Nejčernější rok za třicet let. Porušování lidských práv v Číně loni zrychlilo i kvůli covidu
Organizace Human Rights Watch zveřejnila v druhém lednovém týdnu svou každoroční obsáhlou zprávu o stavu lidských práv ve světě. Čínu v ní pravidelně řadí mezi země s nejzávažnější mírou porušování lidských práv, rok 2020 však byl podle organizace „nejčernějším obdobím pro lidská práva v Číně od masakru, který v roce 1989 ukončil demokratické hnutí na náměstí Nebeského klidu“.
Výkonný ředitel organizace Human Rights Watch (HRW) Kenneth Roth pro agenturu Reuters 12. ledna uvedl, že „Čína zůstává největší hrozbou pro lidská práva“.
Ředitelka čínské pobočky HRW Sophie Richardson zase kritizovala EU za to, že ze svých závazků k ochraně lidských práv „veřejně udělala cár papíru“ nedávným podepsáním investiční dohody s Pekingem na základě „vágních očekávání, že Čína bude dodržovat zvýšené nároky týkající se nucené práce a dalších otázek“.
Zároveň však kvitovala, že se více vlád aktivně zapojilo do kritiky Číny, což přispívá k nezbytnému „narušení pocitu beztrestnosti čínské vlády při porušování lidských práv“.
Samotná zpráva HRW je rozdělena do více než deseti částí zahrnujících Hongkong, Sin-ťiang, Tibet, covid-19, ochránce lidských práv, svobodu projevu a vyznání, masovou kontrolu obyvatelstva, práva žen, sexuálních a genderových menšin a práva hendikepovaných. Dále jsou zvláštní části věnované problematice uprchlíků a žadatelů o azyl (v Číně se jedná především o imigranty ze Severní Koreje, kteří jsou často obratem vraceni zpět), čínské zahraniční politice a postojům „klíčových světových hráčů“ vůči Číně.
Hongkong: Nejhorší za 20 let
Mediálně nejsledovanějšími oblastmi byly v loňském roce Hongkong a Sin-ťiang. Podle HRW Hongkong v roce 2020 zažil „nejagresivnější útok na svobodu tamních obyvatel od jeho předání Číně v roce 1997“. Po turbulentním roce 2019, kdy Hongkongem otřásla dosud největší vlna občanských protestů, Peking v lednu 2020 vyměnil nejvyššího šéfa pekingské správy v Hongkongu a ředitelem styčné kanceláře jmenoval Luo Chuej-ninga. Ten měl podle HRW „s Hongkongem nulové zkušenosti, zato proslul svou tvrdou rukou v rámci komunistické strany“.
Po potyčkách mezi prodemokratickými a propekingskými zákonodárci v hongkongské Legislativní radě ohledně jmenování předsedy Komise pro vnitřní záležitosti, k nimž došlo v dubnu a květnu, potřeboval Peking nástroj, jak prodemokratické politiky z volených orgánů definitivně odstranit. Tím se stal zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu.
Již od jara docházelo k masivnímu zatýkání hongkongských aktivistů, ale i politiků a podnikatelů, kteří protesty podporovali. Patřil mezi ně například mediální magnát Jimmy Lai, bývalí zákonodárci Lee Cheuk-yan a Yeung Sum nebo jednaosmdesátiletý advokát Martin Lee. Další razie, zatýkání a procesy následovaly v druhé polovině roku, již s podporou nového zákona o státní bezpečnosti, který umožnil obvinění každého, kdo nějakým způsobem narušoval vágně definovanou „stabilitu, jednotu a celistvost vlasti“.
Na jeho základě došlo postupně k totální likvidaci prodemokratického tábora v Legislativní radě, přičemž klíčoví aktivisté skončili buď v emigraci (jako např. Nathan Law či Ted Hui), nebo za mřížemi (jako Joshua Wong, Agnes Chow nebo Benny Tai).
