Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Se souhlasem Bontonfilm
,

Neberte nám princeznu. Proč se čeští obránci „normálního světa“ tolik bojí norské Popelky

KOMENTÁŘ. Recenze na pohádku je jako žánr na HlídacíPes.org bezesporu rarita. Přesto se najde několik dobrých důvodů, proč se u norské verze filmové Popelky zastavit. Vzbudila kontroverze kvůli polibku dvou mužů, aniž film většina z diskutujících vůbec viděla, což je mimochodem pro dnešní mediální dobu celkem typické. Nově natočená Popelka ve skutečnosti otevírá moderní společenská témata, což vadí hlavně těm, kdo by raději zachovali starý dobrý „normální svět“.

Tři přání pro Popelku je norský remake českých Tří oříšků pro Popelku. Většina scén je v podstatě převzata z původní verze s tím, že jsou zasazeny do norského prostředí. Objevuje se polární záře, norské hory či skandinávsky laděný erb královského rodu.

Norové ale film aktualizovali především myšlenkově. Zásadní změnou prošlo poslání filmu. Zatímco česká Popelka byla výhradně o příběhu, kterak chudá, hodná dívka ke štěstí přišla, norská verze více řeší i osudy dalších postav, a to hlavně nevlastní sestry Popelky a dvou princových kamarádů.

Upozornění: V následujících odstavcích prozrazujeme některé pasáže děje, jež v původní české Popelce nenajdeme.

Moderní Popelčiny hodnoty

Jak norská, tak česká Popelka jsou značně emancipované ženské pohádkové postavy. Obě mají kromě přirozené dobrosrdečnosti také svou míru sebevědomé a zdravé drzosti. To se projevuje například v komunikaci s člověkem z královského rodu, jemuž jiní podlézají.

Kromě toho však obě také reprezentují dobu, ve které filmy vznikaly. Popelka, kterou ztvárnila Libuše Šafránková, míří za manželstvím s princem a je ochotna si ho vzít po pár dnech od chvíle, kdy se poprvé setkali, a žít s ním dokud je smrt nerozdělí tak, jak se v té době očekávalo. Popelka v podání Astrid Smeplass přistupuje ke vztahu s princem jinak.

Norská Popelka se do svatby bezmyšlenkovitě nehrne a uvědomuje si, že se s princem zná teprve několik dnů. Je ochotna mu to dokonce říct s tím, že až se lépe poznají, rozhodnou se. Na možnost vlastního rozhodnutí ukazuje i fakt, že v posledním ze tří oříšků nejsou svatební šaty. Je prázdný, a Popelka tak má na vybranou.

Projevuje se to i na rozhovoru prince a Popelky na královském plese. Nejprve jeho česká verze: „Poprvé – tváře umouněné od popela, ale kominík to není. Podruhé – klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není. A potřetí – šaty s vlečkou stříbrem vyšívané, ale princezna to není.“ Norská Popelka už ale nedodá rým: „Jasný pane.“ Detail, ale výmluvný.

Pohádka tím odráží hodnoty 21. století, ve kterých vyrůstají dnešní děti, potenciální diváci filmu. Ty jsou přirozeně odlišné od těch, ve kterých vyrůstaly děti narozené v 70. letech. Svatba tak není prezentována jako něco, do čeho by měl člověk vstupovat okamžitě a bez rozmyslu. Stejně tak norská verze ani nenaznačuje, že někdo znamená jen kvůli královskému titulu více než ten druhý. I když jde (jen) o pohádku.

Místo pro všechny

Aktualizací prošlo i zpracování životního osudu Dory, Popelčiny nevlastní sestry. Ta již není vykreslena jako záporná postava, ale především jako člověk, kterého rodič tlačí do něčeho, o co on sám příliš nestojí.

I tohle je reflexe dneška, kdy se řada dětí potýká se situací, že je nebaví aktivity či vzdělání vybrané pro ně jejich rodiči. Film na to upozorňuje a ukazuje, že je v pořádku jít svou vlastní, nikým nepředepsanou cestou.

Zmiňované tolik probírané „líbání“ dvou mužů je ve skutečnosti jen párvteřinový záběr a dva krátké polibky. I tak je to v tradičních představách o pohádkách věc nevídaná a je zde patrná severská snaha nabízet i ve filmovém průmyslu postavy, se kterými se mohou ztotožnit i společenské menšiny.

Mimochodem, ani v původní české verzi dva princovi kamarádi nemají žádnou partnerku…

V debatě o líbání mužů také zapadlo, že ve filmu jsou cíleně reprezentováni také lidé s handicapem. Postava mládence bez ruky se nakonec dá dohromady s Dorou. Kritika, že „to v původní Popelce nebylo“ v tomto případě nepřišla.

Odmítavé reakce na severskou Popelku ve své podstatě neodrážejí péči o kvalitu oblíbené pohádky, ale především stav mysli části české společnosti. Té, která zuby nehty hájí myšlenku, že „co je české a tradiční, to je dobré“.

