Britové dosáhli zásadního zlomu v přístupu vůči radikálním islámským kazatelům. Tento týden si rozsudek vinen vyslechl Anjem Choudary, nejznámější islamista Británie. Sedmapadesátiletého klerika shledal londýnský Korunní soud ve Woolwichi vinným z vedení teroristické skupiny Al-Muhajiroun (ALM) a z přeshraniční podpory této zakázané organizace. Znění rozsudku bude známé 30. července. 

Když londýnská metropolitní policie zveřejnila záběry z loňského zatčení Anjema Choudaryho, bylo na nich patrné jeho překvapení. Dlouho byl zjevně přesvědčen, že na něj „nemůžou nic mít“.

Na britské půdě si totiž poslední tři roky dával pozor, aby jeho veřejná vystoupení nemohla být označena za radikální. Netušil ale, že britské tajné služby měli informace od amerických i kanadských kolegů o aktivitách Choudaryho v zámoří.

Toto je čtvrtý díl seriálu, ve kterém HlídacíPes.org mapuje vývoj organizace Al-Muhajiroun i komplikovaný boj proti islamistům ve Spojeném království.

Dvěma tajným agentům se podařilo infiltrovat do uzavřené internetové skupiny nazvané Společnost islámských myslitelů (ITS) se sídlem v New Yorku, kde Choudary šířil radikální myšlenky islamistické skupiny Al-Muhajiroun, která je ve Velké Británii zakázaná od roku 2006.

Ta je základem džihádistického násilí ve Spojeném království a její příznivci byli pachateli nebo spolupachateli čtyř teroristických útoků při kterých zemřelo nejméně 68 lidí. Britští vyšetřovatelé také odposlouchávali Choudaryho dům.

Co Anjem „nedomyslel“

Nashromážděné důkazy teď v červencovém procesu sloužily jako podklad obžaloby, která Choudaryho a jednoho z jeho kanadských stoupenců 29letého Khaleda Husseina vinila z toho, že jsou členy zakázané organizace a propagují její myšlenky v zámoří.

Jak během řízení uvedla zástupkyně komisaře Rebecca Weinerová z newyorského policejního oddělení: „Důstojníci strávili dvacet let sledováním ITS, protože to byl „extremistický inkubátor“. Tento případ v mnoha ohledech představuje bezhraniční povahu hrozby.“

Podle Weinerové je rozsudek, jehož finální verze zazní u londýnského královského soudu 30.července, přelomový v tom, že vyšetřování a soud se netýkají pouhých pěšáků, které policie zachytí při teroristických činech, ale „samotného radikalizátora“.

Tomu může hrozit až doživotní trest i s ohledem na to, že ve vězení už kvůli schvalování a propagaci terorismu, konkrétně Islámského státu, seděl od roku 2016 do roku 2018. Ačkoliv tehdy dostal trest ve výši pěti let, po dvou letech byl propuštěn s podmínkou, že do roku 2021 nesmí veřejně vystupovat. To se Choudary snažil dodržet na britském území, nikoliv však v globálním měřítku.

Z odposlechů v jeho domě vyplynulo, že jeho manželka měla obavy, aby policie Choudaryho online aktivity nezachytila. On jí ale odpověděl, že „neříká nic pochybného“. Podle amerických agentů, kterým se podařilo do Choudaryho skupiny infiltrovat, ale zazněla otevřená přiznání, že americká Společnost islámských myslitelů je součástí skupiny Al-Muhajiroun založené v roce 1996 Omarem Bakrim Muhammadem (ten byl ve výkonu trestu za terorismus v libanonském vězení od roku 2014-2023) a „rozpuštěné“ v roce 2004.

Slovo rozpuštěné je v uvozovkách proto, že se policii podařilo opakovaně prokázat, že skupina sice mění názvy, ale ideologie i hlavní členové zůstávají.

Z pořízené zvukové nahrávky, která zazněla během soudního procesu, vyplynulo, že skupina je spojovaná nejen s útoky v londýnském metru z roku 2005, ale i několika dalšími útoky v letech následujících, a během své existence vystupovala pod více než padesáti pseudonymy a jedenáct jejích odnoží bylo zakázáno.

Soudce přirovnal sledování stop skupiny Al-Muhajiroun k „chytání kuliček na schodech“ a ačkoliv odsouzení Anjema Choudaryho považuje policie za „významný milník“, v postupu proti radikálním islamistům má Británie stále co dělat. Vedoucí protiteroristického velitelství policie  Dominic Murphy upozornil, že je důležité „neusnout na vavřínech“.

Věznice jako inkubátor?

„Protiteroristické velitelství Metropolitní policie zaznamenává ve svých spisech stále větší počet mladých lidí. Je jasné, že Choudary může mít i nadále vliv, musíme mít teď na paměti, kdo by mohl stát za ním,“ řekl u soudu Dominic Murphy s tím, že zastavení radikalizace patří už několik let ke klíčovým cílům.

To, že se to britské policii i tajným službám alespoň částečně daří, dokazuje nejen soud s Choudarym, coby „nejslavnějším britským islamistou současnosti,“ ale i odposlechnuté Choudaryho přiznání, že aktivity Al-Muhajiroun na britském území byly v posledních letech postupem úřadů dosti ztíženy.

Zatímco na přelomu tisíciletí Omar Bakri i Anjem Chaudry zcela beztrestně volali po nastolení chalífátu v Británii, otevřeně velebili útoky islamistů z 11. září 2001 a následně i ty v Madridu a v Londýně, policie a veřejnost jen přihlížela.

