Některé regiony Česka dlouhodobě trápí smog a letošní rok nebyl a není výjimkou. České i evropské limity znečištění ovzduší nejsou ale stoprocentním vodítkem. Ani v místech, kde se v tuzemsku limity nepřekračují, nedýchají lidé vždycky zdravý vzduch.

Ve své čerstvé analýze na to upozorňuje projekt Česko v datech. Imisní limity v Česku jsou podle něj výrazně vyšší než doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Ty české vycházejí ze směrnic EU, které jsou ovšem výrazně méně přísné než limity navrhované WHO vycházející z množství studií dopadů znečištění ovzduší na lidské zdraví.

Laicky řečeno: ani ve chvíli, kdy v Česku není vyhlášena smogová situace, není jisté, že dýcháme zdraví neohrožující vzduch.

Čistý vzduch? Záleží na normě

Analýza ročních průměrných koncentrací imisí (tj. stav znečištění; koncentrace škodlivin v ovzduší, pozn. red.) jednotlivých látek v roce 2016 v porovnání s  příslušnými limity ČR a směrnicemi WHO dopadla pro všechny škodliviny prakticky stejně:

Srovnání limitů vybraných škodlivin ovzduší platných v ČR a doporučených WHO. Zdroj: Česko v datech

• S výjimkou NO2 (oxidu dusičného) se koncentrace všech látek pohybují na významném množství měřících stanic v ČR v hodnotách, které mají podle WHO dopad na lidské zdraví

• U zmíněného oxidu dusičitého nebyl český roční zákonný limit 40 μg/m3 (shodný s WHO) v roce 2016 dodržen pouze na čtyř dopravně významně zatížených stanicích z celkového počtu 96 (tj. ve 4 % případů).
• Největším problémem je naopak benzo[a]pyren. Zákonný roční limit 1 μg/m3 byl překročen na 31 z 44 stanic (tj. 71 %), na stanicích na Ostravsku i několikanásobně. V tomto případě je prakticky jediným viníkem lokální vytápění domácností (které tvoří 97,3 % emisí BaP v ČR).

Připomeňme, že se v případě roku 2016 nejednalo o ojedinělý případ (tedy rok se špatnými rozptylovými podmínkami). Podobné hodnoty znečištění ovzduší jsou v ČR měřeny dlouhodobě, i když se situace postupně mírně zlepšuje.

Slovníček pojmů

• PM10 a PM2,5: polétavý prach (z anglického pojmu “particulate matter”).
• BaP: Benzo[a]pyren. Mezi jeho hlavní zdroje v ČR patří vytápění domácností a silniční doprava.
• NO2: Oxid dusičitý vzniká ve spalovacích motorech.
• O3: Přízemní ozon vzniká fotochemickou reakcí z automobilů nebo průmyslu.
• SO2: Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.

Tři roky života navíc

Výzkumy WHO odhalily silnou spojitost mezi znečištěním ovzduší a mrtvicí, ischemickou chorobou srdeční nebo také rakovinou.

Regiony, ve kterých je znečištění výrazně vyšší než jinde, mají také nižší očekávanou délku dožití při narození (jakkoli ta může být ovlivněna mnoha dalšími faktory).

Podle ČSÚ se to nejhůře dotýká Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Například na Ústecku je očekávaná délka dožití u mužů 73,9 roku, což je o 3,8 roku méně než v Praze, u žen pak 79,6 roku – o tři roky méně než v hlavním městě.

Kraj Moravskoslezský na tom není o mnoho lépe (muži 74,2 roku, ženy 80,9 roku), v případě Karlovarského kraje je to 74,4 roku u mužů a 80,3 roku u žen.

Bez zajímavosti není, že nedostatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší může sankcemi postihnout Evropská unie.

Porušení pravidel už dříve konstatoval Soudní dvůr EU v případě Bulharska, v únoru letošního roku také v sousedním Polsku a soudní spor běží i v případě Belgie.

Srovnání imisních limitů ČR, doporučení WHO a hodnot naměřených v roce 2016 na vybraných stanicích v Česku. Zdroj: Česko v datech

Naděje pro Ostravu a Karvinsko

Zemí s dlouhodobě jedním z nejznečištěnějších ovzduší v Evropě je Polsko. Z velké části – podobně jako v Česku – jde o důsledky koncentrace těžkého průmyslu v dobách komunismu.

Podle WHO se právě v Polsku nachází 33 z 50 nejvíce znečištěných měst Evropy. Během letošní zimy čelila dokonce i Varšava horšímu smogu než třeba Peking či Dillí, přitom na rozdíl od měst na jihu Polska obvykle polská metropole zůstává ušetřena tak extrémního znečištění.

Nečistoty ze sousedního Polska pak ovlivňují i ovzduší v ČR, nejvíce na Ostravsku a Karvinsku.

„Pro polské podniky donedávna platily výjimky, díky kterým mohly vypouštět do ovzduší více škodlivin než továrny na české straně hranice. Podniky v Česku byly nuceny dodržovat limit 20 mikrogramů na metr krychlový; i v dobách krize tak musely investovat do technologií na snižování emisí. Jenže továrny na druhé straně hranice měly limit až na 100 mikrogramech na metr krychlový,“ upozorňuje Zuzana Lhotáková ze SAS Institute ČR, který se na analýze podílel.

Polsku nyní podle únorového rozsudku Soudního dvora EU hrozí jednorázová sankce až 24 miliard korun a případně i pokuty za každý další den, kdy bude země váhat s dodržováním požadavků unie. Na nápravu situace dostalo Polsko maximálně dva roky.

Zachrání nás Dieselgate?

Omezit oxid dusičitý v ovzduší ve svých městech se snaží Německo. To také otevřelo cestu k zákazu dieselových motorů, když na konci února letošního roku nařídily soudy městům Stuttgartu a Düsseldorfu přepracovat jejich plány na dodržování čistoty ovzduší.

Jde o přelomový verdikt. Konstatuje totiž mimo jiné, že je možné přistoupit k zákazu vjezdu automobilů na naftu do měst, a to bez dalších změn legislativy.

Německá města tak mohou zakázat vjezd všech dieselových automobilů, které nesplňují nejnovější emisní normu Euro 6 (což je většina z více než 15 milionů dieselových vozů registrovaných v Německu). Týká se to i tamních největších měst včetně Berlína, Mnichova nebo Hamburku.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je i v českých podmínkách silniční doprava významným zdrojem znečištění (suspendovaných částic, bezo(a)pyrenu, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého).

K opatření podobného typu jako v Německu – i když zatím méně drastickému – se na konci minulého roku přihlásil i pražský magistrát.

Ten připravil návrh, podle kterého by v případě vážné smogové situace (vyhlášení takzvaného stavu regulace) nesměly do města vjíždět nákladní automobily nad šest tun a vjezd osobních automobilů by byl omezen v různé dny podle toho, zda mají poznávací značkou zakončenou buď sudým nebo lichým číslem.