Jenže nová Popelka se s tou českou nijak nesrovnává, ani ji neodmítá. Jen nabízí její alternativu pro 21. století, kdy už se handicapovaní nemusejí skrývat stranou běžného života a muži si mohou dát, světe div se, pusu třeba i na ulici.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

68 komentářů

  1. ja a ty napsal:

    Norové mají dozajista mnoho svých pěkných pohádek jenž by stály za sfilmování …. proto nevidím důvod onoho trendu opisovat a přelakovávat …. nevím jak by se norům líbilo kdyby český umělec prevyprávěl příbeh blízky srdci mnoha norů tak že by do příběhu vpašoval něco by s pohádkových hrdinů udělalo něco s čím by jejich mysl nesouzněla. Inu pohádkymáme rádi proto že všem nám je co by malým vypravoval člověk kterého jsmeměli rádi a dodnes jej máme ve svém srdci i s pohádkami které nám čítával a tak se do našich myslí zapsalai Popela a mnoho dalších … nikdo si nechce nechat brát vzpomínky na ty střípky štěstí co muskoupý život dal …

    • L. napsal:

      Ty jo a takovej českých lidí je co se serou do run a severský mytologie a předělávají to k českému obrazu svému. Měli bchom být hrdí, že se česká pohádka prosadila v Norsku natolik, že se jí Norové inspirovali. Jenže zapšlí páprdové jsou zapšklí páprdové, no.

    • Marek napsal:

      Čili vlastně nevidíte důvod ani pro natočení Tří oříšků pro popelku… Tato pohádka, ač povedená, je sama o sobe zprzněním některé ze starších verzí, nejspíše německé. A tak se můžeme ptát, kam se poděl zlatý střevíček? Kam se poděl hrob popelčiny matky s kouzelným stromem? Kam se poděl popelčin otec? Kam se sakra podělo osekávání nohy? Proč nebyl střevíček ze zlata, jak měl být? A vůbec, jak se asi líbilo němcům, že jsme vzali jejich kultovní příběh a předělali si ho k obrazu svému? Vždyť ta naše slaďárna je na hony vzdálená verzi bratří Grimmů. A to ani nebudu začínat s francouzským pojetím popelky, které lidi znají z pohádky od Disney z roku 1950, čili o 23 let starší, než naše Tři oříšky…

      • Petr C. napsal:

        Zas nebuďte takový detailista. Němcům obecně to nijak zvlášť nevadí, koneckonců Němci se na natáčení dost podstatně podíleli a dodnes je tam Popelka populární. Co by měla říkat Rowlingová – ve filmech o Harrym Potterovi je mnoho věcí vynecháno, takže třeba pátý díl místy téměř nedává smysl pro člověka, který to předtím nečetl. Šestý se od knižní předlohy taky dost odchyluje a závěrečný souboj v sedmém dílu je natočen naprosto odlišně – v duchu nejhorších tradic akčních filmů.
        Ony ty pohádky bratří Grimů jsou všeobecně dost drsné oproti těm našim. My si v těch krvavostech zas tak nelibujeme, nám stačí sežrání babičky vlkem a následné párání vlka zaživa.
        Pohádky H.Ch. Andersena jsou taky dost brutální a germánská a vikingská mytologie všeobecně překypuje samoúčelnou krutostí.

        V Rakousku a Německu jsou čerti opravdu vzhledově odporní a zlí, kdežto u nás jsou čerti většinou chápáni spíše jako někdo, kdo trestá lidské slabosti a špatnosti, ale člověk, který není zlý k lidem okolo sebe se jich v podstatě nemusí bát a i když se jim nějakým způsobem dostane do rukou, tak pokud se nepodělá, tak se jim buď sám nebo za pomoci někoho, komu na něm záleží, zase vysmekne.

      • Vladimír napsal:

        Jen upřesním: ony ty české Tři oříšky… nejsou zprzněním starší verze, je to Pavlíčkův kompilát dvou pohádek Němcové – O Popelce a O třech sestrách.

    • T. napsal:

      Tak ona Popelka je jeden z nejstarších a nejvypravenejsich příběhů vůbec, takže ošívat se nějakým „přelakováním“, když každá její verze je prelakovana verze jiné prelakovane verze, nemá moc cenu. Tenhle příběh si, s drobnými úpravami danými dobou a kulturou, vyprávějí úplně všechny národy napříč zeměkoulí a historií. Nikdy se nedozvíme, která verze byla ta úplně „původní“, protože něco takového jako „původní a správná“ verze popelky prostě neexistuje.

  2. Lenka napsal:

    I když norská Popelka vychází z té české, ve výsledku je to jiná pohádka. Ten humbuk kolem je nesmyslný.

  3. Emanuel Kolemjdoucí napsal:

    A děj se taky odehrává ve 21. století? Protože jinak je to docela pěst na oko a úplně to zabíjí krásu toho, že popelka je rebelka vzpírající se dobovým zvykům.

    Kdyby to byly 3 loot boxy pro Popelku odehrávající se v současnosti, bylo bylo by to pořádné přenesení do současnosti. Takhle je to jen agitkou zprzněný klasický příběh, kterých je všude okolo hromada a lidi jsou na to už alergičtí.

    • L. napsal:

      No norská středověká kultura znala emanicpované ženy i homosexuální styky. Takže asi tak.

      • A. S. Pergill napsal:

        To měla středověká kultura i v jiných zemích.