Ujguři na hraně genocidy
Živo bylo už od počátku roku i v Sin-ťiangu. Hned v únoru například unikl takzvaný Karakašský seznam obsahující interní informace ohledně Ujgurů a příslušníků dalších turkických etnik poslaných na „převýchovu“. Krátce nato se objevily zprávy o firmách, včetně západních, které se poskytováním nejnovějších technologií podílejí na masivní sekuritizaci Sin-ťiangu.
Následovaly reportáže o využívání nucené práce „převychovaných“ Ujgurů, a to často podniky, jež jsou navázány na dodavatelské řetězce velkých nadnárodních firem. Tragickou situaci a kolaps lidských práv v oblasti dokreslily analýzy dokazující masivní státem řízenou kontrolu porodnosti mezi Ujgury.
18. ledna 2021, v poslední den Trumpovy administrativy, toto stanovisko v oficiálním prohlášení potvrdil i americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo a USA se tak staly první zemí na světě, která situaci v Sin-ťiangu oficiálně označila za genocidu.
Méně medializovaná, ale podobně vážná je podle HRW i situace v Tibetu, kde úřady „nadále vážně omezují náboženskou svobodu, svobodu slova, pohybu a shromažďování“ a kde se jim trvale „nedaří napravit situaci, kdy dochází (…) k zabírání půdy místními úřady, často spojenému se zastrašováním a nezákonným užíváním násilí ze strany státních bezpečnostních složek“. Pod záminkou „boje s chudobou“ v tibetských oblastech navíc nadále dochází k násilnému přesidlování až stovek tisíců obyvatel, převážně pastevců a drobných zemědělců.
V květnu bylo dále schváleno nařízení o „modelových oblastech pro národní jednotu“ zaštiťující nucenou asimilaci menšinového obyvatelstva. Toto nařízení díky finančním a jiným pobídkám dále zvyšuje systémovou ekonomickou migraci do Tibetu a komplikuje již tak složité podmínky pro vzdělávání v tibetštině. Ve všech tibetských oblastech navíc dochází k posilování kontroly nad obyvatelstvem a k jeho zastrašování.
Covid-19 a lidská práva
K všeobecnému zhoršení lidských práv v Číně i ke zhoršení vnímání Číny v rámci mezinárodního společenství přispěla v roce 2020 z velké části pandemie covid-19. Ta propukla v prosinci 2019 ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej a vinou počátečního zatajování informací a potlačování jejich šíření prostřednictvím tzv. whistleblowerů z řad lékařů a později z řad občanských aktivistů se virus postupně rozšířil do celého světa.
Čína stále brání nezávislému vyšetřování v místě vypuknutí pandemie. V souvislosti s touto situací byla zatčena celá řada aktivistů, jako například amatérský novinář Čchen Čchiou-š‘, podnikatel Fang Pin a aktivistka Čang Čan. Podle očitých svědectví také v rámci „protiepidemických opatření“ opakovaně docházelo k porušování lidských práv, ať už to bylo v lednu a únoru v uzavřeném Wu-chanu, o něco později v epidemií zasaženém Sin-ťiangu nebo v ve městě Kuang-čou na jihu Číny, kde byly vzneseny protesty proti diskriminaci cizinců, zejména těch černé barvy pleti.
Dlouhodobý problém v Číně představuje umlčování obhájců lidských práv, novinářů a nejrůznějších aktivistů, k čemuž se přidává cenzura na internetu. Některé zásahy, k nimž se čínské úřady v loňském roce uchýlily, zásadním způsobem omezily přístup ke spolehlivým informacím o dění v Číně.
Moc čínské vlády se také čím dál více projevovala na omezování svobody tisku, včetně toho zahraničního. V prvních měsících roku 2020 byli z Číny vykázáni američtí novináři z klíčových médií jako Washington Post, Wall Street Journal, New York Times a další. Kromě advokátů, specialistů na lidská práva, jako například Ting Ťia-si, Sü Č‘-jung či Jü Wen-šeng, došlo i k zatýkání a odsouzení prominentních disidentů, mezi něž patřil například hongkongský knihkupec se švédským občanstvím Kuej Min-chaj nebo z komunistické strany vyloučený magnát Žen Č‘-čchiang.
