuje za ukončení těžby uhlí, bojuje v podstatě za podřízení se Evropy Putinovi (a, obávám se, že mnohdy se takto bojuje přímo za ruské peníze). Poláci si toho jsou dobře vědomi, a protože mají s Rusy výrazně negativnější zkušenosti než třeba my, tak jsou v této věci opatrnější.

    Faktem je, že kdyby nám postavil Dukovany i Temelín Rosatom, zdaleka bychom nebyli na Rusku tak závislí jako po EU požadovaném odstavení uhlí a přechodu na ruský plyn (byť s předstíráním, že se jede na OZE), protože palivo do ruských reaktorů je schopno dodat asi deset firem z celého světa bez vazby na Rusko a servis jaderných i nejaderných částí jimi postavených JE je s to provádět daleko více firem. Akorát, že obojí je tč. dražší než materiál a práce od Rosatomu.

    • Jiří Uher napsal:

      Kdo tě platí za tuhle provokaci??Bojuješ za cizí zájmy?Proti našemu státu?To jsi přehnal trolle.

      • Jan napsal:

        Jsi nejenom troll, ale i …, doplňte dle pravdivých skutečností.

      • A. S. Pergill napsal:

        Obávám se, že dialog s Polskem, nikoli udavačství do Bruselu, je v našem zájmu. Jsem rovněž přesvědčen, že je v našem zájmu energetická nezávislost na ruském plynu, do níž nás (a celou EU) zatahují především německé ekologické organizace. A je v našem zájmu i udržení těžby a spalování uhlí do doby, než bude k dispozici jeho rovnocenná náhrada, což je v podstatě jenom jaderná energie, ber kde ber.
        Čili jednoznačně bojuji za naše zájmy, na rozdíl od těch ekoaktivistů.

        A faktem je, že Rosatomem postavená JE představuje podstatně menší závislost na Rusku (a vysvětlil jsem výše proč) než absolutní závislost na ruském plynu. Už jen to, že kohoutek na plynovém potrubí se dá zavřít z minuty na minutu, zatímco jaderné palivo můžeme mít klidně i na několik let (a mezi tím si ho nechat, byť za vyšší cenu, vyrobit na míru třeba v USA, ve Francii, nebo v Jižní Korei), je dost podstatný rozdíl.
        A, kdyby se měl ten plyn vozit z USA (tedy, pokud Biden na popud ekologů tamní těžbu břidličného plynu nezruší), tak by potřebovala EU přijmout denně pět plynových supertankerů nebo ekvivalent (co do množství přepravovaného plynu) ve více menších lodích každý den. Nejsem si vůbec jistý, zda je to tč. technicky možné bez výstavby nějakého superterminálu (kterou by jistě léta blokovali zelení).
        A, MMCH, pokud bychom potlačili proti naším zájmům bojující zelené, tak bychom patrně měli na několik let vlastní břidličný plyn a už jen existence ložisek připravených k těžbě by znamenala dost podstatný faktor při vyjednávání cen a dalších parametrů dodávek plynu ze zahraničí. A Polsko má ložiska břidličných uhlovodíků (nejen plyn, ale i ropa) relativně bohatá, což je zase argument proti nějakému krvavému sporu s ním.

      • A. S. Pergill napsal:

        Jinak, když jsou výsledky exaktních měření a výpočtů „provokace“, tak alespoň vím, kam si vás zařadit. Někam k lidem, co tvrdí, že je matematika „rasistická“.

    • Karel Novotný napsal:

      1) Už dávno je spočteno, že emise CO2 na jednotku energie jsou dvojnásobné v uhlí proti zemnímu plynu
      https://www.eia.gov/tools/faqs/faq.php?id=73&t=11
      2) Utlumení uhlí ≠ automatický přechod na zemní plyn (OZE, jádro atd.).
      3) Přesně naopak: plyn je nás schopen dodat kdokoliv (už nyní jde do ČR většina plynu ze severu a jihu, ne z východu), naopak dodávka reaktoru nás zaváže do područí Rusku.

      • A. S. Pergill napsal:

        1. Ano, emise CO2 z plynu jsou cca poloviční. Tu druhou polovinu skleníkového efektu dodá metan ve formě technologicky (alespoň v současnosti) neřešitelných úniků při těžbě a dálkové dopravě.

