Česká republika patří mezi nejvyspělejšími zeměmi světa mezi ty, kde se lidé nejméně zajímají o politiku – bezmála 60 %. Ukazuje to mezinárodní srovnání OECD (viz obrázek níže). Hůře je na tom ze čtyřiceti porovnávaných zemí jen Litva. 

Potvrzuje to ostatně dlouhodobě i volební účast, kdy například pro zvolení senátorem v Česku v místy stačí méně hlasů než odpovídá podprůměrné návštěvě západu tuzemské fotbalové ligy.

©OECD

V této souvislosti HlídacíPes.org připomíná loňský unikátní průzkum české občanské angažovanosti, který odkrývá a detailně popisuje různé vrstvy české společnosti. Od nejaktivnějších jedinců až po ty zcela pasivní.

Podobná „mapa české společnosti z hlediska občanské angažovanosti“ dosud vznikla jen jednou.

„Zajímalo nás, jakou aktivitu lidé dělají ve svém volném čase, zdarma a dobrovolně a ne přímo ve prospěch svých nejbližších. Ptali jsme se i na drobné každodenní věci včetně toho, jak se například lidé angažují v internetových diskusích,“ vysvětlil odborný koordinátor projektu, sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Půlka pasivních, půlka aktivních

Z průzkumu vznikl poměrně podrobný obraz české společnosti zachycují široké spektrum údajů: životní styl, volnočasové aktivity, sledování médií, politické chování, důvěru v instituce, občanskou angažovanost i socio-demografické údaje zahrnující vzdělání či osobní příjmy.

Autoři výzkumu na základě toho společnost rozdělili do šesti skupin (detailně viz níže).

Ve zkratce platí, že česká společnost je rozdělena na dvě zhruba stejné části: 45 % Čechů a Češek je aktivních a 55 % pasivních.

„Nelze ale zároveň říkat, že aktivní jsou nějaká elita. Ti pasivní mají často jen pocit, že společnosti nemají co nabídnout, jsou méně sebevědomí. Jde o to, abychom uměli s totu pasivní skupinou lépe pracovat, zapojit je do společnosti,“ říká Krajhanzl.

„Angažovanost také nelze vnímat jen a pouze pozitivně. Příkladem je třeba to, co jsme nazvali angažovanost proti nepřizpůsobivým, která jde napříč segmenty. Ti nejaktivnější lidé nadprůměrně volí radikální a antisystémové strany,“ upozorňuje i Ondřej Matějka, koordinátor projektu z Centra občanského vzdělávání, které loňský průzkum iniciovalo.

Peněžní dar versus demonstrace

Centrum chce výsledky využít k větší propagaci a přesnějšímu zacílení občanského vzdělávání. „Občanské vzdělávání je často spojováno s nějakou propagandou a indoktrinací, jenže jde naopak o principy, které indoktrinaci brání. Vede k rozvoji svobodného myšlení,“ říká Ondřej Horák, ředitel Centra občanského vzdělávání.

„Cílit bychom měli na děti a dospívající a reagovat také na frustraci občanů a malou důvěru v instituce i demokracii jako takovou,“ upozorňuje Horák na výsledky reprezentativního průzkumu.

Odpovídalo v něm 3876 lidí ve věku 15 – 65 let.

Lidé se podle svých vyjádření nejvíce angažují na podporu nemocných a postižených osob (40,8 % respondentů), na podporu osob v náročných životních situacích (34,8 %) a na podporu lidí zasažených pohromou (27 %).

Mezi nejméně zastoupená témata patří angažovanost na podporu Evropské unie (1,8 %), proti kapitalismu (1,9 %) a „proti zkaženosti společnosti“ (například proti potratům, homosexualismu, povinné sexuální výchově apod.; 1,9 %).

Nejčastější formou občanské angažovanosti jsou peněžní dar, materiální dar a podpis petic. Na opačné škále jsou stávky a organizace protestů.

Šest segmentů české společnosti

1. Aktivní

Odhadovaná velikost v dospělé populaci 540 tisíc osob (7,3 %)

• využívají různé formy občanské angažovanosti
• převažují muži a osoby s vyšším vzděláním
• mají relativně méně často děti, podle velikosti bydliště a regionu se neliší od celkové populace
• častěji jsou zastoupeny vysokopříjmové kategorie (nad 30 tis. Kč).
• skupina se nejvíce zajímá o politiku, institucím spíše důvěřuje (zejména neziskovým organizacím,
  často také politickým institucím) a vykazuje nejvyšší volební účast.
• využívají moderní technologie (notebooky, tablety i chytré telefony, internet a sociální sítě), mají mnoho pestrých zájmů (podprůměrné skóre uvádí pouze u sledování televize)
• do budoucnosti hledí optimisticky a celkově vykazují průměrnou životní spokojenost
• nejkritičtější k ostatním lidem/ Čechům

2. Apoliticky aktivní

Druhý největší segment, odhadovaná velikost v dospělé populaci je 1,67 mil. lidí (22,5 %)