Velký bratr nikdy nespí
V oblasti svobody vyznání Čína podle zprávy HRW úspěšně pokračuje ve svém úsilí o „sinizaci“ náboženství s cílem „zajistit, aby Komunistická strana Číny byla konečným arbitrem duchovního života lidí“. To ovlivňuje především tři velká náboženství, která jsou v Číně oficiálně povolená, tedy křesťanství, islám a buddhismus, zejména jeho tibetskou formu. I přesto Vatikán v říjnu obnovil svou dohodu s Pekingem, jež čínské vládě umožňuje zasahovat do jmenování biskupů v Číně.
V roce 2020 se také zintenzivnil masový dohled na obyvateli, zejména prostřednictvím nejnovějších technologií. K tomu částečně přispěla i pandemie covid-19. Ke kontrole obyvatel tak napomáhají i aplikace jako Health Code. Ta přiřadí uživateli na základě různých kritérií jednu ze tří barev podle jeho rizikovosti a výsledná barva pak má dopad na mnohé oblasti jeho života, včetně svobody pohybu. Zjištění, že aplikace vyvinuté čínskými technologickými giganty jako např. WeChat nebo TikTok, slouží ke sběru dat a monitorování uživatelů čínskou vládou, vedla k zákazům nebo omezením užívání těchto aplikací některými světovými vládami.
Zpráva HRW zmiňuje také setrvale špatnou situaci ohledně rovnoprávnosti žen, práv sexuálních a genderových menšin a hendikepovaných lidí. Tyto skupiny obyvatel jsou v Číně stále diskriminovány a aktivisté a obhájci jejich práv jsou často pronásledováni úřady.
Čínské tlaky v zahraničí
Porušování lidských práv v Číně čím dál tvrději kritizovaly Spojené státy, spolu s tím, jak se celkově vyostřovaly jejich vztahy s Pekingem. Intenzivněji se ozvala i Evropská unie, byť podle Human Rights Watch některé „frakce mezi členskými státy brání jednotnému přijetí masivnějších opatření, jako jsou například cílené sankce proti čínským úředníkům zodpovědným za pronásledování“.
Německo loni v říjnu představilo na třetím výboru Valného shromáždění OSN společné prohlášení proti porušování práv čínskou vládou, jež podpořilo 39 zemí, a podobné prohlášení předložilo také Turecko, znepokojené represemi proti etnicky blízkým Ujgurům. Podle HRW dále přes 400 občanských organizací z celého světa žádalo vytvoření mezinárodních mechanismů ke kontrole lidských práv v Číně.
Jedním z důvodů dokazujících nutnost zavést takovéto mechanismy je expanze Číny prostřednictvím Iniciativy pás a cesta (BRI), která je „kritizována pro nedostatečnou transparentnost, nerespektování zájmů místních komunit a potenciální ohrožování životního prostředí“.
K podobným závěrům jako HRW došla ve své výroční zprávě vydané v prosinci také Komise pro záležitosti Číny při americkém Kongresu. Ta mimo jiné upozorňuje na „šíření porušování lidských práv čínskou vládou po celém světě, včetně dopadů na Američany“.
Konkrétně zmiňuje vyhrožování a zastrašování kritiků, blokování obsahu na sociálních sítích, tlaky na vydavatele, aby cenzurovali svůj obsah přístupný na čínském trhu, ovlivňování akademických institucí směrem k potlačování akademických svobod, zasahování do multilaterálních institucí a tlaky na americké a mezinárodní firmy, aby zastavily kroky, jež nejsou v souladu s politickými narativy a požadavky čínských funkcionářů.