  4. Max Bernard napsal:

    Popelka nedodá dovětek „Jasný pane“, protože DNES přece už žijeme v beztřídní společnosti, viďte, soudruzi? 🙂 A DNES se už nikdo nebojí dát najevo svůj hendikep, do ničeho není tlačen a DNES se už může líbat kdo chce s kým chce.
    Jasný. Ale to není dokumentární film o DNEŠKU. To je pohádka, vykreslující doby DÁVNO MINULÉ. A tam to všechno normální nebylo. Protože jinak klidně mohla Popelka jet za princem tramvají. A komu by to vadilo, je fašistický tramvajofob, protože jet tramvají je DNES normální!
    😛

    • Milan napsal:

      Naprostý souhlas s Vámi. 😊

    • Jerzy Malinowski napsal:

      Ano. Už to, že autor Žabka píše, že norská Popelka souzní s 21. století, je divný. Navíc naše Popelka byla emancipovaná, protože to odpovídá naší kultuře a proto ji máme rádi. Není to výsledek přiblblýho aktivizmu a korektnosti

      • Petr C. napsal:

        Souhlas, naše Popelka se zřetelně neodehrává ve 21. století – nikde žádný mobil, terénní čtyřkolka, puška s dalekohledem, nic. Dokonce ani auto nebo vlak. Jenom koně, sáně, kuše atd. Zámek je barokní, hudba na plese také, tak se dá předpokládat, že se děj odehrává někdy mezi 17. a 19. stoletím.
        Podle kostýmů by to šlo možná určit přesněji, ale to už není moje parketa.

        Emancipace v podání naší Popelky je sympatická, osobně jsem ze své dcery vychoval podobný typ člověka, i když za méně dramatických okolností. Akorát střílet jsem ji neučil.

    • Edita B. napsal:

      🙂 přesně

    • anobudelip napsal:

      Zrovna dnes byl na Zoom film o vikingských ženách. Hrdinka se rafla s manželem vzala děti a rodinné otroky a lod a utekla manželovi z Norska na lsland.
      Tam všichni dostali svobodu a jejich potomci tam spokojeně žijí dodnes.
      Mimochodem – nikdy neměli krále a od roku 1001 tam rozhodují v parlamentu.
      Jiný kraj jiný mrav.

    • Vladimír napsal:

      Pohádky mají úplně jiný smysl, než vykreslovat doby dávno minulé. Pokud by tomu tak bylo, vyskytovaly by se v nich i osoby s hendikepem a vztahy stejnopohlavních párů, byť většinou utajené. Jen blázen by si myslel, že nic takového v minulosti nebylo.

  5. Kalfa napsal:

    Poněkud mi to připomíná jednu povídku, snad je autor St. Lem, kde se píše o byznysmenovi v oblasti porna, ten také tahal názvy z pohádek : Sněhurka a sedm zvrhlíků atp. Tím chci říct, že je poměrně tenká hranice mezi apokryfem a zhovadilostí. Zdá se, že se brzy dočkáme nových, převratných a hyperkorektních zpracování starořeckých bájí a příběhů, protože v jejich kultuře byla homosexualita nezastíraný fakt. Přesto adorovat tento styl života je kontraproduktivní, to lze jen v současném lidmi přemnoženém světě. Navíc doufám, že producent takového snímku finančně zkrachuje, tam se asi milónové tržby čekat nedají.
    Navíc tyto pohádky mají kořeny v prokazatelně několik set let staré historii a jejich základní kostra je právě věky vycizelovaná. M.J. i proto prorokuji tomuto paskvilu krátký život, pravděpodobně kratší než měly některé politické agitky z let padesátých, na ty se aspoň někdo podívá i když nejspíš jen proto, aby se zhrozil, jak jsme tehdy byli zblblí!

    • A. S. Pergill napsal:

      Stanislav Lem, myslím, tuhle povídku nenapsal. Zato bezpečně napsal jinou, kde lidstvo ztratí rozkoš ze sexu. Reaguje na to tak, že se začne vyžívat v jídle s tím, že některá jídla a některé jejich kombinace jsou považovány za oplzlé, či obscénní a konzumují se buď potají doma, nebo ve speciálních podnicích, odpovídajících v té době zkrachovalým nevěstincům.

      Jinak určitě existuje pornoverze Sněhurky i Karkulky (podrobnosti nevím, ale byly mi nabízeny ve spamu v dobách, kdy jsem byl ještě na Windows, kde se to nedalo zablokovat) a i Popelky, kde princ údajně netestuje dívkám nohu, alespoň podle známých, co to viděli. A Popeláka má paní Daňková ve svých Máchorkách.

  6. Horymír napsal:

    Když byl třetí oříšek prázdný,tak mě vůbec nenapadlo,že nekouzelný oříšek dává popelce vlastně volbu,zda prince vůbec chce. Až když prince zachránila přesnou střelou z luku a macechu zlomila hrozbou smrtící střely namířené na její čelo (a pak se rozhodla,že macechu přece jenom nezabije a šíp skončil těsně vedle její hlavy) napadlo jí , že by princ stál za hřích a když je to navíc henten princ,tak si ho tedy vezme. Jaké překvapení!
    Vezmu-li do úvahy,že Norové Tři oříšky (padesát let staré) okopčili místy skoro doslova,že měli k dispozici nádhernou zimní norskou krajinu a neskonale vyšší rozpočet,tak se tedy moc nepředvedli.
    Ač pan Žabka prý nechce srovnávat,ale když někdo natočí remake,tak se zkrátka srovnávání nevyhne.Ač proti norské Popelce vcelku nic nemám a docela s chutí jsem se na ní podíval,tak na tu českou prostě nemá a nikdy se z ní taková klasika nestane.

