Podivné názvy účtů, obsah plný chyb nebo profilové fotky vytvořené umělou inteligencí, zato jasné poselství proti Západu i USA. Na sociálních sítích se v posledních letech stále více šíří pročínská propaganda ostře útočící právě na západní demokratický systém. Podle nové studie za těmito vlivovými aktivitami Pekingu stojí sítě falešných účtů, vytvořené speciálně za tímto účelem.

Britská nezisková organizace Centrum pro informační odolnost (Centre for Information Resilience, CIR) zveřejnila na konci července zprávu, v níž mapuje aktivity vzájemně propojených účtů na sociálních sítích, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění v některých klíčových mezinárodně diskutovaných otázkách týkajících se Číny a Spojených států amerických.

Tyto vlivové operace se odehrávají zejména na Twitteru a s o něco menší intenzitou také na Facebooku, YouTube či Instagramu, tedy západních sociálních sítích, které jsou v samotné Číně blokované. Jejich cílem je vylepšit obraz Čínské lidové republiky na globální scéně.

Zkažený Západ, hodná Čína

Dosáhnout toho se snaží popíráním zahraniční kritiky čínského režimu a zdůrazňováním problémů uvnitř americké společnosti a kontroverzních témat spojených s působením USA ve světě. Ředitel investigativního týmu CIR a hlavní autor zprávy Benjamin Strick pro BBC shrnul:

„Náš výzkum ukazuje na záměrné snahy změnit pohled na některé klíčové otázky v rámci mezinárodního veřejného mínění, a to konkrétně ve prospěch Číny. Síť má za cíl delegitimizovat Západ posilováním pročínských narativů. Ukazuje se, že narativy sdílené v rámci této sítě se překrývají s těmi, které jsou sdílené prostřednictvím účtů představitelů čínského státu na sociálních sítích a oficiálními čínskými médii.“

Zpráva CIR hovoří o „více než 350 falešných profilech na sociálních sítích prosazujících pročínské narativy a usilujících o diskreditaci těch, kteří jsou nahlíženi jako oponenti čínské vlády“. Jedním z nejtypičtějších témat je „špatný stav lidských práv v USA“, téma, které se účty pokoušejí propojit s americkými společenskými hnutími typu Black Lives Matter nebo Stop Asian Hate.

Cílí tím na širokou veřejnost po světě a snaží se získat větší vliv pro vlastní pročínskou agendu. Součástí je mimo jiné popírání západní kritiky stavu lidských práv v Číně, zejména v souvislosti s represemi proti Ujgurům (případně Tibeťanům a jiným menšinám) a likvidací prodemokratického hnutí v Hongkongu.

Politický „astroturfing“

Celou síť se podařilo identifikovat díky několika specifickým znakům, jako je užívání stejných hashtagů a aktivní lajkování, komentování, retweetování a sdílení stejného nebo jen mírně pozměněného obsahu, který většinou kombinuje čínštinu a (často špatnou, automaticky přeloženou) angličtinu.

Většina těchto účtů má zvláštní názvy (automaticky vygenerované kombinace písmen a čísel) kombinované s čínskými jmény nebo textem v čínštině. Typickým znakem je pak používání počítačově vygenerovaných profilových fotografií vytvořených na bázi strojového učení pomocí generativní sítě StyleGAN. Mnohé z těchto účtů nemají žádné sledující a často ani žádný vlastní obsah, pouze pomáhají zvyšovat dosah sdílením, repostováním, lajkováním a komentováním obsahu z několika zdrojových profilů (pod stejnými hashtagy).

V odborném slangu se taková aktivita nazývá „astroturfing“. Jedná se o typ tzv. „guerillového marketingu“, který se snaží vytvořit zdání autentického a spontánně šířeného (ideálně „virálního“) obsahu vytvořeného běžnými uživateli z řad spotřebitelů, voličů apod.

Ke skutečnému vlivu mezi reálnými uživateli mají tyto pročínské sítě ještě daleko a jejich obsah jen zřídka vyvolá odezvu skutečných „lidských“ uživatelů sociálních sítí, nepočítáme-li v Číně žijící cizince vědomě zapojené do čínské propagandistické mašinérie či placené lokální hvězdy. I přesto je však třeba tyto aktivity sledovat s patřičným kritickým odstupem.

Zpráva CIR se zaměřila na tři konkrétní hashtagy: #美国 (Mej-kuo, tj. USA), #香港 (Siang-kang, tj. Hongkong) a #郭文贵 (Kuo Wen-kuej, čínský exilový magnát, a poněkud kontroverzní kritik pekingského režimu). Analýzou příspěvků na sociálních sítích byla vytipována klíčová témata, jimž se účty v rámci zdokumentované sítě primárně věnují.

