Skupina ruskojazyčných cizinců na komunikační platformě Telegram pojmenovaná podle místa vzniku „Pozor! Brno“ má skoro třicet tisíc členů. Ti si každý den překládají a sdílejí zprávy o Česku. V době války skupina také pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny i mladým Rusům, kteří nepodporují režim Vladimira Putina a v Česku chtějí studovat.

Začalo to jako malá skupina rusky mluvících studentů z Brna, kteří se chtěli seznamovat a hledali možnosti, jak společně trávit volný čas. V době pandemie koronaviru si pak založili veřejnou skupinu na ruské sociální síti Telegram s názvem Pozor! Brno.

Dnes jde s téměř třiceti tisíci členy o největší ruskojazyčnou online komunitu v Česku, i o největší tuzemskou skupinu na síti Telegram. Lidé z Ruska, Běloruska, Ukrajiny či Kazachstánu tam společně překládají české zprávy do ruštiny a navzájem se informují o dění v Česku.

V azbuce si mohou přečíst o historii země a lokálních zajímavostech, ale také o volnočasových aktivitách v regionech či o aktuálních českých politických kauzách.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům

Z Pozor! Brno se tak stalo něco jako regulérní médium. „Chceme informovat rusky mluvící komunitu, poskytovat jí pravdivé a aktuální informace, informovat její zástupce o právech a povinnostech, které zde mají,“ říká Kseniia Lazarov, poradkyně Centra na podporu cizinců, které se skupinou spolupracuje.

Zmíněná platforma má také pomáhat integrovat rusky mluvící cizince v Česku. „Pokud lidé, kteří se sem přistěhují, umí rusky, ale neumí zatím česky a nemohou si shánět informace z místních médií, skupina jim pomůže lépe pochopit zemi, ve které se ocitli,“ říká jedna ze správkyň skupiny, ruská studentka Anastasyia.

Co je Telegram?

Původně ruská komunikační platforma, která se vyznačuje důrazem na soukromí svých uživatelů. Ti mohou na síti působit anonymně a jejich soukromé zprávy jsou opatřeny silným šifrováním. Síť je i kvůli tomu oblíbeným digitálním prostorem pro extremisty a pro obchod s drogami či jiným nelegálním zbožím.

V nedemokratických zemích se ale Telegram stal i útočištěm pro kritiky režimů, které tamní vlády nedokážou tak efektivně kontrolovat. Rusové, Bělorusové a občané dalších totalitních zemí tam mohou bezpečně šířit informace bez cenzury a organizovat demonstrace.

V Česku se aplikace stala populární v době pandemie koronaviru, kdy kritici opatření na síť hromadně migrovali z klasických sociálních sítí jako je Facebook. Na Telegramu působí i čeští nacionalisté nebo fotbaloví fanoušci. I ty největší skupiny jsou však co do velikosti oproti Pozor! Brno zhruba „jen“ třetinové. 

Z především informativní skupiny se začátkem války na Ukrajině stala i podpůrná komunita. Počet členů se výrazně zvýšil a přibyly tisíce rusky mluvících ukrajinských uprchlíků. Ti ve skupině našli informace o tom, jak se do Česka dostat, co je potřeba vyřídit po příjezdu a kde v tuzemsku hledat pomoc.

„Dále jsme informovali o možnostech poskytování humanitární a jiné pomoci lidem žijícím na Ukrajině a lidem prchajícím do Česka. Na kanálu jsme zveřejňovali inzeráty na dobrovolníky. Hodně členů skupiny pomáhalo například v přijímacích střediscích pro uprchlíky,“ říká Anastasyia.

Rusové nejsou Putin

Zároveň skupina může pomoci i Rusům a Bělorusům, jejichž mateřské země čelí evropským sankcím a jejich pobyt v Česku je tím výrazně ovlivněn. Nemohou studovat vybrané „strategické“ obory na českých vysokých školách, jejich příbuzní nezískají víza pro vstup do země a mají omezené bankovní služby.

Členové skupiny tak například připravili vzor motivačního dopisu pro studenty pražského ČVUT z Ruska a Běloruska. „Vedení po nich chce motivační dopisy, aby mohli pokračovat ve studiu, ale oni mnohdy nemají představu, o co jde. Do Česka přijeli často hned po škole a lze je jen těžko označit za zkušené v byrokratických otázkách,“ upřesňuje Anastasyia.

Mladí Rusové se podle ní setkávají i s komplikacemi při převodu peněz od svých rodičů kvůli vyloučení některých ruských bank ze systému SWIFT. „Lze zkusit poslat peníze do české banky z ruské Tinkoff banky, která není pod sankcemi, ale přijdou za dlouho a kurz převodu je nechutný. Hodně prodělají,“ konstatuje.

I s tím se Anastasyia a další lidé ve skupině snaží studentům pomoct: „Několikrát jsem sama psala pokyny pro rodiče studentů, jak používat aplikace k převodu peněz, jako Koronapay nebo Paysend, která už však omezila své služby v Rusku. Někteří se snaží posílat peníze přes kryptoměny, ale to nedoporučujeme.“

Skupina Pozor! Brno funguje i aktivisticky, připouští její zakladatelka, Běloruska Darja. Členové se podle ní snaží změnit postup české vlády v přístupu k Rusům žijícím v Česku. „Píšeme hromadné dopisy, výzvy české vládě a snažíme vysvětlit, že Rusové nejsou Putin,“ říká.

V současné době jde především o snahu obnovit víza pro Rusy a Bělorusy. „Ministerstvo školství již představilo seznam oborů, které jsou pro Českou republiku strategické, tak proč neobnovit studentská víza i pro všechny ostatní?“ ptá se Darja. Česká vláda však počítá s tím, že zákaz udělování víz pro Rusy a Bělorusy bude platit až do konce března roku 2023.

Občas dojde i k potyčkám

I v tomto zdánlivě bezkonfliktním digitálním prostoru se však objevují kontroverzní témata. Občas dojde i k hádkám či vzájemnému obviňování, ať už z válečné agrese či z diskriminace. Podle administrátorů skupiny se případné třenice točí kolem témat uprchlíků a povolení pobytu pro Rusy.

Darja popisuje například situaci, kdy se ve skupině objevila zpráva o tom, že český ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že budou prodloužena omezení pro Rusy a Bělorusy.

„Ukrajinci napíšou do komentáře, že je to správně nebo že je dobře, když ruští studenti odjedou zpátky do své vlasti. Pak přijde komentář, kdy ruský student na to odpoví, že nechce jet zpátky, protože ho pošlou bojovat na Ukrajinu, což nechce,“ říká s tím, že pokud se spor příliš vyostří, ona nebo její kolegové omezí možnost příspěvek komentovat.

Jde především o situace, kdy dojde k porušení pravidel komunity. Ta zakazují urážky, diskriminaci a agresi. „Obzvláště agresivní diskuse jsou monitorovány hlavním administrátorem a ukončovány. Ale můj osobní pocit je, že na kanálu jako celku je větší soudržnost a podpora,“ říká Anastasyia.