Návrhy na možné způsoby financování stavby nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně stály na počátku debat o tom, zda jak by se mohla rozdělit polostátní energetická společnost ČEZ.

Jak jako první už na konci září upozornila agentura Reuters, vláda zadala ČEZ vypracovat varianty možného rozdělení strategické firmy. Ještě před tím ale konkrétní návrh na rozdělení ČEZ přinesla analýza „vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“.

Státní jaderné elektrárny

Ta počítá s možností, že se ČEZ rozdělí na jadernou a nejadernou část. Jadernou část – fungující elektrárny Dukovany a Temelín plus speciálně založené dceřiné firmy připravující dostavbu nových bloků – by koupil do svého 100% vlastnictví stát. Znění analýzy získal HlídacíPes.org na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. 

„Skupina ČEZ se rozdělí na dvě části, z nichž jedna bude obsahovat veškerá existující jaderná aktiva, která jsou v provozu, a v druhém kroku Česká republika vykoupí podíly minoritních akcionářů v části obsahující jaderná aktiva. Část společnosti ČEZ vlastnící jaderná aktiva bude rovněž 100% vlastníkem SPV (speciálně vytvořené projektové společnosti, pozn. red.),“ konstatuje analýza.

Druhou možností je vyčlenění existujících jaderných aktiv (provozované elektrárny i SPV) do nově vzniklé dceřiné společnosti a odprodej této společnosti státu.

Text obsahuje i začerněné pasáže, jež ministerstvo průmyslu zdůvodnilo ochranou obchodního tajemství. Neveřejné pasáže se v drtivé většině vztahují právě k tématu dělení ČEZ.

O možnosti, že by stát převzal část firmy ČEZ, „která by kupříkladu mohla zahrnovat jaderné elektrárny“, mluvil už letos v červnu premiér Bohuslav Sobotka.

„Na téma této varianty nyní běží analytické práce, ale práce běží i na přípravě prvních dvou variant (tj., že stavbu nového bloku zajistí dceřiná společnost ČEZ nebo stát, který by tuto dceřinou společnost od ČEZ odkoupil, pozn. red.),“ říká na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podklady prý budou k dispozici nové vládě. „Dokončeny by měly být zhruba do začátku příštího roku, protože na jaře se má podle harmonogramu stálého výboru pro jadernou energetiku rozběhnout výběr dodavatele na nový jaderný blok a je třeba, aby bylo jasné, kdo bude zadavatelem,“ dodává Kříž.

Jádro, uhlí, teplo

Rozdělení ČEZ, jež má podporu stávajícího managementu firmy i (končícího) ministra financí Ivana Pilného, se ale nabízí i v mnohem pestřejších variantách.

Oddělit by se od sebe mohla regulovaná činnost od té neregulované. Tedy na jedné straně veškerá výroba – jaderné, uhelné elektrárny a teplárny. Na straně druhé distribuce, obchod, a obnovitelné zdroje.

„Tedy oblasti, kde stát nemusí mít přímou kontrolu, protože tuto činnost ovládá přes orgány jako jsou licence ministerstva průmyslu nebo přes Energetický regulační úřad,“ vysvětluje analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Takový zásah lze udělat „shora“, administrativně, podobně jako se v Německu před časem rozdělily na „starou a novou energetiku“ společnosti RWE a E.ON.

Část podílu v regulovaných oblastech by stát mohl prodat a z takto získaných zdrojů pak vykoupit minoritní podíly ve výrobní části.

„Když se podíváte na portfolio ČEZ, výrobní část má vlastní uhlí, jaderné elektrárny navýšily všechny výkon, nepotřebují nyní žádné investice, a veškeré cash-flow by tak pomohlo financovat právě budoucí stavbu – ať to bude jádro, plynové elektrárny, či jakýkoli jiný koncept zajištění energetické bezpečnosti,“ říká Michal Šnobr.