Patří k nim následující okruhy: USA a zákon o držení zbraní, americké obviňování z genocidy v Sin-ťiangu, USA a diskriminace (zejména rasová), USA a koronavirus v Indii, Kuo Wen-kuej, Jen Li-meng a její zpráva, v níž tvrdí, že virus unikl z wuchanské laboratoře, prodemokratické hnutí v Hongkongu, vztahy mezi Čínou a USA nebo USA a globální konflikty (např. Afghánistán, Irák, „barevné revoluce“ na Blízkém východě a v severní Africe apod.).

Když blokovat nestačí

Nejedná se zdaleka o první takovou síť odhalenou za posledních pár let. Podobné chování navázané na čínské aktivity na západních sociálních sítích bylo pod označením „spamufláž“ popsáno v několika zprávách americké analytické firmy Graphika.

Další studie zveřejnil v loňském roce například Australský institut pro strategickou politiku (ASPI) a několik dalších organizací, včetně známého portálu Bellingcat. Tyto aktivity na sociálních sítích nabraly na intenzitě zejména v posledních dvou letech a znatelně zesílily během pandemie, kdy se významná část života společnosti přesunula do kyberprostoru.

V jedné ze zpráv o „spamufláži“ z dubna 2020 analytici z Graphiky upozorňují, že i když se společnosti jako Facebook nebo Google snaží proti těmto aktivitám bojovat a podezřelé účty blokují a mažou, daří se sítím pročínských účtů čím dál častěji „prorazit ozvěnu vlastních falešných profilů a oslovit skutečné uživatele sociálních sítí, včetně některých mimořádně vlivných influencerů“.

Z řad politiků se k nim podle Graphiky připojil třeba venezuelský ministr zahraničí, významný pákistánský politik, vysoce postavený manažer evropského zastoupení čínské telekomunikační společnosti Huawei či bývalý člen britského parlamentu George Galloway.

Nejviditelnější jsou kampaně těchto sítí na Twitteru, ale čím dál větší dosah mají také některé čínské kanály na YouTube, které uploadují obsah jak v čínštině, tak i v angličtině, navíc opatřený titulky. Některé evidují až desetitisíce sledujících. Podle Graphiky se právě během loňského jara poprvé podařilo podobným propagandistickým kanálům prorazit a postupně získat určitý dosah mezi reálnými uživateli.

Graphika také poprvé upozornila na to, že obsah, který tyto – často falešné nebo (za peníze nebo nabouráním) získané – profily a kanály zveřejňují, je očividně v souladu s oficiálními čínskými médii a s narativy prosazovanými komunistickou stranou. Témata se opět točí hlavně kolem soupeření mezi Čínou a USA a zaměřují se na odvracení kritiky namířené proti Pekingu, a naopak kritizování problémů demokratického Západu v čele právě se Spojenými státy. Videa na YouTube často přímo rozvíjela témata, k nimž se vyjadřovali vysocí čínští představitelé a státní média.

Stejná taktika i proti Pekingu

Hlavním rysem sítí účtů označovaných jako „spamufláž“ i těch, které letos na jaře analyzovali odborníci z CIR, je agresivní a konfrontační tón vůči USA a obecně zobrazování Západu v negativním světle. USA, ale někdy i evropské státy, jsou slovy analytiků z Graphiky zobrazovány jako „bezprávní, hegemonické, zmítané občanskými nepokoji a selhávající v boji proti covidu-19“. Tyto sítě šíří dojem, že americká demokracie není modelem, který by jakákoli země měla následovat.

První případy podobných pročínských vlivových operací na západních sociálních sítích byly detekovány už na jaře 2017. Jejich analýzy pak pomáhají osvětlit taktiku, narativy a cíle těchto informačních kampaní. Nejnovější analýza zveřejněná CIR v březnu a dubnu letošního roku zaznamenala asi 300-500 účtů na Twitteru, 40-55 profilů a stránek na Facebooku a asi 12 účtů na YouTube.

Mnohé byly nově vytvořeny se strojově vygenerovanými profilovými fotografiemi neexistujících lidí, u jiných se však jedná o po několika letech „oživené“ účty reálných uživatelů ze zemí, jako např. Bangladéš nebo Pákistán, jejichž původní majitelé nikdy předtím nezveřejňovali texty v čínštině. Část těchto profilů již byla provozovateli zablokována.

Součástí celého příběhu jsou ovšem také sítě, které naopak intenzivně šíří protičínskou (respektive přímo proti čínské komunistické straně zaměřenou) propagandu. Graphika nedávno zdokumentovala takovou síť navázanou na působení již zmíněného čínského magnáta a nepřítele pekingského režimu Kuo Wen-kueje.

Ten je spolu s lékařkou Jen Li-meng a americkým ultrapravicovým podnikatelem a politikem navázaným na Donalda Trumpa Stevem Bannonem často terčem pročínské internetové satiry a tématem jejích karikatur a mémů.

Tyto narativy spolu vzájemně na sociálních sítích soupeří o vliv v rámci amerického i globálního veřejného diskurzu, zároveň však všechny svým způsobem přispívají k destabilizaci společností a vzniku i šíření politického napětí i extremistických hnutí.