Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Jan Žabka
,

Náchod po letech vystavil umění darované městu. Bránila tomu paradoxně smlouva s mecenáškami

Muzeum v Náchodě představilo mecenášský i životní příběh Ivony a Dagmar Tláskalových. Aby se ale veřejnost mohla na exponáty umístěné řadu let jen v depozitáři konečně podívat, muselo muzeum paradoxně porušit smlouvu uzavřenou s oběma sestrami. Ty totiž kromě artefaktů darovaly muzeu kdysi také dům, kde měla být díla vystavena. Jenže nemovitost už kraj mezitím prodal, a smlouvu tak v jejím původním znění už nešlo naplnit. Na případ před časem upozornil HlídacíPes.org.

„Výstava poodkrývá tajemství toho, co vše se ukrývá v muzejních depozitářích. Jen málokdy se stane, že se podaří shromáždit více předmětů od jednoho donátora, o to zajímavější však je, když se jich shromáždí tolik, aby vydaly na celou výstavu,“ píše Muzeum Náchodska na svých webových stránkách.

Řeč je o právě ukončené dvouměsíční výstavě „Náchod dostal dar – mecenášské dary Ivony a Dagmar Tláskalových“. Na ní muzeum vystavilo sérii unikátních obrazů literárních osobností Náchodska, gobelíny a sochu jednoho z průkopníků československého letectva Jaroslava Samka, ale také rodinné fotografie či dobové domácí předměty darované sestrami Tláskalovými.

Muzeum tak ve dvou místnostech ve výstavním domě na náchodském náměstí představilo jejich mecenášský i životní příběh. Došlo k tomu poté, co redakce HlídacíPes.org upozornila na skutečnost, že darovaná díla nebyla dosud nikdy zpřístupněna veřejnosti a celá desetiletí ležela v depozitáři.

Satisfakce, ale jen částečná

Vystavení exponátů přes dvacet let bránila darovací smlouva, podle níž umělecká díla nerozlučně patří k domu, který byl součástí daru. Problém byl v tom, že zřizovatel muzea, Královéhradecký kraj, dům mezitím v roce 2009 prodal.

„Všechny předměty jsou dárkyněmi určeny pro uměleckou výzdobu muzea číslo popisné 518 v Purkyňově ulici Náchod, kde budou dle darovací smlouvy ze dne 6. prosince 1995 zřízeny po adaptaci této budovy stálé expozice sbírek Okresního muzea Náchod,“ předepisují detailně darovací smlouvy, jak má být s díly naloženo.

Náchodské muzeum proto dlouho vycházelo z toho, že po prodeji domu do soukromých rukou není možné zmíněnou podmínku pro vystavení exponátů splnit, a tedy je ani vystavit v jiných prostorách. Názor vedení muzea se změnil až po sérii textů HlídacíPes.org, které kauzu daru mecenášek Tláskalových podrobně popsaly.

„Vy jste o případu nějak informovali a my jsme si díky tomu všimli zájmu veřejnosti o osud mecenášských darů. Rozhodli jsme se proto aspoň touto formou jejich příběh připomenout,“ říká dnes již bývalý ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari.

Ten v době prodeje domu ještě nebyl ve vedení náchodské instituce a k případu se dostal v podstatě náhodou. Jako jediný však podnikl kroky k aspoň částečné nápravě křivdy, kterou sestrám způsobilo tehdejší vedení muzea a kraje.

Přesto nejde o příběh s jednoznačně dobrým koncem. Ivona Tláskalová se podle informací HlídacíPes.org výstavy nezúčastnila, a to jak ze zdravotních důvodů, tak kvůli tomu, že provedení výstavy neodpovídá původnímu záměru dárkyň. Její starší sestra Dagmar se již vystavení darovaných předmětů nedožila.

Navíc část sbírky, mezi niž patří například dřevořezby, skleněné vitráže či umělecké lustry, stále leží v depozitáři bez vyhlídky na vystavení.

Nenaplněný záměr

Cílem darů, jak bylo uvedeno i v darovací smlouvě, mělo být především kulturní pozvednutí města Náchoda. Tehdy ještě Okresní muzeum Náchod tuto vizi s nadšením přijalo. Sestry Tláskalovy se rozhodly, že pro potřeby muzea nechají vytvořit i nová unikátní umělecká díla, která v darované nemovitosti měla být následně vystavena.

Když muzeum dary přijímalo, mluvilo o nich jako o „nezištném a ušlechtilém mecenášském konání ku prospěchu Okresního muzea Náchoda a tím i města Náchoda a okolí“. Vedení tehdy shánělo nové prostory, a dar se tak nabízel jako vhodné řešení.

Do roku 2000 vznikla série více než šedesáti uměleckých prací, jež vytvořili lokální umělci s vidinou toho, že společně budují nový kulturní projekt v Náchodě. Ten však nakonec nikdy nevznikl.

Muzeum totiž vzápětí získalo prostory přímo v centru města, kde se konala i zmíněná současná výstava. Dům darovaný mecenáškami byl navíc ve špatném technickém stavu a celková rekonstrukce by podle tehdejších výpočtů vyšla zhruba na pět milionů korun. Přednost proto dostaly nové prostory na náměstí.

Definitivní konec snah o revitalizaci darovaného domu přinesl příchod nového zřizovatele – Královéhradeckého kraje. Podle tehdejšího ředitele muzea Václava Sádla již rekonstrukce domu nebyla pro kraj prioritou. Za další dva roky pak Městský úřad v Náchodě nabídl muzeu pro muzejní účely ještě další historickou budovu staré radnice.

„Tyto dva starobylé domy v hořejším rohu náměstí hned vedle sebe představovaly pro muzeum ideální řešení, jak mít základní zařízení muzea pohromadě,“ říká Sádlo. Takto ideální podmínky podle něj muzeum za celou dlouhou dobu své existence od roku 1879 nikdy nemělo.

Darovaný dům od sester Tláskalových tak zůstal stranou a v roce 2009 byl prodán. Dnes je již budova zrekonstruovaná a sídlí v ní soukromá galerie Nola.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno