Česká národní banka zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2014. Kdo nesouhlasí s intervencí proti koruně, neměl by ji raději číst.

K výrazným kritikům ČNB a její intervence, respektive oslabení koruny nad hladinu 27 korun za euro, patří jak bývalý prezident Václav Klaus, tak ten současný Miloš Zeman.

Opatření z listopadu 2013 názorově rozštěpilo jak odbornou, tak laickou veřejnost. Nepřekvapí, že ve své výroční zprávě se ČNB za své rozhodnutí chválí.

„V průběhu roku 2014 bylo stále očividnější, že v české ekonomice dochází k očekávanému a žádoucímu obratu. Roli tahouna růstu začala namísto čistého exportu stále více přebírat domácí poptávka. Oživení zaznamenala nejen spotřeba domácností, ale i soukromé investice, které byly v předchozích letech výrazně utlumeny,“ konstatuje guvernér ČNB Miroslav Singer.

Zde je rok 2014 ve zkratce a pohledem ČNB:

• V roce 2014 česká ekonomika zrychlila svůj růst, a to s významným přispěním uvolněné měnové politiky. Bezprostřední riziko deflace spojené s propadem domácí poptávky bylo zažehnáno, ale inflace se po celý rok nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB a v jeho závěru se snížila až téměř k nule. příčinou byl utlumený zahraniční cenový vývoj a pokles světových cen ropy. Tyto faktory současně vedly k postupnému snižování prognóz inflace.
• Koruna po vyhlášení kurzového závazku s přispěním intervencí ČNB na devizovém trhu rychle oslabila nad stanovenou hladinu kurzového závazku. záhy poté se stabilizovala poblíž 27,50 CZK/EUR, což svědčí o tom, že si kurzový závazek rychle vybudoval silnou kredibilitu. S menšími odchylkami se kurz na této hladině pohyboval po celý rok 2014 bez potřeby intervencí ČNB.
• Oslabení kurzu se příznivě promítlo do vývoje české ekonomiky. Ta v roce 2014 vzrostla o dvě procenta, na čemž se vedle uvolněné měnové politiky podílelo i odeznění restriktivního působení domácí fiskální politiky a v menší míře též oživení zahraniční poptávky. Oslabení kurzu koruny podpořilo nejen růst vývozu, ale současně i domácích investic a spotřeby, když firmy i domácnosti přestaly odkládat své výdaje. Oživení ekonomiky se příznivě projevilo na trhu práce v růstu zaměstnanosti, ve snižování počtu lidí bez práce a v obnovení růstu mezd v podnikatelské sféře.
• V reakci na skutečný a očekávaný vývoj inflace bankovní rada v roce 2014, resp. na počátku roku 2015 opakovaně prodloužila platnost jednostranného kurzového závazku ČNB vyhlášeného na hladině 27 CZK/EUR. Současně vyjádřila připravenost posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání.
• S odstupem více než jednoho roku lze konstatovat, že rozhodnutí bankovní rady ČNB z listopadu 2013 zahájit používání kurzu jako dalšího nástroje uvolňování měnové politiky splnilo svůj účel, když pomohlo odvrátit hrozbu dlouhodobé deflace spojené s propadem domácí poptávky. Dosavadní promítání oslabeného kurzu koruny do vývoje české ekonomiky přitom odpovídá očekáváním ČNB, dochází však k němu při mnohem silnějším protiinflačním vlivu vnějšího prostředí, než bylo očekáváno.
• Guvernér Miroslav Singer získal ocenění Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014. Cenu mu v lednu 2014 udělil renomovaný měsíčník The Banker spadající pod vydavatelství Financial Times Group. Podle redakce magazínu je cena vyjádřením důvěry zahraničních finančních trhů v ČNB a její způsob provádění měnové politiky.
• Český finanční sektor si nadále zachovává dostatečnou stabilitu, je finančně silný a připravený na splnění nových evropských regulatorních požadavků, shrnula v pořadí již desátá zpráva o finanční stabilitě 2013/2014.
• V dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ ČNB společně s Ministerstvem financí doporučily vládě ČR nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tedy neusilovat v průběhu roku 2015 o vstup do mechanismu ERM II.