Bakri i Chaudry nepokrytě počítali s tím, že svoboda slova je jedním z pilířů demokracie a společnost bude mít problém ji jakkoliv omezovat. Postupné zavádění protiteroristických zákonů ale tuto situaci změnilo. Sám Choudary popsal v roce 2022 v jednom ze svých online rozhovorů čím dál větší problémy s „šířením správné víry.“

„Dokonce i v této zemi, moji drazí bratři, je to velmi obtížné. Poté, co tolik lidí odešlo do zahraničí, tolik lidí se stalo šahídy (mučedníky ve válce, pozn.red.), mnoho lidí bylo zatčeno,“ řekl posluchačům a stěžoval si, že je „ten nejvíce zakázaný člověk v Británii.“

Bývalému kolegovi Omarovi Bakrimu si postěžoval, že sehnat v Británii nové rekruty je teď téměř nemožné a popsal i vlastní zkušenost z vězení. „Když jsem šel do vězení, otevřeli pro mě a mé drahé bratry separační centrum, protože se tak začali obávat našeho Da’Wa (propagace víry, pozn. red.) Řekli mi: Jsi radikalizátor číslo jedna v Británii… To pro mě bylo jako čestný odznak.“

Právě věznice jsou i podle loňské parlamentní debaty o islamistické hrozbě na britských ostrovech jedním z ideálních „náborových“ míst konvertitů k islámu i potenciálních teroristů.

Labouristický poslanec Vernon Coaker během debaty zmínil statistiku, podle níž čtyři z devíti teroristických útoků od roku 2018 spáchali sloužící nebo nedávno propuštění vězni. Zároveň zmínil zvyšující se míru hrozby terorismu s odkazem na 39 zmařených pokusů o teroristický útok, kterým dokázaly britské tajné služby od roku 2017 zabránit.

Ironie osudu

Bývalí vězni se podíleli i na útocích z roku 2017 a 2019, kterým policie zabránit nedokázala. Oba spáchali příznivci Al-Muhajiroun.

Londýnské útoky z roku 2017, při kterých zemřelo osm lidí a 48 utrpělo zranění, provedl Khurram Butt, 27letý přistěhovalec z Pákistánu, který do své radikalizace patřil k okruhu londýnských drobných zlodějíčků a narkomanů.

Po radikalizaci v rámci Al-Muhajiroun a YouTube videí, začal kontrolovat sousedy, zda chodí pravidelně do mešity, v roce 2015 je zastrašoval, aby nechodili k volbám, což podle něj „islám zakazoval“. Vlastní švagr ho dokonce nahlásil na vládní protiteroristickou „horkou linku“.

Poté, co Butt spolu s bratry absolvoval vládní program „Prevent,“ jehož cílem bylo zabránit lidem v tom, aby se stali teroristy, se jeho spis propadl kamsi do archivu, odkud se vynořil až poté, co spolu se dvěma komplici najeli na London Bridge dodávkou do lidí a několik jich posléze pobodali.

Jako dokonalá ironie, nebýt to v tak temných souvislostech, pak působí útok z centra Londýna z roku 2019, kde bývalý vězeň Usman Khan, pobodal pět lidí na konferenci pořádané Cambridgeskou univerzitou. Ta ve Fishmongers‘ Hall prezentovala případovou studii rehabilitace vězňů a Khana přizvali k účasti jako jednoho z „úspěšných“ absolventů.

Místo připraveného projevu o úspěších napraveného kriminálníka, ale Khan zaútočil na účastníky dvěma noži připevněnými na zápěstích. S jeho částečnou likvidací pak před zásahem policisty v civilu pomohli další z řečníků, mimo jiné odsouzený vrah, který k účasti na konferenci dostal propustku z vězení.

Programy na prevenci potenciálních teroristů či radikálů jsou i navzdory těmto neúspěchům dál součástí strategie britské vlády, jak zabránit dalším větším útokům na britském území. To, že takové útoky hrozí, si vláda uvědomuje. Ostatně to zaznělo i v rámci loňské parlamentní debaty, kde náměstek ministra vnitra Andrew Sharpe informoval o opatřeních přijatých po útoku ve Fishmongers‘ Hall.

Anjem Choudary na soudní skice. Foto: Profimedia

Jak dál?

„Po útoku na Fishmongers’ Hall jsme zřídili probační národní bezpečnostní divizi, zdvojnásobili počet specializovaných probačních úředníků pro boj proti terorismu a umožnili robustnější a cílevědomější řízení rizik těchto jedinců,“ řekl poslancům Sharpe.

Podle něj pachatelé trestných činů spojených s terorismem či radikalismem podléhají elektronickému monitorování a od června 2021 je také testují na polygrafu, což úřadům umožňuje lépe odhadnout potenciální rizikovost daného jednotlivce.

Podle Sharpa je hrozba islamistického útoku jednou z těch nejzásadnějších ve Spojeném království. Podle statistik ministerstva vnitra se „islamistický terorismus“ podílel na 67 % útoků od roku 2018 a představuje přibližně tři čtvrtiny případů, jimiž se zabývá tajná služba MI5. Zbytek připadá na extrémně pravicový terorismus.

Podle britských médií je proto výsledek soudního přelíčení s nejznámějším představitelem Al-Muhajiroun v Británii Anjemem Choudarym „dalším posunem v komplikovaném boji s islamistickou hrozbou“. Zatím není jasné, jaký Choudary dostane trest, ale podle predikací mu může, vzhledem k problematické minulosti, hrozit i doživotní trest.

Jak na tiskové konferenci konané k soudnímu přelíčení popsal šéf protiteroristického velitelství metropolitní policie Dominic Murphy: „Existují osoby, které provedly teroristické útoky nebo cestovaly za teroristickými účely v důsledku radikalizačního vlivu Anjema Choudaryho. Chapadla Al-Muhajiroun se rozšířila po celém světě a mají obrovský dopad na veřejnou bezpečnost.“