V rámci zasahování do práv Američanů zmiňuje zpráva například kauzu bojkotu NBA poté, co generální ředitel klubu Houston Rockets Daryl Morey zveřejnil v říjnu 2019 na svém Twitteru podporu hongkongským protestům, vyhrožování Ujgurům žijícím v USA a jejich rodinám v Číně, či tlaky vyvíjené na mezinárodní společnosti např. v souvislosti s Hongkongem a Tchaj-wanem.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Tak se nám tady rozmáhá dvojí metr.Protesty ve Francii(žluté vesty)= násilníci,extremisté.Hongkong=demokratické protesty, Katalánce za snahu vyhlásit referendum o samostatnosti pozavírali. Bylo by lepší se starat o svoje problémy,kterých máme doma nějak moc. Nejvyšší státní zástupce loboval v soudním sporu ve prospěch svého kamaráda(jezdil tam na rekreaci) a je ticho po pěšině! Ekonomicko politická mafie, klientelizmus, korupce rozkládají tento stát,nově případ plk.Husáka i s jeho minulostí(články Slonkové) Nemastné plky jeho nadřízených,včetně min.Hamáčka jsou důkazem,jak to chodí ve vyšších kruzích.Naproti tomu bezdomovec v Brně dostal 2 roky natrdo za krádež láhve alkoholu!
Co jiného, než dvojí metr, byste očekával od Sinopsis a potažmo od americké vládně nevládní organizace Human Rights Watch.
Zajímavé je, že Čína přes všechny nedostatky nesrovnatelně lépe, než kterýkoliv západní stát, ochraňuje, na příklad při přírodních katastrofách, práva svých občanů, v tomto případě základní lidské právo a to právo na život. Doklad o tom, lze snadno vyčíst z údajů Coronavirus COVID-19 Global Cases by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU), které udádí v souvislostí smrtnosti na covid-19,
pro Čínu tyto údaje: zemřelých – 4 813 osob, při hustotě osídlení – 137 obyv. ob. / km²,
1 412 468 771 obyvatel;
pro USA pak: zemřelých – 429 214 osob, při hustotě osídlení – 35 ob. / km²,
327 652 694 obyvatel;
pro ČR je to: zemřelých – 15 944 osob, při hustotě osídlení – 136 ob. / km²
10 693 939 obyvatel;
čísla o počtu zemřelých jsou dnešní (dne 28.1.2021 v 13:25 hodin), údaje o obyvatelích pak z Wikipedie.
Poznámka: bez porovnání hustoty osídlení a počtu obyvatel, jsou údaje o covidu-19, podle mého názoru, zkreslující.
Myslím, že netřeba více dodávat k tomu, jak je ochraňováno to nejzákladnější lidské právo, právo na život, ovšem zdá se, že ochranu tohoto práva je mimo úroveň (level) sledování, jak organizací Human Rights Watch, tak Sinopsis.
Nevykládal jsi, oskare, pod jiným článkem cosi o „zfalšovaných statistikách“? Najednou se ti ty statistiky zdají v pořádku. Trochu schíza, ne?
Realita je taková, že čínské fantasmagorie musíš násobit deseti, abys ses přiblížil k reálným hodnotám. Viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/koronavirus-cina-wu-chan_2012302147_ako
I rozhlas, na rozdíl od oficiální americké Coronavirus COVID-19 Global Cases by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU) ví o čínských statistikách asi tolik, kolik mu Hřib nakuká.
Údaje Coronavirus COVID-19 Global Cases by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU), jsou uznávány i všemi americkými oficiálními místy.
Tím jsem s Vámi vy mladý hlupáčku, skončil.
Chápu, máš problémy s čtením, oskare. Kdybys neměl, tak věděl, studii o které se v odkazovaném článku píše neprovedl nějaký „rozhlas“ ale že ji provedla čínská instituce, a to konkrétně Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí.
Znovu se tě ptám, končící starý „hlupáčku“, nevykládal jsi pod jiným článkem cosi o „zfalšovaných statistikách“? Protože to co zveřejňuje Univerzita Johna Hopkinse jsou jen a pouze statistiky získané z oficiálních míst (čínských, amerických, ruských, aj.).
