Déle než měsíc trvalo soudní přelíčení s „nejznámějším islamistou“ Velké Británie Anjemem Choudarym. Sedmapadesátiletý islámský kazatel britsko-pákistánského původu čelil obvinění z vedení zakázané islamistické skupiny al-Muhajiroun a šíření její ideologie v online prostoru. V úterý soudce londýnského Korunního soudu ve Woolwichi řízení uzavřel. Choudarymu udělil trest doživotního vězení. O případné podmínečné propuštění nesmí požádat dřív než po 28 letech. 

Anjem Choudary se po celou dobu procesu tvářil, že je nevinný. Obhajobu postavil na premise, že všechny jeho skutky i nenávistná prohlášení jsou minulostí a za tu by ho soud neměl viktimizovat.

Jenže svědectví, jež proti němu přinesli detektivové z amerických a kanadských tajných služeb, kteří se infiltrovali na jeho online přednášky pro americké potenciální džihádisty, ho usvědčily z opaku. Ve více než třiceti online lekcích nabádal členy tzv. Společnosti islámských myslitelů (krycí název pro síť al-Muhajiroun) ke konfrontačnímu pouličnímu kázání a násilným činům. Ačkoliv se sám páchání násilí neúčastnil, Chaudary podle soudce Marka Walla věděl, že jeho stoupenci k němu nebudou váhat přistoupit.

Nenapravitelný

„Organizace, jako je ta vaše, normalizují násilí při prosazování ideologických cílů. Vrážejí klín mezi lidi, kteří by jinak žili společně v mírovém soužití. Vaše chování mělo nejvyšší míru zavinění,“ řekl Chaudarymu soudce v závěrečný den procesu.

Jako nejnovější příklady jeho toxického vlivu na mladé lidi uvedl bratry Khanovy z Birminghamu, které policie zatkla vloni, poté, co se chtěli v Afghánistánu připojit k tamní odnoži Islámského státu. Ve svých výpovědích oba mladí muslimové uvedli Chaudaryho jako svůj inspirační zdroj. Podobně jako Siddhartha Dhar, který se před několika lety připojil v Sýrii ke skupině Islámský stát a vraždil její zajatce.

To vše Mark Wall zohlednil v doživotním trestu vězení. Podle jeho názoru je totiž Anjem Chaudary nenapravitelný (ve vězení už seděl v letech 2016–2018 za nabádání k podpoře Islámského státu a byl propuštěn na podmínku).

„Jsem si jistý, že budete i v budoucnu hlásat své poselství nenávisti a rozdělovat společnost. Nejste někdo, koho lze od tohoto směru odklonit,“ řekl soudce viditelně šokovanému Chaudarymu. „Nebezpečí, které představujete, spočívá ve vašich organizačních schopnostech a řečnických dovednostech, v současné době nedokážu předvídat dobu, kdy přestanete být nebezpečný,“ uzavřel zdůvodnění rozsudku soudce Wall.

Odborníci na terorismus označují rozsudek za historický. Šéf protiteroristického velitelství Metropolitní policie Dominic Murphy uvedl, že lidé napojení na al-Muhajiroun měli na svědomí několik útoků za posledních sedm let, při kterých zemřelo 15 lidí. Obvinění, na jehož základě byl Anjem Choudary nově stíhán, označil Murphy jako velmi vzácné a podle něj představuje významný milník v boji proti islamistickým radikálům: „Choudary je v stále ve službě. Chapadla al-Muhajiroun se rozšířila po celém světě a měla obrovský dopad na bezpečnost lidí.“

Murphy na tiskové konferenci dodal, že Metropolitní policie zaznamenává ve svých spisech stoupající počty mladých lidí. Práce s nimi a jejich případná deradikalizace je jednou z výzev, které řeší britské ministerstvo vnitra. Dvě nejvýznamnější skupiny, které ohrožují britskou národní bezpečnost, jsou podle jeho statistik radikální islamisté a pravicoví extremisté.

Třetí generace online teroristů

Verbování mládeže do řad džihádistů se britským tajným službám i díky pokročilé mezinárodní spolupráci daří mapovat mnohem lépe než v první dekádě tohoto století. Novinkou jsou ale podle odborníků stoupající počty krajně pravicových extremistů, a to nejen mezi mládeží, ale i mezi generací lidí nad padesát a napříč západní kulturou.