    • petrph napsal:

      Mimochodem, podle toho co popisujete, jak byl v závěru pozměněn děj kvůli prázdnému třetímu oříšku. tak to už se blíží charakterově ke Xeně, princezně bojovnici.
      Jenomže v tom případě je ale nutné doplnit, že i ta naše moderní Popelka byla značně zfeminizovaná, antož už i ona si všechno odcválala na koni.
      Zatímco, v té původní, sakra původní pohádce o Popelce k tomu ještě potřebovala nóbl kočár s koňmi, kočím a párem sloužících. Bez toho by se chudák k princi ani nedoharcovala :))

  7. milan napsal:

    takře závěrem doporučuji tento film vysílat, ovšem pouze s mým vysvětlujícím komentářem…

    • petrph napsal:

      No a o to jde. Ten film jde napřed do kin, a tam se jim platící diváci na nějaký na začátku promítaný vysvětlující komentář“ vykašlou. Už od první zmínky v médiích o tomto doplňku budou mít prázdná kina.
      Takže až nejdřív za rok, až tuhle pohádku zakoupí a bude vysílat „ta jediná a správná“ veřejnoprávní televize by se dala taková edukační vložka očekávat. Jenomže, a proboha vůbec ne, před hlavní pohádkou na Štědrý večer. To by jim snad neodpustili ani zapřísáhli nepřátelé Vánoc.
      Takže pokud s touto vysvětlující vložkou, aby snad tuhle pohádku přesunuli ve vysílání někam mezi podobné umělecky náročné skvosty, které výklad potřebují. Nejlépe rovnou na CT ART něldy ve 2 ráno:)

  8. Pavel napsal:

    má vůbec cenu diskutovat s takovým člověkem jako je pan autor nemá – jelikož ten člověk si ani neuvědomuje že díky tomu dle něj divnému NORMÁLNÍMU SVĚTU je na světě že se jeho zploditelé měli rádi a také proto že tatínek nelezl po jiném tatínkovi ale po mamince aby se tento mudrc mohl narodit ale proč to vlastně píši když to zase smáznou jako vše co nespadá do ofiko linie ano normální svět je pro tyto lidi nenormální takže asi za pár generací vyhyneme až budou na světě pouze ti správní lidé

    • tomalakis napsal:

      Možná by neškodilo vrátit se do školy, aby vám vysvětlili, že i homosexuálové jsou schopní fyzicky plodit děti, plodili a dodnes plodí.
      Taky by neškodilo podívat se na kultury, které homosexualitu nikdy neperzekuovali, jako třeba Japonsko. A ejhle, homosexuálové tam byli pořád bez ohledu na módní trendy, žádný homosexuální převrat se tam nestal a ani lidi tam nevymřeli (spíš naopak.)

  9. anna napsal:

    Bude tento rozbor vyžadován také u maturity?

  10. Ivo Patta napsal:

    Jako vždy obhajujete „menšiny“ a nemáte tušení že menšinou jsou v Česku rodiny s dětmi! Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 bylo bezdětných rodin 44,5 %. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo bezdětných rodin 53,3 %. To znamená, že již v roce 2001 byly rodiny s dětmi v menšině. Statisticky v roce 2001 rodiny s dětmi representovaly jen 46.7 % rodin. Více v kapitole „Sociálně ekonomický audit vyspělého sociálního státu“ v knize Ekonomům to myslí černobíle.

    • Lada napsal:

      Vsadím se, že nemálo těch „bezdětných rodin“ uvedených ve sčítání lidu jsou ve skutečnosti starší manželské páry, které sice děti mají, ale tyto děti jsou již dospělé a nežijí se svými rodiči ve společné domácnosti. Ve sčítání lidu jsou pak například sedmdesátiletý dědeček s babičkou, kteří žijí v domě či bytě sami, zařazeni do kolonky „bezdětná rodina“, ačkoli mají děti i vnoučata (které ale bydlí jinde).

  11. vlad napsal:

    V prvé řadě je třeba si ujasnit, na jakých základech stojí evropa. Tedy kde bere morální a myšlenkové hodnoty evropská společnost, z kterých je odvozena i evropská kultura. Evropa je postavena na křesťanských základech, které celá staletí nebyly zpochybňovány. A tedy i kultura je postavena na principech křesťanství, podobně i vztahy v manželství, rodině a celé společnosti. Bible, jako kniha knih je chápána jako manuál k životu člověka na této zemi. Je psáno, že člověk byl stvořen Bohem jako muž a žena. To je základ. Můžeme s tím polemizovat, nemusíme tomu věřit, ale je to tak a s tím se nic nenaděláme. Tedy neexistuje x nejrůznějších pohlaví, neexistuje jiný správný vztah lásky člověka, než láska mezi mužem a ženou. Všechno ostatní je úchylka, Bible, tedy Bůh to nazývá zvráceností.
    A teď k Popelce. Proč by se měl člověk dívat na devianty a je úplně jedno, jaká deviace to je. V pohádce pro děti by žádná deviace být neměla, protože propagovat zvrácenost je hloupost a zvrácenost samo o sobě.
    Ve 21. století není důvodem měnit, respektivě ničit hodnoty, na kterých Evropa a evropská kultura stojí. Jistě, jsou na této zemi pohanské státy, kde dodnes provádějí oběti zvířat, provozují obřady plné sexuálních zvráceností a jiné šílenosti.
    Česká země je zemí hlásící se k evropským ktřesťanským hodnotám. Proto si musí zachovat základy své kultury a společenských postojů, aby si udržela zdravé mezilidské vztahy a tím si zajistila prosperitu rodiny a země jako takové.
    Ve zdravé, sebevědomé společnosti nemají deviace své místo, tedy ani norská Popelka, která se vydala jiným směrem. Směrem devastujícím morální hodnoty a lidskou sounáležitost na bázi křesťanství. Norsko a mnozí jiní se vydali jinou cestou. Cestou glorifikace zvrácenosti, která zničí rodinu, společnost i stát a nemá budoucnost. Norská Popelka je toho jasným důkazem.
    Česká republika by neměla jít onou cestou ke zkáze.