• zaměřují se zejména na témata výuka ve školství, volnočasová nabídka, sport, společenský život, na podporu konkrétních osob či skupin osob (podpora osob zasažených pohromou, nemocných a postižených osob, některá environmentální témata
• v politických tématech angažují výrazně podprůměrně
  relativně častěji se angažují na lokální úrovni
  převažují ženy se středoškolským vzděláním s maturitou či s vysokoškolským vzděláním, spíše středního a vyššího věku
• mají relativně častěji děti, bydlí spíše v menších obcích a patří do kategorie se středním či vyšším příjmem
  nejvíce důvěřují všem institucím (politickým institucím, neziskovým organizacím, úřadům i policii), o politiku se spíše zajímají a je mezi nimi zastoupeno nejvíce věřících.
• ve využívání moderních technologií jsou mírně konzervativnější, používají zpravidla notebook, e-mail a internetové bankovnictví, sociální sítě používají
  podprůměrně často
• mnoho pestrých zájmů, nejčastěji vlastní byt či dům a osobní automobil, do budoucnosti hledí optimisticky a vykazují nejvyšší životní spokojenost

3. Politicky aktivní

Středně velký segment, odhadovaná velikost v dospělé populaci 1,08 mil. osob (14,7 %)

• svou angažovanost výrazně častěji věnují konkrétním i obecným politickým tématům (podpora politického hnutí, strany nebo kandidáta, národní hrdost, aktivity zaměřené proti EU, proti válce, proti rasismu, proti komunismu, proti kapitalismu, proti nepřizpůsobivým, proti hazardu, proti korupci atd.)
• z dalších témat se věnují právům zvířat a legalizaci konopí
• forma angažovanosti je zaměřená na přesvědčování druhých (sdílí názory přes sociální sítě i e-maily, diskutují na internetu, podepisují internetové petice, účastní se protestů
• relativně často píšou blog, článek do médií nebo dopis politikovi či firmě
• vykazují zájem o kvalitu médií, částečně také o umění a některá environmentální témata
  převážně muži, osoby se středoškolským vzděláním s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním převážně z mladších věkových kategorií
• častěji bezdětní; nejvyšší zastoupení má tento segment v Praze
• často se zajímají o politiku, institucím důvěřují průměrně (s výjimkou úřadů, kterým nedůvěřují)
• nejvíce využívají moderní technologie (notebooky, chytré telefony, internet a sociální sítě),
  zpravidla nevlastní byt, automobil ani televizi.
• aktivně se zajímají o kulturu a sport, rádi cestují, avšak v porovnání s ostatními skupinami tráví výrazně méně času s rodinou
• vykazují ze všech skupin nejnižší životní spokojenost

4. Pomocné ruce

Větší, relativně pasivní segment, odhadované zastoupení v dospělé populaci 1,46 mil. (19,8 %)

• zajímají je pouze volnočasová témata a sport, dále alespoň průměrně také výchova a vzdělávání
• zpravidla se jedná o manuální pomoc zaměřenou na uzavřenou skupinu osob nebo na konkrétní lokalitu
• více zastoupení muži a nejmladší věková kategorie, nejčastěji žijí v menších obcích (5-20 tis. obyvatel)
• o politiku se příliš nezajímají, institucím spíše nedůvěřují, v porovnání s ostatními skupinami vykazují zřetelně nižší důvěru v neziskové organizace
• zpravidla vyrůstali ve stejné obci, kde žijí dodnes, avšak silnou vazbu na místo svého bydliště nevykazují
• méně často vlastní notebook, celkově jsou však ve využívání moderních technologií průměrní
• mezi jejich zájmy patří především trávení volného času s přáteli, odpočívání, projíždění se autem nebo na motorce či navštěvování sportovních utkání
• celkově vykazují průměrnou životní spokojenost

5. Příležitostní dárci

Největší segment, odhadované zastoupení v dospělé populaci 1,9 mil. (25,8 %,), který je zároveň velmi pasivní

• příliš se neliší od předchozího segmentu Pomocné ruce, avšak zaměřují se na jiné aktivity a volí odlišné způsoby: zpravidla se angažují na podporu nemocných a postižených nebo osob v náročných životních situacích, nejčastěji se jedná o finanční či materiální dar, případně darování krve
• převážně ženy se středním vzděláním bez maturity, výrazně častěji jsou zastoupeny starší věkové kategorie s nižším příjmem
• mají častěji děti a žijí ve středně velkých městech (20–100 tis. Obyvatel)
• o politiku se nezajímají, jejich důvěra k institucím je průměrná až mírně podprůměrná. Výrazně častěji se neúčastní voleb a nehlásí se k žádnému náboženství
• moderní technologie příliš nevyužívají, zpravidla nevlastní notebook ani chytrý telefon, oproti ostatním segmentům však častěji vlastní televizi a také ji nejčastěji sledují
• volnočasovým aktivitám se věnují méně často, alespoň průměrně často si čtou a tráví čas s rodinou.
• nejméně často tráví čas s přáteli
• do budoucnosti příliš optimisticky nehledí, avšak jejich celková životní spokojenost je průměrná

6. Pasivní

Druhý nejmenší segment, odhadované zastoupení v dospělé populaci 730 tisíc (9,9 %)

• vůbec se neangažují, ani v budoucnu se příliš angažovat neplánují
• zhruba stejné zastoupení mužů a žen, převažují osoby s nižším vzděláním, mírně častěji jsou zastoupeny osoby s nižším příjmem
• nejnižší zájem o politiku a o účast ve volbách, nejnižší důvěru v instituce
• nejméně často se hlásí k nějakému náboženskému vyznání
• oproti ostatním segmentům pociťují nejnižší hrdost ke svému městu či k České republice
• příliš nevyužívají moderní technologie, v porovnání s ostatními skupinami vykazují srovnatelný zájem pouze o sledování televize, odpočívání nebo hraní počítačových her, o ostatní volnočasové aktivity mají výrazně nižší zájem.