Jako příklad uvádějí někteří politologové výtržnosti v americkém Kapitolu ze 6. ledna 2021.

Robert Pape a Keven Ruby se ve svém článku pro The Atlantic z roku 2021 zamýšlejí nad tím, v čem se výtržníci u Kapitolu lišili od jiných pravicových extremistů. „Bližší pohled naznačuje potenciálně nebezpečný problém: nový druh násilného masového hnutí, v němž se ,normálnější‘ Trumpovi příznivci – lidé ze střední třídy a v mnoha případech lidé středního věku bez zjevných vazeb na krajní pravici – spojili při pokusu zvrátit výsledky voleb,“ popisují Pape a Ruby.

Do spiknutí, které si kladlo za cíl svrhnout vládu o rok později pro změnu v Německu, byli zapojeni místní soudce, kuchař a princ.

Podle amerického odborníka na boj proti násilnému extremismu Jacoba Warea se i tito lidé dají počítat do kategorie tzv. třetí generace radikálů. Ware vloni pro Georgetownskou univerzitu vypracoval studii, kde rozebral vývoj tří generací online radikalizace.

Podle něj se druhá generace radikálů, do níž řadí první dekádu tohoto století, a do níž se dá počítat i například Anjem Chaudary, organizovala přes sociální sítě a v tzv. internetových „komnatách ozvěn“, které jejich radikalizaci posilovaly a vedly poté k násilným činům. Pořád se ale dala vystopovat jistá míra organizovanosti. Současná tzv. třetí generace radikálů se ale podle Warea vyznačuje nepředvídatelností a stoupajícím počtem zcela osamělých aktérů, kteří používají k případné komunikaci aplikace s koncovým šifrováním, jako je WhatsApp či Telegram nebo pro krajní pravici specifické aplikace jako je Gab či Parler.

Online prostředí, blízké mladým lidem, pak podle Warea snižuje věkovou hranici extremistů na dříve nemyslitelný věk. Jako příklad autor studie uvádí rozprášení krajně pravicové divize Feuerkrieg v Estonsku v roce 2020, kterou vedl 13letý chlapec. Ware to vysvětluje i tím, že extremistické materiály jsou na internetu stále dostupnější.

Liga proti hanobení

„Přístup do světa nenávisti na internetu je dnes stejně snadný, jako bylo naladit si v sobotu ráno v televizi kreslené seriály,“ cituje Ware Orena Segala z Ligy proti hanobení. Podle studie o radikálech třetí online generace za snižující se věkovou hranicí mladých extremistů může stát i fakt, že v radikalizaci klesla podstata organizací i ideologie.

„Nejenže organizace jsou méně důležité, ale i ideologie jsou méně důležité. A nejenže nyní hrají ústřední roli osamělí aktéři; často jsou svou vlastní propagandistickou odnoží, sdílejí manifesty a livestreamy, kterými dále živí vlastní ideologii,“ popisuje Ware. Podle něj tyto trendy ještě urychlila pandemie covid-19.

„Ta dala vzniknout nové značce konspirace ,masové radikalizace‘, která se nespoléhá na alternativní fakta, nýbrž na absenci fakt,“ nastiňuje Ware výzvy, které představuje nová generace ať už džihádistů nebo jiných extrémistů.

Podle něj sice větší platformy sociálních médií stále hrají důležitou roli, nejnovější vývoj radikalizace na sociálních sítích je ale z nemalé části definován novější online kulturou, která upřednostňuje anonymitu před známostí, a dokonce i přátelstvím. Novější sociální sítě, včetně Telegramu a Gabu, kladou důraz na šifrování a soukromí, nikoli na široký vliv.

„Poučný příklad poskytuje QAnon, hnutí výrazně třetí generace, jehož samotný název skupiny odkazuje na anonymního vládního úředníka, který vyzradil státní tajemství. Stoupenci hnutí jsou nabádáni, aby si udělali vlastní průzkum, což zdůrazňuje individualitu, zatímco motto sítě ,Kam jde jeden, jdeme všichni‘ zdůrazňuje důležitost jednoty a oddanosti věci,“ popisuje Jacob Ware nové výzvy před kterými stojí nejen britské tajné služby, ale celý svět.