Největší zakázku na „dovoz Čechů“ dostaly česko-čínské Smartwings. Inkasovaly téměř 70 miliónů
Česká vláda za poslední měsíc přivezla ze zahraničí 5082 českých občanů z 18 zemí světa. Daňové poplatníky to zatím vyšlo na zhruba 106 milionů korun. Dvě třetiny by se mohly do státní kasy vrátit díky „repatriačnímu příspěvku“ od Evropské unie. Většinu letů zajišťovala společnost Smartwings podnikatelů Jiřího Šimáněho a Romana Vika. Podle propočtů HlídacíPes.org firma za některé lety státu účtovala sumy, které běžně platí turisté za business třídu v rámci zpáteční letenky.
„Máme za sebou největší repatriační program v historii. Byly to mimořádně obsáhlé manévry a řešili jsme podobně jako řada dalších zemí situaci, kterou před námi nemusel nikdo v takovém rozsahu řešit,” řekl na tiskové konferenci k ukončení repatriací ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Pochválil své kolegy za „úmornou, organizačně náročnou práci“.
Ministerstvo zahraničí během měsíce dokázalo dostat domů většinu českých občanů, kteří uvízli v zahraničí. Řada letadel nabírala v rámci úsporných opatření pasažéry na více zastávkách. Například let z amerického Chicaga přibral pasažéry na Islandu, let z Panamy zase stavěl na Kubě, letadlo z Kolumbie pak v Kostarice.
Kvůli repatriacím narychlo vznikla i „horká linka”, jejíž spuštění ministerstvo plánovalo původně až s letní turistickou sezónou.
„Plánovali jsme otevřít operační call-centrum, které by přijímalo dotazy občanů v nouzi a pomáhalo jim jako první záchytný bod. Byli jsme těsně před spuštěním, když přišla koronavirová krize. V urychleném režimu jsme centrum spustili. V provozu se střídalo dvanáct lidí po dobu tří týdnů. Call centrum fungovalo non-stop a odbavilo desítky tisíc hovorů a zhruba stejný počet emailů,” vypočítal ředitel konzulárního odboru MZV Pavel Pitel.
Lety zdarma, s výjimkou Austrálie
Otazníky se ale vznášejí nad financováním celé akce. Na letenku domů si připlatili pouze pasažéři posledního repatriačního letu z Austrálie a Nového Zélandu. Každý cestující přispěl částkou 700 eur. Ostatní lety platili výhradně daňoví poplatníci, sami vracející se krajané neplatili nic navíc.
HlídacíPes.org už upozornil na to, že v jiných zemích EU repatriovaní cestující na vládní lety přispívali. Například Holanďané vybírají od každého z nich příspěvek ve výši 300 eur po Evropě a 900 eur na lety mimo evropské území.
Na repatriaci si do výše 500 liber příspívají i Britové.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek pro HlídacíPes.org vysvětlil, proč se ministerstvo rozhodlo, že Čechy i přidružené Evropany bude svážet ze světa zdarma:
„Pro bezplatnost letů jsme se rozhodli z důvodu, že plno lidí už nemělo finance na cestu. Byli vyhození z hotelů a neměli u sebe hotovost. Kdybychom je nechali podepsat závazek, aby nám posléze ty peníze vrátili, což dělá část členských států, bylo by to pro nás administrativně velmi zatěžující a složité. Proto jsme se rozhodli pro možnost spolufinancování od Evropské unie. Pokud bychom vybírali peníze od českých občanů, o to by pak EU snížila svůj příspěvek. Rozhodli jsme se jít tedy pro občany nejlepší cestou a pro nás administrativně nejméně náročnou,” říká Martin Smolek.
Již zmíněnou výjimkou byl repatriační let z Austrálie. Podle Smolka byla důvodem cena letu, která přesáhla třicet milionů (z toho osm milionů pokryli cestující a 16,9 milionu Kč bude vláda žádat v příspěvku od EU).
„Na poslední let z Austrálie jsme využili služeb Korean Airlines, které byly na tak obsazený let nejlépe vybaveny. Šlo totiž vlastně o tři lety v jednom. Jedno letadlo letělo na Nový Zéland, druhé do australského Sydney, pak se setkala v korejském Soulu, odkud ve větším letadle odletěli cestující společně do Prahy,” poukazuje na náročnost poslední repatriace Martin Smolek.
Finance pro Smartwings
Na letenku zdarma měli nárok jak ti, kteří se objektivně ocitli v nouzi a vycestovali před krizí, tak ti, kteří odjeli na dovolenou už v době koronavirové pandemie, nebo měli možnost zakoupit si zpáteční letenku ze svých peněz v rámci komerčních letů, které se v době jejich návratu ještě nabízely.