    • A. S. Pergill napsal:

      Je mi líto. Evropu zdevastovalo především křesťanství. Ideologie bezcenných primitivů z Blízkého východu v náboženském hávu.
      Pokud se něco pozitivního v Evropě událo, bylo to navzdory křesťanství a nikoli jeho zásluhou. Pak se nemůžete divit, že po této dějinné zkušenosti spousta evropanů křesťanství odmítá.

      • Braier napsal:

        Samozřejmě, i ve středověku byli homosexuálové.
        Kdo je nazýval zvrhlíky a kdo je pronásledoval? Katolický klér (formálně). Homosexuálům pak nezbylo, než se přetvařovat, anebo – vstoupit do nějakého řádu. Řády je vítaly s otevřenou náručí. Tam byli (většinou) mezi svými, tam jich bylo nejvíce. Ale museli být absolutně poslušní, vyobcování z tohoto důvodu bylo jako rozsudek smrti. Toto jsou ty „křesťanské hodnoty“.
        Homouši si svou orientaci sami nevybrali, tolerance je namistě, ale abychom před nimi za chvíli nemuseli padat na kolena.

  12. lubajs napsal:

    Nasouvat pod nos dětem do pohádek neoliberální homo agendu, je odporné. Co myslíte, že je cílem? Vychovat naše děti aby v dospělosti ty zvrhlé neoliberální agendy považovaly za normální. Už jste někdy slyšeli něco o Overtonovém okně?

    • tomalakis napsal:

      Asi bych neměl mít za zlé lidem, kteří se narodili v době kdy byla homosexualita když už ne trestná tak aspoň tabu, a najednou se probudí do světa, který nemá problém homosexualitu veřejně prezentovat, že se v jejich hlavách začnou rodit bludy a paranoidní představy o homosexuálním spiknutí…Asi jsou spíš hodni politování.

      • A. S. Pergill napsal:

        Tady nejde o veřejnou presentaci homosexuality. Pokud by to byl film ze současnosti, tak ať klidně Popelák zachrání prince před sňatkem s princeznou, k níž cítí, vzhledem k jeho sexuální orientaci, odpor. A ať si klidně pořídí dědice oplozením enukleovaného vajíčka dvěma spermiemi (a ta princezna, ať jim dělá po usmíření dárkyni vajíčka, a tudíž třetího, mimojaderně genetického, rodiče a nosnici). Ale to už by jaksi nebyla pohádka.
        Ony pohádky nejsou ani povídky od Sapkowského na pohádkové motivy. V jedné ze svých esejí tento pán naznačuje syžet povídky, jak Popelka, zprzněná princem a poté odvrhnutá, se stane hlavou lidového odboje proti němu, který ho nakonec svrhne z trůnu 🙂

  13. A. S. Pergill napsal:

    Vidím to trošku jinak:

    Pohádky jsou zasazeny zpravidla do jakéhosi „idealizovaného středověku“ (či raného novověku) a tomu odpovídá i většina reálií. V té době prakticky všude v Evropě byla homosexualita trestána smrtí upálením. Až někdy v 18. století se přecházelo na věšení a ještě později na dlouholeté věznění.
    Homopolibek v takovémto prostředí působí asi tak, jako kdyby si Popelka dávala rande s princem přes WhatsApp na tabletu, nebo si na plese hlídala čas na náramkových hodinkách či na mobilu. Takže jako pěst na oko.
    Oproti tomu sňatek Dory s válečným invalidou není s tímto prostředím v konfliktu, protože takový invalida (v závislosti na výslužném ať už ve finanční nebo v nepeněžní podobě) mohl být docela terno (a reálně v těch dobách i byl). A jeho žena se taky nemusela klepat strachy když přišli do vsi verbíři, že jí ho odvedou.

    Druhým momentem je, že snaha „vychovávat“ diváky je reflektována i těmi, co ten film obhajují. A, je mi líto, umělecké dílo obecně a pohádka zvláště tohle dělat nemají. Maximálně na úrovni onoho klasického střetu dobra a zla. V tomto kontextu ovšem pozitivní osud zlé sestry moc výchovný není.
    A jistěže negativní reakce na tento film akcentovala i nedávná opatření Americké filmové akademie, podle nichž může dostat Oscara pouze film, kde jsou zastoupeny LGBTQ+ osoby, sociální a rasové menšiny apod. Výhodou ovšem bude, že člověk bude vědět, že oskarový film je bezcenný shit, který nemá cenu shánět ani zadarmo. Více-méně i jako film, o němž je tento článek.
    Zcela jistě k negativní kritice přispěla i známá kritika hry Kingdom Come, že v ní (odehrává se v tuzemsku za vlády Václava IV), nejsou žádní černoši (afroameričané v té době neexistovali 🙂 ).

    Obávám se převelice, že podobné akce dělají příslušným minoritám medvědí službu, a mohou diskreditovat i opravdu racionální snahu pro ně něco udělat, nicméně perfektně ilustrují vzdělanostní a intelektuální úroveň těch, kdo nejhlasitěji řvou, že za ty menšiny bojují.