        2. Proti jádru EU jednoznačně bojuje. I ta současná kauza je spíš o tom, abychom nepostavili žádnou JE než o Rosatomu.
        OZE jsou naprosto bezcenné, protože většinou dodávají energii tehdy, když jí není zapotřebí (proto má často zápornou hodnotu, protože je nutné vynaložit náklady na její likvidaci). Akumulace energie z OZE je technicky (současnými prostředky, vč. toho, co je presentováno jako výstupy z výzkumu) neřešitelná. Pro období zimních inverzí a bezvětří bychom potřebovali cca 100 denní zásobu elektřiny, což odpovídá (zaokrouhleně) cca 1000 Dlouhých strání. Kde je chcete postavit? Kdyby se ta energie dala do lithiových akumulátorů (pomíjím, že na tuhle kapacitu není na světě dost lithia v nyní těžitelných ložiscích, a přitom se jedná jen o potřeby ČR), tak v tom budete mít při plném nabití uskladněnu energii zhruba dvou hirošimských atomovek. V úložišti s vodíkem by té energie musel být (vzhledem mizerné účinnosti ukládání energie do vodíku) víc než dvojnásobek.
        Prostě, informace na úrovni střední školy + elementární výpočty typu trojčlenky jsou největšími nepřáteli ekologie 🙂

        3. Nám asi ano, ale celé EU vzhledem k její roční spotřebě zcela jistě ne. To by se musel položit velkokapacitní plynovod na dno Atlantiku a současně by se musela spousta lidí modlit za to, aby se v USA obnovily normální poměry, protože jinak by se mohlo stát, že tamní levičáci těžbu břidličného plynu zakáží, a ten plynovod by nám byl na …
        Nebo by se museli potlačit zelení (bojující jednoznačně proti našim zájmům) a zahájit těžbu břidličného plynu (a taky ropy) na území EU, zásoby tu zřejmě jsou, a podle geologů docela bohaté, hlavně při pobřeží Baltu.
        MMCH, v Kanadě je údajně víc ropných uhlovodíků v břidlici, než kolik se jich vytěžilo v Zálivu + odhady toho, co tam ještě zbývá.

        A to ještě vůbec nemáte vyřešeno to, že v případě dekarbonizace teplárenství potřebujete energii +- jednoho až dvou Temelínů (v zimě i víc) na pokrytí toho, že řada domácností by přešla na topení elektřinou (protože by jim nic jiného nezbylo). Na „pasívní domy“ zapomeňte, pokud nechcete nechat populaci vymřít na plísně, pro které je pasívní dům přímo ideální prostředí.
        Pokud „dekarbonizujete“ dopravu, tak jen náhrada benzínu elektřinou (při započtení její nižší účinnosti) odpovídá cca 1,5 Temelína. Naftu nejde takto jednoduše spočítat, protože část její spotřeby by se dala nahradit elektrickou trakcí. To znamená elektrifikovat všechny tratě, a daly by se natáhnout troleje i nad dálnice a silnice 1. třídy s tím, že by byly kamiony (jezdící na naftu) taženy nějakými „trolejbusoidními“ tahači. Opět by to ovšem chtělo pár dalších Temelínů; o OZE v souvislosti s tímhle nemá cenu ani uvažovat.

        Tyhle věci se dají vcelku jednoduše spočítat (alespoň na úrovni, jaké množství energie by bylo řádově potřeba). Jestli je to šest nebo deset JE o produkci na úrovni Telelína, to už je šumafu, rozhodně z toho ovšem plyne, že se stávajícími zdroji elektřiny je dekarbonizace naprosto neřešitelná a vedla by k obrovským výpadkům elektřiny. Někteří energetici to spočetli na pokrytí cca dvou hodin denně napětí v síti s tím, že jde o dlouhodobý průměr; v zimě by byla období, kdy by celé týdny byly zásuvky v našich domácnostech zcela bez napětí a stála by i prakticky veškerá výroba.
        Pochopitelně, plyne z toho i fakt, že JE nemají pro dekarbonizaci energetiky a ekonomiky žádnou reálnou alternativu.

  3. virus napsal:

    Dnes jsme plně závislí na západních kapitalistech , co se na západě děje snad víte . Jistě se těšíte na muslimy a máte radost z rostoucího státního dluhu . RF vám udělala co ?

Přidávání komentářů není povoleno