„Nebylo v našich silách „přebírat“ jednotlivé cestovatele a posuzovat do hloubky, nakolik se v nouzi ocitli vlastní vinou či nikoliv. Naší povinností je pomoci všem, kteří jsou v nouzi,” vysvětluje mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová.
Na většinu letů se podle Ministerstva zahraničí svou velikostí nehodily dva Airbusy 319 CJ, které vlastní česká armáda a které využívají k zahraničním cestám například politici.
„Na většinu letů by armádní letouny musely nadvakrát, což by bylo zbytečné. Potřebovali jsme letadla s alespoň 180 místy,” vysvětluje Martin Smolek, proč armádní letka svážela Čechy pouze z Lotyšska a Polska, které zamezilo převozu lidí autobusem.
Na dva lety z Thajska využilo MZV služeb Thai AirAsia a Bamboo Airlines z Vietnamu, které zároveň převážely zdravotnické pomůcky a byly hrazeny z jiných prostředků.
Nejvíc letů – konkrétně čtrnáct – zajistila pro vládu česko-čínská společnost Smartwings Group. „Služeb Smartwings jsme využili ze dvou logických důvodů. Létají z Prahy, jsou místní a druhá výhoda byla, že společnost měla čtyři letadla v Kanadě, která se měla vracet do ČR. Takže tato letadla byla využita pro návraty z amerického kontinentu,” říká Martin Smolek.
Ve vedení společnosti stojí podnikatelé blízcí premiérovi Andreji Babišovi Jiří Šimáně a Roman Vik. Smartwings Group od státu za repatriační lety podle výpočtů HlídacíPes.org inkasovala 69 796 912 korun. Tedy téměř dvě třetiny ze 111 milionů korun, které vláda schválila z rozpočtu na repatriace.
Cena za plné letadlo
Například za let z Dominikánské republiky zaplatila vláda 7 255 700 korun. Pokud se tato částka rozpočítá na 129 přepravených cestujících, cena jednosměrné „letenky” vychází na 56 246 korun na osobu.
Pro srovnání – například běžná zpáteční letenka na Bali v ekonomické třídě i s jedním odbaveným zavazadlem vyjde v průměru na částku kolem dvaceti tisíc korun. Zpáteční letenku na Bali v business třídě se dvěma odbavenými zavazadly pak třeba Air France (podle vyhledávače Skyscanner) na červen nabízí za 55 987 korun. A letenky z Thajska a Vietnamu s Thai Airways a Bamboo Airlines vyšly v průměru na 23 000 korun na cestujícího.
Nijak „tržně“ nevychází ani repatriační cesta z Peru, kde cena vychází na osobu na 44 314 korun, z Panamy na 46 000 korun. Z Kolumbie na 36 000 korun.
Společnost Smartwings se k cenám letů vyjadřovat odmítla. Mluvčí Vladimíra Dufková nicméně upřesnila, že ceny se odvíjejí od vzdálenosti letu a kapacity letadla.
„Repatriační let je svým charakterem letem charterovým, tzn., že objednavatel letu si objednává od dodavatele kapacitu celého letadla. Cena letu je ovlivněna bází, ze které se letadlo k repatriačnímu letu přistavuje. Naší výhodou například bylo, že jsme měli k dispozici letadlo v Kanadě, které jsme mohli hned využít a objednavateli letu neúčtovat přelet z ČR,” popsala Vladimíra Dufková.
Na dotaz, proč letenka repatriačního letu se Smartwings z Dominikánské republiky přes Kanadu vyšla v průměru na 16 000 korun na osobu, ale přímý let z Dominikánské republiky do Prahy vyšel už na 56 000 korun na osobu, reagovala informací o ceně jednosměrné letenky s Air France z Dominikánské republiky do Prahy v březnu příštího roku. Ta v ekonomické třídě vychází na 46 827 korun.
HlídacíPes.org však opakovaně zadal do několika vyhledávačů letenek stejnou destinaci na říjen letošního roku i březen příštího roku a cena zpáteční letenky v ekonomické třídě se pohybovala v průměru mezi 18 000 až 29 000 korunami.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
14 komentářů
V době celosvětového chaosu jako jediný v České vládě Andreje Babiše prochází na výbornou Ministr zahraničí Petr Petříček. Nelhal, nekecal, makal, logisticky plánoval a hlavně konal! Dostat zpět do vlasti v nelehké situaci v relativně krátkém času tak veliké množství Českých občanů si zaslouží veřejné uznání.
A co se týče letky Smartwings? Využili příležitosti a namastili si kapsu. Očekávat soucit od Česko-Čínské společnosti nelze. Domnívám se, že to byl vyšší zájem, aby požadovali po Českém státě max. ceny.
Tím pádem mě zajímá, jaký smysl dává znárodnění ČSA, která byla ve Smartwings Group tímto upozaděna?