  14. Vlado1 napsal:

    Pohádka pro děti – její základ je archetypálního rázu, slouží k orientaci a vytváření kolektivního nevědomí. Do této křehké a citlivé oblasti rvát násilím woke ideologii je trestuhodná zhovadilost nejvyššího řádu. Autorův olbřímí oslí most k „české národní mentalitě“ je větší, než Golden Gate a jasně signalizuje jeho malý český mindrák. Strčte si své koncepce „brave new world“ laskavě za klobouk. Svět našich otců, matek, dědů a babiček je i pro nás dostatečně dobrý – a za to, že vám jeho hodnoty rodiče nepředali, je nanejvýš nutno vás politovat.

    • eziel napsal:

      Jaká zase woke ideologie pořád?? Co to vůbec je? To musíte za vším pořád jenom vidět nějakou ideologii nebo co? Jaktože tedy nikdo z vám nikdy nevyřvával, že jsou všechny filmý plné heterosexualistické ideologie, když jsem tam každou chvíli líbá chlap se ženskou? To už vám z toho všeho fakt úplně hrabe?

      • a.kroužil napsal:

        Přesně

      • A. S. Pergill napsal:

        Kdyby tvůrci ten homopolibek jako takový explicitně neprezentovali, tak by si ho patrně nikdo ani nevšiml. Jenže oni zřejmě aspirují na Oskara, a tak to museli takhle presentovat. A lidi to, naprosto právem, nakrklo.

  15. petrph napsal:

    Tedy že bych si dovolil oponovat, ono už je diskutabilní tvrdit, že „..Nově natočená Popelka ve skutečnosti otevírá moderní společenská témata, což vadí hlavně těm, kdo by raději zachovali starý dobrý „normální svět“.
    Což se ale prosím netýká a nemůže týkat právě českých diváků, kteří takových „revolučních změn s novými společenskými tématy“ bourajících ten předešlý “ normální svět“ za svého života zažili už řadu
    Možná, pro velmi starou připomínku. už v pohádce „Byl jednou jeden král“ (1954) (remake to pohádky Sůl nad zlato) pan Werich v postavě krále nejen že na konci odpustí Marušce její přdrzlé přirovnání, ale i to, že si bere pouhého chudého rybáře, ale dokonce aby i on sám o pár scen dále připustil, že ani jeho nová vyvolená „nemusí mít knížecí korunku“.
    Že to připomínám, bylo to v době, kdy KSČ v čele dělnické třídy likvidovala elity předešlé společnosti, a zaváděla tyto nové pořádky..
    Nebo popřípadě, když popojedeme o pár desetiletí dále v roce 1980 opravdu nádherně zpracovaný pohádkový muzikál „Princové jsou na draka“ – ovšem nutno připomenout společenský tvrdou úvodní scénu – ve které frustrovaný malý kluk Martin, zjišťuje že jeho nový otčím opravdu, ale opravdu nestojí za nic. Ale že on sám proti tomu nemůže dělat nic, než si jen v hlavě vysnít pohádkovou iluzi překrývající realitu.
    To jen jako příklad, bylo by dosti složité popisovat další transformace příběhů pro děti v rámci dalších transformací společnosti až ke dnešku.
    Takže na nějaké drobnější zmodernizované prvky, ala že si chlapi dali pusu (kupodivu i na líbačky svých politiků v TV záběrech si české starší generace zvykly) se tvůrci moderních pohádek vymlouvat, při nepřizni diváků či kritiky nemůžou.. Hlavně tedy v případě remake tak slavného díla, od kterého se ale předem očekává, že každá generace autorů si tam přidá ten svůj pohled na svůj svět.
    Nicméně co by ale důležité být mohlo, nutno připomenout, že v případě norské Popelky, diváci u nás hlasovali jak nohama tak peněženkou, protože si na ní musel dojít do kina a za svoje. A touhle dobou jsou by měla být k dispozici první tvrdá data , kolik lidí si na tento skvost norské kinematografie u nás během svátků zašlo. Tedy že bych to připomněl třeba těch z nových generací „nezatížených starými pořádky“ i třeba už se svými malými dětmi

  16. Řehoř Samsa napsal:

    Já měl za to, že pohádky jsou od toho, aby ukázaly dětem, že láska vítězí na zlobou a nenávistí… I když realita je samozřejmě jiná.

  17. Ing.Roman Mysík napsal:

    Každý má právo otvírat nové prostor k dikuzi. Jenom při tom nesmí parazitovat na jiných. Ať si norská umělkyně natočí svůj film o polyamorické skupině šesti homosexuálních princů a ať s ním prorazí. Cpát své menšinové názor do klasického díla může jenom ubožák.

  18. Vilém napsal:

    Je mi to jedno. Každému koho ve svém okolí znám, to je jedno. Prostě další pohádka. Jen kdyby tohle snad nebyl asi šestý článek na téma česká společnost vs. „Už ani nevím, co ještě“.
    Skoro bych řekl, že celá bouře ve sklenici je jen o tom, aby mohli komentátoři něco hodit na web … Jako kdyby šlo o něco důležitého.