Zapomněl jsi dodat „ruce pryč od Koreje“, dvojí metře. Ještě bych rád viděl, kde je ten francouzský či španělský koncetrák, do kterého pozavíraly všechny katalánce a žluté vesty, stejně jak to udělali číňané s Ujgury.
Co je nám do toho ? Měli bychom si zamést nejprve před vlastním prahem a zabývat se tím , co dělají naši kapitalističtí spojenci ! Ti zapříčinili invazi muslimů do EU a tím začala genocida bílých Evropanů !
Ano, ruští kapitalisté/oligarchové podporou masového vraha asada způsobili invazi muslimů.
Problém s Ujgury je prostě problém s populací, která má totálně vymyté mozky islámem a nedá se s ní ani rozumně domluvit, ani s ní nějak spolupracovat. Tam asi opravdu nic jiného než silové řešené nepomůže, a buďme rádi, že tím silnějším je Čína.
A to máte odkud? Vítězové nad IS Kurdové jsou taky muslimové – a mají snad „vymyté mozky“? Proč by je měli mít „vymyté“ Ujgurové. Prozatím to vypadá, že „vymyté mozky“ mají místí čínští přisluhovači.
Kurdové jsou, z mnoha důvodů, až na výjimky nábožensky spíš vlažní. Tedy víc připomínající jakéhosi imaginárního „civilizovaného muslima“, který bere náboženství jako privátní záležitost. Ujgurové se s islámem do značné míry ztotožnili (protože prakticky všichni jejich nepřátelé jsou jiného náboženství) a vedlo to k současnému stavu. Číňany z mnoha důvodů nemusím (viz jejich angažování se na straně Kimů v Koreji, jejich excesy v Hongkongu, okupace Tibetu apod.), ale to mi nebrání, abych racionálně nepřiznal, že v tomto případě jsou víc v právu než oni a fakticky zde razí cestu i nám. Protože pokud se jim podaří Ujgury zvládnout, bude to naděje i pro zvládnutí problémů s muslimy v Evropě.
Na základě čeho usuzujete na „vlažnost“ nebo „víc než právo“ a nebo jen a jako obvykle fantazírujete? Jestli je tady něco „víc než“ tak leda vaše znalosti na téma Kurdů případně Ujgurů v Sin ťiangu jsou víc než úsměvné. Ujgurové STEJNĚ jako Kurdové chtějí JEN A POUZE získat vlastní stát, o který je v 18. století připravila čínská agrese a brutální okupace. A používají k tomu stejné metody jako Kurdové. https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Sin-%C5%A5iangu.
Vadí vám okupace a kulturní genocida TIbetu. Tak proč vám nevadí okupace a kulturní genocida Sin Tiangu? https://sinopsis.cz/sin-tiang-lide-mizeji-po-tisicich/
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Sin-%C5%A5ianguv
Ujgurové zaútočili na čínské území už v polovině předminulého tisíciletí, část ho obsadili (s tím, že je Číňané jako poddané tolerovali). Vlastní stát nikdy neměli. Takže „brutální okupace v 18. století“ je nesmysl.
Ujgury také „odvezli“ naši spojenci z USA na Guantanámo na (fyzickou) převýchovu, asi to budou také pěkná kvítka…
Zřejmě myslíš ty Ujgury, kteří byli v USA vzápětí zbaveni veškerých obvinění a státům které je chtěli na svém území přijmout bylo čínským totalitním režimem hystericky vyhrožováno.
… a zaplatili jim odškodnění? Ono někoho „zabásnout“, převézt ho v želízkách na druhý konec světa a provést rekognoskaci (=jaký že je to terorista?), a pak ho „nabízet“ do „ranku“, tak to dělá „právní stát“?. Dodnes nevím jak jim to bylo vysvětleno a také demokratickému světu…
https://www.lidovky.cz/svet/pribeh-ujguru-guantanamo-prevychova-a-krematoria.A190606_114121_ln_zahranici_mha
…a proč si tedy – když už je skoro do USA přivezli, nenechali v USA, když Ujgur co Ujgur, je přece spojenec…