Pane Dušane, obávám se, že jste si dělal názor na základě velmi amatérské investigace paní novinářky, a to jsem vůči autorce článku velmi diplomatický.
Paní Engelová evidentně nekonzultovala problematiku letecké dopravy s odborníky a nezohlednila velmi důležitá specifika letecké dopravy jako například dolet, kapacitu jednotlivých typů letadel a náklady s tím související.
V době repatriačního letu z Bali se do Prahy šlo vrátit pomocí Qatar airlines za cenu jednosměrné letenky v hodnotě cca 1700EUR, a to s jedním mezipřistáním. Celková doba letu by byla cca 50 hodin.
Let společnosti SW měl na zpáteční cestě celkem tři mezipřistání s celkovou dobou letu cca 21 hodin. Musí se dále brát v potaz, že každé mezipřistání něco stojí, je také větší spotřeba paliva, než je tomu u přímých letů, nemluvě o tom, že se letadlo muselo nějakým způsobem na Bali dopravit.
Pokud by se na repatriaci použilo větší letadlo s delším doletem, nevyužila by se ale kompletně jeho kapacita, což by opět mělo za následek vysokou cenu na jednoho přepravovaného.
Nedivím se tedy, že paní Dufková na kladené otázky nereagovala, poněvadž jí asi bylo zřejmé, že paní novinářka neměla dostatečné informace o specifikách jednotlivých repatriačních letů.
Nevytvářel bych si ani konspirace ohledně česko-čínského soucitu. Zkuste si vypátrat kolik se čínské straně za celou dobu jejich účasti v „projektu SW“ vyplatilo na dividendách… Ušetřím Váš čas a prozradím, že vůbec nic. Zřejmě tomu tak nebude ani po uzavření tohoto hospodářského roku. Takže bych se neobával, že by se peníze českých daňových poplatníků dostaly do rukou „nesoucitných Číňanů“, minimálně ne touto cestou.
Majitelé Smartwings
China International Group Corporation (49,9 %)
Canaria Travel (27,7 %)
Unimex Group (11,2 %)
Roman Vik (11,2 %)
Dobrý den, předně bych chtěl říct, že jako pilot chápu, že české aerolinky ČSA a Smartwings dostaly šanci na většinu repatriací a jelikož je Smartwings spoluvlastníkem ČSA a jejich piloti i stroje pro ČSA létají, je irelevantní řešit zda měli, či ne největší podíl, protože se na těch letech ve výsledku podíleli piloti jak ČSA tak Smartwings. Další fakt je ten, že letecký „business“ je obecně velmi drahý (cena paliva , údržby, ceny letadel, platy pilotů, pojištění atd.) a připočítám-li k tomu velmi špatnou situaci v cestovním ruchu plus problém s B737MAX(a pro Smartwings je tento problém markantní) tak je velmi logické a rozhodně ne nemorální, že si řekli o takové peníze. Něco jiného by bylo, kdy žádný z výše uvedených problémů nebyl, a aerolinky by byly ve skvělé finanční kondici.
Pokud se někdo chce „zlobit“ na to, že se vynaložili takové peníze, respektive že se museli vynaložit, tak by se měl ptát našich spoluobčanů, zda-li bylo nutné v této řekněme zdravotní krizi cestovat i přes varování, aby se tak nedělo. Neříkám, že se to dá paušalizovat na všechny. Někdo už v zahraničí byl před vypuknutím epidemie, někdo musel z pracovních, či rodinných důvodů odjet, ale řekněme si narovinu, že takových lidí byla menší část.
Podle mého názoru by částečným řešením bylo, kdyby se ty aerolinky (popřípadě společnosti autobusové dopravy), které tam spoluobčany odvezli, ale už je nepřivezli zpět z důvodu zahájení karantény, finančně spolupodíleli. Byl by to naprosto férový přístup, protože řekněme, že v řadě případů si lidé koupili zpáteční letenku nebo lístek, ale zpět jejich cesta už neproběhla a tudíž tito dopravci mají peníze za přepravu, kterou ale nerealizovali. Opět je jasné, že to takto nebylo ve všech případech, ale i to by trochu cenu, kterou musel stát vynaložit snížilo.
Ty ceny jsou v pořádku, vzhledem k tomu že jde o ad-hoc lety na objednávku vypravené během 1-2 dnů přes půlku světa. Určitě bych to nesrovnával s tržní cenou vzhledem k tomu, že se nejedná o let, kterej běžně na trhu koupíte.