  19. Dr. B napsal:

    Jen drobný dotaz, mimochodem již nastíněný v článku. Kdo z vás tuto pohádku viděl? 😉

    • PM napsal:

      To stejné jsem si říkal u prvního komentáře 😀 … Já se o svátcích na popelku podívat byl a musím konstatovat, že v naší verzi je mnohem víc vidět projevy LGBT než v norské verzi :DD (Jandák a spol.). Hubana dvou chlapů v závěru jsem si skoro ani nevšiml (jeden z hercu byl otočený zády a nebylo poznat jestli jde o mužskou nebo ženskou postavu… ). To, že je pohádka plná aktuální záležitosti je holt už úděl doby a čekat, že něco nahradí romantiku naší staré česko-německé verze se dalo čekat jen stěží. Na norské verzi bych vyzdvihl to, že texty byli hodně často ve znění jako ve verzi z roku 1973. Je vidět, že Norové si naší verze hodně cení a určitě bych jim nebral právo si chtít vytvořit svou variantu se svými postavami, krajinou a vlastními prvky historie.

      • Dr. B napsal:

        Díky za komentář od někoho, kdo ví o čem mluví. Na rozdíl od většiny ostatních zde komentujících 😉
        Hezký den.

        • A. S. Pergill napsal:

          Ona asi většina komentujících reaguje spíš na tu nálož LGBTQ+ propaganda a kolem ní.

        • A. S. Pergill napsal:

          Grr propagandy kolem ní.

          • Dr. B napsal:

            Jenže zde mluvíme o konkrétní pohádce, ne o současné genderově přepjaté korektnosti. Tak se na ní prosím podívejte, než začnete mluvit o náloži LGBT. Já tam žádnou nálož, o které píšete, neviděl. Vy jste však evidentně neviděl onu pohádku, což vám ale nezabrání jí kritizovat. Proč?

          • A. S. Pergill napsal:

            Dr. B
            Je mi líto, píšeme si tu o tom, že onen akt byl tvůrci explicitně presentován jako homopolibek a o reakci lidí na tuto presentaci (protože bez ní by si ho patrně naprostá většina diváků nevšimla). A je úplně jedno, zda nás tím tvůrci chtějí „vychovávat“ (proti tomu je snadná obrana – na ten film nejít, nekoupit si ho, nestahovat si ho), nebo chtějí „zastoupením sexuální menšiny“ aspirovat na Oskara. V tom případě ovšem asi neuspějí, protože Popelka není černoška a princ Rom 🙂

    • Horymír napsal:

      Tak já tedy tu pohádku viděl. V tom všeobecném veselí na konci mi ten huban nepřišel až tak nepatřičný a ani bych se nad tím nějak nepozastavoval.
      To mi spíš vadí módní hyperkorektnost,kdy běloch nesmí dabovat černocha,dokonce ani když je to kreslená postavička,zatímco černá herečka může hrát raně novověkou skotskou královnu – evidentní historický nesmysl. Ale tam to prý nevadí,tam prý hlavně záleží na hereckém výkonu a ne na barvě pleti.

  20. Jára Brozik napsal:

    No neřekl bych, že část české společnosti (asi myšleno ta zkostnatělá) brání hodnoty, které nejsou moderní. Jde možná spíš o to, že tvůrci Tří oříšků pro Popelku, v čele s Václavem Vorlíčkem a s hudbou Karla Svobody, byli banda naprosto bezkonkurenčních vypravěčů, kterým se dodnes málokdo vyrovná.

    A převyprávět staré pohádky s novými myšlenkami a s chováním podle dne uznávaných vzorců, je podle mě zcestné. Vždyť nikdo nikomu nebrání vyprávět zcela nové pohádky. Proč parazitovat na práci jiných, jenom proto, abych mohl do světa vykřičet „moderní“ myšlenky?
    Vždyť i sám autor článku uznává, že norská Popelka v podstatě kopíruje jednotlivé scény z té české a tu a tam přidá nebo ubere nějaké slovíčko, čímž, opět podle slov autora článku, nabývá na významu a stává se „opravdu aktuální“.

    • tomalakis napsal:

      Škoda, že už se nikdo nemůže zeptat homosexuála H.Ch.Andersena, proč dal do svých pohádek samé heterosexuální páry a žádný homosexuální. Možná by odpověděl že proto, že se mu to tak líbí. A možná by odpověděl že proto, že by ho jinak čekal kriminál.

      • A. S. Pergill napsal:

        Myslím, že homosexuální nebyl. O nějakou ženu se dokonce ucházel, ale neuspěl.

  21. Honzo napsal:

    Tak jak jsem se ve svým dětství nezamýšlel nad faktem, že si princezna brala rybáře a král si nemusel namluvit ženu s knížecí korunkou a bral jsem to jako fakt, s kterým žiji již řadu let, protože tahle ideologie nebyla jenom ve filmu, ale všude kolem. Tohle rovnostářství je určitým způsobem ve mě. Tak i dnešní děti se scénou s boskem dvou mužů jenom utvrzují v něčem, co na ně vplývá skoro každodenně. Záleží od naši výchovy, jaký budou mít náhled na tento fakt. Možná to děti ani nezaregistrují a diskusi to vyvolává jenom u dospělých.
    Zajímavé je přesvědčení autora, že lidé v minulosti vstupovali do manželství bez rozmyslu a prázdní oříšek prezentuje, jako by dlouhé uvažování před svatbou bylo zárukou úspěšnosti. Jsem přesvědčen, že i když norská verze nenaznačuje, (cituji) „že někdo znamená jen kvůli královskému titulu více než ten druhý“, tak každodenní život je jiný. Ti kdo mají tituly, peníze, některé schopnosti jsou každodenně zviditelňování, jako vzory hodné nasledování a pomalu je na ne vzhlíženo jako na božství. Z filmu si to děti neuvědomí, ale v každodenním životě je to výrazně ovlivní.