Hodnocení Smartwings
V roce 2014 se společnost Smartwings umístila jako 3. nejdražší nízkonákladová letecká společnost z celého světa na žebříčku serveru Aletenky.cz, přičemž průměrná cena letenky byla 185 euro. V hodnocení Skytrax v roce 2016 se Smartwings dostaly mezi 21 nejhorších leteckých společností světa, dostaly dvě hvězdičky z pěti.
zdroj Wikipedia
Tak podejte na kapitalistickou vládu žalobu , že se rychle postarala o zoufalé české občany a neprováděla nějaké výběrové řízení , co je nejlevnější ! Představte si sebe někde v cizině bez peněz a všude kolem hysterie z koranoviru , každý den je hrůza !
Připomínám Všem, že v současné době vládne v České republice PROTIKORUPČNÍ VLÁDA Andreje Babiše. Opakují PROTIKORUPČNÍ VLÁDA…
Možná protikorupční , ale kapitalistická !
Kapitalistický prolhaná rudá znárodňovací protikorupční Vláda ČR Andreje Babiše.
Je to přesně?
Otázka redakci: Když píšete „česko-čínské Smartwings“, je pro Vás Škoda auto německá? Posuzovat společnost podle jejích akcionářů je zavádějící a scestné. Smartwings je česká společnost, se sídlem v Praze, založená podle českého práva…
No jo, no – plne letadlo. Jenze let stoji stejne, jestli je v letadle 1 pasazer nebo je plne. Na druhou stranu mohl dat SW slevu za to, ze jim vlada vytizila letadla na navratu do CR, ne?
Vždy jsem si myslel, že tento web je alespoň trochu na úrovni a že se mu dá důvěřovat. Tohle ale nemůžete myslet vážně?
Začněme tím, že v nadpisu píšete „česko-čínské SmartWings. Bohužel tomu tak je, ale pokud by 49,92 % podílu vlastnila podobná firma z USA, zmínili byste to také? Z nadpisu cítím snahu SW poškodit, promiňte.
Co se cen letů týče… Repatriační lety byly plánovány na několik dní dopředu. Věřím tomu, že by byla cena nižší, pokud by ve Smartwings věděli, že za půl roku bude ukončen pronájem letadel v Kanadě a vracet se budou s občany EU ze zemí, jako je např. Kolumbie či Peru. Pravidelné dálkové lety jsou plánovány např. na rok dopředu. Na ceně se jistě dále podepsal fakt, že každý let aerolinií Smartwings podnikl cestou minimálně dvě mezipřistání (většinou Halifax a Reykjavik, na letu z Peru v mexickém Cancunu atd.). To je více nákladné, než poslat letadlo přímo ze zmíněných zemí do Prahy. Navíc by to ani nešlo, Boeing 737 nemá takový dolet, aby dokázal letět třeba z Peru do České Republiky přímo. A co se ekonomiky provozu týče, nelze Boeing 737 srovnávat například s Boeingem 777 nebo 787, který bych na letu s Air France z Karibiku očekával. Navíc jste u letu z Dominikánské republiky počítali se 129 cestujícími. Je pravda, že když je letadlo méně naložené, ušetří se trochu paliva. Na takovou dálku bych to tipoval na čtyři-šest tun paliva. Pokud by ale byla využita plná kapacita letadla, pak by se cena letenky na osobu dostala na 38 390 korun, uvažujeme-li s celkovou cenou 7 255 700 korun. Něco stojí i prázdný přelet letadel z Kanady do Panamy, Peru a jiných destinací. Minimálně na dva lety navíc letělo letadlo prázdné až z Prahy, myslím, že konkrétně tomu tak bylo právě u letu do Dominikánské repunliky. K tomu započítejme plat posádky, ubytování pro posádky na letištích po cestě (kvůli uzavřeným hranicím nemohla být přeletěna posádka jako tzv. „deadhead crew“ třeba do toho Halifaxu), navigační poplatky apod.
Aby můj komentář nevyzněl pouze jako nesouhlas, tak nerozumím tomu, proč by 75 % ceny za lety měla platit EU. Řekl bych však, že nabídka společnosti Smartwings byla výborná a že v současné době žádná aerolinka nebude dělat charitu.
Být panem Šimáněm či panem Vikem, žádal bych po tomto serveru omluvu za dostatečně neodůvodněné spekulace.
Hezký den, Václav.
Myslím, že se potvrdilo, co znám z vlastní zkušenosti. V těžkých okamžicích dokáží naši úředníci a diplomaté maximum. Pocit, že se o mne můj stát postará, když se ocitnu v nouzi, je jedním z kamínků mozaiky, z níž se formuje vlastenectví (ne nacionalismus). Ale zdůvodnění, že se od repatriovaných cestovatelů nevyžadovala alespoň symbolická a pro všechny (když už měli na drahé zájezdy) jistě únosná částka, protože její zpětné vymáhání by bylo administrativně náročné, se mi zdá absurdní. Přeloženo do češtiny, někomu se nechtělo přidělávat si práci. Proč, když to může zaplatit stát?