    • petrph napsal:

      Když ono je to jak píšete „..Tak i dnešní děti se scénou s boskem dvou mužů jenom utvrzují v něčem, co na ně vplývá skoro každodenně. “
      Pro ty děti, je prostě i to co vidí ve filmech do jisté míry obraz okolní reality. Tedy jistě že nečekají, že v realitě fungují kouzla a magické prsteny, ale to jak se v těch filmech k sobě chovají bytosti, by mělo odpovídat vztahům v realitě. A pokud se ty vztahy v realitě mění, tak pak se mění i ty scény ve filmech.
      Že to tak připomínám,. tady se líbali chlapi, ale mám v hlavě jednu scénu (nevím už z jakého postaršího filmu), kde jakýsi muž oživoval druhého, dýcháním z úst do úst. Sledovaly to dvě postarší dámy, ta jedna na to jen zírala (kdoví co si myslela), kdežto ta druhá ani nepřemejšlela, prostě vzala deštník, a majzla ho s ním po hlavě..Tak to tenkrát chodilo, morálka první, omluvy a vysvětlení až potom.

  22. ice napsal:

    Takový nemastný neslaný pokus ještě nějak zachránit totální propadák. 😀 Je to trapná kopie dobastlená pokusem zalíbit se librardům a teplometům. Čím více filmů skončí podobným debaklem, tím méně se do toho budou režiséři pouštět. Což bude jen dobře a nebudou vznikat podobné paskvily.

  23. Tony napsal:

    Není to o umělém vpašovánání homosexuálů a o umělém dodávání určitých lidí do doby, ve které se nevyskytovali v daných zeměpisných podmínkách na daných pozicích.
    Jde o to, o čem film je a jak vykreslí dané postavy. Popelka, velmi pracovitá, skromná dívka ze statku je c české pohádce ukázána při tvrdé práci, kterou vykonává a proto si ji tolik lidí zamilovalo. Když si pak špinavou rukou od popela otře čelo, zůstane věrohodná šmouha a člověk hercům i pohádce příběh věří.

    Norská popelka opisuje, ale to, co dělá popelku popelkou vynechala. Norská popelka je princezna, kterou při práci neuvidíte. Ušmudlané tváře na každém záběru jednoho monologu jinak očividně od důkladné práce maskérů a i na tehdejší dobu luxusní vyfoukané kožešiny dávají divákovi tušit, že tu něco nehraje.
    Místo záběrů na nějakou v té době a té oblasti vyskytující se honosnou stavbu je jen záběr na rozmazaný stín a následně střih do paláce. Též princ nepůsobí přirozeně… a zkrátka té pohádce ten příběh nevěříte.

  24. vlastenec napsal:

    jen aby to nekoupila čt za tv poplatky občanů jako např. film Havel, nebo ten mág co hleděl do skleniček s močem od té mimozní Polky-věřím ve zdravé jádro národa co přežil i německou okupaci!!

  25. Marek Loucký napsal:

    Paradoxní je, že jak jsme maniaci ve sledování pohádkového žánru a každý znás viděl kvanta pohádek, málokdo se nad nimi zamýšlí a snaží se jim porozumět. Málokdo jde dál, než k pocitu líbí/nelíbí, nebo k vybavení si základní dějové linky, několika oblíbených hlášek našich obíbených herců. Bohužel to nás jako znalce pohádek natož filmu jako řemesla nekvalifikuje, to je zoufale málo. Povětšinou záporné reakce mě vůbec neudivují, daly se jednoduše očekávat. V Čechách s novotama nikdo nikdy neuspěje…máme rádi smrádek, teploučko, hlavně žádné změny!

    • A. S. Pergill napsal:

      Já myslím, že se s novotami v Česku uspěje velice dobře. Sám jsem po revoluci literárně debutoval v žánru, který byl komunisty tvrdě blokován (vyšly dvě knihy za celých těch 40 let a obě spíš na okraji žánru) a byl jsem vcelku úspěšný, prodávalo se to velmi dobře.
      Nicméně jsem se nesnažil čtenáře „vychovávat“, a pokud jsem je o něčem poučoval, dělal jsem to spíš nenápadně ve stylu J Verne.

  26. A. S. Pergill napsal:

    Popelka a její střevíček jsou také symbol sexuální úchylky – fetišismu.

    • Dr. B napsal:

      👍😂

      • A. S. Pergill napsal:

        Kdybyste chtěl podrobnosti, je to ve Vondráčkovi „Fantastické a magické z hlediska moderní psychiatrie“. Dost blbě se to shání, přestože po revoluci vyšlo nové vydání (se zcela samoúčelnými fotografiemi Jana Saudka, jinak nic proti němu), které tu knihu asi pěkně prodražily. Po knihovnách to ale asi bude.

  27. Mr. S napsal:

    Mě se nelíbí ani ta naše česká ,asi tak .

  28. Kolder napsal:

    Inu, a co říci o britském velvyslanci v Norsku, který svůj názor na různé verze Popelky vyjádřil slovy: „Mám rád Norsko, ale co se týče Popelky, dávám přednost Třem oříškům pro Popelku“. Tenhle tweet doprovodil svou fotografií u vánočního stromku s televizí, na které bylo vidět Trávníčka se Šafránkovou.

Přidávání komentářů není povoleno